Zákon o soudních poplatcích (zákon č. 549/1991 Sb.): průvodce a klíčové paragrafy

Zákon o soudních poplatcích je zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., účinný od 1. 1. 1992, který určuje, za která soudní řízení a úkony se platí poplatek, kdo ho platí, kdy je splatný, kdy se vrací a kdo je od něj osvobozen. Týká se každého, kdo podává žalobu, návrh na platební rozkaz, návrh na rozvod, odvolání nebo návrh na výkon rozhodnutí.

Základní údaje o předpisu
Číslo a název Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
Přijat (ze dne) 5. 12. 1991
Účinnost od 1. 1. 1992 (§ 19 zákona)
Aktuální znění účinné od 1. 1. 2026
Poslední novela zákon č. 176/2025 Sb., zákon č. 268/2025 Sb.
Příští ohlášená změna žádná (stav e-Sbírky k 9. 10. 2026)
Stav platný a účinný

Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗

Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 9. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 1. 2026

Ve zkratce: Poplatek za řízení platí zpravidla navrhovatel, u odvolání odvolatel (§ 2). Poplatek za žalobu je splatný už jejím podáním (§ 4 a § 7) a platí se na účet soudu u České národní banky; kolkové známky od 1. 1. 2025 použít nelze (§ 8; přechodné ustanovení zákona č. 349/2023 Sb. umožnilo kolky u podání do 31. 12. 2024). Když ho nezaplatíte ani ve lhůtě určené ve výzvě soudu (zpravidla alespoň 15 dnů), soud řízení zastaví (§ 9). Za peněžité plnění do 20 000 Kč zaplatíte 1 000 Kč, nad 20 000 Kč 5 % (položka 1 sazebníku). Od 1. 1. 2026 stojí návrh na smluvený rozvod 2 000 Kč a ostatní návrhy na rozvod 5 000 Kč (položka 4a). Poplatek za vklad do katastru nemovitostí není soudní poplatek, ale správní.

Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů i částky ze sazebníku na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace; o výši poplatku v konkrétní věci rozhoduje soud.

Kdy budete zákon o soudních poplatcích potřebovat

  • Chcete po někom peníze a podáváte žalobu. Poplatek je splatný podáním žaloby (§ 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1) a počítá se z vymáhané částky (§ 6, přehled sazeb níže). Postup popisuje článek Soudní vymáhání pohledávek.
  • Volíte elektronický platební rozkaz. Návrh podaný přes aplikaci k tomu určenou je levnější než běžná žaloba (položka 2 sazebníku). Více v článku Platební rozkaz.
  • Nájemník neodchází z bytu. Žaloba na vyklizení není peněžité plnění, platí se poplatek podle položky 4 sazebníku a za následný výkon rozhodnutí vyklizením 3 000 Kč (položka 21). Návod: Žaloba na vyklizení bytu.
  • Podáváte návrh na rozvod. Od 1. 1. 2026 se rozlišuje smluvený rozvod (2 000 Kč) a ostatní rozvody (5 000 Kč), viz položka 4a a § 10 odst. 6. Podrobnosti v článku Smluvený nesporný rozvod.
  • Nesouhlasíte s rozsudkem. Poplatník za odvolání je odvolatel (§ 2 odst. 5), povinnost vzniká podáním odvolání (§ 4 odst. 1 písm. b)). Samotné odvolání upravuje občanský soudní řád.
  • Berete žalobu zpět nebo uzavíráte smír. Část poplatku se vrací, zpravidla po snížení o 20 %, nejméně o 1 000 Kč (§ 10 odst. 3, 4 a 7).
  • Podáváte návrh na vklad do katastru. Tady zákon o soudních poplatcích nepoužijete: jde o správní poplatek 2 000 Kč podle položky 120 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Více v článku Vklad do katastru nemovitostí.

