Trestní řád je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, účinný od 1. 1. 1962, který upravuje postup policie, státních zástupců a soudů při odhalování a stíhání trestných činů, od prověřování přes řízení před soudem až po výkon trestu a zahlazení odsouzení. Týká se každého, kdo podává trestní oznámení, je předvolán k podání vysvětlení, je obviněný, svědek nebo poškozený.
| Číslo a název | Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) |
|---|---|
| Přijat (ze dne) | 29. 11. 1961 |
| Účinnost od | 1. 1. 1962 (§ 471 zákona) |
| Aktuální znění účinné od | 1. 1. 2026 |
| Poslední novela | zákon č. 220/2025 Sb., zákon č. 269/2025 Sb., zákon č. 270/2025 Sb., zákon č. 285/2025 Sb. |
| Příští ohlášená změna | od 1. 1. 2027 (zákon č. 270/2025 Sb.) |
| Stav | platný a účinný |
Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗
Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 4. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 1. 2026
Ve zkratce: Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) je účinný od 1. 1. 1962 (§ 471). Dokud soud pravomocným rozsudkem nevysloví vinu, nelze na nikoho hledět jako na vinného (§ 2 odst. 2). Obviněný se může vyjádřit ke všemu, co se mu klade za vinu, ale není povinen vypovídat, a má právo zvolit si obhájce (§ 33 odst. 1). Do vazby lze obviněného vzít jen ze tří důvodů uvedených v § 67. Odvolání proti rozsudku se podává do osmi dnů od doručení opisu rozsudku (§ 248 odst. 1), stížnost proti usnesení do tří dnů od jeho oznámení (§ 143 odst. 1) a dovolání do dvou měsíců, obviněný jen prostřednictvím obhájce (§ 265e odst. 1, § 265d odst. 2).
Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace.
Kdy budete trestní řád potřebovat
- Chcete podat trestní oznámení. Oznámení je povinen přijmout státní zástupce i policejní orgán, a pokud o to požádáte, do jednoho měsíce vás vyrozumí o učiněných opatřeních (§ 158 odst. 2). Postup shrnuje článek Postup při podání trestního oznámení.
- Policie vás vyzvala k podání vysvětlení. Máte právo na právní pomoc advokáta a při neomluvené neúčasti můžete být předvedeni (§ 158 odst. 5 a 7). Podrobněji v článku Podání vysvětlení.
- Bylo proti vám zahájeno trestní stíhání. O zahájení rozhoduje policejní orgán usnesením, proti kterému můžete podat stížnost (§ 160 odst. 1 a 7). Vaše práva jako obviněného shrnuje § 33 odst. 1.
- Hrozí vám nebo blízkému vazba. Důvody vazby vymezuje § 67. Viz také článek Vazební věznice.
- Dostali jste trestní příkaz. Proti trestnímu příkazu lze podat odpor do osmi dnů od jeho doručení (§ 314g odst. 1). Více v článku Trestní příkaz: co to je, lhůty a jak podat odpor.
- Nesouhlasíte s rozsudkem. Řádným opravným prostředkem je odvolání (§ 248 odst. 1), proti pravomocným rozhodnutím zákon za určitých podmínek připouští dovolání (§ 265b) nebo obnovu řízení (§ 278), o níž píše článek Obnova trestního řízení.
- Jste poškozený trestným činem. Orgány činné v trestním řízení vám musí v každém období řízení umožnit plné uplatnění vašich práv a srozumitelně vás o nich poučit (§ 2 odst. 15).
Struktura trestního řádu
| Část | Co upravuje | Paragrafy |
|---|---|---|
| Část první: Společná ustanovení | Účel zákona a základní zásady, soud a osoby zúčastněné na řízení (obviněný, obhájce, poškozený), úkony trestního řízení, vazba a zajištění osob a věcí, dokazování, rozhodnutí, stížnost a náklady trestního řízení | § 1–156 |
| Část druhá: Přípravné řízení | Postup před zahájením trestního stíhání (prověřování, operativně pátrací prostředky), zahájení trestního stíhání, vyšetřování a zkrácené přípravné řízení | § 157–179i |
| Část třetí: Řízení před soudem | Předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, veřejné a neveřejné zasedání, odvolání, dovolání, stížnost pro porušení zákona, obnova řízení, zvláštní způsoby řízení, vykonávací řízení a zahlazení odsouzení | § 180–365 |
| Část čtvrtá: Některé úkony související s trestním řízením | Udělení milosti a použití amnestie, poskytování informací důležitých pro zohlednění nebo započítání vazby nebo trestu | § 366–370c |
| Část pátá: Přechodná a závěrečná ustanovení | Přechodná ustanovení, zmocnění a účinnost (§ 471) | § 461–471 |
Trestní řád má pět částí a dvacet tři hlav. Pro většinu lidí je nejdůležitější část druhá (policie a státní zástupce) a část třetí (soud a opravné prostředky).
