Co dělat, když se chcete domáhat náhrady škody za nezákonné trestní stíhání? Jak uplatnit nárok na náhradu škody? Jaké jsou druhy odškodnění, jakou výši odškodnění požadovat a kam podat žalobu?

Trestní stíhání je poměrně dlouhotrvající proces, jehož výsledek je často nejistý. Stíhání může skončit obžalobou, ale rovněž může být zastaveno, neboť se zjistí, že stíhaná osoba skutek nespáchala (případně pro to není dostatek důkazů). Ve druhém případě je zřejmé, že nesprávně stíhaná osoba může utrpět újmu, a to zejména finanční a psychickou. Právě za onen negativní zásah do života neoprávněně stíhaného lze uplatňovat náhradu škody. V článku se podíváme, kdy nám přísluší odškodnění za trestní stíhání a jaké další možnosti náhrady škody existují.

Právní úprava

Právní rámec náhrady škody za nezákonné trestní stíhání nám dává Listina základních práv a svobod, konkrétně její čl. 36 odst. 3:

„Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“

Tomuto obecnému základnímu lidskému právu dává přesnější obrysy zákon č. 82/1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen “ZONŠ”).

Dle § 5 písm. a) ZONŠ odpovídá stát za škodu, která byla způsobena rozhodnutím vydaným mimo jiné v trestním řízení. Dle ustálené judikatury může být za předmětné rozhodnutí považováno rovněž usnesení o zahájení trestního stíhání.

Druhy odškodnění

Za náhradu škody se v daném případě považuje jak náhrada vzniklých nákladů, tak i náhrada nemajetkové újmy.

Stát by tak měl nahradit poškozenému jednak výdaje vynaložené na například právní zastoupení, a současně by měla být vyčíslena zejména psychická újma.

Narozdíl od újmy majetkové, nelze tu nemajetkovou jednoduše přesně vyčíslit. Soud tak bude vycházet zejména ze své praxe a z obdobných případů. Žádná předem daná tabulka neexistuje. Způsob odškodnění se nejčastěji stanoví v penězích, ale v úvahu může připadat také například omluva.

Výše odškodnění

Výše odškodnění za nezákonné trestní stíhání se bude primárně odvíjet od vzniklé škody. Záleží zejména na průběhu trestního řízení, respektive jeho délce.

Je rozdíl, když je trestní stíhání zastaveno ještě před podáním obžaloby a když je vynesen odsuzující rozsudek, který je až následně zrušen jako nesprávný. Pokud je domnělý pachatel dokonce vzat do vazby, případně mu trestní stíhání významně narušilo život (například přijde o práci), je náhrada škody o to vyšší.

Jak už bylo uvedeno výše, vyčíslení nemajetkové újmy je poměrně věda a je nutno zahrnout veškeré možné proměnné. Současně je nutné sledovat, zda mezi negativní událostí (např. ztráta zaměstnání či významné zakázky´) a nezákonným rozhodnutím je příčinná souvislost.

„V České republice je výše odškodného za různá pochybení státních institucí stále na poměrně nízké úrovni. Lidé jsou celým trestním řízením natolik vyčerpáni, že nemají chuť do dalšího sporu, což nahrává státu. Nicméně postupem času se daří tuto nerovnost odstraňovat. Je to mimo jiné i tím, že stále více lidí využívá možnost se o odškodné přihlásit. Osobně toto podporuji tím, že svou odměnu účtuji pouze v případě, že se pro klienta podaří odškodné skutečně získat.“

 

Mgr. Petr Dvořák, advokát

www.dvorak-legal.cz


Řešíte aktuálně nějaký právní problém?

VLOŽIT DOTAZ

Podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody

Základní podmínkou pro možnost žádat po státu odškodnění je samozřejmě existence nezákonného rozhodnutí. V našem případě by tak mělo být vydáno usnesení o zastavení trestního stíhání, případně rozsudek o zproštění obžaloby. V úvahu přichází také postoupení věci z trestního do přestupkového řízení.

Nárok na náhradu škody má rovněž pachatel trestného činu, jehož trest byl v pozdějším řízení snížen.

