Hodně lidí si myslí, že pokud je přijali do zaměstnání, mají své místo a plat jisté. Jenže zkušební doba může s jejich představami pořádně zamíchat. Na druhou stranu, i pro zaměstnance má zkušební doba své výhody. Je povinná, nebo může být uzavřena pracovní smlouva i bez zkušební doby? A jaká pravidla stanoví zákoník práce?
Jak kalkulačka rozhoduje (stav k říjnu 2026)
- Zkušební doba počíná dnem vzniku pracovního poměru, který je jejím prvním dnem, a končí uplynutím posledního dne sjednané doby (§ 333 zákoníku práce): od 1. 3. na 4 měsíce končí 30. 6., od 15. 3. na 3 měsíce 14. 6. Konec se neposouvá z víkendu ani ze svátku.
- Musí být sjednána písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1), nejvýše na 4 měsíce po sobě jdoucí, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců (§ 35 odst. 2), u pracovního poměru na dobu určitou nejvýše na polovinu sjednané doby trvání (§ 35 odst. 3). Delší ujednání kalkulačka zkrátí na zákonné maximum (převažující výklad). Dodatečně ji lze prodloužit písemnou dohodou v těchto mezích (§ 35 odst. 4).
- Prodlužuje se o pracovní dny, v nichž zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli překážce v práci, dovolené nebo neomluvené absenci (§ 35 odst. 5). Kalkulačka za každou celou zameškanou směnu posune konec o jeden pracovní den (pondělí až pátek mimo svátky).
- Zrušení ve zkušební době: obě strany bez důvodu, písemně; pracovní poměr skončí dnem doručení, není-li uveden den pozdější (§ 66 odst. 2). Zaměstnavatel nesmí zrušit poměr v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 66 odst. 1). Zrušení musí dojít druhé straně nejpozději v poslední den zkušební doby; poštou platí fikce doručení 15. den od uložení zásilky (§ 336 odst. 4).
K čemu slouží zkušební doba
Zkušební doba se sjednává v pracovní smlouvě jako časové období, ve kterém je zaměstnavatel i zaměstnanec oprávněn jednoduše z jakéhokoliv důvodu či bezdůvodně zrušit pracovní poměr.
Tento právní institut slouží zejména k tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel navzájem „oťukali“. Zaměstnavatel zjistí, jakou má zaměstnanec pracovní morálku, zda se hodí na danou pracovní pozici, jak dokáže spolupracovat se svými kolegy, a jestli nepůsobí na pracovišti problémy.
„Zkušebka“ je proto pro mnoho lidí strašákem a její skončení často důvodem k oslavě. Přesto není třeba se příliš obávat. Uspořádání výběrového řízení a následná administrativa stojí firmy nemalé úsilí. Následně musí počítat s tím, že nového pracovníka je třeba zaučit. Časté střídání zaměstnanců není efektivní a může se prodražit. K propouštění ve zkušební době proto zaměstnavatelé nesahají tak často, jak by se mohlo zdát. Nicméně pokud zaměstnanec skutečně nebude splňovat představy zaměstnavatele, může se stát, že o místo přijde.
Výhoda pro zaměstnance
Na druhou stranu dává šanci zaměstnanci zjistit, zda se ve své pracovní pozici cítí komfortně. Pracovní nabídka mohla vypadat lákavě, teprve na pracovišti však zaměstnanec odhalí realitu fungování firmy či pracovního kolektivu. Zaměstnavatel mu mohl naslibovat hory, doly, ale pak se ukáže, že se od zaměstnance očekává něco úplně jiného. Zkušební doba pak slouží k tomu, aby zaměstnanec mohl snadno z práce vycouvat, pokud zaměstnání nesplňuje jeho představy, či prostě jen dostal atraktivnější nabídku.
Sjednání zkušební doby
Mít sjednánu zkušební dobu není povinnost. Může se tak stát, že podepíšete pracovní smlouvu, která ji vůbec neobsahuje. Zaměstnavatel vás pak nemůže ze dne na den propustit, ale ani vy nemůžete jednoduše odejít.
Většinou je však zkušební doba sjednána. Zákoník práce pro ni požaduje písemnou formu (§ 35 odst. 1), jinak by byla neplatná. V praxi je ujednání o ní součástí pracovní smlouvy, může však být sjednána i samostatně.
Pracovní smlouva bez zkušební doby
Nejpozději se na ní můžete se zaměstnavatelem dohodnout v den nástupu do práce (u vedoucích zaměstnanců v den jmenování na pracovní místo). Pokud tedy zaměstnavatel zapomene zkušební dobu uvést do pracovní smlouvy a vzpomene si druhý den poté, co jste pro něj začali pracovat, má smůlu. Nemůže vám pak zrušit pracovní poměr podle ustanovení o zkušební době, ale bude vám muset dát klasickou výpověď. To stejné však platí pro vás jako pro zaměstnance.
