Hledáte brigádu? Preferujete práci na dohodu? Chtěli byste někoho zaměstnat na DPČ nebo DPP, namísto pracovního poměru? Pak byste měli znát změny práce na dohodu, které přinesla novela zákoníku práce a související právní předpisy.
Na co mají nově dohodáři nárok? Je pro vás zaměstnávání brigádníků na DPČ a DPP stále výhodné? Jaké jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění? Připravili jsme si pro vás strukturovaný přehled veškerých změn, abyste se v nich mohli lépe zorientovat.
Brigády na dohodu
Brigády na dohodu byly donedávna pro zaměstnavatele velmi výhodné. Jedná se o práce konané mimo pracovní poměr, konkrétně dohodu o pracovní činnosti, neboli DPČ, a dohodu o provedení práce, tj. DPP. Každá z nich má svá specifika, nicméně, novela zákoníku práce 2024 je nyní staví z hlediska vzájemných práv a povinností na podobnou úroveň.
Dohody o pracovní činnosti 2024
Pro DPČ 2024 stále platí, že zaměstnanec může pro zaměstnavatele odpracovat pouze polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy maximálně 20 hodin týdně. V souhrnu se jedná o 80 hodin měsíčně, avšak samotné rozložení odpracovaných hodin lze přepočítat na celý kalendářní rok. To znamená, že když zaměstnanec stanovenou hranici jeden měsíc překročí a druhý bude pracovat méně, je to dle zákona v pořádku.
Dohody o provedení práce 2024
Nejvýraznějším rozdílem mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce je limit odpracovaných hodin. Na DPP 2024 totiž může zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele odpracovat pouze 300 hodin za kalendářní rok. Po překročení limitu nelze v témže roce uzavřít dohodu opakovaně se stejným zaměstnavatelem.
Dohoda o provedení práce se využívá spíše pro krátkodobé či sezónní práce, případně když chcete někoho zaměstnat v malém rozsahu vykonávaných prací.
Změny práce na dohodu 2024
Od 1. 10. 2023 vzešla v účinnost řada změn zákoníku práce, které jsou pro oba typy dohod společné. Od 1. 1. 2024 se přidal též nárok dohodářů na dovolenou a od 1. 1. 2025 nás čekají změny v oblasti sociálního pojištění v důsledku konsolidačního balíčku.
Jaké změny práce na dohodu byste měli znát?
Informační povinnost zaměstnavatele
První novinkou je informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci.
Zaměstnavatel nyní musí dohodáře písemně informovat o obsahu pracovního vztahu, a to dle výčtu, který uvádí § 77a zákoníku práce. Konkrétní informace mohou být zahrnuty v samotné dohodě, případně je zaměstnavatel podá zaměstnanci písemně. A to nejpozději do 7 dnů ode dne nástupu do práce. Zaměstnavatel může zaměstnance zároveň odkázat na právní předpisy, kolektivní smlouvy či vnitřní předpisy.
Pokud zaměstnavatel vysílá zaměstnance do ciziny, má zaměstnanec právo na písemné informace o podmínkách výkonu práce, a to dle výčtu obsaženého v § 77b zákoníku práce. Informační povinnost je splněna buď prostřednictvím samotné dohody nebo jejího dodatku, písemným souhrnem, či odkazem na právní či vnitřní předpisy, případně kolektivní smlouvy.
Nicméně, pokud se zaměstnanec v cizině nebude za účelem práce nacházet déle než 4 po sobě jdoucí týdny, zaměstnavatel ho není povinen o jejích podmínkách informovat.
Rozvrh pracovní činnosti
Druhou změnu představuje povinnost zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh směn.
S rozvrhem směn je potřeba dohodáře seznámit alespoň 3 dny před začátkem směny či období, pro které je rozvrh sestaven. Kratší doba seznámení je možná pouze po předchozí vzájemné dohodě stran dohody.