Struktura zákona o soudních poplatcích

Část Co upravuje Paragrafy
Předmět a poplatníci Za co se poplatky vybírají, kdo je platí, ručení statutárního orgánu § 1–2
Příslušnost Který soud rozhoduje o poplatku § 3
Vznik povinnosti, sazby a základ Kdy povinnost vzniká, pevné a procentní sazby, základ poplatku, strop 2 000 000 Kč § 4–6a
Splatnost a poplatek u notáře Kdy je poplatek splatný, výběr poplatku za zápis do veřejného rejstříku notářem § 7–7a
Placení poplatků Účet soudu u ČNB, vymáhání celním úřadem § 8
Následky nezaplacení Výzva, zastavení řízení, neúčinnost návrhu na úkon § 9
Vrácení poplatku Kdy a v jaké výši soud poplatek vrací, lhůty § 10–10a
Osvobození od poplatku Věcná a osobní osvobození, jejich rozsah § 11–11a
Společná ustanovení Oprava nesprávného rozhodnutí, vztah k občanskému soudnímu řádu a daňovému řádu § 12–14
Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení Přechodná pravidla, zmocnění, kontrola, zrušené předpisy, účinnost § 15–19
Příloha: sazebník poplatků Poplatky za řízení, za úkony a za zápis do veřejného rejstříku notářem položky 1–41

Zákon formálně není členěn na části; tabulka seskupuje paragrafy podle jejich nadpisů. Konkrétní částky nejsou v paragrafech, ale v příloze, tedy v sazebníku poplatků (§ 1 a § 5).

Sazebník: nejčastější soudní poplatky v roce 2026

Vybrali jsme položky, na které se lidé ptají nejčastěji. Úplný sazebník (položky 1 až 41) najdete v příloze zákona v e-Sbírce. Procentní poplatek se počítá ze základu zaokrouhleného na celé desítky korun nahoru (§ 6 odst. 7) a vybírá se nejvýše 2 000 000 Kč, pokud sazebník nestanoví jinak (§ 6a odst. 7).

Návrh nebo úkon Poplatek Sazebník
Žaloba o zaplacení (peněžité plnění) do 20 000 Kč 1 000 Kč pol. 1 bod 1 písm. a)
Žaloba o zaplacení nad 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 % z částky pol. 1 bod 1 písm. b)
Žaloba o zaplacení nad 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky nad 40 000 000 Kč (částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává) pol. 1 bod 1 písm. c)
Elektronický platební rozkaz (návrh podaný přes aplikaci) do 10 000 Kč včetně 400 Kč pol. 2 bod 1 písm. a)
Elektronický platební rozkaz nad 10 000 Kč do 20 000 Kč včetně 800 Kč pol. 2 bod 1 písm. b)
Elektronický platební rozkaz nad 20 000 Kč 4 % z částky pol. 2 bod 1 písm. c)
Žaloba, jejímž předmětem není peněžité plnění (ostatní případy) 2 000 Kč pol. 4 bod 1 písm. c)
Žaloba, jejímž předmětem není peněžité plnění, za každou nemovitou věc 5 000 Kč pol. 4 bod 1 písm. a)
Návrh na smluvený rozvod manželství 2 000 Kč pol. 4a písm. a)
Návrh na rozvod manželství v ostatních případech 5 000 Kč pol. 4a písm. b)
Návrh na předběžné opatření 1 000 Kč pol. 5
Vypořádání společného jmění manželů nebo spoluvlastnictví 2 000 Kč, plus 5 000 Kč za každou nemovitou věc a 15 000 Kč za každý obchodní závod pol. 6
Odvolání ve věci samé peněžité plnění podle pol. 1, nepeněžité podle pol. 4; v řízení o rozvod vždy 5 000 Kč (pol. 4a písm. b)) pol. 22 body 1 a 10
Odvolání proti rozhodnutí jen procesní povahy (například o zastavení řízení nebo o nákladech řízení) nevybírá se pol. 22 bod 15
Dovolání ve věci samé: peněžité plnění do 100 000 Kč včetně / ostatní případy 7 000 Kč / 14 000 Kč pol. 23 bod 1
Návrh na výkon rozhodnutí: peněžité plnění do 20 000 Kč včetně / nad 20 000 Kč do 40 000 000 Kč včetně 1 000 Kč / 5 % z částky pol. 21 bod 1 písm. a) a b)
Návrh na výkon rozhodnutí vyklizením 3 000 Kč pol. 21 bod 1 písm. d)
Návrh na zastavení nebo odklad výkonu rozhodnutí či exekuce nevybírá se pol. 21 bod 3
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu / kasační stížnost 3 000 Kč / 5 000 Kč pol. 18 bod 2 písm. a), pol. 19
Návrh na vklad do katastru nemovitostí není soudní poplatek; správní poplatek 2 000 Kč pol. 120 zákona č. 634/2004 Sb.

