Příjmení manželů a jejich dětí

Jak se vlastně dají kombinovat příjmení budoucích manželů a jak je to následně s příjmením jejich společných dětí? Víte, že možností je hned několik, ale netušíte, jak se dají různě měnit?

Když otevřeme zákon o rodině (z. č. 1963/94) ve znění poslední novely, zjistíme, že úprava příjmení se nachází v § 8. Tento jasně ve dvou odstavcích definuje, jak se to s takovým společným příjmení má. Protože tento zákon ale brzy pozbyde s příchodem nového občanského zákoníku svou účinnost, pak je na místě vyložit úpravu příjmení manželů a dětí po novém. Úprava budoucí je obsažena v § 660 – § 662.

 

Příjmení manželů

Příjmení člověka je jedním ze základních identifikačních znaků, určujících mimo jiné i jeho příslušnost k určité rodině. Je současně jeho práva i povinností užívat v úředním styku příjmení, které je uvedeno v jeho matričním dokladu. Takový doklady se vydává ve shodě s matriční knihou.

Nový občanský zákoník v části čtvrté – rodinné právo, pokračuje v tradici předchozího zákonné úpravy. V této pasáži tedy není na místě obávat se změn, kterou nový kodex na mnoha místech přináší.

 

I. Společné příjmení

První možností manželům je zvolit si společné příjmení, které i navenek signalizuje jejich společenství. Ze zásady rovnosti muže a ženy vyplývá, že jako společné příjmení si mohou manželé zvolit příjmení buď manžela, nebo manželky, nemohou si však zvolit příjmení třetí. Volba společného příjmení se týká pouze toho příjmení, které má jeden ze snoubenců v okamžiku uzavírání manželství.

II. Neměnné příjmení

Na společném příjmení se musejí snoubenci dohodnout, mohou se však dohodnout i na tom, že si každý z nich ponechá příjmení dosavadní. S takovou možností se setkáváme zejména osob, které mají se svým příjmením spojený třeba výborný karierní postup, úspěchy nebo různá ocenění. Potom jim jejich příjemní dělá jakousi životní „značku“. Ponechání si příjmení také souvisí s nemálo i s postupnou emancipací žen v moderní době.

III. Připojování příjmení

V souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech je umožněno nově i zdvojené příjmení. Snoubenci při sňatečném prohlášení mohou prohlásit, že k společnému příjmení připojuje jeden z manželů své dosavadní příjmení. Předchozí příjmení je příjmení, které má manžel v okamžiku uzavírání manželství.

Není ale možné, aby se např. žena, která se vdává podruhé, vrátila k příjmení za svobodna. Nastane-li situace, kdy dosavadní příjmení se skládá již ze dvou příjmení, je možné na druhém místě uvádět jen jedno z nich. V tomto případě již zákon neurčuje, které z těchto příjmení to může být, a ponechává výběr na vůli manželů.

Při zdvojování příjmení je třeba upozornit na to, že více příjmení může mít pouze jeden z manželů, a ten, jehož příjmení nemá být příjmením společným.

Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, počítá v ustanovení § 70 odst. 1 písm. b) výslovně i s tím, že pokud by jeden ze snoubenců měl zdvojené příjmení, nic nebrání tomu, aby snoubenci prohlásili, že toto zdvojené příjmení bude jejich příjmením společným.

Jak se tvoří příjmení

Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, s účinností od 1. 7. 2001, v § 69 stanoví, že se příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.

Vzhledem k rozšiřujícím se sňatkům s cizinci české přechylování ženských příjmení a s tím spojená koncovka „-ová“ působí často v zahraničí problémy. Z tohoto důvodu bylo původní znění § 69, které připouštělo za určitých podmínek upustit od užívání této koncovky u českých občanek, upřesněno tak, že na základě žádosti ženy, které se uzavření manželství týká, lze uvést v matriční knize její příjmení v mužském tvaru, jde-li o cizinku, občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, občanku, jejíž manžel je cizinec a občanku, která je jiné než české národnosti. Za stejných podmínek je umožněn zápis příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru.

Příjemní společných dětí

Pokud se snoubenci domluví, že budou užívat pouze společné příjmení, pak je o osudu jejich dětí bez problémů rozhodnuto již dopředu. Jestliže se však snoubenci rozhodli ponechat si svá dosavadní rozdílná příjmení, je třeba vyřešit otázku příjmení jejich společných dětí.

Z tohoto důvodu zákon stanoví, že musejí v souvislosti s dohodou o příjmení prohlásit i dohodu o tom, které z těchto příjmení bude příjmením jejich společných dětí. Všechny společné děti týchž manželů ponesou stejné příjmení. Není možné uzavírat tuto dohodu např. tak, že synové ponesou příjmení otce a dcery matky. Tato dohoda se s ohledem na ustanovení § 38 odst. 1 týká i dětí, které se narodily ještě před uzavřením manželství. Netýká se však dětí, které má některý ze snoubenců z předchozích manželství.

Ponechali-li si manželé svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich.

Mgr. Jan Novák, advokátní koncipient

Image courtesy of photostock / FreeDigitalPhotos.net

Příjmení manželů a jejich dětí
Jak se Vám líbil článek?