Kupní smlouva je nejobvyklejší smluvní typ. Každý z nás uzavírá denně kupní smlouvy, aniž by o tom uvažoval. Pokud ale chceme prodat či koupit hodnotnější věc, měli bychom mít představu, jak správně kupní smlouvu sepsat, a na co si dát pozor.

Právní úprava kupní smlouvy

Mohlo by se zdát, že není nic snadnějšího než uzavřít kupní smlouvu. Slovy občanského zákoníku:

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

Pokud se nedomluví jinak, jsou kupující a prodávající povinni splnit své povinnosti současně. Prodávající tedy odevzdá věc a kupující zaplatí kupní cenu.

V životě se ale stávají různé věci, na které musí právo pamatovat. Kupní smlouvu tak upravuje občanský zákoník ve více než sto paragrafech (§ 2079 až § 2183).

Kromě obecných ustanovení, která se týkají všech kupních smluv, obsahuje speciální úpravu koupě movité věci a koupě věci nemovité. Zvlášť také upravuje prodej zboží v obchodě, kdy je třeba chránit spotřebitele jako slabší smluvní stranu, a koupi závodu, kdy nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží.

Co musí obsahovat kupní smlouva?

Pouze kupní smlouva na nemovitost musí být vždy písemná. Ostatní kupní smlouvy lze uzavřít ústně (dejte mi dvě tisíce a já vám dám úžasný hrnec). Ale i konkludentně čili mlčky (například, když si koupíte nápoj z automatu).

Pokud jde o hodnotnější věc (například kupní smlouva na auto), je lepší ji sepsat. Měla by vždy obsahovat, kdo je prodávající a kdo kupující, o jakou věc se jedná a za jakou cenu se prodává. U kupní ceny sice stačí sjednat, jakým způsobem bude určena, ale vhodné je platební podmínky řádně upravit. Připojte také datum a podpisy obou stran. Kupní smlouva může mít samozřejmě i další náležitosti. Vzor, který si můžete upravit na míru, naleznete například zde. Pokud budete sjednávat rámcovou kupní smlouvu, můžete použít tuto šablonu.

Kupní smlouva na movitou věc

Někdy je obtížné odlišit koupi od jiných smluvních typů. V případě, že jde o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit, jde vždy o smlouvu kupní. Pokud má být věc teprve vyrobena, posuzuje se smlouva jako kupní, ledaže by budoucí vlastník věci dodal většinu toho, čeho je potřeba k vyrobení věci (typicky materiál). O kupní smlouvu také nejde, pokud hlavní část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnost. Pojďme si podrobně rozebrat kupní smlouvu na movitou věc.

Podávající má povinnost:

  • odevzdat věc s případnými doklady – to znamená, že kupujícímu umožní nakládat s věcí v místě plnění a oznámí mu to,
  • umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo.

Předmět koupě musí mít sjednanou jakost, provedení a být v ujednaném množství. Zabalen má být podle ujednání ve smlouvě nebo podle zvyklostí.

Pokud nemá věc uvedené vlastnosti, je vadná. Kupující má pak práva z vadného plnění a prodávající nese odpovědnost za vady. Při podstatném porušení smlouvy má kupující právo na dodání nové věci bez vady, dodání chybějící věci, opravu věci, přiměřenou slevu z kupní ceny a případně právo odstoupit od smlouvy. Při nepodstatném porušení smlouvy má právo na odstranění vady věci nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Prodávající může poskytnout záruku za jakost předmětu koupě. To znamená, že se může zavázat, že věc bude po nějakou dobu funkční nebo si zachová své vlastnosti. Tato záruka za jakost trvá po dobu, kterou si strany sjednají.

Kupující má povinnost:

  • zaplatit kupní cenu – pokud to nevylučuje způsob předání věci, nemusí kupní cenu platit, dokud nemá možnost si věc prohlédnout.
  • převzít věc – pokud by si věc nepřevzal, bude muset uhradit náklady prodávajícího na uchování věci.

Nebezpečí škody na věci nese kupující od okamžiku převzetí věci, nebo od chvíle kdy si ji převzít měl.

Vedlejší ujednání

Kupní smlouva může obsahovat tzv. vedlejší ujednání. Díky nim si mohou strany smlouvy upravit svá práva a povinnosti tak, aby lépe chránily své zájmy. Jejich využití je vhodné při koupích hodnotnějších movitých věcí, u nemovitostí, nebo při kupních smlouvách mezi podnikateli. Kromě níže uvedených vedlejších ujednání lze sjednat v kupní smlouvě i další výhrady a podmínky, jako je smluvní pokuta při porušení smluvní povinnosti apod.

Výhrada vlastnického práva

Většinou k nabytí vlastnického práva kupujícím dochází v okamžiku, kdy si věc převezme. Výhradu vlastnického práva je však vhodné použít, pokud kupující nemá dostatek peněz na to, aby při předání věci zaplatil celou kupní cenu. Prodávající pak bude vlastníkem až do doby, než kupující zaplatí všechno, co má. Strany si samozřejmě mohou sjednat jakékoliv jiný okamžik převodu vlastnického práva na kupujícího. Nebezpečí škody na věci nese kupující od okamžiku převzetí věci, pokud není stanoveno jinak.

Výhrada zpětné koupě a výhrada zpětného prodeje

Prodávající si může vymínit, aby mu kupující na jeho požádání zpět převedl věc a vlastnické právo k ní. Za to mu prodávající vrátí zaplacenou kupní cenu. Takováto doložka platí i vůči dědicům kupujícího. Pokud si strany nedohodnout lhůtu, do kdy výhrada zpětné koupě trvá, může prodávající chtít movitou věc zpátky do tří a nemovitou do deseti let.

Výhrada zpětného prodeje je opakem výhrady zpětné koupě. Jde o oprávnění kupujícího, že může vrátit věc prodávajícímu a prodávající mu musí vrátit zpět peníze.

Předkupní právo

Předkupní právo znamená, že pokud bude chtít vlastník (dlužník) věc prodat, musí ji nejprve nabídnout ke koupi předkupníkovi a teprve poté ji může nabídnout ostatním zájemcům (tzv. koupěchtivým). Pokud bude zahrnuto do kupní smlouvy, bude tedy zavazovat kupujícího, aby věc nejprve nabídl prodávajícímu. Cena věci nemusí být stejná jako u původního prodeje. Předkupník nemá povinnost věc koupit, může ji odmítnout.

Koupě na zkoušku

Při koupi na zkoušku si kupující vymíní, že může vrátit věc zpět prodávajícímu po uplynutí zkušební doby. Pokud si strany nesjednají něco jiného, je zkušební doba u věcí movitých tři dny a u nemovitých jeden rok od uzavření smlouvy nebo ode dne odevzdání, pokud tak plyne z jednání o uzavření smlouvy. Pokud nemůže kupující vrátit věc ve stavu, v jakém ji převzal, musí si ji ponechat.

Výhrada lepšího kupce

Při výhradě lepšího kupce si prodávající nechává oprávnění dát ve lhůtě tří dnů u movitých věcí a jednoho roku u nemovitých věcí přednost lepšímu kupci. Půjde většinou o kupujícího, který nabízí vyšší cenu, nemusí tomu však tak být, bude záležet čistě na prodávajícím.

Cenová doložka

Někdy je složité určit kupní cenu, zejména u zboží, které ještě nebylo vyrobeno. Cenová doložka umožňuje stanovení kupní ceny dodatečně podle výrobních nákladů nebo podle cenových změn hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.

Použité právní předpisy

§ 2079 až § 2183 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

4.8/5 - hodnocení čtenářů