Směny však zaměstnavatel nemusí rozvrhovat na celé období trvání samotné dohody pouze jedním rozvrhem. Může pracovní dobu stanovit i na jednotlivé směny nebo ji průběžně měnit. Na změny pracovního rozvrhu se však taktéž vztahuje třídenní podmínka obeznámení zaměstnance.
„Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.“
§ 74 odst. 2 zákoníku práce
Délka pracovní směny nesmí u DPČ ani DPP přesáhnout 12 hodin, obdobně jako v běžném pracovním poměru.
Dále je třeba vést evidenci odpracovaných hodin zaměstnance. Samozřejmě ji místo zaměstnavatele může vést dohodář a následně mu ji předkládat ke schválení, a to vždy ke vzájemně sjednanému datu.
Překážky v práci
Třetím přínosem je právo dohodářů na uplatnění překážek v práci, a to jak osobních, tak z důvodu obecného zájmu.
Jedná se například o ošetření u lékaře, které nelze provést jindy než v pracovní době a účast na svatbě či pohřbu. V praxi to však znamená pouze povinnost zaměstnavatele absenci v práci omluvit.
Pamatujte však, že pracovní volno za účelem ošetření u lékaře zaměstnanci náleží pouze po nezbytně nutnou dobu, stejně jako u pracovního poměru.
Nicméně, na rozdíl od pracovního poměru u dohod nevzniká právo na náhradu odměny.
Osobní překážky v práci upravuje § 199 zákoníku práce a překážky z důvodu trvání obecného zájmu jsou uvedeny § 200-205 zákoníku práce.
Příplatky
Čtvrtou změnu představuje nárok dohodářů na stejné druhy kompenzace za práci konanou ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu.
To znamená, že pokud bude zaměstnanec pracovat například v sobotu, má právo na stejné příplatky jako zaměstnanec v pracovním poměru. Za obdobných podmínek mají dohodáři právo též na poskytnutí náhradního volna.
Základním rozdílem mezi pracovním poměrem a dohodami je zákaz práce přesčas. Zaměstnanci tak nemůže vzniknout nárok na příplatek.
Dohodářům dále nenáleží náhrada cestovních nákladů, náhrada nákladů za práci konanou na dálku, ani odstupné při výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Dovolená pro DPČ
Od ledna 2024 mají zaměstnanci na dohodu právo na dovolenou, což představuje pátou novinku.
Je však nezbytné, aby byla DPP nebo DPČ platně uzavřena a trvala minimálně 28 kalendářních dní za kalendářní rok. Zaměstnanec dále musí po dobu trvání dohody v daném kalendářním roce odpracovat alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové pracovní doby, tj. 80 hodin. Totéž platí i pro dohody uzavřené již během roku 2023 a dříve, nikoli jen pro dohody, které vznikly v roce 2024.
„U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.“
§ 77 odst. 8 zákoníku práce
Délka dovolené se počítá podle § 213 zákoníku práce. Za každý odpracovaný celý týden náleží zaměstnanci dovolená ve výši 1/52 týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené a fiktivní týdenní pracovní dobou.
Pro lepší pochopení si uvedeme příklad: Dohodář odpracuje 12 celých týdnů. Pro účely výpočtu dovolené se použije fiktivní týdenní pracovní doba, tj. 20 hodin. Výpočtový vzorec bude vypadat následovně: 12/52 x 4 (týdny dovolené – dle zákona činí základní výměra dovolené 4 týdny) x 20 (fiktivní týdenní pracovní úvazek) = 19,2. Po zaokrouhlení směrem nahoru náleží zaměstnanci dovolená ve výměře 20ti hodin.
Minimální mzda DPČ 2024
Určitě si říkáte, kolik si mohu vydělat na dohodu. Ať už zaměstnanec pracuje na DPČ nebo DPP, platí pro něj hranice minimální mzdy. To znamená, že za odvedenou práci nemůže dostat nižší odměnu.
Pro rok 2024 je minimální mzda stanovena na 18.900,- Kč hrubého měsíčně, což v přepočtu na hodinovou sazbu činí 113,40 Kč.
