Práce na dálku a jak ji upravuje zákoník práce

prace na dalku

Každodenní dojíždění do práce nám ubírá cenné hodiny z našeho volného času. Stále větším trendem je proto práce na dálku. Za tímto pojmem se skrývá nejen práce z domova ale odkudkoliv, třeba i práce ze zahraničí někde na pláži. Jak je práce na dálku upravena v našem právním řádu? A jaké výhody a nevýhody zaměstnanci i zaměstnavateli přináší?

Různé druhy práce na dálku

Sezení za stolem v místnosti typu open space se může stát zabijákem kreativity. Se stále větší dostupností internetu se místo výkonu práce přesouvá z kanceláří kamkoliv, kde je zrovna stabilní wi-fi či datové připojení. Práce na dálku se někdy označuje názvem teleworking, kdy zaměstnanci nemusí nikam dojíždět a pracují s telekomunikačními prostředky.

Home office vs Homeworking

Manažeři často rozlišují mezi tzv. home office a homeworkingem. Home office znamená, že zaměstnanec může z domova pracovat za určitých podmínek (z důvodu nemoci dítěte, je občas potřeba vypracovat prezentace apod.). Většinou se jedná o pár dnů v měsíci.

Naproti tomu při homeworkingu zaměstnanec pracuje převážně z domova a do kanceláře chodí jen zřídka kvůli důležitým schůzkám, které nelze provést přes videohovor.

Digitální nomádství jako trend naší doby

Digitální nomádi si vystačí k práci většinou pouze s počítačem. Pracují přes internet a využívají toho, že nemusí mít žádné stálé pracoviště. Cestují po světě. Na kratší či delší dobu se usazují v atraktivních lokalitách s nízkými životními náklady, aby si kromě práce mohli také užít život. Velkou výhodou je, že se mohou vyhnout nepříjemnému počasí, které vládne v zimních měsících v Česku. Většinou jde o živnostníky na volné noze (freelancery) a podnikatele, ale digitálním nomádem se může stát i zaměstnanec, pokud mu to zaměstnavatel umožní.

Právní úprava v zákoníku práce

Zákoník práce upravuje postavení zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, v ustanovení § 317. Podmínkou aplikace § 317 je skutečnost, že si zaměstnanec sám vytváří rozvrh práce. V případě, že by mu pracovní dobu rozvrhoval zaměstnavatel, § 317 by se na něj nevztahoval. Pod ustanovení nespadá ani pracovní cesta, která je vlastně výjimkou z obvyklé situace.

Protože místo výkonu práce není pracoviště zaměstnavatele, nevztahují se na zaměstnance pracující doma některá jiná ustanovení zákoníku práce. Není jim rozvržena pracovní doba, nevztahují se na ně pravidla týkající se prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Nepřísluší jim náhrada mzdy nebo platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci kromě přestěhování, vlastní svatby a úmrtí členů rodiny. Protože si pracovní dobu rozvrhují sami, nepřísluší jim odměna za práci nebo náhradní volno, případně příplatek za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

Zaměstnavatel má stále odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku pracovního úrazu, který zaměstnanci utrpěli doma při výkonu práce. Že úraz vznikl skutečně při výkonu práce, ale budou muset prokázat zaměstnanci.

Co je dobré upravit ve smlouvě?

Pokud chcete pracovat z domova, může být uzavřena kromě pracovní smlouvy i dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti. Kromě výše zmíněných výjimek budou na vztah zaměstnavatele a zaměstnance dopadat všechna ostatní ustanovení zákoníku práce.

Situace, které nejsou v zákoně upraveny, si může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout po libosti. Platí zde princip: co není zakázáno, je dovoleno.

Vzhledem ke specifikům práce na dálku by měla pracovní smlouva obsahovat podrobná ustanovení, která jasně vymezí zejména:

  • jak rychle má zaměstnanec pracovat, jaké postupy má sledovat při plnění práce,
  • jak bude odevzdávat výsledky své práce,
  • jakým způsobem bude zaměstnavatel kontrolovat, že je práce plněna,
  • zda bude zaměstnanec pracovat se svým vybavením a dostane za to odměnu, jaká bude náhrada za opotřebení těchto věcí, příspěvek, apod. (typicky se bude jednat o počítač a nutný software),
  • jakým způsobem bude zajištěno dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci atd.