Klíčové paragrafy trestního řádu: doslovné znění a co znamenají
§ 2: Základní zásady trestního řízení
§ 2 odst. 1, 2, 3 a 13 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
(2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.
(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(13) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení vhodným způsobem a srozumitelně poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
Co to znamená: Nikoho nelze stíhat jinak než ze zákonných důvodů a zákonným způsobem. Platí presumpce neviny: dokud soud vinu nevysloví pravomocným odsuzujícím rozsudkem, nesmí se s nikým jednat jako s vinným. Státní zástupce musí stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví, pokud předpis nestanoví jinak. Obviněný musí být v každém období řízení srozumitelně poučen o svých právech a o tom, že si může zvolit obhájce.
§ 33: Práva obviněného
§ 33 odst. 1 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůže radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení (§ 165). Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Uvedená práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li jeho svéprávnost omezena.
Co to znamená: Obviněný se smí vyjádřit ke všem obviněním i důkazům, ale vypovídat nemusí. Může navrhovat důkazy ve svůj prospěch, podávat žádosti a opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a radit se s ním i během úkonů, jen ne o tom, jak odpovědět na už položenou otázku při výslechu. Od 1. 1. 2026 chrání důvěrnost komunikace s obhájcem i § 35a.
§ 67: Důvody vazby
§ 67 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.
Co to znamená: Vazba je možná jen u osoby, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání (§ 68 odst. 1), a jen při důvodné obavě, že obviněný uteče nebo se bude skrývat, bude ovlivňovat svědky či jinak mařit vyšetřování, nebo bude pokračovat v trestné činnosti. Zároveň musí být dáno důvodné podezření a účelu vazby nelze dosáhnout mírnějším opatřením.
§ 158: Prověřování, trestní oznámení a podání vysvětlení
§ 158 odst. 2, 5, 6 a 7 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(2) Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních.
(5) Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nebo opatrovníka nelze zajistit.
(6) O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho kopie. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah.
(7) Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo; v řízení o zločinu je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. Jestliže se osoba, která byla řádně vyzvána k podání vysvětlení, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být taková osoba upozorněna.
Co to znamená: Před zahájením trestního stíhání policie prověřuje, zda byl trestný čin spáchán a kdo je pachatelem. O vysvětlení, které nemá povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam, který lze před soudem užít jako důkaz jen za podmínek stanovených zákonem (§ 158 odst. 6). Na výzvu k podání vysvětlení se musíte dostavit; v řízení o zločinu ihned. Kromě podezřelého musí každý vypovídat pravdu, vysvětlení ale lze odepřít, pokud by způsobilo nebezpečí trestního stíhání vám nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2 (§ 158 odst. 8).
§ 160: Zahájení trestního stíhání
§ 160 odst. 1 a 7 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3, § 159b odst. 1 a 3 až 5 nebo § 159c odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.
(7) Proti usnesení o zahájení trestního stíhání může obviněný podat stížnost.
Co to znamená: Trestní stíhání konkrétní osoby začíná usnesením policejního orgánu, jakmile prověřování dostatečně odůvodní závěr, že trestný čin spáchala právě tato osoba. Usnesení musí popsat skutek tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a uvést jeho právní kvalifikaci. Proti usnesení může obviněný podat stížnost, a to do tří dnů od jeho oznámení (§ 143 odst. 1).
§ 248: Lhůta k odvolání
§ 248 odst. 1 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku.
