Zákon o účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., účinný od 1. 1. 1992, který upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, zveřejňování informací z účetnictví a předávání účetních záznamů pro potřeby státu (§ 1 odst. 1). Týká se obchodních společností a dalších právnických osob, podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku, větších podnikajících fyzických osob, spolků, svěřenských fondů i státních a obecních institucí.
| Číslo a název | Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví |
|---|---|
| Přijat (ze dne) | 12. 12. 1991 |
| Účinnost od | 1. 1. 1992 (§ 40 zákona) |
| Aktuální znění účinné od | 1. 1. 2026 |
| Poslední novela | zákon č. 316/2025 Sb. |
| Příští ohlášená změna | od 10. 1. 2028 (zákon č. 317/2025 Sb.) |
| Stav | platný a účinný |
Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗
Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 4. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 1. 2026
Ve zkratce: Účetnictví vedou zejména všechny právnické osoby se sídlem v Česku a fyzické osoby podnikající s obratem nad 25 000 000 Kč za předchozí kalendářní rok (§ 1 odst. 2). Účetní jednotky se dělí na mikro, malé, střední a velké; od 3. 9. 2025 platí vyšší hraniční hodnoty, například mikro účetní jednotka nepřekračuje alespoň 2 ze 3 hodnot: aktiva 11 000 000 Kč, čistý obrat 22 000 000 Kč a 10 zaměstnanců (§ 1b). Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha (§ 18 odst. 1). Ve znění od 1. 1. 2026 ukládá zákon povinný audit středním a velkým účetním jednotkám (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu) a těm, kterým ho ukládá zvláštní předpis (§ 20 odst. 1); pro účetní období započatá před 1. 1. 2026 se použije dosavadní znění. Účetní závěrka a výroční zpráva se uschovávají 10 let, účetní doklady a knihy 5 let (§ 31 odst. 2) a za nejzávažnější porušení hrozí pokuta až 6 % hodnoty aktiv celkem (§ 37 odst. 2, § 37a odst. 4).
Jak s touto stránkou pracovat: Právně závazné je znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Úplné (konsolidované) znění k určitému datu je informativní. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky a u každé uvádíme, od kdy je dané znění účinné. Průvodce je obecné vysvětlení zákona, ne posouzení vaší konkrétní situace.
Kdy budete zákon o účetnictví potřebovat
- Zakládáte s. r. o. nebo jinou právnickou osobu. Právnické osoby se sídlem v Česku jsou účetními jednotkami (§ 1 odst. 2 písm. a)) a účetnictví vedou ode dne svého vzniku až do dne zániku (§ 4 odst. 1). Souvislosti popisujeme v článku Přechod z OSVČ na s. r. o.
- Podnikáte jako fyzická osoba a roste vám obrat. Účetní jednotkou se stáváte, pokud váš obrat podle zákona o DPH za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl 25 000 000 Kč (§ 1 odst. 2 písm. e)); od kdy účetnictví vedete, stanoví § 4 odst. 3.
- Svěřujete účetnictví externí účetní. Vedením účetnictví můžete pověřit jinou osobu, odpovědnosti za vedení účetnictví se tím ale nezbavujete (§ 5). Spolupráci můžete upravit podle našeho vzoru smlouvy o vedení účetnictví.
- Vedete spolek, SVJ nebo jinou neziskovou organizaci. Za stanovených podmínek lze vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (§ 9 odst. 3 a 4), spolek s příjmy i majetkem do 3 000 000 Kč, který není plátcem DPH, může vést jednoduché účetnictví (§ 1f odst. 1).
- Sestavujete a zveřejňujete účetní závěrku. Co závěrku tvoří, stanoví § 18, kdo potřebuje audit, § 20, a jak a kdy se závěrka ukládá do sbírky listin, § 21a.
- Připravujete inventuru. Při periodické inventarizaci můžete inventuru zahájit nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem a ukončit ji musíte nejpozději 2 měsíce po něm (§ 30 odst. 6).
- Archivujete doklady. Doby úschovy účetních záznamů stanoví § 31, výjimky (například delší záruční lhůty nebo nezaplacené pohledávky) § 32.
