Pracovní smlouva

pracovní smlouva

Měníte práci či čerstvě rozjíždíte kariéru po škole? Úspěšně jste prošli přes výběrové řízení a nyní před vámi leží pracovní smlouva. Co by měla obsahovat? A na co si dát pozor, než ji podepíšete?

K čemu je pracovní smlouva?

Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se zakládá pracovní smlouvou. Zaměstnanci si často ani pracovní smlouvu nepročtou, což je velká chyba. Jde o základní dokument, který upravuje práva a povinnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Musí být uzavřena písemně, přičemž jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec mají právo mít k dispozici jedno její vyhotovení. Protože jde o dvoustrannou smlouvu, nemusí ji zaměstnanec bezmyšlenkovitě podepsat, ale měl by si se zaměstnavatelem vyjasnit všechny pracovní podmínky, a rozhodně nepřistupovat na ty, které jsou pro něj nápadně nevýhodné.

Pracovní smlouvu upravuje zákoník práce, který určuje její podstatné náležitosti. Může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Kromě pracovní smlouvy lze uzavřít i dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti.

Vzor pracovní smlouvy

Vzor pracovní smlouvy zpracovaný advokáty naleznete zde. Můžete si jej za malý poplatek stáhnout a individuálně měnit.

Náležitosti pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí ze zákona obsahovat tyto základní náležitosti:

  • Druh práce
  • Místo výkonu práce
  • Den nástupu do práce

Druh práce

Jaké jsou vaše povinnosti vůči zaměstnavateli? Pracovní smlouva vymezuje, jaký druh práce vám je zaměstnavatel oprávněn přidělovat. Druh práce by proto měl být v zájmu zaměstnance, co nejpodrobněji vymezen. Jiný druh práce byste totiž měli podle zákoníku vykonávat pouze výjimečně. Druh práce může vymezit pracovním zařazením či výčtem různých činností. Pracovní smlouva bez vymezení druhu práce proto nemůže být platná.

Místo výkonu práce

Lze je sjednat jakkoliv, široce (např. místem práce je Česká republika), alternativně (např. Brno a Ostrava), nebo i velmi konkrétně (Horní náměstí 3, Lhota). Zaměstnavatel by si měl dát pozor na to, aby bylo v pracovní smlouvě určeno místo výkonu práce tak, aby neměl problém zaměstnance převést mezi svými pobočkami. Zaměstnanec by si zase měl dát pozor, pokud je místo výkonu práce sjednáno příliš široce. Mohl by být nemile překvapen, kdyby mu pak zaměstnavatel nařídil vykonávat práci někde úplně jinde, než zaměstnanec předpokládal.

Den nástupu do práce

Jde o významné datum, protože je to den, kdy vzniká pracovní poměr. Proto musí být v pracovní smlouvě vždy uveden. Může připadat i na svátek či den pracovního klidu. Je vhodné sjednávat si den nástupu do práce tak, aby plynule navazoval na předchozí zaměstnání. Tím se nemusí zaměstnanec hlásit na úřad práce.

Pokud zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do práce, i když mu v tom nebrání překážka v práci, může zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy. Stejně tak může odstoupit, pokud se do týdne nedozví o překážce, která zaměstnanci v práci bránila. Odstoupení od pracovní smlouvy musí být učiněno písemně.

Další ustanovení pracovní smlouvy

Všechny ostatní náležitosti pracovní smlouvy nejsou zákonem vyžadovány. To však neznamená, že byste si je neměli sjednat a do pracovní smlouvy zahrnout.

Zaměstnavatel má povinnost zaměstnance do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru písemně informovat o:

  • identifikačních údajích zaměstnance i zaměstnavatele,
  • bližším označení druhu a místa výkonu práce,
  • délce dovolené a jejím čerpání,
  • výpovědní době
  • týdenní pracovní době a jejím rozvržení
  • mzdě nebo platu,
  • kolektivních smlouvách.

Ujednání o mzdě

Nemusí být přímo součástí pracovní smlouvy. Zaměstnavatel vám může sdělit, kolik činí vaše mzda ve mzdovém výměru nebo platovém výměru. Vždy si mzdové či platové výměry dobře překontrolujte, než je podepíšete.

Plat je peněžité plnění v případě, že zaměstnavatel je stát, kraj, obec, škola, nemocnice apod. Protože peníze na plat pocházejí z daní, vychází plat z platových tabulek a je tak vždy určen zaměstnavatelem. Mzda může být naproti tomu sjednána i dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Pozor na ujednání, že mzda se stanovuje s přihlédnutím k práci přesčas. To znamená, že pokud budete pracovat přesčas, nebudu vám za to náležet příplatky ani náhradní volno.

Zkušební doba

Sjednání zkušební doby je obvyklým ustanovením v pracovní smlouvě, i když není povinné. Zaměstnavatel ale i zaměstnanec mají právo v ní podat výpověď bez udání důvodu, s tím, že pracovní poměr končí dnem podání výpovědi.

Délka pracovní doby je stanovena maximálně na tři měsíce ode dne vzniku pracovního poměru (resp. šest měsíců u vedoucích zaměstnanců). Nesmí však být delší než půlka pracovního poměru.

Konkurenční doložka

V konkurenční doložce se zaměstnanec zavazuje, že po skončení zaměstnání nebude pracovat či podnikat v oboru činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zavazuje, že poskytne zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc. Doba, po kterou se musí bývalý zaměstnanec zdržet činnosti, může trvat maximálně jeden rok. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně.

Rady na závěr

Pracovní smlouva není jen cár papíru, ale důležitou úmluvou, která bude určovat právní vztahy mezi vámi a zaměstnavatelem. Pokud vám zaměstnavatel nechce dát čas na pročtení pracovní smlouvy, buďte ve střehu. Nenechte se do podpisu tlačit a raději si ji přečtěte vícekrát.

Pokud vám nebudou některé věci jasné, zejména pokud bude pracovní smlouva obsahovat pro vás nápadně nevýhodné podmínky či různé smluvní pokuty, nahlédněte do zákoníku práce či konzultujte její znění s právníkem.

Jste zaměstnavatel? Přečtěte si náš článek Pracovní smlouva z pohledu zaměstnavatele.

Aktualizováno