Ve zkratce: Darování pro případ smrti platí jen při splnění tří podmínek podle § 2063 občanského zákoníku: obdarovaný dar přijme, dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá o tom listinu. Jinak se smlouva posuzuje jako odkaz. Dárce zůstává vlastníkem až do smrti; movitá věc přechází smrtí, nemovitost až vkladem do katastru, o který lze požádat i po smrti dárce. Dar se započítává na povinný díl nepominutelného dědice.
Co je darování pro případ smrti? Jak se odlišuje od běžného darování a od tzv. odkazu? Co je lepší? Darovat nebo dědit? Na co si dát pozor při darování nemovitosti?
Kdy je možné napadnout darovací smlouvu? Co způsobuje neplatnost darování před smrtí? A jaká práva má nepominutelný dědic?
Co je darování pro případ smrti
Darování pro případ smrti je uzavření darovací smlouvy na určitou věc či majetek dárce, jejíž účinky (přechod vlastnického práva) nastanou až po smrti dárce.
Od běžného darování se liší tím, že se dárce výslovně vzdá práva svůj dar odvolat. A obdarovaný naopak musí souhlasit s tím, že dar přijme.
Dárce může věc nebo majetek předat obdarovanému již po uzavření darovací smlouvy. Pokud tak neučiní, majetek přejde na obdarovaného až po smrti dárce.
Vlastnické právo k věcem na obdarovaného však vždy přechází až po smrti dárce. To znamená, že obdarovaný sice může dar užívat i dříve, ale jeho vlastníkem zůstává dárce, a to až do své smrti.
Náležitosti darovací smlouvy pro případ smrti
Jak postupovat při darování pozemku, jiné nemovitosti, finanční částky či automobilu?
Smlouva musí být písemná u darování nemovitosti, jinak bude neplatná. U movitých věcí postačuje ústní forma, my vám však doporučujeme smlouvu uzavřít písemně za účelem vyšší právní jistoty.
Darovací smlouva by měla obsahovat zejména:
- identifikaci dárce – jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště,
- identifikaci obdarovaného – jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, popř. název, IČ, sídlo (platí pro právnické osoby),
- popis daru – pokud jde např. o byt, uveďte číslo bytové jednotky, výměru, nadzemní podlaží, adresu, informace o zápisu do katastru nemovitostí a číslo listu vlastnictví,
- výslovné zakotvení podmínky, že obdarovaný přežije dárce,
- výslovné prohlášení obdarovaného o přijetí daru,
- výslovné prohlášení dárce, že se vzdává práva dar odvolat,
- datum, místo a podpisy stran.
Pokud není prohlášení dárce o neodvolatelnosti daru součástí smlouvy, musí dárce obdarovanému vydat listinu, v níž se práva na odvolání daru výslovně vzdává.
Pro darování před smrtí nemusíte uzavírat smlouvu formou notářského zápisu. V praxi ale může být darování provedené bez přítomnosti notáře snáz napadeno dědici.
Proč je notářský zápis veřejnou listinou a co dalšího notář sepisuje, ověřuje a přijímá do úschovy, shrnuje naše stránka o notářském řádu.
Darování před smrtí a daně
Darování nemovitosti za života dárce je výhodné v tom, že je osvobozeno od daně z příjmů, tedy za předpokladu, že jde o darování mezi příbuznými. To stanoví § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Co se týče darovací daně, ta byla zrušena.
Naopak v případě dědění hradí dědici odměnu a hotové výdaje notáři jako soudnímu komisaři, který vedl dědické řízení. Výše se odvíjí od hodnoty pozůstalosti.
Napadení darovací smlouvy po smrti dárce
Aby nedošlo k napadení darovací smlouvy po smrti dárce, doporučujeme vám uzavřít smlouvu ve formě notářského zápisu. Budete tak mít jistotu, že obsahuje veškeré náležitosti podle občanského zákoníku.
Nicméně, pokud je ve smlouvě v písemné formě:
- stanovena podmínka, že obdarovaný přežije dárce,
- výslovné prohlášení dárce, že se vzdává práva dar odvolat,
- výslovné prohlášení obdarovaného, že dar přijímá,
se na darování hledí jako na platné.
Neplatnost by bylo možné namítat, pokud by byl dárce omezen na svéprávnosti nebo trpěl vážnou duševní poruchou, a tudíž by mu chyběla způsobilost smlouvu uzavřít.