Pokud návrh na elektronický platební rozkaz nepodáte přes aplikaci k tomu určenou, platí se poplatek jako za běžnou žalobu podle položky 1; když soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, poplatek do výše položky 1 doměří (položka 2 body 2 a 3). U žaloby na vyklizení bytu sazebník vyklizení výslovně nejmenuje: položka 4 stanoví 5 000 Kč „za každou nemovitou věc“ a 2 000 Kč „v ostatních případech“, přičemž bod 3 výslovně spojuje sazbu 5 000 Kč s určením vlastnictví, prodejem zástavy a vyloučením nemovité věci. Jakou sazbu soud ve vaší věci použije, uvede ve výzvě k zaplacení.

Klíčové paragrafy zákona o soudních poplatcích: doslovné znění a co znamenají

§ 2: Poplatníci

§ 2 odst. 1, 3, 5 a 8 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou

a) navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,

b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,

c) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,

d) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu ve veřejném rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,

e) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.

(3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství2) (dále jen „partnerství“) je či není.

(5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

(8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.

Co to znamená: Poplatek za řízení v prvním stupni platí ten, kdo podává žalobu nebo jiný návrh, a žalovaný, pokud podá vzájemný návrh. Za odvolání platí odvolatel. Je-li navrhovatel od poplatku osvobozen a vyhraje, zaplatí poplatek podle výsledku řízení žalovaný; neplatí to ale v řízení o rozvod. Je-li poplatníků více, platí společně a nerozdílně, takže soud může celý poplatek chtít po kterémkoli z nich.

§ 4: Vznik poplatkové povinnosti

§ 4 odst. 1 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost

a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“),

b) podáním odvolání,

c) podáním dovolání,

d) podáním kasační stížnosti,

e) v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu,

f) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,

g) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti se schválením smíru ve smírčím řízení,

h) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,

i) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu,

j) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

Co to znamená: U žaloby, odvolání, dovolání a kasační stížnosti vzniká povinnost zaplatit poplatek okamžikem podání. V dalších případech, například u předběžného opatření, smíru nebo insolvenčního návrhu, vzniká až tím, že soud zaplacení poplatku uloží v rozhodnutí. U poplatku za úkon soudu, například za kopii ze spisu, vzniká povinnost podáním návrhu na úkon nebo sepsáním podání do protokolu (§ 4 odst. 2).

§ 6: Základ poplatku

§ 6 odst. 1, 2 a 7 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

(2) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.

(7) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru.

Co to znamená: U žaloby o zaplacení se poplatek počítá z vymáhané jistiny. Úroky z prodlení a jiné příslušenství se do základu nepočítají, pokud je nežalujete samostatně. Žalujete-li v jedné žalobě více částek, sčítají se. Opakující se plnění se sčítají; u plnění na dobu neurčitou nebo delší než 5 let je základem pětinásobek ročního plnění (§ 6 odst. 3). Při alternativním návrhu rozhoduje návrh uvedený jako první (§ 6a odst. 1).

§ 7: Splatnost poplatku

§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

Co to znamená: Poplatek za žalobu, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost máte zaplatit hned s podáním, nečeká se na výzvu. Pokud soud povinnost zaplatit poplatek teprve ukládá rozhodnutím (například u předběžného opatření nebo v insolvenčním řízení), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Rozšíříte-li žalobu, doplatíte poplatek ze zvýšené částky (§ 7 odst. 2 a § 6a odst. 3).

