Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.): průvodce a klíčové paragrafy

Daňový řád je zákon č. 280/2009 Sb., účinný od 1. 1. 2011, který upravuje postup správců daní a práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní (§ 1 odst. 1). Týká se každého, kdo podává daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování, platí daň nebo je se správcem daně v kontaktu kvůli daňové kontrole, přeplatku či nedoplatku.

Základní údaje o předpisu
Číslo a název Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Přijat (ze dne) 22. 7. 2009
Účinnost od 1. 1. 2011
Aktuální znění účinné od 1. 1. 2026
Poslední novela zákon č. 218/2025 Sb.
Příští ohlášená změna žádná (stav e-Sbírky k 4. 10. 2026)
Stav platný a účinný

Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗

Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 4. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 1. 2026

Ve zkratce: Daňový řád upravuje postup při správě daní: jak se daň přiznává, stanoví, platí a vymáhá; výši jednotlivých daní stanoví jiné zákony. Roční daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, při elektronickém podání do 4 měsíců a v některých případech do 6 měsíců (§ 136 odst. 1 a 2). Proti rozhodnutí správce daně se lze odvolat do 30 dnů od doručení (§ 109 odst. 4). Daň lze stanovit zpravidla do 3 let, lhůta se ale může prodlužovat a běžet znovu, nejpozději však končí po 10 letech (§ 148). Za pozdní přiznání hrozí pokuta až 5 % stanovené daně, nejvýše 300 000 Kč (§ 250), z daně doměřené správcem daně penále 20 % (§ 251).

Jak s touto stránkou pracovat: Právně závazné je znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Úplné (konsolidované) znění k určitému datu je informativní. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky a u každé uvádíme, od kdy je dané znění účinné. Průvodce je obecné vysvětlení zákona, ne posouzení vaší konkrétní situace.

Kdy budete daňový řád potřebovat

  • Podáváte daňové přiznání. Lhůty pro roční přiznání stanoví § 136; správce daně může lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení prodloužit až o 3 měsíce (§ 36 odst. 4). Hmotná pravidla konkrétní daně najdete v jiném zákoně, například v zákoně o daních z příjmů.
  • Zjistili jste, že jste přiznali daň nižší, než měla být. Dodatečné daňové přiznání musíte podat do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste to zjistili, a ve stejné lhůtě doplatit rozdíl (§ 141 odst. 1). Praktický postup popisujeme v článku Dodatečné daňové přiznání k dani z nemovitosti.
  • Dostali jste oznámení o zahájení daňové kontroly. Daňová kontrola je zahájena doručením oznámení, ve kterém je vymezen její předmět a rozsah (§ 87 odst. 1), a týká se daňových povinností, tvrzení nebo jiných okolností rozhodných pro stanovení daně (§ 85 odst. 1).
  • Nesouhlasíte s rozhodnutím správce daně. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 109 odst. 4).
  • Podali jste přiznání pozdě nebo vám byla daň doměřena. Pokutu za opožděné tvrzení upravuje § 250, penále § 251 a úrok z prodlení § 252.
  • Máte na daňovém účtu přeplatek. Jak správce daně s přeplatkem naloží, stanoví § 154, o vrácení žádáte podle § 155.
  • Chcete se nechat zastoupit. Zmocněnce si můžete zvolit, pokud nemáte něco vykonat osobně; plná moc je účinná od okamžiku, kdy ji uplatníte u správce daně (§ 27 odst. 1 a 2). Můžete využít náš vzor plné moci.

Struktura daňového řádu

Část Co upravuje Paragrafy
Část první: Úvodní ustanovení Předmět a účel úpravy, základní zásady správy daní § 1–9
Část druhá: Obecná část o správě daní Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní, zastoupení, lhůty, doručování, mlčenlivost a poskytování informací, dokumentace (protokol, spis, nahlížení do spisu), řízení a postupy včetně místního šetření a daňové kontroly, opravné a dozorčí prostředky (odvolání, obnova řízení, přezkumné řízení) § 10–124a
Část třetí: Zvláštní část o správě daní Registrační řízení, závazné posouzení, daňové řízení, vyměřovací a doměřovací řízení, placení daní (evidence, posečkání, vybírání, zajištění a vymáhání daní), daň vybíraná srážkou, právní nástupnictví a vztah k insolvenci § 125–245
Část čtvrtá: Následky porušení povinností při správě daní a náhrady Přestupky, pokuty a penále, úroky hrazené daňovým subjektem i správcem daně § 246–254a
Část pátá: Společná, zmocňovací, přechodná a závěrečná ustanovení Mlčenlivost poradce, opatření při mezinárodním zdanění, převod výnosu daní, prominutí daně a příslušenství (i hromadné) a hromadné posečkání, stížnost, vztah ke správnímu řádu, zmocňovací a přechodná ustanovení § 255–264
Zrušovací ustanovení Zrušení předchozího zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a navazujících předpisů § 265
Část šestá: Účinnost Účinnost zákona dnem 1. ledna 2011 § 266

Daňový řád má šest částí. Zrušovací ustanovení § 265 vede e-Sbírka samostatně mimo části, proto je v tabulce uvedeno zvlášť; část šestá obsahuje jen § 266 o účinnosti. Správní řád se při správě daní nepoužije, s výjimkou ustanovení o opatření obecné povahy (§ 262).

