Co je bezdůvodné obohacení a jak se bránit? Co lze dělat? Praktické rady jsme sepsali do přehledného článku. Je možné, aby se bezdůvodné obohacení promlčelo? Za jak dlouho dojde k promlčení? Jak se bránit, pokud protistrana nechce vrátit to, co ji nepatří? Co je neoprávněné obohacení a jaký je rozdíl od bezdůvodného obohacení? Kdy je vhodné poslat protistraně výzvu k vydání bezdůvodného obohacení a kdy trestní oznámení?
Možná jste omylem zaplatili dvakrát složenku či výzvu k platbě, fakturu nebo částku za měsíční paušál telefonu. Měli jste nastavené pravidelné platby a zapomněli, je zrušit? Protistranu jsme informovali, ale nemá se k vrácení peněz? Odstoupili jste od kupní smlouvy, zboží jste vrátili, ale prodejce se neozývá anebo se vymlouvá a kupní cenu vám nevrátil? Pošlete mu předžalobní výzvu.
Co je bezdůvodné obohacení
Snad každý z nás si někdy říkal, jaké by to bylo, kdyby mu na účtu náhle přistálo pár milionů. Určitě si dokážeme představit, co bychom s takovými penězi dělali. Někdo by si pořídil nový dům nebo procestoval celý svět. Však co, přece se mi nemůže nic stát, ty peníze mi někdo poslal, já je neukradl. Jenže ve skutečnosti nám peníze nepatří. Vzniklo bezdůvodné obohacení.
Již ve starém Římě platily určité obecné principy chování, které ovlivňovaly společenské vztahy a některé z nich přetrvaly v právu dodnes. Např. latinské „honeste vivere, neminem laedere, suum cuique tribuere“ (znamená čestně žít, nikomu neškodit a každému dát, co jeho jest), z čehož vychází i dnešní právo.
Bezdůvodné obohacení upravuje nový občanský zákoník od ustanovení § 2991. V jeho základu stojí pravidlo, že pokud se někdo obohatil na úkor jiného bez spravedlivého důvodu, musí mu zpátky toto obohacení vydat.
K bezdůvodnému obohacení může docházet v několika situacích.
- Plnění bez právního důvodu
- Plnění z právního důvodu, který odpadl
- Protiprávní užití cizí hodnoty
- Za obohaceného plnil někdo jiný, i když měl plnit sám
Paragraf bezdůvodného obohacení
Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
§ 2991, občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb.
Plnění bez právního důvodu
Nejčastější příčina bezdůvodného obohacení. Nastává, když ochuzená strana jedná v omylu. Představme si, že chceme někomu zaplatit za zboží převodem na účet. Omylem však zadáme jiné číslo bankovního účtu. Následně pak může nastat buď to, že číslo účtu neexistuje (v takovém případě není co řešit a peníze se nám vrátí zpět), nebo i to, že peníze dojdou na účet úplně jiné, třetí osobě. Místo věřiteli jsme tedy omylem plnili náš dluh někomu jinému.
Plnění z právního důvodu, který odpadl
Jde o situaci, kdy dříve existoval právní důvod plnění (například smlouva), ten následně odpadl (například došlo k odstoupení od smlouvy), ale přesto došlo k plnění.
Z častých příkladů se může jednat o odstoupení od kupní smlouvy spotřebitele, který si něco objednal na e-shopu. Zboží vrátil, odstoupil od smlouvy a nyní požaduje zaslání kupní ceny zpět na svůj účet. E-shop však dělá tichého brouka anebo reaguje s výmluvami.
Typickým příkladem jsou také obchodní vztahy, kdy u uzavřené smlouvy dojde k odstoupení a následuje požadavek vrácení plnění (věcí, peněz, atp.).
V obou případech můžete využít předžalobní výzvu, která protistranu spíše donutí k plnění než-li pouhé telefonáty a e-maily.
Protiprávní užití cizí hodnoty
Při protiprávním užití cizí hodnoty jde o získávání majetkového prospěchu nepoctivým způsobem, například v rozporu s právem nebo s dobrými mravy. Může jít o profitování z trestné činnosti, nedovolené podnikání apod.
Za obohaceného plnil někdo jiný, i když měl plnit sám
Plnění za jiného znamená, že se obohacený zbaví dluhu, tedy nic nezíská, ale neoprávněně nic neztratí, i když by měl.
Co není bezdůvodné obohacení
- Pokud byl splněn dluh, a to i předčasně
- Pokud plnila strana vědomě proto, aby druhá strana něco vykonala za účelem zakázaným nebo zcela nemožným
Co je třeba vydat při bezdůvodném obohacení
Pokud získáme něco neoprávněně, je potřeba tuto věc vrátit zpátky osobě, na jejíž úkor jsme ji získali (tzn. ochuzenému).
Občanský zákoník rozlišuje mezi poctivým a nepoctivým příjemcem. Za poctivého příjemce můžeme považovat osobu, která má z přesvědčivého důvodu za to, že jí majetkový prospěch náleží. Rozdíl spočívá v tom, že poctivý příjemce je povinen vydat to, co z majetku trvá při uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení.