Horní hranice odměny stanovena není.
Zdravotní a sociální pojištění u DPČ
Pokud měsíční odměna z DPČ nepřesáhne čtyři tisíce korun, neodvádí se z ní zdravotní ani sociální pojištění.
Pracuje-li zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti u více zaměstnavatelů, počítá se limit pojištění u každého zaměstnavatele zvlášť.
Ovšem v případě existence více DPČ u jednoho zaměstnavatele se odměny sčítají, a pokud přesáhnou 4.000,- Kč, musí se platit odvody.
Novinky u DPP 2024 a 2025
V souvislosti s konsolidačním balíčkem dojde od 1. 1. 2025 ke změnám u DPP v oblasti sociálního pojištění. Od 1. 7. 2024 dochází k zavedení registrační povinnosti zaměstnavatele a od 1. 8. 2024 k povinnosti hlášení příjmů z DPP.
Zaměstnavatel byl v souladu s právní úpravou platnou do 30. 6. 2024 povinen hlásit ČSSZ dohody o provedení práce pouze, pokud měsíční odměna přesáhla částku 10 000 Kč. A to za účelem odvodu pojistného na sociální zabezpečení.
Pokud zaměstnanec uzavřel více DPP u jednoho zaměstnavatele, odměna z nich se sčítala. Při překročení hranice 10 000 Kč je bylo třeba nahlásit ČSSZ. Uzavřel-li zaměstnanec dohody o provedení práce u více zaměstnavatelů, odměna z nich se nesčítala. To znamená, že se žádná z dohod nemusela hlásit ČSSZ, pokud nebylo dosaženo stanovené hranice.
Registrační povinnost
Od 1. července 2024 má zaměstnavatel povinnost hlásit ČSSZ všechny platné DPP.
Registrační povinnost se vztahuje na uzavření i ukončení dohody o provedení práce, a to bez ohledu na výši odměny z ní.
Zaměstnavatel má tedy povinnost oznámit i DPP, z níž nebude za příslušný měsíc odvádět sociální pojištění.
Totéž platí i pro stávající dohody (tedy DPP uzavřené před 1. 7. 2024), pakliže dosud nebyly nahlášeny. Všechny dohody musí zaměstnavatel nahlásit nejpozději do 30. 7. 2024.
Může tak učinit prostřednictvím formuláře, který je využíván pro nahlášení pracovního (obdobného) poměru, konkrétně Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení). Případně lze oznámit uzavření či ukončení dohody o provedení práce společně s přiložením tzv. Výkazu DPP.
Hlášení příjmů
Od 1. 8. 2024 musí zaměstnavatel hlásit příjmy z DPP, a to za každý kalendářní měsíc.
To znamená, že je zaměstnavatel povinen nahlásit příjmy dohodáře za každý měsíc trvání dohody, a to ode dne jejího uzavření až do ukončení. A to bez ohledu na výši odměny.
Zaměstnavatel musí nahlásit zaměstnance, kteří pro něj pracují na dohodu o provedení práce, včetně výše jejich příjmů. A to vždy do 20. dne následujícího měsíce. První ohlašovací povinnost příjmů z dohod vznikne v období od 1. 8. do 20. 8. 2024.
Zaměstnavatel tak má učinit prostřednictvím Výkazu DPP. Ten se podává příslušné územní správě sociálního zabezpečení.
U DPP je potřeba podat Výkazy za všechny měsíce jejího trvání. Tedy i pokud z ní nebyl v některém měsíci odveden příjem.
Pokud zaměstnavatel poručí povinnost hlášení příjmů z DPP, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč. Kontrolu bude provádět ČSSZ.
Režim oznámené dohody o provedení práce
Od 1. 1. 2025 nastane další změna týkající se DPP, která se vztahuje již na samotnou účast dohodáře na sociálním pojištění. Bude stanovena hranice pro odvod na důchodové a nemocenské pojištění. Hranice se bude řídit dle průměrné mzdy.