Délka trvání zkušební doby
Zákon nepředepisuje minimální trvání zkušební doby, omezuje ji však maximálně na 4 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 2, znění účinné od 1. 6. 2025). Zkušební doba sjednaná před 1. 6. 2025 se řídí dřívějším § 35 s limity 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance 6 měsíců (čl. II bod 1 zákona č. 120/2025 Sb.). Den nástupu je prvním dnem zkušební doby (§ 333 zákoníku práce): při nástupu 1. 3. a čtyřech měsících skončí 30. 6., při nástupu 15. 3. a třech měsících 14. 6. Konec se neposouvá z víkendu ani ze svátku. Přesné datum pro váš případ spočítá kalkulačka zkušební doby výše. U vedoucích zaměstnanců pak může činit až 8 po sobě jdoucích měsíců.
Zároveň však nemůže být zkušební doba delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud jste tedy přijímání na dobu určitou čtyř měsíců, může trvat maximálně měsíce dva.
Zkušební dobu je možné od 1. 6. 2025 dodatečně prodloužit, a to písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřenou za jejího trvání (§ 35 odst. 4 zákoníku práce). Prodloužení nesmí v souhrnu překročit maximální dobu podle zákoníku práce, tedy 4 měsíce, resp. 8 měsíců, ani polovinu doby určité.
Pokud si sjednáte zkušební dobu v délce 2 měsíců, můžete ji písemnou dohodou prodloužit o další 2 měsíce (před uplynutím původní zkušební doby).
Jestliže zkušební doba činí 4 měsíce již od počátku, nemůžete ji už posléze prodloužit.
Rovněž pamatujte na omezení u pracovní smlouvy na dobu určitou – zkušební doba nesmí být delší než 1/2 trvání pracovního poměru.
Pokud by zkušební doba byla sjednána na delší dobu, než umožňuje zákoník práce, neznamená to podle převažujícího výkladu, že je celé ujednání neplatné. Zkušebka by skončila uplynutím své maximální zákonné délky. To znamená, že zaměstnavatel, který vás zkusí na místě propustit po čtyřech měsících s odůvodněním, že jste se tak domluvili v pracovní smlouvě, by vám rušil pracovní poměr neoprávněně.
Prodlužování zkušební doby
Často se traduje, že během zkušební doby si zaměstnanec nemůže vzít dovolenou. Tak tomu není, zaměstnavatel mu může dovolenou umožnit. Nicméně zkušební doba se pak o tuto dobu prodlužuje, a to o pracovní dny, v nichž zaměstnanec neodpracoval celou směnu (§ 35 odst. 5 zákoníku práce). Např. když si vezmete pět pracovních dnů volna, posune se konec tříměsíční zkušební doby o pět pracovních dnů.
Zkušební doba se dále prodlužuje o celé zameškané směny kvůli překážkám v práci a o neomluvenou absenci (§ 35 odst. 5). Nezáleží přitom, zda se jedná o překážky na straně zaměstnavatele či zaměstnance. Kupříkladu se vám prodlouží o dny, kdy vás zaměstnavatel pošle domů kvůli tomu, že nefungují stroje. Stejně tak může dojít např. k prodloužení zkušební doby o OČR (ošetřování člena rodiny). Prodloužení nastává přímo ze zákona; ujednání, které by ho vylučovalo, nemá v § 35 odst. 5 oporu.
Povýšení a zkušební doba
Pokud jste jako řadoví zaměstnanci povýšili, nemůže vám zaměstnavatel nařídit zkušební dobu, pokud už ve společnosti nějakou dobu pracujete. Zkušební doba se vždy sjednává před vznikem pracovního poměru. Změna pracovního poměru neopravňuje k jejímu opětovnému sjednání.
Jmenování do funkce a zkušební doba se nevylučují pouze tehdy, pokud k zaměstnavateli nastupujete přímo na vedoucí místo.
Je otázkou, zda může být sjednána zkušební doba při opětovném nástupu ke stejnému zaměstnavateli. Pokud by chtěl zaměstnavatel s vámi uzavřít novou pracovní smlouvu jen za tím účelem, aby mohla být zkušební doba znovu sjednána, jednalo by se o obcházení zákona. Kdyby byl pak pracovní poměr zrušen, mohl by se zaměstnanec bránit soudně proti neoprávněnému vyhazovu.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Zkušební doba umožňuje, aby zaměstnavatel či zaměstnanec mohli i bez uvedení důvodu jednoduše zrušit pracovní poměr. Zrušení musí být sepsáno písemně a doručeno.
Pracovní poměr pak skončí dnem, kdy bylo zrušení doručeno druhé straně, případně pozdějším dnem, který je ve zrušení uveden (§ 66 odst. 2). Zrušení musí druhé straně dojít nejpozději v poslední den zkušební doby; při doručování poštou počítejte s rezervou, nevyzvednutá zásilka se považuje za doručenou až patnáctý den (§ 336 odst. 4). Předejte tedy oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavateli až na konci směny. Kdybyste je dodali ráno, musíte ještě celý den odpracovat.
Zaměstnavatel na rozdíl od zaměstnance je přece jen trochu ve svém rozhodování omezen. Pracovní poměr nelze zrušit v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance (§ 66 odst. 1). Samozřejmě dochází k prodloužení zkušební doby o nemoc, takže zaměstnavatel bude mít příležitost ještě si řádně zaměstnance „proklepnout“. V jiných případech mu však nic nebrání vám pracovní poměr zrušit.
ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ
Poslední aktualizace: 14. října 2026