Minimální mzda 2020: Jak se stanovuje a co vše ovlivňuje

minimální mzda

Jedno ze základních pravidel pracovního práva zní, že zaměstnanci mají právo na odměnu za svou práci. Ta nesmí být nižší než minimální mzda. Co se pod tímto pojmem skrývá a kolik je minimální mzda v roce 2020? Jak se vyvíjí a jaká je v současnosti její hodnota v České republice? Jak se liší od zaručené mzdy? Jak se stanovuje a na co všechno má vliv?

Odměňování podle zákoníku práce

Podle zákoníku práce přísluší zaměstnanci za vykonanou práci peněžitá odměna, případně plnění peněžité hodnoty. Na její výši má vliv složitost, odpovědnost a namáhavost práce, obtížnost pracovního podmínek, pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky. Za stejnou práci by lidé měli dostávat stejnou odměnu.

V soukromé sféře je vám vyplácena mzda. Státní zaměstnanci dostávají plat. Lidé, kteří uzavřeli dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti získávají odměnu z dohody.

Kromě standardní mzdy, máte nárok na výplatu mzdy za práci přesčas, za práci ve svátek a o víkendu, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Právní úpravu odměn za práci obsahuje zákoník práce. Naleznete ji od § 110.

Co je minimální mzda?

Minimální mzda je podle zákoníku práce nejnižší přípustná výše odměny za práci. To znamená, že zaměstnavatel vám nemůže vyplácet mzdu, která by byla nižší.

Reklama

Do minimální mzdy se nezahrnuje odměna práci přesčas, příplatky za práci ve svátek a o víkendu, noční práci a za práci ve ztížených pracovních podmínkách.

Výši minimální mzdy upravuje vláda nařízením. Je stanovena jako měsíční i jako minimální hodinová mzda. Dopadá na zaměstnance v hlavním i vedlejším pracovním poměru i na osoby, které uzavřely dohody o provedení práce a o provedení pracovní činnosti.

Jaký je účel minimální mzdy?

Jejím hlavním cílem bylo zabránit vykořisťování dělníků v továrnách, kteří v 19. století měli vůči zaměstnavatelům značně nevýhodné postavení. V dnešní době je jejím účelem zejména zvyšovat mzdy a zaměstnanost, a tím zlepšovat životní úroveň zaměstnanců.

Mezi ekonomy se vedou spory o to, zda má zavedení minimální mzdy skutečně tento efekt, nebo zda nevede naopak k opačnému výsledku.

Odpůrci minimální mzdy tvrdí, že pokud je minimální mzda stanovena jako příliš vysoká, vede to k zvýšení ceny práce, tím i k zvýšení cen produktů a služeb, a následnému poškozování ekonomiky jako celku. Výsledkem tedy může paradoxně být vyšší nezaměstnanost a chudoba.

Co minimální mzda ovlivňuje?

Na minimální mzdu jsou navázány některé poplatky a daně. Jedná se zejména o stanovení odvodu na pojistné na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimálních záloh OSVČ či osob, které pracují na zkrácený úvazek.

Podle výše minimální mzdy jsou stanoveny také odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů na daně z příjmů a sociální a zdravotní pojištění.

Dále minimální mzda ovlivňuje daňovou slevu tzv. školkovné, limity pro uplatnění daňových bonusů, zvýšení limitu pro zdanění důchodu, možnost přivýdělku při registraci na Úřadu práce.

Výše minimální mzdy má také dopad na stanovení výše zaručené mzdy.

K čemu slouží zaručená mzda?

Minimální mzda je určena pouze pro nekvalifikované práce, při kterých nenese zaměstnanec žádnou odpovědnost. Ostatní práce jsou odměňovány pomocí tzv. zaručené mzdy. Jde o jakýsi minimální mzdový tarif podle náročnosti, složitosti a odpovědnosti práce. Je rozdělena do osmi skupin.

Do první skupiny prací spadají nekvalifikované profese, jako jsou uklízečky, skladníci, pomocníci v obchodě. Ve druhé skupině naleznete pokojské, řidiče osobních aut nebo popeláře. Do třetí skupiny spadají zedníci, instalatéři, kadeřníci, kuchaři, číšníci apod. Čtvrtá skupina zahrnuje povolání, jako jsou tlumočníci, údržbáři, zdravotní sestry nebo automechanici. Do páté skupiny patří záchranáři, učitelé v mateřské škole nebo řidiči autobusů. V šesté skupině najdete softwarové vývojáře či projektanty. V sedmé skupině jsou finanční experti, lékaři a lékárníci. Do poslední skupiny pak spadají makléři nebo finanční a obchodní ředitelé.

Zaručená mzda neplatí pro pracovní poměry, které vznikají uzavřením dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

I o existenci zaručené mzdy se vedou spory. Zatímco odbory ji chtějí ponechat, Hospodářská komora by ji nejraději zrušila.

Minimální mzda v roce 2020

V posledních letech dochází každý rok k podstatnému zvýšení minimální mzdy. Zatímco ještě v roce 2007 činila 8 000 Kč, v roce 2020 je minimální mzda stanovena na 14 600 Kč měsíčně. Jde o růst minimální mzdy o 1 250 Kč oproti roku 2019.

Minimální výše příjmu za hodinu činí 87,30 Kč oproti 79,80 Kč za hodinu v roce 2019. Lidem, kteří dostávali méně, tak zaměstnavatelé musí mzdy dorovnat.

Spolu s růstem minimální mzdy stoupá i mzda zaručená:

  • První skupina tedy dostane 87,30 Kč/hod, resp.14 600 Kč měsíčně.
  • Práce zařazené do druhé skupiny mají nárok na 96,30 Kč/hod., 16 100 Kč měsíčně.
  • Ve třetí skupině získáte 106,40 Kč/hod. , resp. 7 800 Kč měsíčně.
  • Čtvrtá skupina má stanovenu mzdu 117,40 Kč/hod., resp. 19 600 Kč měsíčně.
  • V páté skupině dosáhnete na 129,70 Kč/hod., 21 700 Kč měsíčně.
  • Šestá skupina prací má mzdu 143,20 Kč/hod., 24 000 Kč měsíčně.
  • Zaručená minimální mzda v sedmé skupině činí 158,10 Kč/hod., 6 500 Kč měsíčně.
  • Nejvyšší osmá skupina prací má zaručenou mzdu 174,60 Kč/hod., 29 200 Kč měsíčně.