Zaměstnavateli vznikne právo uplatnit na každého zaměstnance, který u něj pracuje na dohodu o provedení práce tzv. režim oznámené dohody. Zaměstnavatel si však musí u ČSSZ „rezervovat“ zaměstnance jako první. Režim oznámené dohody totiž může být uplatněn vždy pouze jediným zaměstnavatelem. Můžete tak poprvé učinit od 1. 1. 2025 do 20. 2. 2025.
V režimu oznámené dohody pak vzniká účast na sociálním pojištění, pokud odměna z dohody dosáhne 25 % průměrné mzdy. V opačném případě účast na pojistném nevznikne.
U DPP, které nebudou v režimu oznámené dohody, vzniká účast na pojistném již při překročení hranice 10 % průměrné mzdy. Uplatní se pro ně stejný režim jako pro DPČ.
Kam se hlásí dohoda o provedení práce
V návaznosti na informační povinnost zaměstnance je zaměstnavatel povinen nahlásit uzavřenou DPP na Českou správu sociálního zabezpečení.
Česká správa sociálního zabezpečení zavádí registr dohod vztahující se na všechny platně uzavřené DPP.
Hlášení dohod musí proběhnout vždy do 20. dne následujícího měsíce, a to na předepsaném tiskopise ČSSZ. Zaměstnavatel uvede informace, které budou následně zahrnuty do evidence dohod, konkrétně:
- jméno a příjmení zaměstnance,
- rodné číslo, případně datum a místo narození,
- výši příjmů nebo informaci, že žádný příjem za daný měsíc nezúčtoval.
Sazba sociálního a zdravotního pojištění
Pro zaměstnance na DPP a DPČ platí sazba pojistného na sociální zabezpečení ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu, konkrétně 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % důchodové pojištění.
Zaměstnavatel zároveň hradí 24,8 % z vlastních zdrojů, tj. 21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na příspěvek státní politiky zaměstnanosti.
Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %, z toho se 4,5 % sráží z vyměřovacího základu zaměstnance a 9 % hradí zaměstnavatel z vlastních zdrojů.
Pokud zaměstnanec neplatí zdravotní pojištění z DPP ani DPČ, nemá jiné příjmy ani ho za něj nemá povinnost hradit stát, musí se na své zdravotní pojišťovně přihlásit jako OBZP. Osoba bez zdanitelných příjmů si pojistné hradí sama, konkrétně ve výši 2.552,- Kč (platí pro rok 2024).
Nevýhody dohody o provedení práce
DPP se po dlouhou dobu jevila jako nejvýhodnější možnost brigády. Avšak s ohledem na změny práce na dohodu, se pro zaměstnavatele stala poměrně nevýhodnou.
Zaměstnanci na DPP náleží stejná práva jako při práci DPČ, nicméně, stále se zachovává limitace odpracovaných hodin, která je poměrně nízká.
Další nevýhoda spočívá v brzkém nabytí účinnosti konsolidačního balíčku v souvislosti s odvody na pojistné. Pokud zaměstnavatel neuplatní režim oznámené dohody, DPP pro něj bude méně výhodná než DPČ, zejm. z hlediska limitace odpracovaných hodin.
Vzory DPČ a DPP
Vzor Dohody o pracovní činnosti i vzor dohody o provedení práce je souladu s aktuálním právním stavem 2024 a navíc vylepšený o srozumitelná ustanovení, která posilují právní jistotu zaměstnavatele. Zaměřili jsme se zejména na nové informační povinnosti zaměstnavatele, rozvržení pracovní doby, úpravu dovolené, příplatků a práva na odpočinek. Vzory reagují na novely a obsahují nejen podstatné náležitosti, ale také z praxe doporučené ustanovení pro posílení práv a povinností zaměstnavatele a zaměstnance.
Náhledové obrázky vzorových dokumentů Dohody o provedení práce a Dohody o pracovní činnosti. Záměrně rozmazané, slouží pouze pro náhled.
VZOR DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Poslední aktualizace: 20. srpna 2024
