Mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů se rozhoduje, zda podepsat pracovní smlouvu či raději dohodu o provedení práce. Jaké jsou hlavní rozdíly? V čem se liší odměňování a povinné odvody? Co dovolená u dohody a řeší se jinak nemocenské u dohodářů než u zaměstnanců? A jak se liší způsoby ukončení pracovní smlouvy a dohody o provedení práce (DPP)?
Forma pracovního vztahu
Jak pracovní smlouva, tak dohoda o provedení práce musí být uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná.
V obou dokumentech je třeba uvést zákonné náležitosti podle § 34, resp. 76, zákoníku práce, jinak nebudou platné.
U pracovní smlouvy se jedná o:
- druh práce – ideálně pracovní pozici,
- místo výkonu práce – může jich být i více,
- den nástupu do práce.
Dohoda o provedení práce má obsahovat zejména:
- sjednané práce, a to co nejkonkrétněji,
- dobu, na kterou se uzavírá.
Informační povinnost zaměstnavatele
Zaměstnavatel musí zaměstnance písemně informovat o obsahu pracovního poměru, popř. DPP. Výčet informací, jež mají být zaměstnanci poskytnuty naleznete v § 37 a 77a zákoníku práce.
Pokud zaměstnavatel informace neuvede přímo ve smlouvě, resp. dohodě, musí je poskytnout zaměstnanci v písemné formě do 7 dnů od vzniku pracovněprávního vztahu.
Zaměstnavatel je dále povinen písemně informovat zaměstnance o podmínkách pro výkon práce na území cizího státu, a to podle § 37a, resp. 77b zákoníku práce. Informační povinnost není třeba splnit, jestliže doba výkonu práce v zahraničí nepřesáhne 4 po sobě jdoucí týdny.
Žádost o zaměstnání v pracovním poměru
Zákoník práce dává zaměstnanci z dohody o provedení práce (tzv. dohodáři) zvláštní právo požádat zaměstnavatele, aby byl zaměstnán v pracovním poměru.
Podmínkou je, že dohodář pracuje pro zaměstnavatele po dobu delší než 180 dní v období posledních 12 měsíců.
Zaměstnavatel této žádosti nemusí vyhovět, musí však zaměstnanci poskytnout do 1 měsíce písemné stanovisko, resp. odpověď.
Doba trvání
V pracovní smlouvě lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou i neurčitou.
Pokud dojde ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou, je třeba mít na paměti zákonný limit. Pracovní poměr mezi týmiž účastníky lze sjednat nejvýše na dobu 3 let od vzniku pracovního poměru.
Prodloužení doby trvání
Zákon umožňuje opakovaně uzavřít mezi týmiž účastníky pracovní poměr na dobu určitou, a to nejvýše dvakrát, opět na maximálně 3 roky. Za opakované uzavření se považuje i prodloužení doby trvání pracovního poměru.
V součtu tak může být zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou zaměstnán u téhož zaměstnavatele nejvýše 9 let.
Poté musí uplynout alespoň 3 roky od skončení posledního z pracovních poměrů, než je možné znovu uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou.
Dohoda o provedení práce (DPP)
Dohodu o provedení práce lze uzavřít pouze na dobu určitou. A to maximálně na předpokládaný rozsah 300 hodin v kalendářním roce.
Dohoda uzavřená nad tento zákonný rozsah by byla neplatná.
Započítává se sem také doba práce, kterou zaměstnanec koná pro zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
To znamená, že bez ohledu na počet uzavřených dohod může zaměstnanec v rámci DPP odpracovat maximálně 300 hodin ročně pro jednoho zaměstnavatele.
DPP může zaměstnanec uzavřít i s vícero zaměstnavateli. Limit 300 hodin se počítá pro každého z nich zvlášť.
Jiná omezení pro dohodu o provedení práce neplatí.
Pracovní doba
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí pro zaměstnance 40 hodin týdně (s výjimkami stanovenými zákoníkem práce), lze samozřejmě sjednat kratší pracovní dobu.
Pro zaměstnance i dohodáře platí, že denní směna nesmí být delší než 12 hodin (s určitými výjimkami).
V případě zaměstnanců a dohodářů mladších 18 let nesmí pracovní směna překročit 8 hodin.
Zaměstnavatel musí pracovní dobu předem rozvrhnout a seznámit zaměstnance s písemným rozvrhem:
- u pracovního poměru – nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
- u dohody o provedení práce – nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
Zaměstnavatel a zaměstnanec si však mohou ujednat i jinou lhůtu.
Dále si mohou strany ujednat písemnou dohodu o samorozvrhování pracovních směn. V takovém případě si směny rozvrhuje sám zaměstnanec (§ 87a zákoníku práce).
Odpracovanou pracovní dobu zaměstnanců i dohodářů musí zaměstnavatel evidovat.
Práce přesčas
Zaměstnanci s pracovní smlouvou mohou za zákonných podmínek vykonávat práci přesčas.
Za tu jim náleží příplatek ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku, popř. náhradní volno, dohodnou-li se tak se zaměstnavatelem.
Naopak u dohodářů je práce přesčas v zákonném smyslu vyloučena.
Ani při výkonu práce nad rámec směny, určené v rozvrhu pracovní doby, tak nemají právo na příplatek či náhradní volno.
Doba odpočinku
U pracovní smlouvy i dohody o provedení práce je třeba dodržet příslušná ustanovení týkající se doby odpočinku, jak jsou uvedena v zákoníku práce.
Zaměstnanci i dohodáři tak mají po šesti hodinách nepřetržité práce právo na pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.
