Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. – Úplné znění s komentáři

Tento zákon stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.

1. Zákon se vztahuje na účetní jednotky — právnické osoby se sídlem v ČR, zahraniční osoby podnikající v ČR, organizační složky státu, fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, ostatní FO vedoucí účetnictví dobrovolně nebo ze zákona a svěřenské fondy.
2. Zákon dále stanoví podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví a zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.

Účetní jednotky se dělí do 4 kategorií podle aktiv, obratu a počtu zaměstnanců:

1. Mikro účetní jednotka — nepřekračuje alespoň 2 z: aktiva 9 mil. Kč, obrat 18 mil. Kč, zaměstnanci 10.
2. Malá účetní jednotka — nepřekračuje alespoň 2 z: aktiva 100 mil. Kč, obrat 200 mil. Kč, zaměstnanci 50.
3. Střední účetní jednotka — nepřekračuje alespoň 2 z: aktiva 500 mil. Kč, obrat 1 mld. Kč, zaměstnanci 250.
4. Velká účetní jednotka — překračuje alespoň 2 hranice pro střední. Vždy za velkou se považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

Skupiny účetních jednotek (konsolidační celky) se dělí na malou, střední a velkou skupinu podle souhrnných hodnot aktiv, obratu a zaměstnanců na konsolidovaném základě.

Subjektem veřejného zájmu je účetní jednotka se sídlem v ČR — obchodní společnost emitující cenné papíry na regulovaném trhu, banka, spořitelní nebo úvěrní družstvo, pojišťovna, zajišťovna, penzijní společnost nebo zdravotní pojišťovna.

Stanoví povinnost sestavení zprávy o udržitelnosti pro velké účetní jednotky, které jsou subjekty veřejného zájmu s průměrným počtem zaměstnanců vyšším než 500. Transpozice směrnice CSRD.

Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (akruální princip). Předmětem účetnictví je stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, náklady, výnosy a výsledek hospodaření.

Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Shoduje se buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem (začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna). Období bezprostředně předcházející změně může být kratší nebo delší než 12 měsíců.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví ode dne vzniku až do dne zániku, v plném rozsahu (pokud zákon nestanoví jinak), v peněžních jednotkách české měny. U pohledávek a závazků v cizí měně současně i v cizí měně.

Ve zjednodušeném rozsahu mohou vést účetnictví příspěvkové organizace (rozhodne-li zřizovatel), účetní jednotky bez povinného auditu (spolky, odborové organizace, církve, honební společenstva), bytová a sociální družstva, která nejsou subjekty veřejného zájmu.

Účetní jednotka může pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Tím se nezbavuje odpovědnosti za vedení účetnictví. I když účetnictví vede externí účetní, odpovědnost za jeho správnost nese vždy podnikatel.

Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti účetními doklady, zaznamenávat je v účetních knihách a inventarizovat majetek a závazky. Účetní záznamy mohou mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zobrazení je věrné, odpovídá-li skutečnému stavu. Poctivé, jsou-li použity účetní metody způsobem vedoucím k dosažení věrnosti.

Účetnictví musí být správné (v souladu se zákonem), úplné (zaúčtovány všechny případy), průkazné (podložené doklady), srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

Účetní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu, nestanoví-li zákon jinak. Vedení ve zjednodušeném rozsahu je upraveno v § 13a.

Jednoduché účetnictví mohou vést spolky, odborové organizace, církve a honební společenstva — pokud nejsou plátcem DPH, celkové příjmy za poslední období nepřesáhly 3 mil. Kč a hodnota majetku nepřesáhla 3 mil. Kč.

Účetní doklady musí obsahovat: označení dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a množství, okamžik vyhotovení, okamžik uskutečnění účetního případu a podpisový záznam odpovědné osoby.

Účetní zápisy se provádějí průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu. Provádějí se do účetních knih a nesmí se provádět mimo tyto knihy.

Účetní jednotky účtují v deníku (chronologické uspořádání), v hlavní knize (systematické na syntetických účtech), v knihách analytických účtů (podrobné členění) a v knihách podrozvahových účtů.

Jednotky ve zjednodušeném rozsahu mohou spojit účtování v deníku s hlavní knihou, nemusí používat analytické a podrozvahové účty a nemusí tvořit rezervy a opravné položky (s výjimkou zákonných).

Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, případně skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku, závazků, nákladů, výnosů a výsledku hospodaření.

Na podkladě směrné účtové osnovy sestaví účetní jednotka účtový rozvrh s účty potřebnými k zaúčtování všech případů a sestavení závěrky. Sestavuje se pro každé účetní období; nedojde-li ke změnám, platí i pro následující.

Účetní knihy se otevírají ke dni vzniku, vstupu do likvidace, účinnosti rozhodnutí o úpadku, přeměny a k prvnímu dni účetního období. Uzavírají se k poslednímu dni účetního období, ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace a v dalších zákonem stanovených případech.

Účetní závěrka je nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou. Může obsahovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Obchodní společnosti sestavují tyto přehledy vždy (s výjimkou mikro a malých bez auditu).

