Rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Louis de Boissy jednou řekl, že jediné, co je horší jak předčasné manželství, je opožděný rozvod.  Jak je upraven rozvod v novém občanském zákoníku? Ačkoliv tento citát musíme brát s jistým nadhledem, rozvodem skončilo v roce 2012 dle Českého statistického úřadu 26 402 manželství. V následujícím článku se dozvíme, co takový rozvod všechno obnáší, na co se připravit a co například čekat u soudu při rozvodovém řízení.

Obecně ke skončení manželství a rozvodovému řízení dle NOZ

Rozvod je obecně jeden z několika způsobů zániku manželství. Manželství dále zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením manžela za mrtvého a nově od 1. 1. 2014 také změnou pohlaví dle § 29 občanského zákoníku.

Problematiku zániku manželství, resp. rozvodu manželství nalezneme v části druhé občanského zákoníku, konkrétně od § 755 po § 758. Možná se zde naskýtá otázka, jak se ocitl rozvod v novém občanském zákoníku. Nabytím účinnosti nového občanského zákoníku znamenalo pro rodinné právo jako celek jeden velký milník. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. byl tímto zákonem zrušen a veškerá problematika rodinného práva byla včleněna do nového občanského zákoníku.

Kdy může být manželství rozvedeno?

Slovy zákona, manželství může být rozvedeno pouze za předpokladu, pokud je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.  Co si lze představit pod stěžejními pojmy hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno? Rozvratem se rozumí hluboký, trvalý a nenapravitelný stav, od něhož nelze očekávat obnovení soužití manželů.

V praktickém životě to může znamenat, že manželé spolu kupříkladu nežijí. Zde je potřeba si dát pozor a nezaměňovat pojmy nežijí a nebydlí. Co znamená „nežijí“ nám určuje § 758. Ten říká, že „manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“ To jednoduše znamená, že manželé spolu mohou stále bydlet, ale již společně nehospodaří, nemluví spolu či nesdílejí společnou lóži.

Tři limity pro rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Výše uvedené pravidlo, které určuje, za jakých podmínek může být manželství rozvedeno, má ovšem i svoje limity, nebo-li omezení.  Tyto omezení jsou celkem tři.

I přesto, že soužití manželů je rozvráceno, soud manželství nerozvede, pokud by byl rozvod v rozporu:

  1. se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody,
  2. se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Pokud ale manželé spolu již tři roky nežijí, tento důvod neplatí.
  3. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

Dva typy rozvodů

V novém občanském zákoníku nalezneme dva druhy rozvodů. V § 756 nalezneme tzv. rozvod sporný, tedy rozvod se zjišťováním příčin rozvratu a o paragraf dále tzv. rozvod nesporný, u kterého se příčiny rozvratu nezjišťují.

Sporný rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Rozvod sporný je rozvodem, ve kterém soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství.  To znamená, že zjišťuje, zda je manželství rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně, nelze očekávat jeho obnovení a dále také musí „odhalit“, co k tomuto stavu vedlo a zároveň předcházelo. Tyto skutečnosti lze zjistit pouze na základě výslechu obou manželů a jejich tvrzeních. Sporný rozvod se koná typicky v situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí či nesouhlasí s výživným rozvedeného manžela nebo např. nesouhlasí s úpravou poměrů k nezletilému dítěti.

Nesporný rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Druhým typem rozvodu je rozvod nesporný, tedy ten, ve kterém se příčiny rozvratu nezjišťují.

Základní podmínkou pro smluvený nesporný rozvod je, aby se jeden z manželů připojil k návrhu na rozvod manželství, který podal manžel druhý. V praxi to vypadá tak, že oba dva manželé s rozvodem souhlasí a domluví se na všem podstatném. Soud v takovémto případě manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství.

Musí ovšem dojít k závěru, že shodné tvrzení manželů, které se týká rozvratu manželství, je pravdivé.  Aby toho nebylo málo, existují ještě další tři podmínky, které musí být kumulativně splněny, aby soud manželství rozvedl:

  • ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí (smysl této podmínky tkví v tom, aby manželé neučinili unáhlené rozhodnutí),
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil (sleduje se zde zásada tzv. „blaha dítěte“),
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu (zde se vyžaduje forma písemná s úředně ověřenými podpisy).

Pokud jste otcem či matkou nezletilých dětí, je určitě dobré vědět, že soud Vás nikdy nerozvede, aniž byste neměli schválenou dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Doporučujeme k přečtení článek Rozvod manželství a nezletilé děti.

Řízení o rozvod manželství

Řízení o rozvod manželství je zakotven v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jedná se o poměrně nový zákon, který upravuje procesní stránku rozvodu manželství, kterou nalezneme od § 383 po § 399.

Co se týká věcné příslušnosti, příslušným soudem bude vždy soud okresní. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

Řízení o rozvod pouze na návrh

Řízení o rozvod manželství lze zahájit pouze na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů. Z toho vyplývá, že nikdo jiný, než manželé, návrh na rozvod manželství podat nemůže.  Zákon umožňuje podat zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale to má účinky pouze v případě, že i druhý manžel s tímto zpětvzetím souhlasí, resp. nevysloví s návrhem z vážných důvodů nesouhlas.

Soud musí vždy vyslechnout účastníky řízení, tedy oba dva manžele, kromě případu, kdy by výslech manželů byl spojen s velkými obtížemi.  Soud také může provést i jiné než jen účastníky navržené důkazy,  je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno (viz. úvodní kapitola článku).

Jedná-li se o nesporný rozvod, není odvolání proti rozsudku přípustné.

Ve sporném rozvodu je lhůta k odvolání standardních 15 dní od doručení rozsudku. Proti rozsudku není možné podat kromě dovolání mimořádné opravné prostředky, tedy žalobu na obnovu řízení ani žalobu pro zmatečnost.