Úrok z prodlení (v praxi někdy nepřesně „penále“) je způsob, kterým se zákon snaží předejít opožděnému plnění pohledávky. Má motivovat dlužníka k dodržení data splatnosti tím, že stanoví zákonnou peněžitou sankci pro případ porušení této povinnosti.
Vedle této prevenční funkce má úrok z prodlení sloužit také k odškodnění věřitele, kterému z důvodu opožděného plnění mohla vzniknout újma. Výpočet úroků z prodlení se řídí smlouvou. Pokud ta nic nestanoví, tak se řídí zákonem.
Jak kalkulačka počítá (stav k říjnu 2026)
- Prodlení začíná dnem následujícím po splatnosti (§ 605 odst. 1 a § 1968 občanského zákoníku) a trvá do dne zaplacení včetně.
- Zákonný úrok z prodlení činí ročně repo sazbu ČNB platnou k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšenou o 8 procentních bodů (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Sazba se po celou dobu prodlení nemění. Pro prodlení vzniklé ve 2. pololetí 2026 je to 11,75 % (repo 3,75 % od 19. 6. 2026), v 1. pololetí 2026 11,5 %, ve 2. pololetí 2025 11,5 %, v 1. pololetí 2025 12 %, ve 2. pololetí 2024 12,75 %.
- Úrok se počítá po dnech: jistina × sazba / 100 / počet dnů roku (365, v přestupném roce 366). Částečné úhrady se započítávají podle § 1932 (u dlužníka, který není spotřebitel, nejprve na úrok z prodlení, u spotřebitele nejprve na jistinu). Mezi podnikateli náleží věřiteli navíc paušální náhrada nákladů 1 200 Kč (§ 1972 občanského zákoníku, § 3 nařízení vlády). U výživného pro nezletilé dítě činí úrok prvních 6 měsíců 2,5 promile denně (od 1. 1. 2026).
- Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy mohl věřitel právo uplatnit poprvé (den po splatnosti, § 619), trvá 3 roky (§ 629 odst. 1), sjednat lze 1 až 15 let (§ 630). Po písemném uznání dluhu 10 let od uznání (§ 639), po rozhodnutí soudu 10 let ode dne, kdy mělo být plněno (§ 640). Podání žaloby lhůtu staví (§ 648). Konec lhůty se počítá podle § 605 odst. 2 a § 607. Soud k promlčení přihlédne jen na námitku dlužníka (§ 610).
Jak se počítá úrok z prodlení
V první řadě je nutné ze smlouvy zjistit, zdali je v ní výše úroků z prodlení stanovena. Pokud ano, budeme počítat úrok z prodlení jako běžný úrok. Důležité je, že se dlužník dostane do prodlení až den po datu splatnosti. Tento den tedy do výpočtů nezahrneme.
Smluvní úrok z prodlení
Pokud je tedy např. ve smlouvě stanoven úrok z prodlení na 10 % p.a. a dlužník se s plněním částky 15 000 Kč opozdí o 30 dnů, bude vzorec vypadat následovně.
dlužná částka * úrok z prodlení / 100 * počet dnů v prodlení / 365
Tedy: 15 000 * 10 / 100 * 30 / 365 = 123,29 Kč
Dělí se skutečným počtem dnů roku (v přestupném roce 366). Velkou výhodou smluvně stanoveného úroku z prodlení je právě jeho relativně jednoduchý výpočet. Vzhledem k tomu, že se úrok pravděpodobně vývojem času měnit nebude (pokud tak smlouva nestanoví), vzorec bude vždy stejný.
Ve smlouvě ale můžete stanovit denní úrok z prodlení (např. 0,05 % denně). Vzorec tak bude ještě jednodušší.
dlužná částka * výše v procentech / 100 * počet dnů v prodlení
Po dosazení údajů z minulého příkladu: 15 000 * 0,05 / 100 * 30 = 225 Kč
Pozor však na nepřiměřeně vysoké ujednání o výši úroků z prodlení. Pro maximální výši neexistuje pevné pravidlo, záleží na okolnostech případu. Sazbu 0,5 % denně (182,5 % za rok) Ústavní soud v některých případech označil za neústavní (I. ÚS 523/07), Nejvyšší soud ji mezi podnikateli neodmítá automaticky a posuzuje okolnosti případu (velký senát 31 Cdo 717/2010, R 104/2012; 32 Cdo 1490/2019). Vůči spotřebiteli platí zákaz zneužívajících ujednání (§ 1813 občanského zákoníku) a u spotřebitelského úvěru nesmí smluvní úrok z prodlení přesáhnout zákonnou výši (§ 122 zákona č. 257/2016 Sb.).
Zákonný úrok z prodlení
V případě, kdy není ve smlouvě obsaženo ujednání o úrocích z prodlení, nastupuje zákonný úrok z prodlení. V § 1970 občanský zákoník stanoví, že úrok z prodlení stanoví vláda nařízením.
Specificky se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. To říká, že výše úroku z prodlení odpovídá výši REPO sazby stanovené Českou národní bankou pro první den pololetí, v němž došlo k prodlení, která je pak zvýšena o 8 procentních bodů.
Pro výpočet je tedy rozhodná repo sazba platná k 1. lednu nebo k 1. červenci toho roku, v jehož pololetí prodlení začalo. Sazba se určí jednou a po celou dobu prodlení se nemění, i když ČNB repo sazbu později změní. Přepočet každé pololetí platil jen u prodlení vzniklého od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010 podle dřívějšího nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Prodlení vzniklé před 1. 1. 2014 se dosud řídí tímto starším nařízením.
Ukážeme si dva příklady. V prvním prodlení trvá v rámci jednoho kalendářního roku, ve druhém přes jeho přelom.
