Zákon o Ústavním soudu (zákon č. 182/1993 Sb.): průvodce a klíčové paragrafy

Zákon o Ústavním soudu je zákon č. 182/1993 Sb., účinný od 1. 7. 1993, který upravuje organizaci Ústavního soudu, postavení jeho soudců a průběh řízení před ním, zejména řízení o ústavní stížnosti a o zrušení zákonů a jiných právních předpisů. Týká se každého, kdo zvažuje ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, i obcí, krajů a dalších navrhovatelů.

Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗

Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 9. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 7. 2025

Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace.

Kdy budete zákon o Ústavním soudu potřebovat

• Prohráli jste u soudu a zvažujete ústavní stížnost. Ústavní stížnost míří proti pravomocnému rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, kterým bylo podle stěžovatele porušeno jeho ústavně zaručené základní právo nebo svoboda (§ 72 odst. 1). Ústavní soud přitom není další odvolací instancí, jak vysvětluje článek Ústavní soud: k čemu slouží a jak funguje.
• Hlídáte lhůtu. Obecně platí dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, například o odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti (§ 72 odst. 3). Jak se tyto prostředky uplatňují, popisují průvodci občanským soudním řádem, trestním řádem a stránka Nejvyšší správní soud.
• Ještě nejste na konci cesty. Dokud nevyčerpáte všechny procesní prostředky, je stížnost zpravidla nepřípustná (§ 75). Proti rozhodnutí správního orgánu se nejprve bráníte podle správního řádu a ve správním soudnictví.
• Hledáte, kdo vás bude zastupovat. Zastoupení advokátem je u fyzických a právnických osob povinné (§ 30 odst. 1) a plná moc musí výslovně uvádět, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 31 odst. 2). Kdo smí advokacii vykonávat, upravuje zákon o advokacii, obecně o zastoupení píše článek Zastoupení u soudu.
• Myslíte si, že je protiústavní samotný zákon. Spolu s ústavní stížností lze navrhnout zrušení předpisu, jehož uplatněním vznikla napadená situace (§ 74). Kdo další smí návrh na zrušení zákona podat, stanoví § 64.
• Obec nebo kraj se brání zásahu státu. Zastupitelstvo může podat ústavní stížnost, tvrdí-li, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno právo na samosprávu (§ 72 odst. 1 písm. b)), a zastupitelstvo obce může navrhnout zrušení právního předpisu kraje (§ 64 odst. 2 písm. j)).

Struktura zákona o Ústavním soudu

Zákon má pět částí a pro běžného čtenáře je nejdůležitější část druhá o řízení. Co zákon o Ústavním soudu sám neupravuje, řídí se přiměřeně občanským soudním řádem (§ 63).

Složení Ústavního soudu a soudci

Počet soudců a způsob jejich jmenování stanoví přímo Ústava (čl. 84): soud má 15 soudců jmenovaných na deset let prezidentem republiky se souhlasem Senátu. Zákon o Ústavním soudu k tomu doplňuje, že pokud Senát o souhlasu nehlasuje do 60 dnů od vyžádání, platí, že souhlas dal (§ 6 odst. 2). Předsedu a dva místopředsedy jmenuje prezident ze soudců Ústavního soudu (§ 2). Funkce soudce je neslučitelná s jinou placenou funkcí či výdělečnou činností (kromě správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární a umělecké činnosti) a s členstvím v politické straně nebo hnutí (§ 4).

Plénum tvoří všichni soudci a usnáší se za přítomnosti alespoň deseti z nich (§ 11 odst. 1); k rozhodnutí o zrušení zákona je třeba, aby se pro něj vyslovilo alespoň devět přítomných soudců (§ 13). Ostatní věci, typicky ústavní stížnosti, rozhodují čtyři tříčlenné senáty (§ 15 odst. 1). Funkce soudce zaniká například vzdáním se funkce, uplynutím doby jmenování nebo dnem právní moci rozsudku za úmyslný trestný čin (§ 7). Prezident ani jiný orgán soudce „neodvolává“; o zániku funkce může po kárném řízení rozhodnout plénum se souhlasem nejméně devíti soudců (§ 144).

Klíčové paragrafy zákona o Ústavním soudu: doslovné znění a co znamenají

§ 72: Kdo může podat ústavní stížnost a v jaké lhůtě

Co to znamená: Ústavní stížnost může podat člověk nebo firma, která tvrdí, že rozhodnutím, opatřením či jiným zásahem úřadu, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené právo. Lhůta je dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním prostředku ochrany; návrh na obnovu řízení se mezi ně nepočítá. Pokud zákon žádný prostředek neposkytuje, běží dva měsíce od chvíle, kdy jste se o zásahu dozvěděli, nejpozději do jednoho roku od zásahu. Ke stížnosti se přikládá kopie posledního rozhodnutí (§ 72 odst. 6).

