Zákoník práce je v účinnosti od 1. ledna 2007. Prošel mnoha novelami, významné změny proběhly např. v roce 2012. Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli při výkonu práce a kolektivní právní vztahy mezi odborovými organizacemi a sdruženími zaměstnavatelů.

Zákoník práce především právně chrání zaměstnance. Pro výkon práce by měly být vytvořeny uspokojivé a bezpečné podmínky, zaměstnanec by měl být spravedlivě odměňován a nemělo by docházet k nerovnému zacházení nebo k diskriminaci. Na druhé straně stojí řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Na těchto principech je pak postavena celá právní úprava zákoníku práce.

Obsah právní úpravy

Na začátku zákoníku práce nalezneme všeobecná ustanovení, základní pojmy a zásady. Část druhá se věnuje pracovnímu poměru. Řeší, jak postupovat před jeho vznikem, jak má vypadat pracovní smlouva a jak je možné pracovní poměr změnit a ukončit.

Třetí část je věnovaná právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní. Následuje část, která upravuje pracovní dobu. Velmi důležité jsou normy, které stanovují povinnosti pro dodržení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odměna za práci je pro zaměstnance snad nejdůležitějším aspektem jejich zaměstnání. Proto je jí věnována celá šestá část zákoníku práce.

Obsahově pak navazuje část sedmá s úpravou náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce. Někdy nastanou na straně zaměstnance či zaměstnavatele překážky v práci. Těm se věnuje část osmá.

Následující část pak upravuje dovolenou. Část desátá obsahuje ustanovení, která se týkají péče o zaměstnance. V jedenácté části najdeme postup při náhradě majetkové a nemajetkové újmy. Část dvanáctá upravuje činnost odborové organizace a rady zaměstnanců. Část třináctá obsahuje společná ustanovení a poslední, čtrnáctá část pak ustanovení přechodná a závěrečná.

Úplné znění Zákoníku práce

Zákon zdarma ke stažení v PDF naleznete zde.