Státní orgány mají právo požadovat po osobách informace, které potřebují ke svému rozhodování. Přišla vám výzva k podání vysvětlení na odboru hospodářské kriminální policie nebo snad výzva k podání vysvětlení na obecním úřadě? Jak se postupy v těchto situacích liší? A co pro vás podání vysvětlení znamená? Jaká práva a povinnosti máte? Za jakých okolností můžete podání vysvětlení odmítnout?
Institut podání vysvětlení
Státní orgány rozhodují o veřejných věcech. K tomu však musí získat informace, často od běžných občanů. Právní řád jim k tomu dává pravomoc vyžadovat od osob podání vysvětlení. Tento právní nástroj je upraven v různých předpisech podle toho, který orgán je oprávněn vysvětlení požadovat. Jedná se např. o celní správu, finanční úřady, správní orgány podle správního řádu, státní zastupitelství či strážníci obecní policie. Vysvětlení má sloužit pouze k tomu, aby si příslušný orgán učinil představu o situaci. Pokud jste vyzvání k podání vysvětlení, neznamená to, že jste v nějakém podezření. Nejde o výslech obviněného ani o svědeckou výpověď. Vysvětlení tedy nemá být používáno jako důkazní prostředek.
Podání vysvětlení podle zákona o Policii ČR
Pojďme se podrobněji podívat na podání vysvětlení podle § 61 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky. Podle něj může policie požadovat od osob vysvětlení, která mohou pomoci odhalit skutečnosti důležité pro odhalení trestného činu nebo přestupku, vypátrání hledané či pohřešované osoby nebo věci, nebo pro přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
Co může policie chtít?
Policie má oprávnění požadovat, aby se osoba ve stanovenou dobu a bez zbytečného odkladu, pokud je to nezbytné, dostavila na určené místo. Zde podá vysvětlení, o kterém se sepíše úřední záznam. Za to jí přísluší náhrada nutných výdajů a náhrada ušlého výdělku, kterou jí musí poskytnout policie. Uplatnit ji však musí do sedmi dnů od podání vysvětlení.
Kdy nemusím vysvětlení podat?
Policie není oprávněna vyžadovat vysvětlení od osob, které by tím porušily zákonem stanovenou či státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže jí byly příslušným orgánem zproštěny. Ostatní osoby mohou vysvětlení odepřít, pokud by jím mohly způsobit sobě či osobě blízké nebezpečí trestního stíhání či nebezpečí postihu za přestupek.
Co se stane, pokud odmítnu vysvětlení podat?
Osoby, které se neomluví či nemají závažné důvody, aby neuposlechly výzvu policie, že mají přijít podat vysvětlení, mohou být předvedeny. O tomto předvedení musí být proveden úřední záznam. Po převedení musí být bez odkladu proveden úřední záznam o podání vysvětlení a následně musí být osoba propuštěna.
Podání vysvětlení v přestupkovém řízení
V přestupkovém řízení je rozhodováno o tom, zda je obviněný z přestupku vinným a jaký správní trest nebo ochranné opatření se mu uloží. Jedná se o zvláštní typ správního řízení, upravený v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve kterém lze podpůrně použít správní řád. Podle správního řádu si správní orgán před zahájením řízení musí opatřit nezbytná vysvětlení. To může učinit jen tehdy, pokud nelze zjistit potřebné skutečnosti jinak. O takto získaných vysvětleních musí sepsat úřední záznam, který však následně nemůže využít jako důkazní prostředek.
Co může správní orgán chtít?
Správní orgán má pravomoc předvolat osobu, která má vysvětlení podat, pokud je její osobní účast nutná. Písemně jí stanoví, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit.
Kdy nemusím vysvětlení podat?
Vysvětlení mohou odepřít osoby, které by jím způsobily sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin či přestupek. Tento důvod byl velmi oblíbený při tom, když policie vyžadovala podání vysvětlení k dopravnímu přestupku. Aby výmluva na osobu blízkou nebyla zneužívána, byla zavedena odpovědnost provozovatele vozidla, za to, že jeho auto budou řídit osoby, které dodrží pravidla silničního provozu.
Co se stane, pokud odmítnu vysvětlení podat?
Pokud se nedostavíte ke správnímu orgánu bez omluvy či řádného důvodu, můžete být předvedeni. Nedostavení se k podání vysvětlení ke správnímu orgánu může být trestáno pokutou ve výši 5 000 Kč. Výzva musí obsahovat poučení k podání vysvětlení o těchto následcích.
