Odkládání osobních věcí na veřejných místech, jako jsou restaurace, čekárny nebo kadeřnictví, je rizikem nejen pro zákazníky, ale i pro podnikatele. Kdo ručí za odložené věci? Mohou se podnikatelé zprostit odpovědnosti nápisem „Za odložené věci neručíme?“ Kdy vzniká povinnost nahradit škodu?
Odpovědnost za odložené věci
Podle § 2945 občanského zákoníku každý, kdo provozuje prostor sloužící k poskytování služeb, odpovídá za věci, které si tam osoby obvykle odkládají. Jedná se o čekárny, restaurace, kadeřnictví, sportovní centra a další podobná zařízení. Jsou to místa, kde zákazníci očekávají možnost odložení svých věcí během využívání služeb.
Tato odpovědnost se vztahuje nejen na obvyklé osobní věci, jako jsou kabáty či tašky, ale může se týkat i cennějších předmětů, pokud je jejich odložení v daném prostředí běžné.
Kdy vzniká povinnost nahradit škodu
Povinnost podnikatele nahradit škodu za odložené věci ve společných prostorách závisí na mnoha faktorech.
Občanský zákoník zakotvuje dvě podmínky pro vznik odpovědnosti – odložení věcí je v dané situaci běžné a věc odložíte na místo k tomu určené.
Jdete do supermarketu a je vám horko, tak si u vchodu sundáte bundu a položíte ji na vozík. Pokud ji mezitím někdo odnese, obchod za její ztrátu neodpovídá. Místo totiž nebylo určeno k odkládání věcí a svlékání bundy při návštěvě supermarketu není nezbytné.
Jdete na schůzku do banky, kde je u vstupu věšák určený pro odkládání svršků. Sundáte si kabát, pověsíte jej tam a od této chvíle za něj (i za obsah kapes) odpovídá banka.
Místo odložení věcí
Pro vznik odpovědnosti za škodu je stěžejní místo, na které je věc odložena.
Odpovědnost podnikateli vzniká pouze v případě, že si zákazník věc odložil na místo k tomu určené nebo obvyklé. Tedy například do šatny restaurace, na věšák u recepce nebo do uzamykatelných skříněk.
Například pokud si zákazník odloží kabát na věšák v restauraci u vchodu, kde si hosté běžně věci odkládají, podnikatel za něj odpovídá. Naopak pokud si kabát přehodí přes židli, i přesto, že je v restauraci věšák, odpovědnost podnikateli nevznikne. Jestliže ale bude věšák plný, židle se jeví jako vhodné místo, kam si svršky odložit a provozovatel za věci opět ručí.
Dalším příkladem může být fitness centrum, kde zákazník odloží batoh do skříňky, kterou však nezamkne. Pokud je batoh odcizen, jako provozovatel můžete argumentovat, že jste poskytli zabezpečené skříňky a odpovědnost je na zákazníkovi.
Stojany na kola
Umístění stojanů na kola před provozovnou samo o sobě neznamená, že podnikatel za kola ručí. Odpovědnost vzniká pouze tehdy, pokud je běžné, že k vám zákazníci jezdí na kole a očekávají, že jejich kolo bude v bezpečí.
Provozovatelé cykloservisu či hotelu, který se zaměřuje na cyklisty, by tak měli zajistit bezpečné místo, kam lze kola odložit. Pokud si dáte stojan před kadeřnictví, odpovědnost za krádež kol svých zákazníků nenesete.
Cennosti na hotelu
Na cennosti, které si přinesete na hotel, či jiné ubytovací zařízení, se vztahuje odpovědnost za věci vnesené. Na rozdíl od odpovědnosti za odložené věci se jí může hotel zprostit (pokud prokáže, že by škoda na vnesené věci vznikla i jinak, či si ji host způsobil sám). Výše náhrady škody je omezena (stonásobek ceny ubytování za jeden den).
Za odložené věci neručíme
Podnikatelé se často snaží odpovědnosti vyhnout nápisy typu „za odložené věci neručíme“. Takový nápis sice může zákazníky upozornit na možné riziko, ale odpovědnosti podnikatele nezprostí. Odpovědnost za odložené věci je stanovena zákonem a nelze ji jednostranně vyloučit.
Pokud podnikatel poskytuje prostor pro odkládání věcí (například věšák na bundy v kadeřnictví), odpovídá za jejich ztrátu nebo poškození. A to bez ohledu na to, že umístí nápis, kterým se chce zprostit odpovědnosti.