Nepominutelný dědic
Nepominutelný dědic (potomek dárce) nemá právo darování před smrtí napadnout, a to ani kdyby byl zkrácen na svých právech (neobdržel z pozůstalosti povinný díl).
Tedy za předpokladu, že je darovací smlouva platná.
Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
§ 2058 odst. 1 občanského zákoníku
Jelikož dárce může darovat obdarovanému veškerý majetek a až polovinu majetku budoucího, může darování pro případ smrti představovat alternativu vydědění.
Dar se však nepominutelnému dědici započte na povinný díl jako jiné opatření zůstavitele (§ 1660 odst. 1 občanského zákoníku); protože započtení nezakládá povinnost něco vydat (§ 1658), může opomenutý potomek při prázdné pozůstalosti fakticky nic nezískat.
Darování nemovitosti pro případ smrti
Darování nemovitosti pro případ smrti probíhá tak, že vlastnictví na obdarovaného přejde až zápisem v katastru nemovitostí.
Darovaná nemovitost a dědictví
Než dojde ke vkladu vlastnického práva z darování pro případ smrti do katastru nemovitostí, je potřeba vyřešit otázku dědictví, tedy rozdělení pozůstalosti.
Nemovitost se po smrti dárce stane součástí dědického řízení, a to až do jeho ukončení. Obdarovaný s ní tak nemůže nakládat (např. prodej, zástava či darování).
Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí
Aby mohl po ukončení dědického řízení proběhnout vklad do katastru nemovitostí, je potřeba k návrhu připojit alespoň smlouvu o darování nemovitosti a úmrtní list dárce.
Správní poplatek za podání návrhu činí 2 000 Kč.
Darování movitých věci před smrtí
Movité věci, jako jsou peníze, knihy, automobily nepodléhají žádné evidenci ve veřejném seznamu.
V případě smrti dárce tak jejich vlastnictví přechází okamžitě na obdarovaného.
Odkaz
Darovací smlouva pro případ smrti a odkaz bývají často zaměňovány.
Odkaz je formou darování s podmínkou, že obdarovaný přežije dárce. Rozdíl oproti darování pro případ smrti spočívá v tom, že dárce může odkaz kdykoli odvolat.
Pro zřízení odkazu zároveň není potřeba uzavírat smlouvu (nejedná se o dvoustranné právní jednání). Jde totiž o jednostranné prohlášení dárce o tom, že určitou věc odkazuje konkrétní osobě.
Odkazovník (osoba, které byla věc odkázána) nemusí o zřízení odkazu dopředu vědět ani s ním souhlasit.
Nesouhlas s odkazem lze řešit až po smrti dárce, a to s dědici.
Je darování těsně před smrtí neplatné?
Není. Darovací smlouva podepsaná týden nebo i den před smrtí dárce je platná, pokud nemá vady, které by zneplatnily kteroukoli jinou smlouvu. Dárce musel být v době podpisu způsobilý právně jednat (§ 581 občanského zákoníku), nesměl jednat pod nátlakem ani v omylu a u nemovitosti musí být smlouva písemná s úředně ověřenými podpisy. Samotná blízkost smrti důvodem neplatnosti není, i když v praxi právě ona vyvolává podezření dědiců a vede k přezkoumání zdravotní dokumentace.
Klíčová otázka u nemovitosti zní, co se stane, když dárce zemře dřív, než je podán návrh na vklad. Návrh na vklad může obdarovaný podat i po smrti dárce. Podle společného stanoviska Notářské komory ČR a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního z 8. 11. 2016 katastr nerozlišuje mezi darováním pro případ smrti a běžnou darovací smlouvou, u které nebyl návrh podán před smrtí dárce. Nemovitost se do doby vkladu vede v aktivech pozůstalosti a závazek ji převést na obdarovaného v pasivech; notář o ní tedy jedná, ale dědicové ji fakticky nezískají. Katastr zpravidla vyčká na usnesení o dědictví nebo si vyžádá potvrzení notáře o okruhu dědiců, kteří jako účastníci vkladového řízení vstoupí na místo dárce.
Co dar před smrtí ovlivní, je dědictví ostatních dětí: dar z posledních 3 let před smrtí se započítává na jejich povinný díl podle § 1660 občanského zákoníku. Pokud dědicové tvrdí, že dárce nebyl způsobilý, musí to prokázat zdravotní dokumentací a znaleckým posudkem; jak na to, shrnuje článek napadení darovací smlouvy.
