Za jakých podmínek je možná okamžitá výpověď pracovního poměru? Kdy lze okamžitě ukončit pracovní smlouvu ze strany zaměstnavatele? V jakých případech tak může učinit zaměstnanec? A kdy se naopak pracovní smlouva ukončuje výpovědí s tříměsíční výpovědní dobou nebo dohodou?
Jaké má zaměstnavatel při okamžité výpovědi pracovního poměru povinnosti? Zaměstnavatel musí zaměstnanci předat výstupní dokumenty a uhradit mu mzdu za vykonanou práci, včetně proplacení nevyčerpané dovolené. Co jsou výstupní dokumenty a v jaké lhůtě se předávají?
Okamžitá výpověď pracovního poměru
Možnosti okamžité výpovědi pracovní smlouvy, ať už ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, jsou striktně omezeny zákoníkem práce. A to především z důvodu ochrany obou smluvních stran – zaměstnavatel totiž přijde ze dne na den o zaměstnance a zaměstnanec o práci.
Okamžitá výpověď ze strany zaměstnavatele
Kdy může zaměstnavatel okamžitě vypovědět pracovní smlouvu? Zákoník práce, konkrétně § 55, stanoví, že tak zaměstnavatel může učinit pouze, pokud:
- Došlo k pravomocnému odsouzení zaměstnance za (jakýkoli) úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody na déle než 1 rok.
- Byl zaměstnanec pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na minimálně na 6 měsíců. A to za úmyslný trestný čin, který spáchal v souvislosti s plněním pracovních úkolů nebo přímo při plnění pracovních úkolů – např. daňový podvod.
- Zaměstnanec porušil povinnosti, které stanoví právní předpisy, a to zvlášť závažným způsobem – např. řízení vysokozdvižného vozíku pod vlivem alkoholu.
V ostatních situacích může zaměstnavatel vypovědět pracovní smlouvu s tříměsíční výpovědní dobou nebo ji ukončit dohodou. Konkrétní výpovědní důvody stanoví § 52 zákoníku práce (např. výpověď z organizačních důvodů, výpověď pro nadbytečnost nebo porušování pracovních povinností).
Okamžitá výpověď ze strany zaměstnance
Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance připouští § 56 zákoníku práce jen tehdy, když:
- Zaměstnanec není zdravotně způsobilý nadále vykonávat práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel ho nepřemístil na jinou pracovní pozici. Zdravotní nezpůsobilost se dokládá lékařským posudkem. Zaměstnavatel má na nalezení vhodné pracovní pozice pro zaměstnance 15 dní ode dne obdržení lékařského posudku.
- Zaměstnavatel neuhradil zaměstnanci mzdu nejpozději do 15 dnů po splatnosti. Např. splatnost připadá na 10. den v měsíci, tudíž mzda musí být při prodlení uhrazena nejpozději do 25. dne.
V ostatních případech zaměstnanec vypovídá pracovní poměr výpovědí s tříměsíční výpovědní dobou, popř. dohodou. Výpověď nemusí na rozdíl od zaměstnavatele odůvodňovat.
Povinnosti při ukončení pracovního poměru
Jaké má zaměstnavatel povinnosti při skončení pracovního poměru? Zaměstnavatel musí zaměstnanci vydat výstupní dokumenty, především:
- zápočtový list – potvrzení o zaměstnání, které je důležité zejména pro nemocenské a důchodové pojištění,
- potvrzení o zdanitelných příjmech – slouží pro podání daňového přiznání,
- evidenční list důchodového pojištění neboli ELDP – zaměstnavatel ho zasílá přímo na Českou správu sociálního zabezpečení a současně vydává zaměstnanci jeho kopii.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci rovněž uhradit mzdu za vykonanou práci, a to až do dne okamžité výpovědi pracovní smlouvy (posledního dne na pracovišti). V poslední mzdě se proplácí i nevyčerpaná dovolená.
Jaké povinnosti má při okamžité výpovědi zaměstnanec? Zaměstnanec vrací zaměstnavateli veškeré svěřené věci (např. přístupovou kartu, čip, pracovní a ochranné pomůcky, notebook či mobilní telefon).
O vrácení svěřených věcí se sepisuje předávací protokol. Zaměstnanec má díky němu jistotu, že od něj zaměstnavatel nebude věci v budoucnu požadovat (ačkoli je vrátil). Zaměstnavatel má oproti tomu podklad pro případnou náhradu škody (pokud došlo k poškození či ztrátě věcí).
Lhůta pro předání výstupních dokumentů
Zákoník práce nestanoví konkrétní lhůtu pro předání výstupních dokumentů zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen tak učinit bezodkladně, tedy při skončení pracovního poměru. To znamená, že k předání dokumentů má dojít v poslední den, kdy je zaměstnanec na pracovišti, resp. v den, kdy končí pracovní smlouva.
Zdroj: PUTNA, Mojmír. § 313 [Potvrzení o zaměstnání]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1388–1389, marg. č. 4.
Při výpovědi na hodinu se však může stát, že zaměstnavatel nestihne připravit výstupní dokumenty včas. V jaké lhůtě by je měl zaměstnanci tedy předat? Dle komentářové literatury k zákoníku práce se za přiměřenou lhůtu považuje nanejvýše 15 dní. Jedná se o lhůtu, kterou výkladová a odborná praxe považuje za obvyklou pro většinu právních jednání.
Zdroj: Komentář k zákoníku práce – JUDr. Petr Hůrka, JUDr. Tomáš Petr (C. H. Beck, 2021).
Doporučujeme však dokumenty vystavit co nejdříve (ideálně v den skončení pracovního poměru).
Je podstatné, aby zaměstnanci nebyla opožděným vydáním výstupních dokumentů způsobena škoda – např. neumožnění nástupu do nového zaměstnání.
Pokud zaměstnavatel dokumenty vůbec nevydá, zaměstnanec se vůči němu může soudně bránit, a to v tříleté promlčecí lhůtě.
Poslední aktualizace: 15. května 2025
