Postup při podání trestního oznámení

postup při podání trestního oznámení

Máte pocit, že jste se stali obětí trestného činu nebo že byl trestný čin spáchá a vy jste se o spáchání trestného činu dozvěděli? Pak pro vás tento článek bude průvodcem, který vám ve stručnosti vysvětlí, jak podat trestní oznámení.

Jakým způsobem se podává trestní oznámení?

Trestní oznámení obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují tomu, že došlo ke spáchání trestného činu.  Trestní oznámení je možno podat na kterémkoliv oddělení Policii ČR nebo na státním zastupitelství a tyto orgány jsou povinny trestní oznámení prověřit, v zásadě jej tedy nemůže státní zastupitelství ani Policie ČR odmítnout.

Trestní oznámení ústně do protokolu

Trestní oznámení může podat kdokoliv, tedy nikoliv jen poškozený. Podává se bud ústně do protokolu, při sepsání protokolu dojde k výslechu oznamovatele, ten je vyslechnut o okolnostech, za nichž byl trestný čin spáchán, o osobních poměrech toho, na nějž se trestní oznámení podává a o důkazech a výši škody, která byla způsobena oznámeným trestným činem.

Trestní oznámení není nikterak zpoplatněno, neplatí se za něj tedy žádné poplatky.

Oznamovatel má právo výslovně požádat Policii ČR nebo státní zastupitelství, že chce být informován o všem, co Policie ČR ve věci učinila, pak musí být oznamovatel informován do 30 dnů. Znovu ale zdůrazňuji, že je nutno toto právo uplatnit, což znamená, že pokud výslovně o informace nepožádáte, Policie ČR vás o dalším postupu nevyrozumí.

Trestní oznámení písemně

Dále je možno trestní oznámení podat písemně, bud doporučeně poštou nebo je možno jej osobně odnést na podatelnu Policie ČR nebo státního zastupitelství. V tomto případě není od věci nechat si potvrdit kopii trestního oznámení u pracovníka podatelny. Další možností je podat trestní oznámení elektronicky, telegraficky, telefaxem a dálnopisem.

Trestní oznámení na lince 158 nebo 112

V akutních případech lze pro oznámení trestného činu využít i linku 158 popř. linku 112.

Náležitosti trestního oznámení

Trestní řád trestní oznámení nedefinuje, jedná se obecně o podání a forma pro trestní oznámení není stanovena. Mělo by být ovšem podáno srozumitelně a stručně a musí z něj být patrno, kdo jej činí s uvedením osoby oznamovatele a jeho adresy – orgány činné v trestním řízení jsou ale povinny prošetřit i trestní oznámení podané neznámou osobou nebo osobou, jež uvedla smyšlené údaje, kdy se činí a kterému orgánu je určeno.

Dále by mělo obsahovat osobu, která se trestného činu dopustila, pokud tato osoba není známa pak by trestní oznámení mělo obsahovat co nejpodrobnější popis této osoby, mělo by obsahovat také informaci o poškozeném a svědcích, popis skutku, který oznamovatel považuje za trestný čin, místo spáchání a doba spáchání skutku, popis jednání zúčastněných osob, čím byl skutek spáchán, domnělý motiv pachatele a následky pro oběť skutku.

Pozor na křivé obvinění

Zdůrazním, že samy orgány činné v trestním řízení posoudí, zda se jedná o trestný čin nebo nikoliv, s tím že rozhodující není název podání ale jeho obsah tedy popis skutku. Vždy je žádoucí mít alespoň povědomí o tom, zda by se mohlo jednat o trestný čin.

Křivé obvinění je totiž samo o sobě jednou ze skutkových podstat uvedených v Trestním zákoníku uvedena v §345 trestního zákoníku, která zní takto:

  • Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.”
  • “Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.”

Následkem by tedy bylo stíhání nevinné osoby, kdy jsou oznamovatelem vědomě uvedeny objektivně nepravdivé informace. Nutno je rovněž osobu obvinit z trestného činu, nikoliv jen z přestupku, v takovém případě by totiž nebyla naplněna skutková podstata trestního činu Křivé obvinění. V této souvislosti ale zdůrazním, že v případě podezření ze spáchání trestného činu může být trestní oznámení podáno i v případě, že se později ukáže, že ke spáchání trestního činu nedošlo. Důležité tedy je záměrně neuvádět objektivně nepravdivé informace, které by mohly domnělému pachateli trestného činu způsobit trestní stíhání.

Proč se musí trestný čin oznámit?

Na druhé straně ale také upozorním na fakt, že i neoznámení některých trestných činů může naplnit skutkovou podstatu podle§ 368 Trestního zákoníku Neoznámení trestného činu.

  • Kdo se hodnověrně dozví o trestném činu vymezeném taxativně u výše uvedené skutkové podstaty bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.”

V tomto případě se ale musí jednat o trestné činy, které již byly spáchány nikoliv ty, jejichž spáchání má teprve proběhnout, pak by se totiž jednalo o trestný čin Nepřekažení trestného činu uvedený v § 367 Trestního zákoníku.

Z tohoto pravidla ovšem existují také výjimky. Oznamovací povinnost nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe, také duchovní registrované církve a náboženské společnosti v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství a osoba, která poskytuje pomoc obětem trestných činů v případě obchodu s lidmi a trestného činu zbavení osobní svobody.

Trestně odpovědná také není “osoba, která nemohla oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví nebo by jí hrozila jiná závažná újma nebo trestní stíhání”.

S trestní odpovědností souvisí věk pachatele.

Zdroje:

Jak se Vám líbil článek?

Aktualizováno