Struktura zákona o účetnictví
| Část | Co upravuje | Paragrafy |
|---|---|---|
| Část první: Obecná ustanovení, kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek | Předmět úpravy a výčet účetních jednotek, subjekty veřejného zájmu, kategorie účetních jednotek a skupin, podmínky jednoduchého účetnictví, předmět účetnictví, účetní období a hospodářský rok, povinnost vést účetnictví, pověření jiné osoby, věrný a poctivý obraz, požadavky na správné, úplné a průkazné účetnictví | § 1–8 |
| Část druhá: Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy | Plný a zjednodušený rozsah účetnictví, náležitosti účetních dokladů, účetní zápisy a knihy, jednoduché účetnictví, směrná účtová osnova a účtový rozvrh, otevírání a uzavírání účetních knih | § 9–17 |
| Část třetí: Účetní závěrka | Součásti účetní závěrky, rozvahový den, mezinárodní účetní standardy, ověření auditorem, výroční zpráva, zveřejňování, konsolidovaná účetní závěrka, účetní výkazy za Českou republiku | § 18–23b |
| Část čtvrtá: Způsoby oceňování | Okamžiky a způsoby oceňování majetku a závazků, měna účetnictví a přepočet cizích měn | § 24–28 |
| Část pátá: Inventarizace majetku a závazků | Periodická a průběžná inventarizace, fyzická a dokladová inventura, inventurní soupisy, inventarizační rozdíly (manko, schodek, přebytek) | § 29–30 |
| Část šestá: Úschova účetních záznamů | Doby úschovy, přechod povinnosti uschovávat záznamy, delší úschova pro jiné účely | § 31–32 |
| Část sedmá: Zpráva o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země | Okruh povinných osob, obsah a zveřejňování zprávy o platbách | § 32a–32e |
| Část osmá: Zpráva o udržitelnosti | Kdo zprávu o udržitelnosti vyhotovuje, výjimky, obsah, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti | § 32f–32k |
| Část devátá: Zpráva o daních z příjmů | Povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, její obsah a konsolidovaná zpráva | § 32m–32r |
| Část desátá: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná | Účetní záznamy a jejich průkaznost, přenos a opravy záznamů, České účetní standardy, přestupky a pokuty, zmocnění k vyhláškám, zrušovací ustanovení a účinnost | § 33–40 |
Zákon má deset částí. Části sedmá až devátá upravují zvláštní zprávy jen pro vymezený okruh účetních jednotek. Podrobnosti k závěrce, účtové osnově a účetním metodám stanoví prováděcí vyhlášky Ministerstva financí (§ 4 odst. 8, § 37b).
Klíčové paragrafy zákona o účetnictví: doslovné znění a co znamenají
§ 1: Předmět úpravy a kdo je účetní jednotkou
§ 1 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.
(2) Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b) zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c) organizační složky státu,
d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,
i) svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
k) investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo
l) ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.
Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví podle § 4a.
Co to znamená: Zákon určuje, kdo musí vést účetnictví, a to výčtem účetních jednotek. Patří sem všechny právnické osoby se sídlem v Česku, podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, podnikající fyzické osoby s obratem nad 25 000 000 Kč za předchozí kalendářní rok, fyzické osoby, které se pro účetnictví rozhodnou dobrovolně, a další osoby, kterým to ukládá zvláštní předpis. Účetními jednotkami jsou i svěřenské fondy a některé fondy bez právní osobnosti.
§ 1b: Kategorie účetních jednotek
§ 1b zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 11 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 22 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
(2) Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 120 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 240 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(3) Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 600 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 1 200 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(4) Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.
(5) Za velkou účetní jednotku se vždy považuje
a) subjekt veřejného zájmu,
b) vybraná účetní jednotka.
Co to znamená: Kategorie se posuzuje k rozvahovému dni podle tří hodnot: aktiv celkem, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Rozhoduje, zda účetní jednotka nepřekračuje alespoň dvě z nich. Například společnost s aktivy 10 000 000 Kč, obratem 30 000 000 Kč a 8 zaměstnanci nepřekračuje dvě hodnoty pro mikro účetní jednotku, takže je mikro účetní jednotkou. Subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka (například obec nebo příspěvková organizace) jsou vždy velkou účetní jednotkou (§ 1b odst. 5). Kategorie se mění až po překročení nebo poklesu ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech (§ 1e odst. 2).
§ 9: Plný a zjednodušený rozsah účetnictví
§ 9 odst. 1 a 3 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud
a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo
b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Co to znamená: Základním pravidlem je účetnictví v plném rozsahu. Zjednodušený rozsah mohou využít malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinný audit, a příspěvkové organizace, pokud o tom rozhodne zřizovatel. U právnických osob je ale okruh dále zúžen na spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve, honební společenstva, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ústavy, společenství vlastníků jednotek, bytová a sociální družstva (§ 9 odst. 4). Rozsah lze měnit jen k prvnímu dni následujícího účetního období (§ 9 odst. 5).