Co to znamená: Kdo nesouhlasí s rozsudkem soudu prvního stupně, má na odvolání osm dnů od doručení opisu rozsudku. Podává se u soudu, který rozsudek vydal. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, lze odvolání podat jen tehdy, pokud rozsudek neodpovídá dohodě, jejíž schválení státní zástupce navrhl (§ 245 odst. 1).
Na rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, navazuje dvouměsíční lhůta k ústavní stížnosti podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
§ 278: Kdy se povolí obnova řízení
§ 278 odst. 1 trestního řádu · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 48 odst. 7 a 8 trestního zákoníku, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu.
Co to znamená: I pravomocně skončené řízení lze obnovit, pokud vyjdou najevo skutečnosti nebo důkazy, které soud dříve neznal a které by mohly vést k jinému rozhodnutí o vině, o náhradě škody nebo nemajetkové újmy, nebo by ukázaly, že uložený trest je ve zřejmém nepoměru. Obnovu lze podle § 278 odst. 4 povolit také tehdy, když pravomocný rozsudek zjistí, že policejní orgán, státní zástupce nebo soudce v původním řízení porušil své povinnosti jednáním zakládajícím trestný čin.
Časové verze znění trestního řádu
V tabulce najdete posledních pět znění trestního řádu, ohlášenou změnu od 1. 1. 2027 a původní znění.
| Účinné od | Účinné do | Novela | Stav | e-Sbírka |
|---|---|---|---|---|
| 1. 1. 2027 | – | zákon č. 270/2025 Sb. | ohlášené (budoucí) | znění ↗ |
| 1. 1. 2026 | 31. 12. 2026 | zákon č. 220/2025 Sb., zákon č. 269/2025 Sb., zákon č. 270/2025 Sb., zákon č. 285/2025 Sb. | aktuální | znění ↗ |
| 1. 7. 2025 | 31. 12. 2025 | zákon č. 218/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 11. 2. 2025 | 30. 6. 2025 | zákon č. 24/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 1. 2025 | 10. 2. 2025 | zákon č. 448/2024 Sb., zákon č. 319/2024 Sb., zákon č. 166/2024 Sb., zákon č. 29/2024 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 7. 2024 | 31. 12. 2024 | zákon č. 326/2023 Sb., zákon č. 165/2024 Sb. | minulé | znění ↗ |
| … | ||||
| 1. 1. 1962 | 31. 7. 1965 | původní znění | minulé | znění ↗ |
E-Sbírka vede u trestního řádu 114 účinných znění a jedno ohlášené budoucí znění. Tabulka ukazuje ohlášené budoucí znění, aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 4. 10. 2026.
Co se v trestním řádu změnilo
- Od 1. 1. 2027 (zákon č. 270/2025 Sb.): Soud bude rozhodovat, zda se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi (nové § 230a, § 239b a § 239c, dále § 122 a § 178). Proti výroku o vině po přijetí prohlášení viny bude odvolání přípustné jen tehdy, pokud nebyly splněny podmínky pro přijetí prohlášení viny, výrok není v souladu s prohlášením nebo došlo k závažnému porušení práv obviněného (§ 245 odst. 3). Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, bude odvolání přípustné i pro závažné porušení práv obviněného při sjednávání dohody nebo v řízení o jejím schválení (§ 245 odst. 2). Navazují změny dovolání (§ 265a, § 265b, § 265f).
- Od 1. 1. 2026 (zákony č. 220/2025 Sb., 269/2025 Sb., 270/2025 Sb. a 285/2025 Sb.; e-Sbírka u této verze uvádí i zákon č. 265/2001 Sb.): Nový § 35a chrání důvěrnost komunikace obviněného s obhájcem a podezřelého s advokátem. Nový § 113a upravuje ohledání obsahu zabezpečeného přenosného zařízení (například telefonu); k němu je až na výjimky třeba povolení předsedy senátu nebo soudce. Podle nového § 206e lze dohodu o vině a trestu sjednat, vinu prohlásit nebo skutečnosti označit za nesporné jen do zahájení dokazování. Přepracováno bylo narovnání (§ 309–311) a trestním příkazem lze nově uložit i nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců (§ 314e odst. 2).
- Od 1. 7. 2025 (zákon č. 218/2025 Sb.): Nově vymezena působnost celních orgánů jako policejních orgánů (§ 12 odst. 2 písm. d)) a doplněna pravidla, jak celní úřad při vymáhání peněžitého trestu použije platby a přeplatky odsouzeného (§ 343a odst. 4 a 5).