Klíčové paragrafy daňového řádu: doslovné znění a co znamenají

§ 1: Předmět a účel úpravy

§ 1 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.

(2) Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.

(3) Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové tvrzení podané daňovým subjektem.

(4) Daňovým tvrzením je

a) řádné daňové tvrzení, a to daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování,

b) dodatečné daňové tvrzení, a to dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování.

Co to znamená: Daňový řád je obecný procesní předpis pro správu daní. Určuje, jak postupuje správce daně a jaká práva a povinnosti máte vy jako daňový subjekt. Cílem správy daně je správně zjistit a stanovit daň a zajistit její úhradu. Výchozím bodem je vaše daňové tvrzení: řádné (přiznání, hlášení, vyúčtování) nebo dodatečné. Daní se pro účely zákona rozumí i clo a poplatek (§ 2 odst. 3 písm. a)).

Daňový řád se proto uplatní i při správě místních poplatků, pro které vlastní pravidla, například o zvýšení poplatku při pozdní úhradě, obsahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

§ 33: Počítání času

§ 33 odst. 1, 2 a 4 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

(2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.

(4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Co to znamená: Den, kdy nastala událost spouštějící lhůtu (například doručení rozhodnutí), se do lhůty nepočítá; lhůta začíná běžet až následujícím dnem. Lhůta v měsících nebo letech končí dnem se stejným číselným označením, a pokud takový den v měsíci není, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

§ 109: Odvolání

§ 109 odst. 4 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(4) Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.

Co to znamená: Na odvolání proti rozhodnutí správce daně máte 30 dnů ode dne doručení. Odvolat se můžete i dříve, než vám rozhodnutí formálně doručí. Odvolání se podává u správce daně, který rozhodnutí vydal (§ 109 odst. 3), a nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak (§ 109 odst. 5). Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné (§ 109 odst. 1).

§ 136: Lhůty pro podání daňového přiznání

§ 136 odst. 1 a 2 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na

a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

Co to znamená: U daní za zdaňovací období nejméně 12 měsíců je základní lhůta 3 měsíce po konci období. Pokud tuto lhůtu nestihnete, ale přiznání pak podáte elektronicky, prodlužuje se lhůta na 4 měsíce. Na 6 měsíců se prodlužuje, pokud máte ze zákona povinnost auditu účetní závěrky, nebo pokud přiznání po uplynutí 3 měsíců podal poradce. Pokud žádáte o prodloužení lhůty podle § 36 a zároveň chcete využít delší lhůtu kvůli elektronickému podání nebo podání poradcem, musíte to v žádosti uvést, jinak se vychází z 3 měsíců (§ 136 odst. 6).

§ 148: Lhůta pro stanovení daně

§ 148 odst. 1, 2, 3 a 5 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

(2) Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k

a) podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,

b) oznámení rozhodnutí o stanovení daně,

c) zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,

d) oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo

e) oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.

(3) Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.

(5) Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle odstavce 1.

Co to znamená: Základní lhůta, ve které může správce daně daň stanovit (vyměřit nebo doměřit), jsou 3 roky. Začíná běžet dnem, kdy uplynula lhůta pro podání řádného přiznání. O 1 rok se prodlouží, pokud v posledních 12 měsících lhůty nastal některý z úkonů v odstavci 2. Zahájení daňové kontroly nebo podání řádného tvrzení před koncem lhůty způsobí, že lhůta běží znovu. Absolutně končí po 10 letech od počátku (výjimky uvádí § 148 odst. 6 a 7).

§ 154: Přeplatek

§ 154 odst. 2 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(2) Správce daně převede přeplatek na úhradu případného nedoplatku téhož daňového subjektu na jiném osobním daňovém účtu, popřípadě na úhradu nedoplatku podle odstavce 4. Není-li takového nedoplatku, stává se přeplatek vratitelným přeplatkem a zůstává jako platba na dosud neuhrazenou daň na osobním daňovém účtu, na kterém je evidován. Pokud existuje odůvodněný předpoklad, že dojde ke vzniku povinnosti uhradit daň na stejném osobním daňovém účtu, přeplatek se na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu nepoužije; to neplatí, pokud daňový subjekt o takové použití přeplatku požádá.

