Práva a povinnosti manželů, společné jmění manželů (SJM) v NOZ

Rodinné právo bylo až do začátku roku 2013 upraveno především v zákoně o rodině. S účinností nového občanského zákoníku  (dále také jako “NOZ”) 2014 ovšem tento zákon zaniká a tak problematiku spojenou s rodinným právem musíme hledat už jen v novém občanském zákoníku.

S účinností nového občanského zákoníku přicházejí i nová práva a povinnosti týkající se vztahu mezi manželi, které předchozí úprava vůbec neznala.  Na úvod si tedy uvedeme právě tato manželská práva a povinnosti, které nový občanský zákoník nově zavádí a následně se budeme zabývat zákonným režimem společného jmění manželů.

Právo na informace o výši příjmů, pracovních i studijních činnostech

Prvním, zcela novým právem, se kterým se v této oblasti setkáváme, je právo manžela na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech, o stavu svého jmění, jakož i o svých aktuálních pracovních, studijních, či jiných činnostech. Manžel má dále právo být informován i o záměrech do budoucna, které se těchto činností týkají.

Když se nad tím zamyslíme, tak se asi shodneme na tom, že ve správně fungující domácnosti manželé o těchto věcech běžně diskutují. Na druhou stranu si musíme říci, že jestliže zákonodárce začlenil tuto problematiku právě do zákonné roviny práv a povinností, nastává tedy možnost, aby jeden manžel žalovat u soudu druhého manžela za to, že mu nechce sdělit výši jeho příjmů.

Povinnost manžela jednat v zájmu rodiny

Nový občanský zákoník klade větší důraz na rodinu jako takovou. Z tohoto důvodu také zavádí povinnost manžela brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte při výběru svých pracovních, studijních, nebo jiných podobných činností.

I v tomto případě je ale vhodné zamyslet se nad tím, co se rozumí pod pojmem „zájem rodiny“. Můžeme si uvést názorný příklad. Otec rodiny bude stát před rozhodnutí, zda nastoupit do lépe placené, avšak časově náročnější práce, nebo raději zůstat v zaměstnání, díky němuž sice tráví více času se svou rodinou, avšak, s ohledem na výši přijmu, nemůže své děti podporovat v jejich zálibách. Na tomto případě  si tedy můžeme všimnout, že není tak snadné rozhodnout se nad tím, co je, či není v zájmu rodiny a není ani možné vyloučit, že názory se budou v jednotlivých případech lišit.

Společné jmění manželů (SJM)

Úpravu společného jmění manželů najdeme v novém občanském zákoníku pod pojmem manželské majetkové právo. Občanský zákoník rozlišuje 3 různé režimy, kterým SJM podléhá. Konkrétně se jedná o režim zákonný, režim smluvní, díky kterému si mohou snoubenci i manželé upravit své majetkové poměry podle svých potřeb rozdílně od režimu zákonného a konečně režim, který se zakládá na rozhodnutí soudu.

Nový občanský zákoník tedy nově upravuje možnost, aby soud za splnění určitých podmínek SJM zúžil, nebo úplně zrušit.

Co spadá do SJM

Zákonný režim stanoví, že součástí SJM je vše, co jeden, nebo oba manželé nabyli za trvání manželství. Dále nový občanský zákoník 2014 uvádí, že součástí SJM je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Typickým příkladem je situace, kdy jeden z manželů vlastní nemovitost, která patří do jeho výlučného vlastnictví a tu pronajímá. Vše, co z peněz z nájmu zbyde po odečtení nákladů na provoz nemovitosti, se stává součástí společného jmění. Nový občanský zákoník do SJM zahrnuje také podíl manžela v obchodní společnosti, nebo družstvu, došlo-li k získání podílu za trvání manželství. V neposlední řadě se součástí SJM stává i výdělek, plat, mzda, či jiné hodnoty z pracovní a jiné výdělečné činnosti a to v okamžiku, kdy s těmito hodnotami může jeden z manželů nakládat, tedy v momentě, kdy například mzdu dostane vyplacenou.

Co je ze SJM vyloučeno

Ze SJM je naopak vyloučeno následující:

  • Vše, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů.
  • To, co jeden z manželů získal darem, děděním, nebo odkazem.
  • To, co jeden z manželů nabyl jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.
  • To, co jeden z manželů nabyl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.
  • To, co jeden z manželů získal jako náhradu za poškození, zničení, nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Nový občanský zákoník již ve výčtu toho, co nespadá pod SJM záměrně neuvádí věci, které byly vydané v restituci, protože má za to, že restituce jsou již vyřešeny a proto není třeba, aby byly NOZ do tohoto výčtu převzaty. Zákonodárce ale na problematiku restitucí zcela nezapomněl a tak tyto věci uvádí v přechodných ustanoveních.

Dluhy a SJM

Další změnou, kterou nový občanský zákoník zavádí, můžeme spatřit v oblasti závazků, které do SJM spadají. Dříve se totiž součástí SJM staly pouze ty dluhy, které vznikly za trvání manželství.  Dnes SJM tvoří dluhy, které jsou za trvání manželství převzaty. Konkrétně to tedy znamená, že součástí společného jmění se mohou stát i ty dluhy, které vznikly jednomu z manželů před uzavřením manželství, avšak manželé je následně převzali jako své společné dluhy.

Do SJM naopak nespadají dluhy, které se týkají majetku, který patří pouze jednomu z manželů a to v takovém rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku. Uvedeme si příklad. Opět se vrátím k případu, kdy jeden z manželů vlastní nemovitost, kterou pronajímá. Zisk z nájmu činí například 100. 000,- Kč. Nemovitost je ale nutné opravit a náklady na opravu sahají do výše 200. 000,- Kč. Oprava se tedy ze SJM bude hradit pouze do výše zisku, tedy do výše 100. 000,- Kč. Zbývajících 100.000,- Kč již bude muset ten z manželů, kterému nemovitost patří, uhradit sám.

Druhým případem, kdy dluhy nebudou součástí SJM je ten, kdy dluhy převzal jeden z manželů bez souhlasu toho druhého a nejednalo se přitom o obstarávání každodenních, nebo běžných potřeb rodiny.

Obvyklé vybavení rodinné domácnosti

Obvyklé vybavení rodinné domácnosti tvoří soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů a NOZ ho vyčleňuje z režimu společného jmění manželů. Jako obvyklé vybavení domácnosti bude sloužit například pračka, lednička, stůl, pohovka atd. U těchto věcí pak není rozhodné, zda náleží oběma manželům, nebo pouze jednomu z nich. K tomu, aby jeden z manželů mohl nakládat s věcmi, které obvyklé vybavení domácnosti tvoří, potřebuje souhlas druhého manžela. Výjimkou jsou pouze věci zanedbatelné hodnoty, u kterých souhlas nutný není. I v těchto případech je ale nutné přihlížet ke konkrétní situaci v rodině a potřebám jejich členů.

Ustanovení, které upravuje obvyklé vybavení rodinné domácnosti pak nelze změnit, ani rozhodnutím soudu.

Závěrem

V tomto krátkém shrnutí jsem se zabývala pouze zákonným režimem SJM, tedy tím, jakým způsobem je SJM upraveno v zákoně. Samozřejmě i nadále existuje možnost, aby si manželé, či snoubenci svá manželská majetková práva upravili smlouvou podle toho, jak jim to bude společně vyhovovat. V případě, že k tomuto kroku nepřistoupí, bude se jejich společný majetek řídit právě výše uvedenými zákonnými ustanoveními.

Práva a povinnosti manželů, společné jmění manželů (SJM) v NOZ
4.2 (84%) 5 hlas[ů]