§ 75: Nepřípustnost ústavní stížnosti a vyčerpání prostředků

Co to znamená: Ústavní soud je až poslední možností. Nejdřív musíte využít všechny procesní prostředky, které vám zákon dává, včetně mimořádných, jako je dovolání. Výjimku zákon připouští ve dvou situacích: pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vaše vlastní zájmy a podáte ji do roka od napadené skutečnosti, nebo pokud se řízení o opravném prostředku vleče a hrozí vám vážná a neodvratitelná újma. Nepřípustný je i návrh ve věci, o které už Ústavní soud nálezem rozhodl (§ 35 odst. 1).

§ 30: Povinné zastoupení advokátem

Co to znamená: Upozornění: fyzická ani právnická osoba nemůže v řízení před Ústavním soudem vystupovat bez advokáta, zastoupení je povinné ze zákona. Zastupovat smí pouze advokát a v téže věci jen jeden (§ 29); advokátní koncipient ho zastoupit nemůže (§ 31 odst. 1). Plná moc musí výslovně uvádět, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 31 odst. 2). Má-li účastník zástupce podle § 29, doručují se písemnosti jen tomuto zástupci (§ 60 odst. 3). Nemá-li stěžovatel dostatek prostředků, může soudce zpravodaj rozhodnout, že náklady zastoupení zaplatí stát (§ 83).

§ 34: Náležitosti návrhu

Co to znamená: Ústavní stížnost se podává písemně a musí být podepsaná a datovaná. Musí z ní být patrné, kdo ji podává, čeho se týká a čeho se stěžovatel domáhá, a musí obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů. Přikládá se kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku (§ 72 odst. 6) a dostatečný počet stejnopisů pro soud a ostatní účastníky (§ 34 odst. 2). Má-li návrh vady, určí se navrhovateli lhůta k jejich odstranění (§ 41 odst. 1 písm. b)); pokud je neodstraní, návrh se odmítne (§ 43 odst. 1 písm. a)).

§ 43: Odmítnutí návrhu

Co to znamená: Ne každý návrh se dostane k věcnému posouzení. Soudce zpravodaj sám odmítne návrh, který má neodstraněné vady, je podán po lhůtě, podal ho zjevně neoprávněný navrhovatel, nespadá do pravomoci soudu nebo je nepřípustný. Zjevně neopodstatněný návrh odmítá senát, a to jen při souhlasu všech tří členů (§ 19 odst. 2). Usnesení musí uvést zákonný důvod odmítnutí a odvolání proti němu není přípustné (§ 43 odst. 3).

§ 82: Nález o ústavní stížnosti

Co to znamená: Pokud se stížností soud zabývá věcně, rozhodne nálezem: vyhoví jí, zamítne ji, nebo jí vyhoví jen zčásti. Při vyhovění zruší napadené rozhodnutí; šlo-li o jiný zásah než rozhodnutí, zakáže orgánu v něm pokračovat a přikáže mu obnovit předchozí stav, je-li to možné. Nález musí být odůvodněn a odvolat se proti němu nelze (§ 54 odst. 2). Nález o ústavní stížnosti je vykonatelný doručením písemného vyhotovení účastníkům (§ 58 odst. 3). Ústavní stížnost sama nemá odkladný účinek, soud však může na návrh odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí (§ 79).

§ 64: Kdo může navrhnout zrušení zákona

Co to znamená: Zrušení zákona nemůže navrhnout kdokoli. Oprávněn je prezident, skupina nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů, senát Ústavního soudu, vláda za stanovených podmínek a stěžovatel spolu s ústavní stížností (§ 74). Návrh může podat i obecný soud v souvislosti se svým rozhodováním (§ 64 odst. 3). U jiných předpisů, například vyhlášek obcí, je okruh navrhovatelů širší (§ 64 odst. 2). Shledá-li Ústavní soud rozpor s ústavním zákonem, zruší předpis nebo jeho ustanovení dnem, který určí v nálezu (§ 70 odst. 1).

§ 62: Náklady řízení

Co to znamená: Za ústavní stížnost se neplatí žádný soudní poplatek. Své náklady, zejména odměnu advokáta, si však účastník zpravidla nese sám. Jen v odůvodněných případech může soud podle výsledku řízení uložit jinému účastníkovi, aby náklady zcela nebo zčásti nahradil. Výjimku představuje § 83: při nedostatku prostředků a pokud stížnost nebyla odmítnuta, může na návrh podaný před prvním ústním jednáním náklady zastoupení zcela nebo zčásti zaplatit stát. Výši odměny advokáta tento zákon nestanoví; orientačně pomůže kalkulačka advokátního tarifu.

