Rozešli jste se s partnerem nebo partnerkou, ale vlastníte spolu byt, auto či jinou hodnotnější věc? Máte společné investice nebo dluhy? Investovali jste do majetku přítele či přítelkyně nebo jste za ně uhradili dluhy? Jak probíhá rozdělení majetku partnerů?
Na co má nárok družka a druh? Jak rozdělit majetek po rozchodu? Vždy je dobré uzavřít dohodu o vypořádání majetku. Co taková dohoda obsahuje? Na co si dát pozor? Ale co když ji nemáte, existuje jiné řešení?
Co je majetkové vyrovnání
Majetkové vyrovnání je dohoda partnerů ohledně rozdělení jejich majetku a dluhů po rozchodu.
Pokud nesezdaný pár získá v průběhu vztahu hodnotnější majetek, nepovažuje se automaticky za společný. Na rozdíl od manželů totiž v tomto případě nevzniká společné jmění, k jehož vypořádání dochází ze zákona při rozvodu. Společné jmění však může výrazně omezovat předmanželská smlouva, pokud ji snoubenci před svatbou uzavřeli.
Jak se dělí majetek po rozchodu partnerů? Na co má nárok přítelkyně, přítel, partnerka, partner, družka nebo druh?
Majetkové vypořádání nemanželského páru
Majetkové vyrovnání se využívá zejména, pokud partneři:
- získali během vztahu hodnotnější majetek do podílového spoluvlastnictví (např. byt),
- investovali peníze do majetku, který patří pouze jednomu z nich (např. rekonstrukce domu),
- společně investovali peníze (např. do akcií, podílových fondů, ETF, kryptoměn či dluhopisů),
- mají společný dluh (dluh obou partnerů, který musí splácet společně).
V případě dluhu se může jednat i o půjčku jednoho z partnerů, pokud finance využili oba.
Máte-li tedy s druhem nebo družkou společný majetek, investice nebo dluhy, je potřeba se domluvit na majetkovém vyrovnání.
Rozdělení majetku nesezdaného páru
Každý z partnerů má právo na majetek, který ke dni rozchodu sám vlastní. Jak se ale řeší rozdělení majetku nesezdaného páru, který získali partneři společně?
Pokud si přítel a přítelkyně společně pořídí majetek, přičemž jsou oba uvedeni v příslušné smlouvě (např. kupní či darovací), vzniká mezi nimi podílové spoluvlastnictví. To znamená, že každý z nich vlastní určitý podíl k věci (obvykle 1/2). Výše podílu se však může lišit podle velikosti vkladu, který partneři do majetku investovali.
Přítel a přítelkyně si koupili byt o hodnotě 5 000 000 Kč. Přítel investoval 4 000 000 Kč, zatímco přítelkyně pouze 1 000 000 Kč. Tyto údaje jsou uvedeny přímo v kupní smlouvě i v katastru nemovitostí. Podíl přítele k bytu tedy činí 4/5, zatímco přítelkyně vlastní jen 1/5.
Pakliže ale přítel s přítelkyní výši podílů neuvedou, platí že oba mají 1/2 bytu.
Pokud některý z partnerů není uveden ve smlouvě (zejm. u movitých věcí) a druhý partner se ním nechce vyrovnat, obvykle se finanční náhrady nedomůže. Nemá na ni totiž žádný doložitelný právní nárok (důkaz o tom, že se na koupi věci finančně podílel).
Většinou mezi sebou partneři uzavírají pouze ústní dohodu ohledně financování movité věci. Ta však vlastnické právo partnera, který není uveden v kupní smlouvě, neprokáže. Nápomocnou by však mohla být písemná komunikace s partnerem (např. e-mail, WhatsApp nebo Messenger). Zejména, pokud komunikace obsahuje vlastnický podíl k věci, výši plateb a konkrétní termíny. Podívejte se, jak probíhá dokazování u soudu a co vše může být důkaz.
Movité věci
Movité věci jako je například notebook, automobil či vybavení domácnosti, si většinou ponechá partner, který je užívá více. Případně si partneři rozdělí majetek dle své vůle.
Je také možné, aby si veškerý movitý majetek ponechal pouze jeden z páru a druhému uhradil finanční náhradu.
Dohoda se obvykle činí pouze ústně.
Nemovitosti
U nemovitostí jako je například dům či byt je situace komplikovanější. Dohoda o vypořádání majetku musí být v tomto případě uzavřena v písemné formě a obsahovat způsob vyrovnání partnerů.
Co když ale některý z partnerů odmítá rozdělení majetku?
Existují pouze dvě možnosti:
- ponechat si majetek v podílovém spoluvlastnictví,
- podat návrh k soudu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se podává, pokud nedojde k nalezení shody ohledně rozdělení majetku partnerů. A to k okresnímu soudu podle bydliště žalovaného.
Poplatek za podání žaloby činí 2 000 Kč. V případě každé nemovité věci se však zvyšuje o 5 000 Kč.
Podáváte žalobu na zrušení spoluvlastnictví, jehož předmětem není žádná nemovitost, ale např. automobil. Soudní poplatek představuje 2 000 Kč.
Pokud je však předmětem vypořádání i nemovitost, zaplatíte soudu 7 000 Kč (2 000 Kč + 5 000 Kč).
U další nemovitosti se poplatek opět navýší o 5 000 Kč (uhradíte tedy 12 000 Kč).
K žalobě je potřeba přiložit potřebné důkazy jako například kupní smlouvy, výpis z katastru nemovitostí, faktury za opravy apod.