§ 11: Náležitosti účetního dokladu
§ 11 odst. 1 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
a) označení účetního dokladu,
b) obsah účetního případu a jeho účastníky,
c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.
Co to znamená: Každý účetní doklad musí mít šest náležitostí: označení, obsah účetního případu a jeho účastníky, částku nebo cenu a množství, okamžik vyhotovení, okamžik uskutečnění účetního případu (pokud se liší) a podpisové záznamy osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Doklady se vyhotovují bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností (§ 11 odst. 2). Účetní zápisy lze provádět jen na základě průkazných účetních záznamů (§ 6 odst. 2).
§ 18: Účetní závěrka
§ 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
a) rozvaha (bilance),
b) výkaz zisku a ztráty,
c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
(2) Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2.
Co to znamená: Účetní závěrku vždy tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která oba výkazy vysvětluje a doplňuje. Obchodní společnosti k nim navíc přikládají přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, malé a mikro účetní jednotky však tyto dva přehledy sestavovat nemusí. Přehled o peněžních tocích nesestavují banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny a penzijní společnosti (§ 1a písm. b) až d)). Závěrku lze sestavit ve zkráceném rozsahu, pokud účetní jednotka nemá povinný audit (§ 18 odst. 4).
§ 20: Ověření účetní závěrky auditorem
§ 20 odst. 1 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále
a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
b) střední účetní jednotky.
Co to znamená: Podle znění účinného od 1. 1. 2026 musí mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem střední účetní jednotky a velké účetní jednotky, s výjimkou vybraných účetních jednotek (například obcí nebo příspěvkových organizací), které nejsou subjekty veřejného zájmu. Audit může uložit i jiný zákon. Kdo má povinný audit, vyhotovuje i výroční zprávu (§ 21 odst. 1). Malé účetní jednotky už v tomto ustanovení uvedeny nejsou. Pro účetní období započatá před 1. 1. 2026 se však podle přechodných ustanovení zákona č. 316/2025 Sb. použije dosavadní znění.
§ 21a: Zveřejňování účetní závěrky
§ 21a odst. 2 a 4 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(2) Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
(4) Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.
Co to znamená: Účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku (například obchodní společnosti) zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu uložením do sbírky listin. Pokud mají povinný audit, musí to udělat do 30 dnů od ověření auditorem a schválení příslušným orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, i když závěrka schválena nebyla. Povinnost je splněna předáním rejstříkovému soudu. Malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim to neukládá zvláštní předpis (§ 21a odst. 9).
§ 31: Jak dlouho uschovávat účetní záznamy
§ 31 odst. 2 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Co to znamená: Účetní závěrku a výroční zprávu uschovávejte 10 let, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy 5 let. Lhůta běží od konce účetního období, kterého se záznamy týkají. Záznam za rok 2025 (při účetním období shodném s kalendářním rokem) se tedy počítá od 31. 12. 2025. Delší úschova platí například při delší záruční lhůtě nebo reklamačním řízení a u nezaplacených pohledávek a nesplněných závazků (§ 32 odst. 3). Provedení inventarizace musíte prokázat po dobu 5 let (§ 29 odst. 3).
§ 37a: Pokuty za porušení zákona o účetnictví
§ 37a odst. 4 zákona o účetnictví · znění účinné od 1. 1. 2026 · e-Sbírka ↗
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do výše
a) 6 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo k),
b) 3 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až j), l) až s),
c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
d) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. t) nebo u) a není-li dále stanoveno jinak,
e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. v) nebo odstavce 3 písm. a) až d),
f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g).
Co to znamená: Nejvyšší pokuta, až 6 % hodnoty aktiv celkem, hrozí za nevedení účetnictví, nesestavení účetní závěrky, nevyhotovení výroční zprávy nebo nepoužití mezinárodních účetních standardů, kde jsou povinné (§ 37a odst. 1 písm. a) až d) a k)). Až 3 % aktiv hrozí například za nezveřejnění závěrky, chybějící audit nebo neuschování účetních záznamů (§ 37a odst. 1 písm. l), n) a s)). Hodnota aktiv se zjistí z účetní závěrky za dotčené období (§ 37aa odst. 1). Přestupky projednává finanční úřad (§ 37ab). Pro účetní jednotky, které nejsou podnikateli, obsahuje obdobná pravidla § 37.