Časové verze znění

Zákon platí od roku 1993 a byl mnohokrát novelizován; přehled posledních znění je v tabulce.

E-Sbírka vede u zákona o Ústavním soudu 26 účinných znění. Tabulka ukazuje aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 9. 10. 2026.

Co se v zákoně o Ústavním soudu změnilo

• Od 1. 7. 2025 (zákon č. 77/2025 Sb.): Návrh na zrušení jiného právního předpisu (nikoli zákona) může vedle veřejného ochránce práv podat i ochránce práv dětí (§ 64 odst. 2 písm. f)). Soudce zpravodaj mu zasílá návrhy na zrušení předpisů a ochránce práv dětí může do 10 dnů vstoupit do řízení jako vedlejší účastník (§ 69 odst. 3).
• Od 1. 11. 2024 (zákon č. 278/2024 Sb.): Místo formulace, že údaje z evidencí Ústavnímu soudu „poskytuje“ Ministerstvo vnitra nebo Policie, zákon nově uvádí, že je Ústavní soud pro výkon své působnosti „využívá“; dotčen § 25a.
• Od 1. 1. 2024 (zákony č. 277/2019 Sb. a 349/2023 Sb.): Nálezy se vyhlašují ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a předseda Ústavního soudu je zaznamenává do elektronického systému tvorby právních předpisů (§ 57, § 58, § 66). Mění-li nález veřejnoprávní povinnosti, upraví se jejich informativní přehled v e-Sbírce (§ 57 odst. 5). Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu a vymáhá ji celní úřad (§ 61 odst. 2).

Související články a vzory

• Ústavní soud: k čemu slouží a jak funguje
• Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud
• Zastoupení u soudu
• K soudu bez právníka
• Obnova trestního řízení
• Kalkulačka advokátního tarifu
• Související předpisy: občanský soudní řád, trestní řád, správní řád, zákon o advokacii a zákon o soudních poplatcích

Nejčastější otázky

Jaká je lhůta pro podání ústavní stížnosti?

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Byl-li mimořádný opravný prostředek odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení, běží dva měsíce od doručení tohoto rozhodnutí (§ 72 odst. 4). Stížnost podaná po lhůtě se odmítá (§ 43 odst. 1 písm. b)).

Musí mě před Ústavním soudem zastupovat advokát?

Ano. Fyzické i právnické osoby musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem (§ 30 odst. 1), a to jedním advokátem v téže věci (§ 29). Advokátní koncipient zastupovat nemůže a plná moc musí výslovně uvádět, že je udělena pro řízení před Ústavním soudem (§ 31). Při nedostatku prostředků může náklady zastoupení na návrh zaplatit stát (§ 83).

Kolik stojí ústavní stížnost?

Soudní poplatek se neplatí, řízení před Ústavním soudem soudním poplatkům nepodléhá (§ 62 odst. 1). Náklady na dokazování a tlumočení hradí Ústavní soud (§ 62 odst. 2). Vlastní náklady, včetně odměny za zastupování, nese účastník, pokud soud neuloží jinému účastníkovi jejich náhradu (§ 62 odst. 3 a 4) nebo pokud je podle § 83 nezaplatí stát.

O čem rozhoduje Ústavní soud?

Ústavní soud rozhoduje zejména o zrušení zákonů a jiných právních předpisů a o ústavních stížnostech jednotlivců i obcí a krajů (čl. 87 Ústavy, § 64 a § 72 zákona). Dále například o ústavní žalobě Senátu proti prezidentovi, o tom, zda je rozhodnutí o rozpuštění politické strany ve shodě s ústavními nebo jinými zákony, nebo o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem (§ 11 odst. 2 a 3). Není běžnou odvolací instancí.

Kdo jmenuje a kdo může odvolat ústavního soudce?

Soudce jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu na deset let (čl. 84 Ústavy); nehlasuje-li Senát o souhlasu do 60 dnů, platí, že souhlas dal (§ 6 odst. 2). Odvolání soudce zákon neupravuje. Funkce zaniká z důvodů v § 7, například vzdáním se funkce nebo pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin, a po kárném řízení o ní může rozhodnout plénum se souhlasem nejméně devíti soudců (§ 144).

Lze se proti rozhodnutí Ústavního soudu odvolat?

Ne. Nález musí obsahovat poučení, že se proti němu nelze odvolat (§ 54 odst. 2), a stejné poučení obsahuje usnesení o odmítnutí návrhu (§ 43 odst. 3). Zákon připouští jen obnovu řízení, a to pokud mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda; návrh lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se rozhodnutí mezinárodního soudu stane konečným (§ 119).

Upozornění: Obsah této stránky má informativní charakter a vychází z textu zákona v e-Sbírce. Nenahrazuje posouzení konkrétní situace a není právní službou.