Smluvený nesporný rozvod

smluvený nesporný rozvod

Nesporný rozvod = Smluvený rozvod

Rozvod nemusí být boj na život a na smrt, což platí dvojnásobně, pokud oba manželé mají zájem na důstojném ukončení jejich manželství. V případě, že se s manželem/manželkou umíte dohodnout, je pro vás vhodný tzv. smluvený nesporný rozvod. Mezi jeho hlavní výhody patří relativní rychlost a komplexnost. Nebudete tedy „jen“ rozvedeni, zároveň bude právně ošetřena i otázka vašeho majetku (včetně bydlení) a v neposlední řadě i výchova a výživa nezletilých dětí. Asi patnáct minut v soudní síni tak může udělat definitivní tečku za nevydařeným manželstvím.

Předpoklady pro rozvedení manželů

Aby soud mohl vaše manželství rozvést, musí být splněny následující předpoklady:

  • manželství trvalo alespoň jeden rok,
  • manželé spolu nežijí déle než šest měsíců,
  • oba manželé s rozvodem souhlasí (tzn. druhý manžel se k návrhu připojí), a zároveň se dohodli na úpravě poměrů svých nezletilých dětí pro dobu po rozvodu a na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení, případně na výživném pro jednoho z nich.

První dvě podmínky stanovil zákonodárce proto, aby zabránil neuváženým rozvodům, které by mohla vyvolat jedna nepříjemná hádka. Každé manželství provází řada větších i menších sporů či dělání kompromisů, které samy o sobě nemají být důvodem rozvodu.

Druhá podmínka (tedy ono společné nežití po dobu alespoň šesti měsíců) může být splněna i v případě, že manželé dále bydlí na stejné adrese. Vzhledem k cenám bytů a taky k režimu společného jmění manželů se ani nepředpokládá, že si druhý z manželů zařídí vlastní bydlení už půl roku před rozvodem. Manželé spolu nežijí šest měsíců například tehdy, když mají fakticky oddělené finance, nestýkají se intimně, hádají se, netráví spolu čas po práci, nejezdí spolu na dovolenou atd. Manželství v takových případech plní často jen ekonomickou funkci.

Dohoda o vypořádání společného majetku manželů si rozvádějící pár vytvoří sám. Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí však musí být schválena soudem. K soudu může být podána zároveň s návrhem na rozvod, ale soud bude primárně rozhodovat o ní.

Soud nezjišťuje příčiny (výhoda nesporného rozvodu)

Za splnění výše popsaných podmínek soud nezjišťuje příčiny rozpadu manželství. Rozvádějícím se manželům může být nepříjemné rozebírat před soudem, jestli se rozvádí kvůli milence, penězům, alkoholu anebo z jiného důvodu. V případě smluveného rozvodu se nepříjemným otázkám zcela vyhnete, jednání před soudem bude jen formalita.

Potřebné dokumenty ke smluvenému rozvodu

Dokumenty, které musíte soudu předložit, jsou následující:

  • návrh na rozvod manželství
  • smlouva (či smlouvy) s úředně ověřenými podpisy manželů, kde jsou upraveny vzájemné majetkové vztahy na dobu po rozvodu, práva a povinnosti společného bydlení a případná vyživovací povinnost k druhému manželovi
  • pravomocné rozhodnutí soudu, jímž byla schválena dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu

Návrh na rozvod manželství – žaloba o rozvod

Návrh na rozvod manželství (neboli žaloba o rozvod) podává jeden z manželů, který je označen jako žalobce. Druhý z manželů, ačkoli s rozvodem souhlasí, je žalovaný. Návrh se obecně podává u okresního soudu, v jehož obvodu manželé měli poslední společné bydliště, pokud v obvodu tohoto soudu nadále bydlí alespoň jeden z manželů.

Vzor pro vytvoření společného návrhu na rozvod naleznete zde.

Soudní poplatek, který se hradí kolkem, činí 2.000,-Kč. V současnosti se vedou debaty o zvýšení poplatku zvláště při sporných rozvodech (vládní návrh počítá až s výší 7.000 Kč).

Ideální je zajít přímo na podatelnu soudu, ale žalobu o rozvod můžete doručit i prostřednictvím pošty (kde taky zakoupíte kolek). Když se necháváte zastupovat advokátem, pak se o nic podobného samozřejmě nemusíte osobně starat. Nicméně smluvený rozvod může být příkladem soudního sporu, kdy manželé nevyhledávají služeb advokáta.