§ 8: Placení poplatků

§ 8 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.

(2) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

(3) Poplatky vybírané soudem nebo správou soudu se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).

Co to znamená: Soudní poplatek se platí na účet soudu, který o věci rozhoduje v prvním stupni (§ 3), vedený u České národní banky. Platit kolkovými známkami už nelze: tuto možnost (do 5 000 Kč) obsahoval § 8 odst. 4, který zákon č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024 zrušil; podle jeho přechodného ustanovení šlo dříve vydané kolky použít ještě u podání učiněných do 31. 12. 2024, od 1. 1. 2025 tedy kolky použít nelze. Poplatky vymáhá celní úřad (§ 8 odst. 1).

§ 9: Následky nezaplacení poplatku

§ 9 odst. 1, 3 a 7 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

(3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

(7) Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

Co to znamená: Nezaplatíte-li poplatek s žalobou, soud vás vyzve a určí lhůtu zpravidla alespoň 15 dnů. Když nezaplatíte ani v ní, řízení zastaví a pozdější platba už nepomůže. Řízení soud nezastaví, pokud už začal jednat o věci samé nebo hrozí-li vám újma a doložíte, že jste bez své viny nemohli zaplatit (§ 9 odst. 4). Penále ani úroky z prodlení se u soudních poplatků neuplatňují (§ 9 odst. 9).

§ 10: Vrácení poplatku

§ 10 odst. 3, 4 a 6 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Soud postupuje stejným způsobem po podání odporu nebo námitek, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku); věta první se použije obdobně.

(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li rozhodnuto o smluveném rozvodu manželství podle občanského zákoníku, avšak navrhovatel zaplatil poplatek za řízení o rozvod, který není rozvodem smluveným, vrátí soud navrhovateli z účtu rozdíl mezi zaplaceným poplatkem a poplatkem za smluvený rozvod manželství. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

Co to znamená: Vezmete-li žalobu zpět a řízení skončí před prvním jednáním, soud vrátí poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč. Stejně se postupuje po platebním rozkazu, pokud návrh vezmete zpět nejpozději poslední den lhůty k odporu, a při schválení smíru (§ 10 odst. 7). U rozvodu se vrací celý poplatek, je-li návrh vzat zpět před rozhodnutím soudu prvního stupně. Soud vrací do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vrácení (§ 10a); po uplynutí 10 let od konce roku, v němž byl poplatek zaplacen, ho už vrátit nelze (§ 10 odst. 10).

§ 11: Osvobození od poplatku

§ 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,

b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,

d) navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení,

e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního nebo služebního úrazu a nemoci z povolání,

f) neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,

g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství,

h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

i) cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení zajištění, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, a v řízení o propuštění cizince ze zajištění,

j) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů4), je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

k) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích4a),

l) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti,

m) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,

n) insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku,

o) dlužník a insolvenční správce v insolvenčním řízení a navrhovatel v insolvenčním řízení, je-li orgánem příslušným k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

p) navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí,

q) navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který byl pravomocným odsuzujícím rozhodnutím v trestním řízení se svým nárokem nebo v jeho zbytku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,

r) poškozený trestným činem, jemuž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení v řízeních, která souvisí s vymáháním tohoto nároku,

s) navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který řádně uplatnil nárok v trestním řízení, které bylo zastaveno z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky,

t) odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů ve věcech zápisu jejich vzniku, změny a zániku do veřejného rejstříku,

u) právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, v řízeních podle zákona o hromadném občanském řízení soudním nebo v řízeních o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu.

Co to znamená: Zákon zná dva typy osvobození. Věcné osvobození (§ 11 odst. 1) se týká celých řízení, například péče soudu o nezletilé, opatrovnictví, osvojení, sociálních dávek, svéprávnosti nebo pozůstalostního řízení v prvním stupni. Osobní osvobození (§ 11 odst. 2) mají určité osoby, například navrhovatel v řízení o výživné (kromě vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí), poškozený na zdraví nebo navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí. Kromě toho může předseda senátu přiznat osvobození podle poměrů účastníka (§ 138 občanského soudního řádu; s tímto osvobozením počítají i § 11a a § 13 odst. 3).