Časové verze znění zákona o účetnictví
Přehled posledních znění zákona o účetnictví a odkazy na ně v e-Sbírce najdete v tabulce.
| Účinné od | Účinné do | Novela | Stav | e-Sbírka |
|---|---|---|---|---|
| 10. 1. 2028 | – | zákon č. 317/2025 Sb. | ohlášené (budoucí) | znění ↗ |
| 1. 1. 2026 | 9. 1. 2028 | zákon č. 316/2025 Sb. | aktuální | znění ↗ |
| 3. 9. 2025 | 31. 12. 2025 | zákon č. 316/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 1. 2025 | 2. 9. 2025 | zákon č. 263/2024 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 1. 2024 | 31. 12. 2024 | zákon č. 349/2023 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 1. 2022 | 31. 12. 2023 | zákon č. 251/2021 Sb. | minulé | znění ↗ |
| … | ||||
| 1. 1. 1992 | 30. 6. 1994 | původní znění | minulé | znění ↗ |
E-Sbírka vede u zákona o účetnictví 39 účinných znění a jedno ohlášené budoucí znění. Tabulka ukazuje ohlášené budoucí znění, aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 4. 10. 2026.
Co se v zákoně o účetnictví změnilo
- Od 10. 1. 2028 (zákon č. 317/2025 Sb., ohlášená změna): Nový § 21c ukládá účetním jednotkám, které musí zveřejňovat zprávu o udržitelnosti, předávat České národní bance výroční zprávu, účetní závěrku, zprávy auditora a další dokumenty ke zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě. Nepředání bude přestupkem s pokutou až 3 % aktiv (§ 37a odst. 1 písm. w) a odst. 4 písm. b)); dotčen je i § 1 odst. 1.
- Od 1. 1. 2026 (zákon č. 316/2025 Sb.): Z § 20 odst. 1 vypadla povinnost auditu u malých účetních jednotek (dosavadní písmena c) a d)). Zprávu o udržitelnosti nově vyhotovuje jen obchodní společnost, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovna, která je subjektem veřejného zájmu, splňuje kritéria velké účetní jednotky a překročila průměrně 1 000 zaměstnanců (dříve 500), a zpráva musí být ověřena auditorem (§ 32f odst. 1 a 3, obdobně § 21 odst. 3 a § 32i). Od účetních jednotek v hodnotovém řetězci, které samy zprávu o udržitelnosti vyhotovovat nemusí, lze požadovat jen informace v rozsahu dobrovolných standardů EFRAG pro nekotované malé a střední podniky (§ 32h odst. 6), konsolidovanou závěrku sestavují nově i spořitelní a úvěrní družstva a pojišťovny (§ 22 odst. 2) a § 32l byl zrušen. Pro účetní období započatá před 1. 1. 2026 se použije dosavadní znění, nové vymezení v § 32f odst. 1 a § 32i odst. 1 písm. b) se ale použije už pro účetní období započatá od 1. 1. 2025 (přechodná ustanovení zákona č. 316/2025 Sb.).
- Od 3. 9. 2025 (zákon č. 316/2025 Sb.): Zvýšily se hraniční hodnoty kategorií (§ 1b a 1c): u mikro účetní jednotky z 9 000 000 Kč aktiv a 18 000 000 Kč obratu na 11 000 000 Kč a 22 000 000 Kč, u malé ze 100 000 000 Kč a 200 000 000 Kč na 120 000 000 Kč a 240 000 000 Kč, u střední z 500 000 000 Kč a 1 000 000 000 Kč na 600 000 000 Kč a 1 200 000 000 Kč; počty zaměstnanců se nezměnily. Nové hodnoty se použijí už pro posouzení k rozvahovému dni účetního období započatého od 1. 1. 2024 a skončeného od 31. 12. 2024. Změnily se i § 32j, § 32m a § 32o.
- Od 1. 1. 2025 (zákon č. 263/2024 Sb.): Mezi vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu, byly doplněny veřejné kulturní instituce (§ 1 odst. 3).
- Od 1. 1. 2024 (zákon č. 349/2023 Sb.): Měnou účetnictví může být kromě české koruny i euro, americký dolar nebo britská libra, pokud jde o funkční měnu účetní jednotky (§ 24a až 24d, § 4 odst. 12). Nově byl vymezen čistý obrat (§ 1d), mezi subjekty veřejného zájmu přibyl systémově významný obchodník (§ 1a písm. f)), dosavadní nefinanční informace nahradila zpráva o udržitelnosti (§ 32f až 32l) a přibyla zpráva o daních z příjmů (§ 32m až 32r).