Soud spoluvlastnictví následně vypořádá rozdělením věci. Pokud věc nelze rozdělit, stane se výlučným vlastnictvím jednoho z partnerů, který musí druhému partnerovi uhradit finanční náhradu.
Pokud ani jeden z partnerů nechce nabýt věc do svého vlastnictví, popř. mu chybí finance na zaplacení náhrady, soud nařídí prodej věci. Partneři si následně rozdělí výtěžek z prodeje.
Rozdělení spoluvlastnictví bývá komplikované z hlediska rozsáhlého dokazování, jelikož se pár mnohdy neshodne na ocenění věci, obvykle nemovitosti. V takové situaci dochází k vypracování znaleckých posudků.
Investice
Pokud přítel investoval peníze do majetku, který patří pouze přítelkyni, má po rozchodu nárok na finanční náhradu. Obvykle se tak děje při rekonstrukci nemovitosti.
Investice se posuzují jako bezdůvodné obohacení vlastníka věci, který musí vydat partnerovi vše, co do věci investoval.
Žaloba na vydání bezdůvodného obohacení
V praxi se o výši náhrady za investice do majetku jednoho z partnerů vedou spory, zejména, pokud se některý z nich nechce dohodnout.
V takovém případě potřeba podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud je žalovaná částka nižší než 50 000 Kč, podává se žaloba k okresnímu soudu podle bydliště žalovaného. Nad 50 000 Kč je příslušným k projednání věci krajský soud.
Soudní poplatek za podání žaloby činí 5 % z žalované částky, minimálně však 1 000 Kč.
Žalovaná částka činí 10 000 Kč (5 % z ní pak 500 Kč). Zaplatíte soudní poplatek v částce 1 000 Kč.
Žalovaná částka představuje 100 000 Kč. Výše soudního poplatku činí 5 % ze 100 000 Kč, tedy 5 000 Kč.
K žalobě je potřeba doložit faktury a smlouvy (např. smlouva o dílo) týkající se investice.
Dluhy
Pokud mají partneři společné dluhy, musí je hradit společně a nerozdílně. To znamená, že dluh platí oba i po rozchodu.
Věřitel má po celou dobu právo žádat úhradu dluhu buď po obou z partnerech, nebo pouze od jednoho z nich.
Pokud se partneři nedohodnou na plnění dluhu (např. dluh má platit pouze 1 z partnerů), každý z nich bude splácet 1/2 i po rozchodu. Další možnost, jak se z hrazení dluhu vyvázat, představuje dohoda s věřitelem.
Složitější situace nastává, když si peníze půjčí pouze jeden z partnerů, ačkoli finance využijí oba. Nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě o vyrovnání, není druhý z partnerů povinen po rozchodu dluh hradit. Vůči věřiteli je totiž zavázán pouze partner, který si od něj peníze půjčil.
To znamená, že když se jedná např. o půjčku přítele, přítelkyně ji nemusí hradit, ačkoli se pár ústně dohodl na opaku. V tomto případě nepomůže ani písemná komunikace (např. e-mail nebo WhatsApp). Podstatné je pouze to, která osoba má povinnost hradit dluh věřiteli podle smlouvy (např. smlouva o půjčce či smlouva o úvěru). Vždy vám tudíž doporučujeme dluhy řešit v písemné dohodě o vyrovnání.
Nápomocné by mohlo být také uznání dluhu. Jedná se sice o nástroj věřitele, ale je možné ho použít jako potvrzení splácení dluhu jednoho partnerů. Nicméně, ani v tomto případě nemáte jistotu vymožení peněz, jelikož uznaný dluh je potřeba následně uplatnit u soudu, pokuj jej partner nebude splácet.
Dohoda o vypořádání majetku po rozchodu partnerů
Nárok na majetek po rozchodu je nejvhodnější řešit prostřednictvím dohody. Ta bývá u movitých věcí ústní, u nemovitostí je potřeba zvolit písemnou formu.
Dohoda o vypořádání majetku partnerů by měla obsahovat zejména:
- identifikaci obou partnerů – jméno a příjmení, rodné číslo, adresa trvalého bydliště,
- seznam majetku, který je předmětem dohody,
- specifikaci majetku – u bytové jednotky se uvádí zejm. její číslo, výměra, nadzemní podlaží, adresa a údaje o zápis do katastru nemovitostí,
- dohodu o vypořádání majetku – např. převod podílu na jednoho z partnerů oproti finančnímu vyrovnání,
- dohodu o vypořádání společných investic – např. dluhopisů,
- výši finanční náhrady za investice do majetku jednoho z partnerů – obvykle ve spojitosti s rekonstrukcí nemovitosti,
- způsob úhrady společných dluhů,
- způsob úhrady dluhů jednoho z partnerů, pokud byly peníze využity oběma,
- datum, místo a podpis stran dohody.
Nesezdané soužití a rozdělení majetku z něj komplikované zejména u věcí, do jichž sice investovali oba partneři, ale vlastníkem se stal pouze jeden z nich. Totéž platí pro dluhy a investice do majetku jednoho z partnerů.
Pokud se některý z partnerů nechce dohodnout na majetkovém vyrovnání, mnohdy je potřeba se obrátit na soud. Pokud však neexistují žádné důkazy, jež by dokládali vlastnictví majetku či závazek úhrady dluhů i vůči druhému z partnerů, nebudete u soudu úspěšní.
Vždy je tudíž lepší se na rozdělení majetku partnerů dohodnout mimosoudně. Předejdete tak dlouhotrvajícímu soudnímu procesu, sporům a zbytečným poplatkům.
