Doba splatnosti uběhla, věřitel marně čeká na peníze a začíná přemýšlet, jak postupovat při vymáhání dluhu. Prvním krokem je předžalobní výzva k zaplacení dluhu, kterou věřitel dlužníka naposledy vyzve k dobrovolnému splnění závazků.
Co je a jak má vypadat předžalobní výzva k zaplacení dluhu? Proč je nutné nejprve vyzvat dlužníka k plnění? Jaká jsou pravidla pro doručování, a co následuje po předžalobní výzvě?
Co je předžalobní výzva
Do českého práva se předžalobní upomínka dostala v roce 2013. Je upravena v ustanovení § 142a občanského soudního řádu (OSŘ). Ustanovení v podstatě říká, že, věřitel má zaslat nejméně sedm dní před podáním žaloby výzvu dlužníkovi. V ní ho vyzve k splnění závazků. Také ho v ní informuje, že je připraven jít k soudu, pokud dlužník svůj dluh dobrovolně nezaplatí.
Pokud věřitel nesplní podmínky předžalobní výzvy, nebude mít v řízení právo na náhradu nákladů, i kdyby svůj spor vyhrál.
Ne každá výzva k zaplacení dluhu je automaticky předžalobní. Někdy se strany nedohodnou, do kdy přesně má dlužník své závazky splnit. Věřitel mu pak zasílá více či méně formální výzvy, ve kterých mu např. určí datum splatnosti a jiné platební podmínky.
Pokud na tyto upomínky dlužník nijak nereaguje, nastává okamžik, kdy je nutná předžalobní výzva. Jedná se o poslední pokus věřitele řešit problém mimosoudní cestou.
Jak má vypadat předžalobní výzva k zaplacení dluhu
Předžalobní výzva k plnění musí obsahovat následující náležitosti:
- údaje o tom, kdo je dlužník a kdo je věřitel,
- jaká je výše dluhu,
- z jakého právního titulu dluh vznikl (tedy popis okolností),
- samotná výzva, že dluh má být uhrazen,
- upozornění, že hrozí vymáhání pohledávky v soudním řízení,
- datum a podpis věřitele nebo jeho právního zástupce.
Na internetu lze snadno najít vzor předžalobní výzvy. Sepsat a zaslat ji může věřitel sám.
Požádat také může svého advokáta. Odměna advokáta za předžalobní výzvu se může stanovit smluvně či podle advokátního tarifu. Cena za přípravu výzvy se může odvíjet od výše pohledávky, nebo být stanovena jako hodinová odměna.
Jak poslat předžalobní výzvu
Úspěšné doručení předžalobní výzvy je nezbytné pro další průběh řízení. Věřitel musí především vědět, komu, kam a jakým způsobem má být kvalifikovaná výzva k plnění zaslána.
Komu adresovat předžalobní výzvu?
Výzva se samozřejmě zasílá dlužníkovi. Pokud je dlužníků víc, měl by obeslat věřitel každého z nich zvlášť. Ručitelům by měla být zaslána pouze, pokud byla již zaslána dlužníkům a ti nereagovali.
Předpokládá se, že dlužník je již v prodlení, tedy měl již svůj závazek vůči věřiteli splnit. Věřitel mu jeho závazek jen připomíná. Zároveň ho informuje, že je připraven se s ním soudit, pokud by dlužník dobrovolně neplnil.
Kdy zaslat předžalobní výzvu?
OSŘ říká, že věřitel musí výzvu zaslat nejméně sedm dní před podáním žaloby. Pokud se bude držet minimální lhůty, bude muset dlužník reagovat rychle, aby se vyhnul soudu. Výzva mu poštou dojde tak za tři dny, takže bude mít sotva čtyři dny na to, aby splnil svou povinnost vůči věřiteli.
Věřitel mu samozřejmě může poskytnout lhůtu delší. Doporučuje se tak 14 dní, aby měl dlužník reálnou možnost plnit svůj závazek dobrovolně.
Pokud by však věřitel žalobu podal až za dlouho, třeba za dva roky, mohl by pak narazit u soudu. Některé soudy totiž chtějí, aby v takovém případě poslal výzvu novou.