Co to znamená: Pokud máte na jednom osobním daňovém účtu přeplatek a na jiném nedoplatek, správce daně přeplatek nejprve použije na úhradu nedoplatku. Teprve když žádný nedoplatek není, stává se z něj vratitelný přeplatek a zůstává na účtu jako platba na budoucí daň. Pokud lze důvodně předpokládat, že na stejném účtu brzy vznikne povinnost platit daň, převod na jiný účet se neprovede, ledaže o to sami požádáte.

§ 155: Vrácení vratitelného přeplatku

§ 155 odst. 2 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(2) Žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku správce daně vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek dosahuje v době podání žádosti částku nejméně 200 Kč. V opačném případě správce daně žádosti vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti.

Co to znamená: O vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku můžete správce daně požádat (§ 155 odst. 1). Žádosti správce daně vyhoví, pokud přeplatek v době podání žádosti činí alespoň 200 Kč, nebo pokud této částky dosáhne do 60 dnů od podání žádosti. Žádosti nevyhoví například tehdy, když lze důvodně předpokládat, že do 1 měsíce vznikne povinnost uhradit daň na stejném účtu (§ 155 odst. 3).

§ 250: Pokuta za opožděné tvrzení daně

§ 250 odst. 1, 3, 5 a 7 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 1 000 Kč.

(5) Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

(7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud

a) daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a

b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Co to znamená: Pokuta vzniká, pokud přiznání nepodáte nebo ho podáte se zpožděním delším než 5 pracovních dnů. Činí 0,05 % stanovené daně za každý další den prodlení, nejvýše 5 % daně a nejvýše 300 000 Kč. Pokuta pod 1 000 Kč za pozdní podání se nepředepisuje (§ 250 odst. 3). Při nepodání přiznání se počítá z horní hranice, vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4). Poloviční je, pokud přiznání podáte do 30 dnů po marném uplynutí lhůty a správce daně u vás v daném roce nezjistil jiné prodlení s podáním tvrzení.

§ 251: Penále

§ 251 odst. 1 a 4 daňového řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

(4) Povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.

Co to znamená: Penále se platí z částky daně, kterou správce daně doměřil oproti poslední známé dani: 20 % při zvýšení daně nebo snížení daňového odpočtu a 1 % při snížení daňové ztráty. Penále naopak nevzniká z daně, kterou jste sami přiznali v přípustném dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování. Penále je splatné do 30 dnů od oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň (§ 251 odst. 3).

Časové verze znění daňového řádu

Daňový řád byl od roku 2011 mnohokrát novelizován; přehled posledních znění a odkazy na ně v e-Sbírce najdete v tabulce.

Účinné od Účinné do Novela Stav e-Sbírka
1. 1. 2026 – zákon č. 218/2025 Sb. aktuální znění ↗
1. 7. 2025 31. 12. 2025 zákon č. 77/2025 Sb., zákon č. 218/2025 Sb. minulé znění ↗
1. 1. 2024 30. 6. 2025 zákon č. 349/2023 Sb. minulé znění ↗
1. 1. 2023 31. 12. 2023 zákon č. 366/2022 Sb. minulé znění ↗
1. 6. 2021 31. 12. 2022 zákon č. 527/2020 Sb. minulé znění ↗
…
1. 1. 2011 28. 2. 2011 původní znění minulé znění ↗

E-Sbírka vede u daňového řádu 20 účinných znění. Tabulka ukazuje aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 4. 10. 2026.

Co se v daňovém řádu změnilo

  • Od 1. 1. 2026 (zákon č. 218/2025 Sb.): Formulářové podání lze podat listinně na tiskopise Ministerstva financí nebo obdobném tištěném výstupu, anebo elektronicky ve stanoveném formátu a datové struktuře; obsahovou strukturu podání stanoví ministerstvo vyhláškou (§ 72). Správce daně zveřejňuje podmínky elektronického podání (§ 56). Nový § 240e upravuje daňové povinnosti při zániku svěřenského fondu, změny se týkají i § 74 a § 174.
  • Od 1. 7. 2025 (zákony č. 77/2025 Sb. a 218/2025 Sb.): Hromadné prominutí daně nově provádí vláda opatřením obecné povahy na návrh ministra financí a nově je možné i hromadné posečkání (§ 260, § 260a, § 262). Změnila se daňová exekuce, například předražek (§ 223a, § 223b), exekuce na virtuální aktiva (§ 215a) a snižování nejnižšího podání při opakovaných dražbách (§ 225). U pokuty za opožděné tvrzení se strop 300 000 Kč vztahuje přímo na pokutu a doplněn byl základ pro výpočet (§ 250 odst. 5 a 8); penále lze nově prominout i z ospravedlnitelného důvodu a na žádost z důvodu zamezení dvojímu trestání (§ 259a odst. 2 a 5). Dotčeny jsou i další ustanovení, mimo jiné § 53, § 148 odst. 6 a 7, § 239a a § 252.
  • Od 1. 1. 2024 (zákon č. 349/2023 Sb.): Daň už nelze platit kolkovými známkami; v hotovosti ji lze za stanovených podmínek platit i v cizí měně (§ 163). Vratitelný přeplatek se poštovním poukazem nevrací právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám (§ 155a). Dotčeny jsou i § 131, § 263 a § 265.
  • Od 1. 1. 2023 (zákon č. 366/2022 Sb.): Při posouzení povinnosti činit formulářová podání elektronicky se nově nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby, kterou lze na žádost znepřístupnit; povinnost se váže na datovou schránku, „která se zřizuje ze zákona“ (§ 72 odst. 6).