Příplatky za práci
Zaměstnanci z pracovního poměru i z dohody o provedení práce mají právo na příplatky za práci o víkendu, v noci, ve svátek či ve ztíženém pracovním prostředí.
V případě práce ve svátek náleží zaměstnanci i dohodáři primárně náhradní volno. Příplatek jim náleží jen, dohodnou-li se na něm se zaměstnavatelem namísto čerpání volna v jiný den.
Cestovní náhrady
Při uzavření pracovní smlouvy má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady dle ustanovení zákoníku práce.
V rámci výkonu práce na základě dohody o provedení práce nemá dohodář nárok na cestovní náhrady.
Takový nárok však lze výslovně ujednat v dohodě (musí být sjednáno pravidelné pracoviště).
Odměna za vykonanou práci
V obou případech jak u pracovní smlouvy, tak u dohody o provedení práce, je třeba dodržet minimální mzdu.
S účinností od 1. ledna 2025 činí sazba minimální mzdy:
- 20 800 Kč za měsíc,
- 124,40 Kč za hodinu.
Zatímco u pracovní smlouvy se zpravidla uplatní měsíční sazba minimální mzdy, v případě DPP se použije sazba hodinová.
Překážky v práci
Jak zaměstnanci s pracovní smlouvou, tak dohodáři mají ze zákona právo na pracovní volno v případě překážek v práci:
- na straně zaměstnance dle § 199 zákoníku práce (např. svatba, pohřeb či vyšetření u lékaře)
- z důvodu obecného zájmu dle § 200 až 205 zákoníku práce (např. darování krve).
Na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru, nemají dohodáři právo na náhradu odměny. Jejich volno bude tedy neplacené.
Jiná je situace v případě překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zde mají právo na příslušné náhrady jak zaměstnanci, tak i dohodáři.
Dovolená
Zaměstnanec má z pracovní smlouvy nárok na dovolenou, a to za kalendářní rok či jeho poměrnou část, za odpracované dny a dodatkovou dovolenou.
Také dohodářům vzniká nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Vznik tohoto práva je však u DPP podmíněn:
- trváním dohody nepřetržitě po dobu alespoň 28 kalendářních dní v daném roce,
- odpracováním alespoň čtyřnásobku fiktivní týdenní pracovní doby (tj. 80 hodin, vč. případných náhradních dob).
Dovolená pro dohodáře bude vyměřena na základě fiktivní týdenní pracovní doby v délce 20 hodin týdně.
Nemocenské
V prvních 2 týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy, a to za pracovní dny.
Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec nemocenské (jako dávku sociálního zabezpečení), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).
Zaměstnanci v pracovním poměru mají na nemocenské právo vždy.
Dohodáři, vykonávající práci na základě dohody o provedení práce, mají právo na nemocenské jen, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. Podmínkou je, že odvádí pojistné na sociální pojištění.
Zdravotní a sociálního pojištění
Za zaměstnance v pracovním poměru odvádí zaměstnavatel pojistné na zdravotní a sociální pojištění vždy.
V roce 2025 podléhá odvodům na sociální i zdravotní pojištění odměna z DPP v měsících, kdy dosáhne 11 500 Kč. Limit odvodů se vztahuje na všechny DPP.
V takovém měsíci je dohodář účasten nemocenského a důchodového pojištění.
Má-li zaměstnanec uzavřených více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, příjmy z nich se pro účely odvodů na pojistné sčítají. Výdělky z DPP u různých zaměstnavatelů se nesčítají.
Evidence DPP
S pojištěním úzce souvisí povinnost zaměstnavatelů evidovat všechny DPP.
Zaměstnavatelé musí hlásit ČSSZ jak nově uzavřené dohody, tak dohody stávající. Oznámení podléhá též ukončení evidované DPP.
Zaměstnavatelé musí navíc podávat i měsíční hlášení příjmů z těchto dohod, a to ode dne jejího uzavření až do skončení.
Hlášení musí podat i měsících, kdy odměna nedosáhla 11 500 Kč a nebude z ní odvedeno sociální pojištění.
Zaměstnavatel splní svou povinnost prostřednictvím Výkazu DPP, adresovaného místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení.
Ukončení pracovního poměru
Pracovní poměr založený pracovní smlouvou lze rozvázat jen:
- dohodou o ukončení pracovního poměru,
- výpovědí ze zákonných důvodů s 2 měsíční výpovědní dobou,
- okamžitým zrušením za zákonných podmínek,
- zrušením ve zkušební době.
Pracovní vztah založený dohodou o provedení práce lze ukončit:
- dohodou o ukončení DPP,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu i bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou,
- okamžitým zrušením pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Zaměstnavatel však má povinnost výpověď dodatečně odůvodnit, pokud o to dohodář výslovně požádá do 1 měsíce od doručení výpovědi.
Pracovní poměr na dobu určitou, založený smlouvou či dohodou, zaniká též uplynutím sjednané doby.
Odstupné
Zaměstnanec má dle podmínek zákoníku práce nárok na odstupné, končí-li pracovní poměr.
U dohody o provedení práce zaměstnanec nárok na odstupné nemá, avšak lze však tento nárok v dohodě sjednat.
Vzory smluv ke stažení
Hledáte vzor pracovní smlouvy, dohody o provedení práce (DPP), případně jiných smluvních dokumentů? Pro základní a jednodušší pracovní vztahy můžete využít námi zpracované vzory, které jsou v souladu s aktuální legislativou a odráží praktické zkušenosti zaměstnavatelů.
- Vzor pracovní smlouvy
- Vzor dohody o provedení práce
- Vzor dohody o pracovní činnosti
- Vzor dohody o výkonu práce na dálku
Poslední aktualizace: 4. června 2025