Otálet s podáním žaloby není vhodné také proto, že narůstají úroky z prodlení a tím i celková výše dluhu, proto jeho výše nebude odpovídat výši uvedené ve výzvě, což může následně způsobit problémy.
Jakým způsobem se má předžalobní výzva zasílat?
Nejběžnější způsob bude doručení dopisem běžnou poštou. Vhodné je zaslat výzvu doporučeně. Věřitel tak má k dispozici podací lístek, kterým může zaslání prokázat u soudu.
Doručit výzvu je možné pomocí datové schránky. Jak věřitel, tak dlužník ji však musí mít zřízenou. V České republice nejsou ještě datové schránky příliš rozšířeny, zvláště mezi fyzickými osobami.
Poslat pouze e-mail se příliš nedoporučuje. Dlužník by mohl tvrdit, že vůbec nejde o jeho e-mailovou adresu, a soudy takovou komunikaci také příliš neuznávají. Pokud již zasíláte e-mailem, měli byste mít ověřený elektronický podpis.
Kam se má předžalobní výzva doručit?
Žalobce bude muset u soudu prokázat, že výzvu žalovanému zaslal. Mohl tak učinit na adresu, kterou dlužník uvedl pro doručování nebo na jeho poslední známou adresu.
Věřitel není státní orgán, takže nemá přístup do evidencí, ve kterých by měla být uvedena aktuální adresa dlužníka. Měl by ale projít veřejně přístupné databáze, jako je obchodní rejstřík. Protože důkazní břemeno pro přiznání náhrady nákladů řízení bude ležet na něm, měl by vždy vynaložit alespoň nějaké rozumné úsilí pro to, aby výzva byla dlužníkovi skutečně doručena.
Následky nezaslání předžalobní výzvy
Hlavními argumenty pro zavedení předžalobní výzvy byly ekonomické důvody. Řízení před soudem něco stojí. Soudní poplatky, odměny advokátů, ušlý výdělek účastníků, cena za obstarávání důkazů, to všechno může nakonec převýšit částku, o kterou ve sporu jde. Přitom žalovaný někdy ani neví, že něco dluží. Může jít o drobný poplatek za energie, na který prostě zapomněl. Předžalobní výzva jej na dluh upozorní a varuje, aby své dluhy zaplatil.
Výzva k úhradě dlužné částky má tedy zejména za úkol předcházet tomu, aby k soudnímu řízení vůbec došlo. Díky tomu šetří peníze a čas účastníků a zmenšuje přetížení soudů. Proto je žalobce “potrestán”, pokud před podáním žaloby výzvu k plnění nezaslal. Nebude mít totiž právo na náhradu nákladů řízení, a to i kdyby ve své věci uspěl.
Výjimečně může soud rozhodnout, že žalobci náhrada nákladů bude přiznána, i když výzvu nezaslal. K tomu jsou potřeba důvody hodné zvláštního zřetele.
Takové důvody budou vždy záležet na konkrétním případu. Žalobce bude sám muset přijít s takovými důvody a bude je muset prokázat. Soud pak bude posuzovat, zda jsou skutečně dány.
Z rozhodování soudů vyplývá, že takové důvody jsou například dány, pokud žalovaný je přesvědčen, že není žalobci nic dlužen, a brání se aktivně jakémukoliv plnění.
Jak reagovat na předžalobní výzvu
Předžalobní výzva buď připomene dlužníkovi dluh, na který zapomněl, nebo jej upozorní, že věřitelovi došla trpělivost a zvažuje podání žaloby.
Má-li dlužník vůli věc řešit a svůj dluh splatit, měl by se urychleně s věřitelem spojit, a dlužnou částku uhradit, případně požádat o prodloužení splatnosti či nastavení splátkového kalendáře.
Na předžalobní výzvu se vyplatí reagovat, i pokud se adresát domnívá, že věřiteli nic nedluží. Měl by mu sdělit své stanovisko, vysvětlit omyl atd. I neoprávněná žaloba, která bude proti němu podána, jej totiž připraví o mnoho času a energie.