Související články a vzory
- Příprava nového zákona o účetnictví
- Smlouva o vedení účetnictví: průvodce pro podnikatele i účetní
- Vzor smlouvy o vedení účetnictví
- Přechod z OSVČ na s. r. o.: kdy a jak na to
- Daň z příjmů právnických osob
- Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.)
- Zákon o obchodních korporacích
- Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.)
Nejčastější otázky
Co je to zákon o účetnictví?
Zákon o účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., který stanoví, kdo musí vést účetnictví, v jakém rozsahu a jakým způsobem, jaké náležitosti mají účetní doklady, jak se sestavuje, ověřuje a zveřejňuje účetní závěrka a jak dlouho se uschovávají účetní záznamy (§ 1 odst. 1). Je účinný od 1. 1. 1992 (§ 40) a mnohokrát novelizován. Často se zkracuje jako ZoÚ.
Co říká § 18 odst. 2 zákona o účetnictví?
Ustanovení § 18 odst. 2 stanoví, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Malé a mikro účetní jednotky tyto přehledy sestavovat nemusí. Banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny a penzijní společnosti (§ 1a písm. b) až d)) nesestavují přehled o peněžních tocích. Pro vybrané účetní jednotky obsahuje zvláštní pravidlo poslední věta odstavce.
Kdy bude platný nový zákon o účetnictví?
Platí zákon č. 563/1991 Sb. a e-Sbírka u něj k 4. 10. 2026 neuvádí zrušení ani nahrazení novým zákonem. Poslední ohlášené znění je účinné od 10. 1. 2028 bez data konce účinnosti a jde o novelu (zákon č. 317/2025 Sb.). O přípravě nové úpravy píšeme v článku Příprava nového zákona o účetnictví; datum účinnosti lze uvést až po jejím vyhlášení.
Jaké novinky přináší zákon o účetnictví pro rok 2026?
Od 1. 1. 2026 zákon v § 20 odst. 1 ukládá povinný audit jen středním a velkým účetním jednotkám; malé účetní jednotky z tohoto ustanovení vypadly. Pro účetní období započatá před 1. 1. 2026 se ale použije dosavadní znění. Zprávu o udržitelnosti vyhotovují jen obchodní společnosti, spořitelní a úvěrní družstva a pojišťovny, které jsou subjekty veřejného zájmu, splňují kritéria velké účetní jednotky a mají více než 1 000 zaměstnanců; zprávu musí ověřit auditor (§ 32f). Toto vymezení se podle přechodných ustanovení zákona č. 316/2025 Sb. použije už pro účetní období započatá od 1. 1. 2025. Už od 3. 9. 2025 navíc platí vyšší hraniční hodnoty kategorií účetních jednotek (§ 1b).
Kdo musí vést účetnictví?
Účetnictví musí vést účetní jednotky vyjmenované v § 1 odst. 2: zejména právnické osoby se sídlem v Česku, podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, podnikající fyzické osoby s obratem nad 25 000 000 Kč za předchozí kalendářní rok, svěřenské fondy, organizační složky státu a osoby, kterým to ukládá zvláštní předpis. Fyzická osoba může účetnictví vést i dobrovolně (§ 1 odst. 2 písm. f)); ukončit je může s výjimkou ukončení činnosti nejdříve po 5 po sobě jdoucích účetních obdobích (§ 4 odst. 7).
Jak dlouho se musí uschovávat účetní doklady?
Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh se uschovávají 5 let, účetní závěrka a výroční zpráva 10 let; lhůta začíná koncem účetního období, kterého se týkají (§ 31 odst. 2). Při použití záznamů pro jiné účely, například pro daňové řízení, mohou platit delší požadavky (§ 32 odst. 1).
Kde najdu zákon o účetnictví v platném znění a PDF?
Úplné znění zákona č. 563/1991 Sb. ve všech časových verzích včetně PDF najdete v e-Sbírce, odkaz je v kartě předpisu na začátku stránky. Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kterou od 1. 1. 2024 vede systém e-Sbírka; konsolidované znění k datu je informativní.
Jak tuto stránku připravujeme
Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona a citace paragrafů přebíráme z e-Sbírky (Ministerstvo vnitra) a změny ověřujeme v seznamu časových verzí e-Sbírky; přechodná ustanovení novel čteme v jejich vyhlášeném znění. Citace jsme naposledy porovnali s e-Sbírkou 4. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.
Upozornění: Tato stránka má informativní charakter a obecně vysvětluje obsah zákona. Nenahrazuje posouzení konkrétní situace a není právní službou. Závazné je znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.