Podání vysvětlení v trestním řízení
Trestní řízení slouží k tomu, aby byly náležitě zjištěny trestné činy a jejich pachatelé spravedlivě potrestáni podle zákona. Upravuje je trestní řád. Před tím, než je zahájeno trestní stíhání konkrétní osoby, probíhá prověřování.
Orgány činné v trestním řízení zde zjišťují, zda byl spáchán trestný čin, a jaká osoba jej má na svědomí. Právě v této fázi trestního řízení si policejní orgán musí zajistit stopy, které mu pomohou odhalit skutečnosti vážící se k trestnému činu. Mimo jiné může vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osobu i státních orgánů.
Vyzvané osoby mají právo na advokáta. Je jedno, jestli je policie považuje za podezřelé či za pouhé svědky. K zastoupení advokátem je potřeba mu udělit plnou moc. U nezletilých musí policie vyrozumět jejich zákonné zástupce. Při dostavení se k vysvětlení máte nárok na náhradu cestovních nákladů a ušlého zisku. Budete však muset prokázat jejich výši.
Co může policie chtít?
Policejní orgán může kohokoliv vyzvat k tomu, aby se dostavil k podání vysvětlení. Většinou tak učiní písemně, může vás ale kontaktovat i telefonicky či osobně. Stanoví dobu a místo, na které se musíte po výzvě dostavit.
Pokud se prošetřuje zločin (tedy úmyslný trestný čin, za který hrozí sazba nad 5 let odnětí svobody), jste povinni výzvě ihned vyhovět. Povinností osoby, která podává vysvětlení je vypovědět pravdu a nic nezamlčet. To neplatí, pokud se jedná o podezřelého. Ten nemá povinnost vypovídat sám proti sobě. O obsahu vysvětlení se sepisuje úřední záznam. Ten má sloužit orgánům činným v trestním řízení k tomu, aby se rozhodli, zda osobu, která podala vysvětlení, navrhnou později předvolat jako svědka.
Kdy nemusím vysvětlení podat?
Policie nemůže chtít vysvětlení po osobě, která má státem uznanou či uloženou povinnost mlčenlivosti (např. advokát, kněz, daňový poradce). Pokud do této kategorie nespadáte, můžete odepřít vysvětlení pouze v případě, že byste jím způsobili nebezpečí trestního stíhání sobě nebo manželovi, partnerovi či druhovi, svým rodičů, prarodičům, dětem, vnukům, sourozencům, osvojiteli, osvojenci, nebo jiným osobám, jejichž újmu byste právem pociťoval jako újmu vlastní. V opačném případě jste povinni vysvětlení poskytnout.
Co se stane, pokud odmítnu vysvětlení podat?
Pokud máte závažný důvod, pro který se nemůžete k podání vysvětlení dostavit, musí být policii dodána omluva z podání vysvětlení. V opačném případě může policii přikročit k předvedení i proti vaší vůli. Může vám být také uložena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč. O těchto následcích musíte být ve výzvě k podání vysvětlení poučeni.
Podávání vysvětlení v praxi a jeho problémy
Zvláště podávání vysvětlení v trestním řízení se setkává s kritikou z řad advokátů. O podání vysvětlení se vede úřední záznam, který za některých okolností může být při soudu použit jako důkaz. Jedná se o zjednodušené trestní řízení, kdy je přečten před samosoudcem, a o hlavní líčení, kdy může být přečten se souhlasem státního zástupce a obžalovaného.
Problémem je tedy sporná povaha úředního záznamu. Policie k němu často přistupuje jako k neformálnímu postupu. Osoba, která podává vysvětlení tak nemá právo na právo na kopii protokolu o podání vysvětlení, který podepisuje, ani právo na nahlížení do spisu při podání vysvětlení. Protože však může být použit později u soudu, blíží se spíše formálnímu úkonu. I když může při podání vysvětlení být přítomen advokát, nemá právo do podávání vysvětlení nijak zasahovat. Pouze pod úřední záznam připojí svůj podpis.
Někteří obhájci se setkali s tím, že policie institut podání vysvětlení zneužívala. Nechtěla předvolané osobě sdělit, zda ji podezírá ze spáchání trestného činu. Sdělovala jí, že při podání vysvětlení má postavení svědka, který musí vypovídat pravdu. Tímto postupem je však ohroženo právo obviněného na spravedlivý proces.