Časové verze znění

Zákon o soudních poplatcích se mění často; e-Sbírka eviduje desítky časových verzí od roku 1992. Přehled posledních verzí s odkazy:

Účinné od Účinné do Novela Stav e-Sbírka
1. 1. 2026 – zákon č. 176/2025 Sb., zákon č. 268/2025 Sb. aktuální znění ↗
1. 10. 2025 31. 12. 2025 zákon č. 152/2025 Sb. minulé znění ↗
1. 7. 2024 30. 9. 2025 zákon č. 416/2022 Sb., zákon č. 180/2024 Sb. minulé znění ↗
1. 1. 2024 30. 6. 2024 zákon č. 349/2023 Sb. minulé znění ↗
23. 9. 2023 31. 12. 2023 zákon č. 285/2023 Sb. minulé znění ↗
…
1. 1. 1992 31. 12. 1992 původní znění minulé znění ↗

E-Sbírka vede u zákona o soudních poplatcích 51 účinných znění. Tabulka ukazuje aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 9. 10. 2026.

Co se v zákoně o soudních poplatcích změnilo

  • Od 1. 1. 2026 (zákony č. 176/2025 Sb. a 268/2025 Sb.): Sazebník zavedl položku 4a: návrh na smluvený rozvod manželství 2 000 Kč, ostatní návrhy na rozvod 5 000 Kč (dříve se rozvod platil podle položky 4 bodu 1 písm. c), tedy 2 000 Kč); odvolání v řízení o rozvod stojí 5 000 Kč (položka 22 bod 10). Pokud soud rozhodne o smluveném rozvodu a navrhovatel zaplatil vyšší poplatek, vrátí se mu rozdíl (§ 10 odst. 6). Poplatek za návrh ve věci výživného do 50 000 Kč se zvýšil z 500 Kč na 3 000 Kč, nad 50 000 Kč činí 3 000 Kč a 1 % z částky přesahující 50 000 Kč, nejvýše 15 000 Kč (položka 7). V § 11 se upravilo osvobození ve věcech výživného (odst. 1 písm. c)), přibylo osvobození postupů podle části třetí zákona o podpoře bydlení (odst. 1 písm. o)), u odvolání ve věcech nezletilých dětí (výživa, péče, styk a další) se osvobození nově vztahuje jen na odvolatele, kterým je dítě (odst. 3 a 4); jinak se za takové odvolání platí 3 000 Kč (položka 22 bod 5 a položka 7 písm. a)). Ostatní odstavce § 11 se přečíslovaly.
  • Od 1. 10. 2025 (zákon č. 152/2025 Sb.): Mezi věcně osvobozená řízení přibyly věci dávky státní sociální pomoci (§ 11 odst. 1 písm. b)).
  • Od 1. 7. 2024 (zákony č. 180/2024 Sb. a 416/2022 Sb.): Osvobozena je právnická osoba ze seznamu oprávněných osob v hromadném občanském řízení soudním a v řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů (§ 11 odst. 2 písm. u)); upraveny byly také § 11 odst. 1 písm. a) a j).
  • Od 1. 1. 2024 (zákon č. 349/2023 Sb.): Zrušena byla možnost platit poplatky do 5 000 Kč kolkovými známkami (§ 8 odst. 4) a související věta v § 10 odst. 1, dříve vydané kolky šlo podle přechodného ustanovení použít u podání do 31. 12. 2024; nově je výslovně uvedeno, že poplatky vymáhá celní úřad (§ 8 odst. 1).
  • Od 23. 9. 2023 (zákon č. 285/2023 Sb.): technické a navazující změny; v textu paragrafů § 1 až 19 oproti předchozímu znění rozdíl nezjišťujeme.
  • Od 15. 1. 2023 (zákon č. 416/2022 Sb.): Upravena byla osvobození ve věcech veřejného rejstříku a svěřenských fondů (§ 11 odst. 1 písm. k) až n)) a osvobození zápisu s.r.o. notářem, pokud zakladatelské jednání odpovídá vzoru společenské smlouvy (dnes § 11 odst. 9 písm. d)).