Související články a vzory

Nejčastější otázky

Co je to daňový řád?

Daňový řád je zákon č. 280/2009 Sb., který upravuje, jak správci daní postupují při správě daní a jaká práva a povinnosti při tom mají daňové subjekty a třetí osoby (§ 1 odst. 1). Je účinný od 1. 1. 2011 a nahradil zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (§ 265). Upravuje postup při správě daní; výši jednotlivých daní stanoví jiné zákony.

Co říká § 154 odst. 2 daňového řádu?

Ustanovení § 154 odst. 2 říká, že správce daně převede přeplatek nejprve na úhradu vašeho nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu, případně na nedoplatek u jiného správce daně, pokud si ho tento správce daně vyžádá (§ 154 odst. 4). Teprve když žádný nedoplatek není, stává se přeplatek vratitelným přeplatkem. Převod se neprovede, pokud lze důvodně předpokládat vznik povinnosti uhradit daň na stejném účtu, ledaže o něj požádáte.

Co stanoví § 155 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb.?

Ustanovení § 155 odst. 2 stanoví minimální částku pro vyhovění žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku: přeplatek musí v době podání žádosti činit nejméně 200 Kč. Pokud je nižší, správce daně žádosti vyhoví jen tehdy, když přeplatek dosáhne 200 Kč do 60 dnů ode dne podání žádosti.

Co znamená § 136 odst. 2 daňového řádu?

Ustanovení § 136 odst. 2 prodlužuje základní tříměsíční lhůtu pro roční daňové přiznání. Na 4 měsíce, pokud přiznání nepodáte do 3 měsíců a následně ho podáte elektronicky. Na 6 měsíců, pokud máte zákonnou povinnost auditu účetní závěrky, nebo pokud přiznání po uplynutí 3 měsíců podal poradce.

Jak se počítají lhůty podle daňového řádu?

Lhůta začíná běžet dnem následujícím po události, která ji spouští, například po doručení (§ 33 odst. 1 a 2). Lhůta v měsících končí dnem se stejným číselným označením. Připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejbližší pracovní den (§ 33 odst. 4). Lhůta je zachována, pokud nejpozději v poslední den lhůty učiníte úkon u příslušného správce daně, podáte mu zásilku u provozovatele poštovních služeb nebo podáte datovou zprávu na jeho technické zařízení či do jeho datové schránky (§ 35 odst. 1).

Jak dlouho může správce daně doměřit daň?

Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky od uplynutí lhůty pro podání řádného daňového tvrzení (§ 148 odst. 1). Může se prodloužit o 1 rok nebo běžet znovu, například po zahájení daňové kontroly (§ 148 odst. 2 a 3). Nejpozději končí uplynutím 10 let od počátku (§ 148 odst. 5), s výjimkami podle § 148 odst. 6 a 7.

Platí se podle daňového řádu úrok z prodlení?

Ano. Úrok z prodlení vzniká z daně, která nebyla včas uhrazena, a to od čtvrtého dne po původním dni splatnosti do dne platby (§ 252 odst. 1 a 2). Jeho výše odpovídá úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 252 odst. 4). Nevzniká například po dobu posečkání nebo z příslušenství daně (§ 252 odst. 3).

Kde najdu úplné znění daňového řádu a PDF?

Úplné znění zákona č. 280/2009 Sb. včetně všech časových verzí a PDF najdete v e-Sbírce, odkaz je v kartě předpisu na začátku této stránky. Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kterou od 1. 1. 2024 vede systém e-Sbírka; konsolidované znění k datu je informativní.

Jak tuto stránku připravujeme

Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona a citace paragrafů přebíráme z e-Sbírky (Ministerstvo vnitra) a změny ověřujeme v seznamu časových verzí e-Sbírky. Citace jsme naposledy porovnali s e-Sbírkou 4. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.

Upozornění: Tato stránka má informativní charakter a obecně vysvětluje obsah zákona. Nenahrazuje posouzení konkrétní situace a není právní službou. Závazné je znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.