Rozvahový den je den, ke kterému se sestavuje závěrka. Řádná — k poslednímu dni účetního období. Mimořádná — k jinému dni. Mezitímní — v průběhu období bez uzavření účetních knih.

Emitenti cenných papírů na evropském regulovaném trhu použijí pro závěrku mezinárodní účetní standardy (IFRS). Ostatní konsolidující jednotky mohou IFRS použít dobrovolně.

Povinný audit mají velké a střední účetní jednotky. Malé jednotky, pokud splní alespoň 2 z kritérií (a.s. alespoň 1): aktiva celkem nad 40 mil. Kč, obrat nad 80 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců nad 50.

Účetní jednotky s povinným auditem vyhotovují výroční zprávu, která uceleně, vyváženě a komplexně informuje o vývoji výkonnosti, činnosti a hospodářském postavení.

Závěrka a výroční zpráva se zveřejňují uložením do sbírky listin. Jednotky v obchodním rejstříku tak činí prostřednictvím veřejného rejstříku. Zveřejnění do 12 měsíců od rozvahového dne, po ověření auditorem a schválení příslušným orgánem.

Konsolidovanou závěrku sestavuje obchodní společnost, která je konsolidující jednotkou (ovládající osobou). Musí být ověřena auditorem.

Vymezuje konsolidační celek a podmínky osvobození od konsolidace. Malá skupina účetních jednotek nemusí konsolidovat, pokud žádná z jednotek ve skupině není subjektem veřejného zájmu.

Metody konsolidace: plná konsolidace, poměrná konsolidace a konsolidace ekvivalencí (protihodnotou). Pro konsolidovanou závěrku lze použít IFRS. Stanoví obsah přílohy konsolidované závěrky.

Majetek a závazky se oceňují k okamžiku uskutečnění účetního případu (§ 25) a ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku sestavení závěrky (§ 27).

Způsoby: pořizovací cena (cena pořízení + vedlejší náklady), reprodukční pořizovací cena, vlastní náklady, jmenovitá hodnota a reálná hodnota. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, nakoupené pořizovací cenou.

Při inventarizaci zjištěné přechodné snížení hodnoty majetku se vykáže opravnou položkou. Rezervy pokrývají budoucí závazky nebo výdaje, u nichž je znám účel, je pravděpodobné že nastanou, ale není jistá přesná výše nebo okamžik.

Reálná hodnota = tržní hodnota, kvalifikovaný odhad nebo znalecký posudek. K rozvahovému dni se oceňují cenné papíry, deriváty, pohledávky nabyté k obchodování, majetek a závazky při přeměnách.

Jednotky s vlastnickým právem k majetku ho odpisují podle účetních metod. Sestavují odpisový plán na základě předpokládané doby používání. U nájmu podniku odpisuje nájemce.

Inventarizací se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků a ověřuje, zda odpovídá stavu v účetnictví. Provádí se k okamžiku sestavení závěrky (periodická) nebo průběžně (u zásob).

Skutečné stavy: fyzická inventura (hmotný majetek) nebo dokladová inventura (závazky, pohledávky, nehmotný majetek). Inventurní soupisy obsahují určení majetku, podpisový záznam, způsob zjišťování, ocenění a datum zahájení/ukončení.

Účetní závěrka a výroční zpráva — 10 let. Účetní doklady, knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh — 5 let. Záznamy dokládající formu vedení účetnictví — 5 let. Lhůty počínají koncem účetního období, kterého se týkají.

Listinná forma (papír), technická forma (elektronický/optický záznam) nebo smíšená. Převod mezi formami je přípustný za podmínky zachování beze změny obsahu záznamu.

Přenos = doručení od odesílatele k příjemci. Informační systém musí umožnit přenos do formy zajišťující trvalost a reprodukci. Při přenosu musí být zajištěna věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu.

Přestupkem je: nevedení účetnictví, nesestavení závěrky, vedení v rozporu se zákonem, nesestavení výroční zprávy, absence auditu, nezveřejnění závěrky stanoveným způsobem.

1. Až 6 % hodnoty aktiv — za nevedení účetnictví, vedení v rozporu se zákonem (závěrka nepodává věrný a poctivý obraz), nesestavení závěrky.
2. Až 3 % hodnoty aktiv — za ostatní porušení (nezveřejnění, absence auditu, nesestavení výroční zprávy a další).

Přestupky projednává příslušný finanční úřad. Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu spáchání, době trvání, následkům a okolnostem.

Na emitenty cenných papírů na regulovaném trhu v EU se vztahuje přímo použitelný předpis EU o mezinárodních účetních standardech. Údaje z účetních záznamů jsou jednotky povinny zpřístupnit orgánům finanční správy.

Přechodná ustanovení pro implementaci novel — nová kategorizace účetních jednotek (od 1. 1. 2016), povinnosti v oblasti zpráv o udržitelnosti (CSRD) a další přechodné lhůty.

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou: rozsah a způsob sestavení závěrky, obsahové vymezení položek, účetní metody, směrnou účtovou osnovu, podmínky pro přenos a úschovu záznamů. Výsledkem jsou prováděcí vyhlášky (č. 500/2002 Sb. pro podnikatele, č. 504/2002 Sb. pro neziskové organizace).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.