Související články a vzory

Nejčastější otázky

Kolik je soudní poplatek za podání žaloby?

Záleží na předmětu žaloby. U žaloby o zaplacení do 20 000 Kč je poplatek 1 000 Kč, nad 20 000 Kč do 40 000 000 Kč činí 5 % z žalované částky (položka 1 sazebníku). Není-li předmětem peněžité plnění, platí se zpravidla 2 000 Kč, za každou nemovitou věc 5 000 Kč (položka 4). Poplatek je splatný už podáním žaloby (§ 7 odst. 1).

Kolik je soudní poplatek za platební rozkaz?

U elektronického platebního rozkazu podaného přes aplikaci k tomu určenou je to 400 Kč do 10 000 Kč, 800 Kč do 20 000 Kč a nad 20 000 Kč 4 % z částky (položka 2 sazebníku). Návrh podaný jinak se zpoplatní jako běžná žaloba podle položky 1, tedy 1 000 Kč do 20 000 Kč a 5 % nad tuto částku. Vezmete-li po vydání platebního rozkazu návrh zpět nejpozději poslední den lhůty k odporu, vrátí se poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč (§ 10 odst. 4).

Kolik je soudní poplatek za žalobu na vyklizení bytu?

Žaloba na vyklizení se platí podle položky 4 sazebníku, protože nejde o peněžité plnění: ta stanoví 5 000 Kč za každou nemovitou věc a 2 000 Kč v ostatních případech. Vyklizení bytu sazebník výslovně nejmenuje, konkrétní sazbu proto uvede soud ve výzvě k zaplacení (§ 9 odst. 1). Za návrh na výkon rozhodnutí vyklizením se platí 3 000 Kč (položka 21 bod 1 písm. d)).

Platí se poplatek za návrh na vklad do katastru podle zákona o soudních poplatcích?

Ne. O vkladu rozhoduje katastrální úřad, nikoli soud, a sazebník soudních poplatků vklad neobsahuje. Za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu se platí správní poplatek 2 000 Kč podle položky 120 písm. a) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Postup popisuje článek Vklad do katastru nemovitostí.

Lze soudní poplatek zaplatit kolkovými známkami?

Ne. Od 1. 1. 2025 nelze kolkové známky použít; dřívější § 8 odst. 4, podle kterého šlo kolky zaplatit poplatek do 5 000 Kč, zrušil zákon č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024 a jeho přechodné ustanovení umožnilo dříve vydané kolky použít jen u podání do 31. 12. 2024. Poplatky vybírané soudem se platí na účet soudu zřízený u České národní banky (§ 8 odst. 3).

Co se stane, když soudní poplatek nezaplatím?

Soud vás vyzve k zaplacení a určí lhůtu, zpravidla alespoň 15 dnů, a poučí vás, že jinak řízení zastaví (§ 9 odst. 1 a 3). Po marném uplynutí lhůty řízení zastaví a k pozdější platbě se nepřihlíží; právní mocí usnesení o zastavení poplatková povinnost zaniká (§ 9 odst. 7). U odvolání postupuje stejně odvolací soud (§ 9 odst. 2). Penále ani úrok z prodlení se nepočítá (§ 9 odst. 9).

Jak tuto stránku připravujeme

Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona, citace i částky ze sazebníku přebíráme z e-Sbírky (Ministerstvo vnitra), změny ověřujeme v seznamu časových verzí e-Sbírky a porovnáním textu jednotlivých verzí. Naposledy jsme stránku porovnali s e-Sbírkou 9. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.

Upozornění: Tato stránka má informativní charakter a vysvětluje obecně text zákona o soudních poplatcích. Nenahrazuje posouzení konkrétní situace a není právní službou. O povinnosti zaplatit poplatek a jeho výši v konkrétním řízení rozhoduje soud.