- Od 11. 2. 2025 (zákon č. 24/2025 Sb.): Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc byl doplněn do výčtů v § 17 odst. 1 písm. d) a v § 88 odst. 1 (odposlech a záznam telekomunikačního provozu).
- Od 1. 1. 2025 (zákony č. 448/2024 Sb., 319/2024 Sb., 166/2024 Sb. a 29/2024 Sb.): Nový § 14 stanoví obsazení soudu: u okresního soudu koná řízení samosoudce, u krajského soudu v prvním stupni senát jen u zvlášť závažných zločinů (s výjimkami) a u vraždy novorozeného dítěte matkou, jinak samosoudce. Upraven byl i výčet, komu se doručuje usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 2) a koho se vyrozumí o vazbě (§ 70).
- V letech 2023 a 2024: účinnosti nabyly novely č. 422/2022 Sb., 173/2023 Sb., 349/2023 Sb., 220/2021 Sb. (část od 1. 4. 2024), 326/2023 Sb. a 165/2024 Sb.; jejich obsah zde podrobně nerozebíráme.
Související články a vzory
- Co se zapisuje do evidence odsouzení a jak získat výpis, upravuje zákon o rejstříku trestů.
- Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)
- Postup při podání trestního oznámení
- Podání vysvětlení na policii
- Trestní příkaz: lhůty a jak podat odpor
- Odklony v trestním řízení
- Obnova trestního řízení: podmínky a postup
- Výmaz z rejstříku trestů (zahlazení odsouzení)
- Náhrada škody za nezákonné trestní stíhání
Nejčastější otázky
Co je trestní řád?
Trestní řád je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním. Jeho účelem je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni (§ 1 odst. 1). Orgány činnými v trestním řízení jsou soud, státní zástupce a policejní orgán (§ 12 odst. 1).
Platí stále trestní řád z roku 1961?
Ano. Zákon č. 141/1961 Sb. je účinný od 1. 1. 1962 (§ 471) a nebyl nahrazen novým zákonem, jen mnohokrát novelizován. Aktuální konsolidované znění je účinné od 1. 1. 2026 a další změna je ohlášena od 1. 1. 2027 (zákon č. 270/2025 Sb.).
Jaký je rozdíl mezi trestním řádem a trestním zákoníkem?
Trestní řád upravuje postup, tedy jak orgány činné v trestním řízení trestné činy zjišťují a jak se o nich rozhoduje (§ 1 odst. 1). Na jednotlivé trestné činy odkazuje do trestního zákoníku, zákona č. 40/2009 Sb., například v § 14 odst. 2. Průvodce najdete na stránce Trestní zákoník.
Co říká § 158 odst. 6 a 7 trestního řádu?
Odstavec 6 stanoví, že o vysvětlení, které nemá povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam; před soudem jej lze jako důkaz použít jen za podmínek zákona. Podle odstavce 7 vás policie může vyzvat k podání vysvětlení v určenou dobu na určeném místě. Bez dostatečné omluvy můžete být předvedeni; v řízení o zločinu je třeba vyhovět ihned.
Jak dlouho mám na odvolání a na dovolání v trestní věci?
Odvolání se podává do osmi dnů od doručení opisu rozsudku u soudu, který rozsudek vydal (§ 248 odst. 1). Dovolání se podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 265e odst. 1). Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2) a jen z důvodů vyjmenovaných v § 265b.
Kde najdu úplné znění trestního řádu, třeba v PDF?
Úplné znění k vybranému datu, včetně PDF, zveřejňuje e-Sbírka Ministerstva vnitra; odkaz je v kartě předpisu nahoře. Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, konsolidované znění je informativní.
Jak tuto stránku připravujeme
Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona a citace paragrafů přebíráme z e-Sbírky, kterou provozuje Ministerstvo vnitra, a změny ověřujeme v seznamu časových verzí zákona v e-Sbírce. Citace jsme naposledy porovnali s e-Sbírkou 4. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.
Upozornění: Obsah této stránky má pouze informativní charakter, nenahrazuje posouzení konkrétní situace a není právní službou. Závazné je znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.