Kdy se obdarovaný stane vlastníkem: movité věci, nemovitost, auto, účet
U darování pro případ smrti zůstává vlastníkem dárce až do své smrti. Okamžik, kdy věc přejde na obdarovaného, se pak liší podle toho, co je předmětem daru.
| Předmět daru | Okamžik nabytí vlastnictví | Co doložit | Úskalí |
|---|---|---|---|
| Movité věci a hotovost (šperky, obrazy, sbírky) | Smrtí dárce; věc nepatří do pozůstalosti | Darovací smlouva s listinou o vzdání se odvolání, úmrtní list | Dědicové mohou věc odmítnout vydat; při sporu rozhoduje soud |
| Nemovitost | Až vkladem do katastru; návrh lze podat i po smrti dárce (Krajský soud v Praze, 15. 8. 2023, sp. zn. 102 Co 9/2023) | Smlouva s ověřenými podpisy, úmrtní list, potvrzení notáře o okruhu dědiců nebo usnesení o pozůstalosti | Účastníky vkladu jsou dědicové a obdarovaný; katastr čeká na notáře, řízení trvá měsíce |
| Automobil | Smrtí dárce; zápis změny v registru vozidel do 10 pracovních dnů (§ 8 zákona č. 56/2001 Sb.) | Smlouva, úmrtní list, technický průkaz, evidenční kontrola | Bez součinnosti dědiců, kteří drží doklady a klíče, je přepis obtížný |
| Peníze na bankovním účtu | Prakticky až přes pozůstalost | Smlouva o postoupení pohledávky za bankou | Banky postoupení pohledávky z účtu ve svých podmínkách zpravidla vylučují; účet se po smrti blokuje |
Z přehledu plyne, že darování pro případ smrti funguje nejspolehlivěji u movitých věcí. U nemovitosti sice funguje také, ale obdarovaný musí počítat s měsíci čekání a se součinností dědiců. U peněz na účtu je jistější převést je za života, případně využít závěť nebo dědickou smlouvu. Pro auto je jednodušší darování auta za života s okamžitým přepisem v registru.
Co když chybí některá ze tří podmínek: dar se posoudí jako odkaz
Zákon v § 2063 občanského zákoníku stanoví pravidlo: darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Jako darování se posoudí jen tehdy, pokud obdarovaný dar přijme, dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Chybí-li kterákoli z těchto tří podmínek, například smlouva obsahuje jen příslib bez výslovného vzdání se odvolání, nejde o darování, ale o odkaz podle § 1594 odst. 2 občanského zákoníku.
Rozdíl má zásadní praktické důsledky. Odkaz lze kdykoli jednostranně odvolat, stejně jako závěť; darování pro případ smrti nikoli. Odkázaná věc zůstává součástí pozůstalosti, vydává ji dědic a odkazovník se o ni musí přihlásit v řízení o pozůstalosti u notáře. Odkazovník není dědicem, neodpovídá za dluhy zůstavitele, ale zároveň má vůči dědicům jen pohledávku na vydání věci. Dědicům musí z pozůstalosti zůstat alespoň čtvrtina odkazy nezatížená (§ 1598 občanského zákoníku), jinak mají právo na poměrné krácení odkazů. Odkaz se také započítává na povinný díl odkazovníka, pokud je nepominutelným dědicem.
Pro dárce z toho plyne jednoduché pravidlo: pokud chce, aby obdarovaný měl jistotu, musí smlouva obsahovat výslovné přijetí daru, výslovné vzdání se práva odvolat dar a tato listina musí být obdarovanému předána. Pokud chce naopak zachovat možnost rozmyslet si to, je pro něj vhodnější odkaz nebo závěť. Více o odkazu a jeho srovnání s dědictvím najdete v článku darování před smrtí nebo dědické řízení.
Lze darování pro případ smrti zrušit nebo odvolat?
Jednostranně prakticky ne. Výslovné vzdání se práva dar odvolat je přímo podmínkou platnosti darování pro případ smrti, a soudy ho berou doslova. Okresní soud ve Vsetíně v rozsudku ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 20 C 129/2019, neuznal pokus dárce odvolat takový dar pro nevděk právě s odkazem na to, že se tohoto práva ve smlouvě vzdal. Po uzavření smlouvy tak dárce nemůže uplatnit odvolání pro nevděk podle § 2072 ani pro nouzi podle § 2068 občanského zákoníku, i když se obdarovaný zachová hrubě.