Základní vzorec
Ke zjednodušení můžeme opět použít údaje z prvního příkladu, avšak s tou změnou, že místo smluvně stanoveného úroku použijeme zákonný úrok z prodlení. Dále si stanovme, že datum splatnosti bylo určeno na 5. 5. 2025. Vzorec je totiž jinak totožný.
Ke dni 1. 1. 2025 (tj. první den prvního pololetí) platná REPO sazba ČNB činila 4,00 %. K tomuto údaji přičteme 8 procentních bodů (tj. 4 + 8 = 12 %) a máme všechny potřebné údaje. Rok 2025 má 365 dnů.
dlužná částka * (REPO sazba + 8) / 100 * počet dnů v prodlení / 365
Po dosazení: 15 000 * (4 + 8) / 100 * 30 / 365 = 147,95 Kč
Prodlení přes přelom roku
Trvá-li prodlení přes přelom roku nebo několik let, počítá se úrok pro každý kalendářní rok zvlášť, protože se liší počet dnů v roce (365, v přestupném roce 366). Sazba zůstává ve všech letech stejná.
dlužná částka * (REPO sazba + 8) / 100 * počet dnů v prodlení v 1. roce / počet dnů 1. roku
+
dlužná částka * (REPO sazba + 8) / 100 * počet dnů v prodlení ve 2. roce / počet dnů 2. roku
+
…
Zkusme si tedy vypočítat příklad, ve kterém budeme mít dlužníka, který měl zaplatit dluh 15 000 Kč ke dni 21. 8. 2024 (tzn. v prodlení je od 22. 8. 2024) a svůj dluh splatil ke dni 26. 1. 2025. Tj. v roce 2024 132 dnů a v roce 2025 26 dnů (den zaplacení se počítá).
Prodlení nastalo ve 2. pololetí 2024; ke dni 1. 7. 2024 byla platná REPO sazba 4,75 %, úrok tedy činí 12,75 % ročně po celou dobu prodlení (sazba 4,00 % platná k 1. 1. 2025 se nepoužije). Rok 2024 byl přestupný, proto se pro něj dosadí 366 dnů namísto 365.
15 000 * (4,75 + 8) / 100 * 132 / 366 = 689,75
+
15 000 * (4,75 + 8) / 100 * 26 / 365 = 136,23
=
825,99 Kč (součet nezaokrouhlených částek)
Dlužník společně s částkou 15 000 Kč zaplatí dalších 825,99 Kč na úroku z prodlení.
Výpočet si můžete ověřit v kalkulačce výše. Výsledek je orientační, u sporných případů (více splátek, částečné úhrady, sporná splatnost) jej berte jako podklad pro další posouzení.
Výpočet úroků z prodlení z půjčky
Výpočet úroků z prodlení z půjčky je specifický tím, že musíme každou splátku hodnotit samostatně. Tedy samostatně posuzovat vznik prodlení pro každou splátku zvlášť a také samostatně počítat úrok z prodlení. Obdobně budeme posuzovat prodlení u nájemného. U každé splátky se sazba určí podle pololetí, v němž nastalo prodlení právě s touto splátkou.
Zákonný úrok z prodlení z faktury
U faktur je postup a výše úroků v zásadě stejná. Relevantní je pro výpočet však datum splatnosti na faktuře. Pokud splatnost nebyla sjednána, je mezi podnikateli cena za zboží nebo službu splatná do 30 dnů od doručení faktury, případně od dodání (§ 1963 občanského zákoníku). V jiných vztazích je dluh splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2); podle Nejvyššího soudu (31 Cdo 3125/2022) pak promlčecí lhůta běží zpravidla ode dne, kdy mohl věřitel o zaplacení poprvé požádat, tedy po dodání, ne od data na faktuře. Dobu prodlení počítáme ode dne následujícího po posledním dni splatnosti.
Specifikem v závazcích mezi podnikateli je pravidlo, které dále určuje minimální výši nákladů spojených s vymáháním pohledávky na 1 200 Kč. To znamená, že při prodlení vedle úroků z prodlení můžete po dlužníkovi požadovat alespoň dalších 1 200 Kč. Pokud ale prokážete, že vaše účelně vynaložené náklady na její vymáhání byly větší, soud vám přizná tuto vyšší částku.
Speciální úrok z prodlení u výživného na nezletilé dítě
Od 1. ledna 2026 platí zvláštní pravidla pro úroky z prodlení u výživného na nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti. Vyplývají z novely občanského zákoníku (§ 1970) a novely nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
U dlužného výživného se úrok z prodlení počítá takto:
Prvních 6 měsíců prodlení činí úrok 2,5 ‰ denně z dlužné částky. Po uplynutí 6 měsíců se úrok vrací na běžnou zákonnou sazbu (repo sazba ČNB pro první den pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšená o 8 procentních bodů ročně). Nová pravidla platí pro prodlení vzniklé od 1. 1. 2026.
Tato zvýšená sazba se vztahuje pouze na výživné na nezletilé děti. U ostatních dluhů (půjčky, nájemné, faktury apod.) se i po 1. 1. 2026 uplatňuje standardní zákonný úrok z prodlení.
Vymáhání úroků z prodlení
Při mimosoudním vymáhání úroků z prodlení můžete často narazit na nevoli dlužníka úroky společně s pohledávkou zaplatit. Na případný vznik vašeho nároku na úroky z prodlení je vždy nejlepší upozornit několik dní dopředu. Můžete tak motivovat dlužníka, aby dluh splatil včas.
Pokud dlužník opravdu úrok odmítne zaplatit, nebo dluh nesplatí vůbec, můžete úrok z prodlení společně s pohledávkou vymáhat ve zkráceném soudním řízení elektronickým platebním rozkazem nebo prostým platebním rozkazem.
Poslední aktualizace: 14. října 2026