Předžalobní výzva

předžalobní výzva

Řízení před soudem něco stojí. Soudní poplatky, odměny advokátů, ušlý výdělek účastníků, cena za obstarávání důkazů, to všechno může nakonec převýšit částku, o kterou ve sporu jde. Přitom žalovaný často neví, že něco dluží. Může jít o drobný poplatek za energie, na který prostě zapomněl. Předžalobní výzva k plnění má předcházet tomu, aby k soudnímu řízení vůbec došlo.

Co je předžalobní výzva?

Do českého práva se předžalobní upomínka dostala v roce 2013. Je upravena v ustanovení § 142a občanského soudního řádu (OSŘ). Ustanovení v podstatě říká, že, věřitel má zaslat nejméně sedm dní před podáním žaloby výzvu dlužníkovi. V ní ho vyzve k splnění závazků. Také ho v ní informuje, že je připraven jít k soudu, pokud dlužník svůj dluh dobrovolně nezaplatí.

Pokud věřitel nesplní podmínky předžalobní výzvy, nebude mít v řízení právo na náhradu nákladů, i kdyby svůj spor vyhrál.

Jak předžalobní výzva vypadá?

Předžalobní výzva k plnění musí obsahovat následující náležitosti:

  • údaje o tom, kdo je dlužník a kdo je věřitel,
  • jaká je výše dluhu,
  • z jakého právního titulu dluh vznikl (tedy popis okolností),
  • samotná výzva, že dluh má být uhrazen,
  • upozornění, že hrozí vymáhání pohledávky v soudním řízení,
  • datum a podpis věřitele nebo jeho právního zástupce.

Na internetu lze snadno najít vzor předžalobní výzvy. Sepsat a zaslat ji může věřitel sám. Požádat také může svého advokáta.

Doručování předžalobní upomínky

Komu adresovat předžalobní výzvu?

Výzva se samozřejmě zasílá dlužníkovi. Pokud je dlužníků víc, měl by obeslat věřitel každého z nich zvlášť. Ručitelům by měla být zaslána pouze, pokud byla již zaslána dlužníkům a ti nereagovali.

Předpokládá se, že dlužník je již v prodlení, tedy měl již svůj závazek vůči věřiteli splnit. Věřitel mu jeho závazek jen připomíná. Zároveň ho informuje, že je připraven se s ním soudit, pokud by dlužník dobrovolně neplnil.

Kdy zaslat předžalobní výzvu?

OSŘ říká, že věřitel musí výzvu zaslat nejméně sedm dní před podáním žaloby. Pokud se bude držet minimální lhůty, bude muset dlužník reagovat rychle, aby se vyhnul soudu. Výzva mu poštou dojde tak za tři dny, takže bude mít sotva čtyři dny na to, aby splnil svou povinnost vůči věřiteli.

Věřitel mu samozřejmě může poskytnout lhůtu delší. Doporučuje se tak 14 dní, aby měl dlužník reálnou možnost plnit svůj závazek dobrovolně.

Pokud by však věřitel žalobu podal až za dlouho, třeba za dva roky, mohl by pak narazit u soudu. Některé soudy totiž chtějí, aby v takovém případě poslal výzvu novou.

Otálet s podáním žaloby není vhodné také proto, že narůstají úroky z prodlení a tím i celková výše dluhu, proto jeho výše nebude odpovídat výši uvedené ve výzvě, což může následně způsobit problémy.

Jakým způsobem se má předžalobní výzva zasílat?

Nejběžnější způsob bude doručení dopisem běžnou poštou. Vhodné je zaslat výzvu doporučeně. Věřitel tak má k dispozici podací lístek, kterým může zaslání prokázat u soudu.

Doručit výzvu je možné pomocí datové schránky. Jak věřitel, tak dlužník ji však musí mít zřízenou. V České republice nejsou ještě datové schránky příliš rozšířeny, zvláště mezi fyzickými osobami.

Poslat pouze e-mail se příliš nedoporučuje. Dlužník by mohl tvrdit, že vůbec nejde o jeho e-mailovou adresu, a soudy takovou komunikaci také příliš neuznávají. Pokud již zasíláte e-mailem, měli byste mít ověřený elektronický podpis.

Kam se má předžalobní výzva doručit?

Žalobce bude muset u soudu prokázat, že výzvu žalovanému zaslal. Mohl tak učinit na adresu, kterou dlužník uvedl pro doručování nebo na jeho poslední známou adresu.

Věřitel není státní orgán, takže nemá přístup do evidencí, ve kterých by měla být uvedena aktuální adresa dlužníka. Měl by ale projít veřejně přístupné databáze, jako je obchodní rejstřík. Protože důkazní břemeno pro přiznání náhrady nákladů řízení bude ležet na něm, měl by vždy vynaložit alespoň nějaké rozumné úsilí pro to, aby výzva byla dlužníkovi skutečně doručena.

Následky nezaslání předžalobní výzvy

Pokud žalobce nezaslal před podáním žaloby výzvu k plnění, nebude mít právo na náhradu nákladů řízení, i kdyby ve své věci uspěl.

Výjimečně může soud rozhodnout, že žalobci náhrada nákladů bude přiznána, i když výzvu nezaslal. K tomu jsou potřeba důvody hodné zvláštního zřetele.

Takové důvody budou vždy záležet na konkrétním případu. Žalobce bude sám muset přijít s takovými důvody a bude je muset prokázat. Soud pak bude posuzovat, zda jsou skutečně dány.

Z rozhodování soudů vyplývá, že takové důvody jsou například dány, pokud žalovaný je přesvědčen, že není žalobci nic dlužen, a brání se aktivně jakémukoliv plnění.

Předžalobní výzva
Jak se Vám líbil článek?