Obohacený, který nebyl v dobré víře, musí vydat všechno, co obohacením nabyl. Do toho se počítají i plody a užitky. Musí také nahradit užitek, který by ochuzený získal, kdyby k bezdůvodnému obohacení nedošlo.
Pokud nelze vrátit přesně předmět bezdůvodného obohacení, musí příjemce zaplatit ochuzenému peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny předmětu.
Co když nechce obohacený bezdůvodné obohacení vydat
V takové situaci se bude muset ochuzená strana obrátit na soud s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Musí tak učinit v promlčecí lhůtě. Ta činí tři roky od chvíle, kdy se ochuzený o bezdůvodném obohacení (resp. o osobě, která se obohatila) dověděl. Po uplynutí deseti let u obohacení v dobré víře nebo po patnácti letech od úmyslného bezdůvodného obohacení však bude žaloba zamítnuta.
Kdy se bezdůvodné obohacení nemusí vracet
Jedná se o situace, kdy byl splněn dluh a to i předčasně, pokud nebylo uplatněno právo, které být uplatněno mohlo, nebo pokud jedna osoba učinila něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí. Také dlužník, který uhradil svůj dluh, i kdyby byl promlčený, nežalovatelný nebo neplatný, protože není učiněn v předepsané formě, nemůže chtít, aby mu plnění věřitel vrátil.
Vráceno nemusí být ani vědomě poskytnuté obohacení. Ochuzený věděl, že nemusí nic obohacené strany poskytnout, ale přece to udělal (například za něj zaplatil tajně dluhy, poslal mu šperky apod.).
Bezdůvodným obohacením pak vůbec není plnění, které je podepřeno právním důvodem. Typickým příkladem je např. darovací smlouva. Na rozdíl od obohacení zde existuje vztah mezi dárcem a obdarovaným, kdy obdarovaný dar přijímá. V případě vědomě poskytnutého obohacení o tom však druhá strana nevěděla.
Platba na špatný účet
Pokud by vám přišla na bankovní účet platba, o jejímž původu či důvodu nic nevíte, v žádném případě na tuto částku nesahejte, ať je jakkoli vysoká.
V opačném případě se totiž může stát, že po vás bude částka, která byla připsána na váš bankovní účet bez právního důvodu, vymáhána jako bezdůvodné obohacení. Může ji vymáhat osoba, které právoplatně finanční částka náleží, a která plnila v omylu o tom, že plní svůj závazek vůči svému věřiteli. Jinými slovy omylem odeslala platbu na špatný účet. To se v praxi může prostě stát.
Měli byste se snažit zjistit, komu patří bankovní účet, ze kterého jste platbu přijali.
Právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá promlčení
Právo na vydání bezdůvodného obohacení patří mezi tzv. majetková práva, a tedy podléhá promlčení. Promlčení v tomto případě trvá tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Nejpozději se promlčí za 10 let.
Neoprávněné obohacení
Je potřeba rozlišovat bezdůvodné obohacení a neoprávněné obohacení. Neoprávněné obohacení je neoprávněné rozmnožení majetku pachatele nebo jiné osoby. Pokud nastane situace, že pachatel získá trestný činem podvodu určitý majetek či finanční částku, jedná se o neoprávněné obohacení.
Podívat se můžete na zmínky v judikatuře a soudní případy, které se věnují neoprávněnému obohacení.
Hrabák: scéna z filmu Fantastická zvířata
Hrabák je roztomilé zvířátko, které jak uvidíte názorně ukazuje, co se dělat nemá, přivlastňovat si cizí věci a majetky. Samozřejmě v tomto případě by se nejednalo o bezdůvodné obohacení, ale spíše o neoprávněné obohacení a docela jistě o krádež.
Může být bezdůvodné obohacení trestní čin?
V určitých případech ano. Ten, kdo si např. bezdůvodným obohacením získané peněžní prostředky ponechá, se může z hlediska trestního práva dopustit buďto trestného činu zatajení věci nebo podvodu.
Trestného činu zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty (která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné).
Nikoliv nepatrná hodnota je částka dosahující alespoň 5 000 Kč.
Nejvyšší soud poskytl návod, jak rozeznat podvod od zatajení věci v judikátu z 16. května 2007. Rozhodující je v skutečnost, zda pachatel věděl o omylu jiné osoby v době, kdy se peníze dostaly do jeho moci, tedy když se skutečně dozvěděl o takové platbě na bankovní účet (např. na základě výpisu z účtu).
Předžalobní výzva k vydání bezdůvodného obohacení
Pokud zjistíte, kdo má u sebe majetek či finance, které splňují znaky bezdůvodného obohacení, můžete mu po neúspěšné domluvě zaslat korespondenčně výzvu k vydání bezdůvodného obohacení.
Předžalobní výzvu je vhodné zaslat doporučeně s dodejkou. V případě osobního předání je třeba mít zvláštní dokument o předání výzvy s podpisy.
