Česká veřejnost se ve fungování justice příliš nevyzná. Mnoho lidí má pocit, že Ústavní soud je nejvyšší instance, ke které se mohou odvolat, pokud nejsou v předchozích soudních řízeních úspěšní. Jenže Ústavní soud má zcela jinou funkci. K čemu slouží a jak funguje?
Stručná charakteristika Ústavního soudu
V České republice tvoří soudní soustavu okresní, krajské, vrchní soudy, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.
Ústavní soud stojí stranou ostatních soudů. Jeho hlavním úkolem totiž není rozhodování o trestných činech či rozhodování sporů. Podle Ústavy slouží Ústavní soud k ochraně ústavnosti. Má za úkol kontrolovat, zda ostatní orgány státu postupují podle nejvyšších zákonů naší země, a to Ústavy a Listiny základních práv a svobod.
Česká republika tedy patří mezi státy jako je Francie, Německo či Rakousko, které mají ústavní soud jako specializovaný orgán soudní moci. Na druhé straně např. anglický ústavní soud (Supreme Court) je součástí běžné soudní soustavy a slouží mimo jiné jako poslední odvolací instance. Jde o jeden z rozdílů mezi kontinentálním právem a common law.
Funkce Ústavního soudu
Mezi nejdůležitější funkce Ústavního soudu České republiky patří kontrola zákonů a jejich soulad s ústavními předpisy, přezkum postupů výkonné moci při projednávání ústavních stížností a přezkoumávání postupů soudů, které mají být v souladu s pravidly spravedlivého procesu.
Právní ukotvení Ústavního soudu nalezneme v čl. 83 až 89 Ústavy. Podrobnosti jeho fungování upravuje Zákon o Ústavním soudu.
Historie soudu
Československý ústavní soud fungoval již za První republiky. Jeho pravomoci však tenkrát byly omezené a soud nebyl příliš aktivní. Během druhé světové války zanikl a znovu byl obnoven až v roce 1991. Se vznikem samostatné České republiky pak byl ustanoven Ústavní soud 1. ledna 1993. Jeho sídlo je v Brně.
Personální složení
Ústavní soud tvoří patnáct soudců, kteří musí být při svém rozhodování nezávislí a nestranní. Do funkce je jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let. Jmenováni však mohou být i opakovaně. Je nutné, aby byli bezúhonní a starší 40 let. Z odborného hlediska je nutné vysokoškolské vzdělání v oboru Právo a deset let praxe v právnickém povolání (např. jako advokáti či soudci obecných soudů).
Soudci mají imunitu. Nelze je trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Policie je má možnost zadržet pouze pokud jsou přímo přistiženi při páchání trestného činu. Z funkce je nemůže nikdo odvolat. O zániku funkce soudce však může ze zákonných důvodů rozhodnout kárný senát, který tvoří všichni ostatní soudci. Pro zánik funkce jich musí být aspoň devět.
Současným předsedou Ústavního soudu je Pavel Rychetský, místopředsedy pak Milada Tománková a Jaroslav Fenyk. Dále se soud skládá ze čtyř senátů po třech soudcích. Každý soudce si může zvolit asistenty, kteří jim budou pomáhat s agendou.
Typy rozhodnutí Ústavního soudu
Rušení zákonů
Podle Ústavy rozhoduje Ústavní soud mimo jiné o zrušení zákonů, které jsou v rozporu s ústavním pořádkem, o zrušení nařízení vlády a vyhlášek, které jsou v rozporu se zákony a ústavním pořádkem. Má tak značnou pravomoc usměrňovat Parlament, aby nevydával zákony, které by byly v rozporu s principy, na kterých stojí Česká republika.
Kontrolu a rušení zákonů však nemůže zahájit z vlastní iniciativy. Musí mu dojít návrh na zrušení předpisu od osoby, která je k tomu oprávněna podle zákona (prezident, skupina poslanců či senátorů, osoba, která podala ústavní stížnost a další). V poslední době vzbudilo pozornost projednávání zákonů, které se týkaly zavádění EET.
Ústavní stížnosti
Druhý důležitý okruh rozhodování Ústavního soudu jsou ústavní stížnosti. Fyzické a právnické osoby se mohou ústavní stížností bránit proti rozhodnutím a zásahům veřejné moci, kterým bylo porušeno jejich základní právo či svoboda. Častá je např. stížnost na porušení spravedlivého procesu, kdy Statistika Ústavního soudu uvádí, že jde o nejčastější typ řízení.
Drtivá většina ústavních stížností je však zamítnuta. Nesmí se totiž týkat věci, o které Ústavní soud již rozhodoval, nebo věci, ve které stěžovatel ještě nevyčerpal všechny ostatní prostředky, které jsou mu v českém právu umožněny (např. podat odvolání, obrátit se na Nejvyšší soud apod.).
Další druhy rozhodování
Kromě návrhů na zrušení zákona a ústavních stížností rozhoduje Ústavní soud například spory o rozsah kompetencí státních a samosprávných orgánů či posuzuje, zda jsou mezinárodní smlouvy v souladu s českým ústavním pořádkem.
Postup při rozhodování
Ústavní soud většinou rozhoduje v senátech. Jeden ze soudců dostane případ na starost a působí jako soudce zpravodaj. Shromáždí všechny podklady a předloží svým kolegům návrh na rozhodnutí. Zbylí dva se však nemusí s jeho názorem ztotožnit a mohou jej přehlasovat. Soudce, jehož názor neodpovídá rozhodnutí, k němu může připojit své odlišné stanovisko. O důležitých věcech jako je zrušení zákonů rozhoduje celé plénum.
Pokud Ústavní soud rozhoduje v samotné věci, jedná se o nález. Jeho ostatní rozhodnutí se nazývají usnesení. Usnesením může například rozhodnout o tom, že věc odmítne a nebude se jí zabývat, protože je zjevně neopodstatněná.
Proti rozhodnutí Ústavního soudu není možný žádný opravný prostředek, je závazné pro všechny osoby a orgány veřejné moci. Jediná cesta, která stěžovateli zbývá, je obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Šance, že u něj uspěje, je však po „prohře“ u Ústavního soudu minimální.
Kontaktní údaje
Ústavní soud
Joštova 8
660 83 Brno 2
Česká republika
tel. (+420) 542162111
fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169
Elektronická podatelna: [email protected]
Datová schránka: z2tadw5
Úřední hodiny podatelny:
pondělí-pátek: 7:00 – 15:30