Druhou stěžejní podmínkou je, že poškozený uplatnil všechny možné opravné prostředky, a to v zákonem stanovených lhůtách. Jinými slovy zákon požaduje, aby se neoprávněně stíhaný proti jednotlivým usnesením a rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení zákonným způsobem bránil. V úvahu připadá jednak stížnost proti zahájení trestního stíhání, ale zejména odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, případně také dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu.

Na výše uvedenou podmínku je nutné ale hledět v kontextu konkrétního případu, protože zejména stížnost proti zahájení trestního stíhání nemá v mnoha případech valný význam, proto její nepodání nemůže automaticky znamenat nemožnost vymáhat vzniklou škodu.

Jak uplatnit nárok na náhradu škody

Abyste mohli získat za nezákonný úřední postup nějaké odškodnění, musíte podat žádost na Ministerstvo spravedlnosti.

A jak napsat žádost o náhradu škody?

Žádost o náhradu škody obsahovat zejména vaše identifikační údaje, označení orgánu, který škodu způsobil a v neposlední řadě také spisovou značku řízení, v rámci kterého k újmě došlo. Nejdůležitější částí žádosti je ale přesný popis škody, včetně spisové značky nezákonného rozhodnutí. Do žádosti rovněž uveďte, jaké odškodnění požadujete a ideálně tento požadavek věrohodně podložte.

Na internetu najdete obecné vzory pro žádost, avšak doporučujeme se v této věci obrátit na zkušeného advokáta, aby vaše žádost měla šanci na úspěch.

Kdy uplatnit nárok na náhradu škody

Žádost o náhradu majetkové škody musí být uplatněna do tří let od doručení zrušujícího rozhodnutí. Újmu nemajetkovou je třeba nárokovat do šesti měsíců ode dne, kdy se o ní poškozený dozvěděl.

Žaloba na náhradu škody proti státu

Jak lze pochopit z výše uvedeného, prvním krokem k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním je podání žádosti na Ministerstvo spravedlnosti. To do šesti měsíců o vašem nároku rozhodne.

Pakliže s výsledkem nebudete spokojeni, můžete podat žalobu na náhradu škody proti státu.

Zatímco žádost na Ministerstvo spravedlnosti lze podat bezplatně, podání žaloby je zpoplatněno částkou 2000 Kč.

Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení

Výše jsme probírali případy, kdy došlo k újmě vlivem nesprávného rozhodnutí. Nicméně škodu může způsobit i pouhá délka soudního procesu. Žádost o odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení se opět podává k Ministerstvu spravedlnosti, které má na její vyřízení lhůtu šesti měsíců.

Kamenem úrazu je určení, jaká délka řízení je již nepřiměřená. Zákon žádnou konkrétní lhůtu nezakotvuje, bude tak opět záležet na individuálním posouzení okolností. Velmi obecně lze říci, že proces trvající do tří let nepřiměřený nebude, ale šest a více let již pravděpodobně ano.

Máte dotaz? Zeptejte se online

Advokát Vám po odeslání Vašeho dotazu zašle e-mail s návrhem možností právního řešení.

Váš dotaz zodpovídá advokát Mgr. Petr Dvořák

Mgr. Petr Dvořák, advokátJsem samostatný advokát, sídlím v Praze, ale působím po celé ČR. Studoval jsem práva na Univerzitě Karlově v Praze, skončil v roce 2008, následně působil na Ministerstvu životního prostředí nejdříve v pozici referenta a následně vedoucího oddělení. Následně jsem přešel do advokátní kanceláře, kde jsem dodělal koncipientskou praxi a od roku 2016 mám vlastní praxi. Specializují se na právo trestní a právo správní, to pak s důrazem na právo cizinecké a právo životního prostředí. Každému případu se věnuji já osobně a osobní přístup mám i ke každému klientu. Pokud jde o odměnu, závisí na dohodě. Standardně je to buď hodinová sazba, pevná cena, odměna úkonová nebo procentní na základě úspěchu ve věci.

Jak se vám článek líbil?