Nejvyšší soud České republiky najdete v Brně. Víte, co má na starosti a jaké funkce plní v naší justiční soustavě? A jak před něj můžete dostat svůj případ?

Základní informace o Nejvyšším soudě

Soudní soustavu v Česku tvoří okresní soudy, krajské soudy, Vrchní soud v Praze a Vrchní soud v Olomouci a dále Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Ústavní soud pak stojí stranou.

Nejvyšší soud tedy patří mezi trojici vrcholných justičních orgánů. Rozhoduje o občanskoprávních a trestních věcech kromě specializovaných záležitostí, které má na starosti Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. Řídí se pravidly stanovenými v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.

Existoval již za První republiky. Když se z Československa stala roku 1968 federace, měli jsme Nejvyšší soudy tři (český, slovenský a Nejvyšší soud ČSSR). Po vzniku samostatné České republiky pak vznikl Nejvyšší soud ČR.

Kontakt na Nejvyšší soud lze nalézt na jeho webových stránkách.

Organizace Nejvyššího soudu

Soudci Nejvyššího soudu musí být jako ostatní soudci nezávislí a nestranní. Obvykle rozhodují v tříčlenných senátech. S prací jim pomáhají asistenti.

Soud by měl být ve svém rozhodování konzistentní. Právní realita a názory se však mohou časem měnit. Pokud tedy senát dospěje při svém rozhodování k názoru, který se od dřívějšího rozhodování liší, postoupí svou věc velkému senátu, který tvoří nejméně devět soudců.

Protože rozsah rozhodovaných věcí je značný, dělí se Nejvyšší soud na dva úseky, tzv. kolegia – občanskoprávní a obchodní kolegium a trestní kolegium. Nejvyšším kolektivním orgánem je pak plénum, které tvoří všichni soudci. Celý soud pak spravuje předseda Nejvyššího soudu, kterým je v současnosti Petr Angyalossy. Stejně jako předseda Nejvyššího správního soudu a předseda Ústavního soudu je jmenován do funkce prezidentem republiky.

Co řeší Nejvyšší soud?

Hlavním úkolem Nejvyššího soudu je rozhodovat o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona. Různé zákonu mu však svěřují i další pravomoci (např. přezkoumává odposlechy, uznává rozhodnutí zahraničních soudů ad.).

Dovolání

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat, pokud nebyla strana úspěšná v odvolacím řízení. Lze podat pouze ze zákonem stanovených důvodů, které stanoví v trestním řízení trestní řád a v řízení civilním občanský soudní řád.

V trestních věcech podává dovolání obviněný nebo nejvyšší státní zástupce, v občanském procesu pak účastníci řízení. Obviněný či strany sporu musí být povinně zastoupeny advokátem.

Nejvyšší soud dovolání přezkoumá a posléze jej buď odmítne, zamítne, zruší předchozí rozhodnutí a přikáže věc k novému projednání, nebo ve věci sám rozhodne.

Stížnost pro porušení zákona

Jde o mimořádný opravný prostředek, který může podat pouze ministr spravedlnosti proti rozhodnutí soudu či státního zástupce, které je pravomocné. Stížnost lze podat pouze pro právní vady rozhodnutí či postupu v řízení, nikoliv kvůli špatnému zjištění skutkového stavu.

Některá řízení v civilních věcech

Nejvyšší soud rozhoduje i:

  • o sporech o místní a věcné příslušnosti soudů,
  • o návrzích na odnětí a přikázání věci jinému soudu, pokud jsou soudci určitého soudu vyloučeni,
  • o vyloučení soudců vrchních osudů nebo soudců Nejvyššího soudu, pokud by byl důvod pohybovat o jejich nepodjatosti,
  • o návrzích na určení soudu, pokud zde nejsou dány podmínky místní příslušnosti
  • o řízeních o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

Sjednocování judikatury

Funcí Nejvyššího soudu je také sjednocovat rozhodování soudů v celé České republice (tzv. judikaturu). K tomu slouží Sbírka rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve které jsou zveřejňována všechna důležitá rozhodnutí a stanoviska. Názor soudu pak nižší soudní instance zavazuje.

Kontaktní údaje

Nejvyšší soud
Burešova 20
657 37 Brno
Česká republika

Tel.: +420 541 593 111
Fax: +420 541 213 493
ID datové schránky: kccaa9t
e-mail: podatelna(zavináč)nsoud.cz

Úřední hodiny podatelny
Pondělí až pátek: 7:30—16:00

UPOZORNĚNÍ: Veškerá podání (písemná i elektronická) je třeba adresovat přes podatelnu Nejvyššího soudu. To se týká i e-mailových dotazů na stav řízení.

Jak se vám článek líbil?