Společné jmění manželů (SJM)

Společné jmění manželů (SJM) zanikne zánikem manželství, v případě rozvodu právní mocí rozhodnutí soudu, kterým se manželství rozvádí. Po jeho (právním) zániku musí dojít i k vypořádání společného jmění. Smlouva uzavřená mezi manželi, která upravuje vzájemné majetkové vztahy na dobu po rozvodu, musí mít úředně ověřené podpisy, aby mohla být podkladem pro smluvený rozvod.

Zjednodušeně řečeno si ve smlouvě sjednáte, že auto a chata připadne po rozvodu manželovi, kdežto dům budete vlastnit vy. Smlouva má upravovat nejen majetek, ale i závazky manželů, avšak nikdy ne k tíži věřitelů. Smluvně musí být upraveno i společné bydlení, aby se nestalo, že sice budete rozvedeni, ale stále budete oba bydlet pod jednou střechou – i když právně vám v tom samozřejmě nic nebrání. Pokud jste například společnými nájemci bytu, určete ve smlouvě, kdo zůstane v nájmu dál a kdo (a dokdy) si najde jiné bydlení.

Dítě součástí smluveného rozvodu

Pokud máte nezletilé dítě nebo děti, nebudete rozvedeni, dokud nepředložíte pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byla schválena vaše a manželova dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí. V praxi tak rozvodovému řízení předchází ještě jedno řízení, které musí dát jasnou odpověď na otázku, komu bude svěřeno nezletilé dítě do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.

Dítě může být svěřeno jednomu z rodičů, ale pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají o výchovu dítěte zájem, nabízí se i střídavá nebo společná péče obou rodičů. Dítě zpravidla nese rozvod těžce, takže se mu snažte vytvořit co nejideálnější prostředí pro jeho další život. Dítě by mělo i nadále pravidelně vídat oba rodiče, pokud tomu nebrání závažné důvody, ale na druhou stranu z něj nedělejte ping-pongový míček.

Vyživovací povinnost k druhému manželovi

Sjednání vyživovací povinnosti k druhému manželovi na dobu po rozvodu nebývá časté, a už vůbec není povinné, jak je tomu u nezletilých dětí. Nicméně zákon uvádí, že rozvedený manžel, který není schopen se sám živit a tato neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, může žádat po druhém (bývalém) manželovi příspěvek na přiměřenou výživu, pokud to lze po něm spravedlivě požadovat.

Při sporném rozvodu, ve kterém by soud zjišťoval příčiny rozvratu manželství, by mohl manžel, který rozvod nezavinil nebo s rozvodem nesouhlasí a byla mu způsobena rozvodem závažná újma, navrhnout stanovení vyživovací povinnosti tak, aby životní úroveň ex-manželů byla stejná. Takové výživné může být vypláceno nejdéle tři roky po rozvodu.

Pokud tedy přistoupíte na smluvený rozvod, připravíte se o možnost žádat toto „privilegované“ výživné. Protože soud nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, údaj o tom, jak a který z manželů rozpad manželství způsobil, se ani neprojeví v rozhodnutí soudu o rozvodu.

Příjmení po rozvodu

Po rozvodu si můžete nechat příjmení svého manžela, nebo si vzít zpátky své příjmení. Soud vás ústně při jednání i písemně v rozhodnutí upozorní na to, že manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit na matrice, že opět přijímá své dřívější příjmení.

V případě, že jste užívali manželovo příjmení spolu se svým, to platí stejně – buď si necháte obě příjmení, nebo matričnímu úřadu oznámíte, že upouštíte od užívání (ex)manželova příjmení. Vždy dobře zvažte důsledky, které s sebou přinese případná změna příjmení, ať už je to zdlouhavá výměna všech dokladů, nebo skutečnost, že se můžete jmenovat jinak než vaše děti.

Česká statistika rozvodů

A na závěr trochu statistiky: V České republice se rozvádí téměř každé druhé manželství, přičemž o rozvod žádají častěji ženy. Nejméně se rozvádějí lidé s maturitou, lidé se základním vzděláním mají naopak tendence se za život rozvést vícekrát. Zatímco ještě v devadesátých letech minulého století se manželé rozváděli spíše krátce po svatbě, nyní tvoří asi 60% rozvodů ta manželství, která trvala déle než 10 let.

Počty párů, které se rozvádějí dohodou manželů, rostou. V prvním pololetí roku 2018 jich bylo přes 45%. Počty rozvodů se pohybují kolem 25 000 za rok. V posledních letech jejich počet mírně klesá.

Aktualizováno