Problémy právní úpravy

Jak je uvedeno výše, v současnosti se právní úprava vztahuje pouze na situace, kdy si zaměstnanci rozvrhují sami práci. To je však vysoce nepraktické pro zaměstnavatele, protože často potřebují, aby mohli zaměstnancům zadávat práci a komunikovat s nimi v určené pracovní době. V takovém případě se však úprava práce mimo pracoviště neuplatní. Zaměstnavatelé pak musí proplácet práci přesčas a náhradu mzdy při osobních překážkách v práci.

Velké úskalí představuje také zajištění kontroly dodržování bezpečnosti práce. Při pracovním úrazu je zde problém s dokazováním, zda vůbec šlo o pracovní úraz. Zatímco při práci na pracovišti je jedním z předpokladů posouzení zranění jako pracovního úrazu, že se stal v areálu zaměstnavatele, v případě práce z domova musí zaměstnanec prokázat, že se mu úraz stal při plnění pracovních úkonů nebo v souvislosti s ním.

V roce 2017 byla připravena novela zákoníku práce, která řešila některé problémy, které souvisí s prací na dálku. Podle ní měl zaměstnavatel povinnost nést náklady spojené s komunikací se zaměstnancem při výkonu práce. Byl by tedy povinen uhradit zaměstnanci poplatky za internet, telefonní služby či elektřinu. Tyto náklady by mohl hradit zaměstnanci paušální částkou. Bylo by také povinností zaměstnavatele zajistit technické vybavení pro výkon práce a zajistit ochranu údajů při dálkovém přenosu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec by měl naopak povinnost chovat se tak, aby data a údaje chránil.

Zaměstnavatel by měl také povinnost zajistit zaměstnancům styk s kolegy, i kdyby měli ve smlouvě stanoveno, že pracují čistě z domova.

Novela však neprošla přes jednání v Poslanecké sněmovně. Nadále tak platí dosavadní právní úprava.

Klady práce na dálku

Práce mimo pracoviště není pro každého zaměstnavatele ani pro každého zaměstnance. Uplatní se u profesí, které k výkonu své práce potřebují v podstatě jen počítač s připojením k internetu. Je vhodné například pro překladatele, pro účetní nebo pro zaměstnance marketingu, pracovníky v IT jako jsou grafici či programátoři.

Nespornou výhodou pro zaměstnance je, že nebudou ztrácet čas při dojíždění. Navíc také ušetří náklady na každodenní cestu. Práce je vhodná pro rodiče s malými dětmi, kteří mohou využít chvil, kdy děti spí. Vhodná je i pro studenty, důchodce či ty, kteří chtějí cestovat a pracovat ze zahraničí. Pružná pracovní doba umožňuje naplánovat si čas a přizpůsobit se tak například pracovní době partnera, takže může vést k spokojenějšímu osobnímu životu.

Zaměstnavatel získá zejména spokojenější zaměstnance, ušetří na nákladech za provoz na pracovišti, může využívat i menší prostory. Práce v open space je často semeništěm virů, když jeden zaměstnanec dostane chřipku, mají ji všichni. Práce na dálku může znamenat, že zaměstnanci budou produktivnější, protože si mohou lépe naplánovat práci na denní dobu, kdy je jejich biorytmus nastaven na větší výkon.

Nevýhody při práci mimo stálé pracoviště

Práce na dálku má samozřejmě i svá úskalí. Přimět se k práci doma, může překvapivě představovat problém. Je potřeba si vytvořit určitou rutinu či vymezit určitý čas, kdy se zaměstnanec bude plně soustředit na práci a nebude rušen. Členům rodiny je třeba vysvětlit, že při práci z domova musí dát zaměstnanci prostor. Zaměstnanci hrozí zejména ztráta sociálních vazeb s kolegy a kontakty, na základě kterých by mohli kariéru dále budovat. Musí si většinou také zajistit pro práci vlastní vybavení.

Největším rizikem pro zaměstnavatele je špatné zabezpečení dat, osobních údajů, ochrana obchodních tajemství apod., které mohou snadno při práci z domova uniknout. Je tedy třeba investovat do ochrany před úniky informací. Zaměstnavatelé tedy mohou mít větší náklady na provoz technologií, které práci na dálku umožňují. Dále jde o neschopnost řádně kontrolovat práci zaměstnanců a poskytovat jim odpovídající motivaci a zpětnou vazbu. Špatně se také koordinuje týmová práce a může pokulhávat komunikace se zaměstnancem.

Aktualizováno