Jiná situace nastane, pokud bude zákazník nápisem upozorněn, že si své věci má vzít s sebou a odložit je na jiné místo. To se typicky děje u lékaře.
V čekárně si pacient odloží kabát na věšák, u kterého je nápis, aby zde pacienti věci nenechávali, ale brali si je s sebou do ordinace. Dokud bude pacient v čekárně, za jeho kabát odpovídá provozovatel ordinace. Jakmile je pacient přizván k lékaři, musí si vzít své věci s sebou. Jestliže tak neučiní a za dobu jeho nepřítomnosti v čekárně mu budou věci zničeny či odcizeny, náhrady škody se nedomůže.
Možnosti ochrany podnikatele před odpovědností
Ačkoli nelze odpovědnost zcela vyloučit, podnikatelé mohou přijmout preventivní opatření, která minimalizují riziko vzniku škody na odložených věcech.
Doporučujeme:
- vytvořit zabezpečené prostory – například uzamykatelné skříňky nebo šatny s dozorem,
- informovat zákazníky – jasně označit, kam si mohou bezpečně uložit věci,
- výslovně stanovit odpovědnost v provozním řádu – specifikovat, které věci je mohou zákazníci odkládat a kde,
- uzavřít pojištění odpovědnosti – pojistka může pokrýt škody způsobené ztrátou věcí,
- zvýšit dohled nad prostory – instalace bezpečnostních kamer nebo přítomnost personálu snižuje riziko krádeže,
- zavést systém potvrzení o převzetí věci – například číslované visačky pro kabáty či elektronická evidence odložených věcí.
Jak uplatnit náhradu škody
V případě, že dojde ke ztrátě nebo poškození věci, může zákazník od podnikatele požadovat náhradu škody. Škodu by měl ihned oznámit provozovateli, tedy bez zbytečného odkladu. Občanský zákoník sice stanovuje lhůtu 15 dnů od doby, co se zákazník o škodě dozvěděl, ale v takové situaci je třeba prokázat, že ke škodě či ztrátě došlo u podnikatele. Pokud se vám například ze šatny v posilovně ztratí batoh, ihned ztrátu ohlaste na recepci.
Zákazník musí doložit, že mu ztracená nebo poškozená věc skutečně patřila, a prokázat její hodnotu, například účtenkou nebo jiným dokladem o koupi. Pokud se podnikatel náhradě brání, může zákazník podat občanskoprávní žalobu na náhradu škody. Tato žaloba se podává k místně příslušnému okresnímu soudu podle sídla provozovatele nebo místa, kde ke škodě došlo (volba je na žalobci, tedy zákazníkovi).
Co obnáší odpovědnost za škodu
Škoda na odložené věci může vzniknout nejen v provozovnách podnikatelů, ale i ve společných prostorách (šatny, čekárny nebo vstupní haly). Výše náhrady se odvíjí od skutečné hodnoty věci. Přihlíží se ale ke všem okolnostem, včetně toho, zda je obvyklé danou věc do provozovny nosit.
Vezmete si svůj drahý notebook do coworkingového centra. Odložíte jej do skříňky a jdete na oběd. Pokud vám ho někdo mezitím poškodí, máte nárok na náhradu škody, a to pravděpodobně v plné výši.
Jdete z čistírny s drahým oblekem a zastavíte se na pivo v nádražní hospodě. Oblek pověsíte na věšák poblíž vchodu a někdo vám ho ukradne. Povinnost k náhradě škody provozovateli restaurace může být výrazně snížena, neboť nosit oblek za desítky tisíc do druhořadé restaurace není běžné.
Dále se výše náhrady může snížit, pokud zákazník sám přispěl k riziku ztráty nebo poškození věci.
Zákazník si přinese do kavárny batoh, ze kterého mu viditelně kouká notebook, a ponechá ho bez dozoru na židli. Podnikatel může argumentovat, že zákazník neprojevil dostatečnou opatrnost a tím snížil svou šanci na plnou náhradu škody.
Odpovědnost podnikatele se vždy posuzuje individuálně podle konkrétní situace.
Byť nápis „Za odložené věci neručíme“ nemá žádnou právní váhu, podnikatelé jej často používají. Nabádají tak zákazníky k větší opatrnosti. Podnikatelé by současně měli zajistit odpovídající bezpečnostní opatření, aby předešli případným sporům o náhradu škody.
Poslední aktualizace: 4. března 2025