Smlouvu lze zrušit dohodou obou stran, u nemovitosti písemnou. Dále lze od smlouvy odstoupit podle § 2001 občanského zákoníku, ale jen pokud si strany právo odstoupit ve smlouvě výslovně sjednaly a nastal sjednaný důvod, nebo pokud obdarovaný smlouvu podstatně porušil. Odstoupení není totéž jako odvolání daru, proto se ho vzdání práva odvolat netýká.
Dárci lze doporučit dvě pojistky. Zaprvé podmínit nabytí daru tím, že obdarovaný vůči dárci neprojeví nevděk; jde o přípustnou odkládací podmínku, která nahrazuje zákonné odvolání daru. Zadruhé sjednat výslovné právo dárce odstoupit od smlouvy v konkrétních případech, například při neposkytnutí sjednané péče. Bez těchto ujednání dárce po podpisu ztrácí nad darem kontrolu, i když vlastnictví přejde až jeho smrtí. Jak se podmínky a příkazy do darovací smlouvy správně píší, vysvětluje článek darování s podmínkou nebo příkazem.
Darování pro případ smrti, závěť nebo dědická smlouva: srovnání
Kdo chce uspořádat majetek pro případ smrti, má tři hlavní nástroje. Liší se formou, odvolatelností i tím, jak chrání nepominutelné dědice.
| Hledisko | Závěť | Dědická smlouva | Darování pro případ smrti |
|---|---|---|---|
| Forma | Vlastnoruční, nebo před svědky, nebo notářský zápis | Vždy notářský zápis (§ 1582 občanského zákoníku) | Písemná smlouva a listina o vzdání se práva odvolat dar; notářský zápis se doporučuje, povinný není |
| Jedno- nebo dvoustranné | Jednostranné | Dvoustranné | Dvoustranné |
| Lze jednostranně odvolat? | Ano, kdykoli | Ne, jen dohodou nebo z důvodů sjednaných ve smlouvě | Ne, dárce se práva odvolat výslovně vzdává |
| Rozsah majetku | Celá pozůstalost | Nejvýše 3/4 pozůstalosti, čtvrtina musí zůstat volná (§ 1585 občanského zákoníku) | Veškerý současný majetek, z budoucího nejvýše polovina (§ 2058 občanského zákoníku) |
| Ochrana nepominutelného dědice | Povinný díl se vyplácí z pozůstalosti | Povinný díl se vyplácí z pozůstalosti | Dar se započte na povinný díl, ale povinnost něco vydat nevzniká (§ 1658 občanského zákoníku) |
| Náklady | Vlastnoruční zdarma; notářský zápis podle notářského tarifu | Odměna notáře podle notářského tarifu | Ověření podpisů v řádu desítek korun; u nemovitosti správní poplatek za vklad 2 000 Kč |
| Riziko sporu | Střední: pravost a způsobilost zůstavitele | Nízké: veřejná listina | Střední až vysoké u nemovitostí: součinnost dědiců, kolace, způsobilost dárce |
Shrnutí: závěť je nejpružnější, ale nejsnáze změnitelná. Dědická smlouva dává druhé straně nejvyšší jistotu a nejnižší riziko sporu, stojí však odměnu notáře a nemůže pokrýt celý majetek. Darování pro případ smrti se hodí především pro konkrétní movité věci, které mají obejít pozůstalost, například sbírku, šperky nebo rodinnou památku. U nemovitostí se vyplatí zvážit raději darování za života s věcným břemenem dožití, jak popisuje článek darování nemovitosti.
Vzor darovací smlouvy
Kromě možnosti odvolání daru se běžné darování liší od darování před smrtí tím, že může proběhnout i za života dárce. To znamená, že předání daru, ale i převod vlastnického práva proběhne okamžitě.
Z toho také vyplývá, že smlouva o darování před smrtí vypadá jinak než v případě klasické darovací smlouvy.
Darovací smlouva totiž neobsahuje výslovné prohlášení dárce, kterým se vzdává svého práva dar odvolat. Zároveň není kladen důraz na její uzavření u notáře, jelikož je menší pravděpodobnost, že ji někdo bude chtít napadnout.
Vzor závěti (poslední vůle)
Závět je často využívána pro řešení majetkových vztahů po smrti. Umožňuje zůstavit dědicům část majetku či všechen majetek. Zároveň je do ní možné zanést vydědění potomků, má-li k tomu zůstavil důvod dle občanského zákoníku.
Na rozdíl od darování pro případ smrti však musíte počítat s odměnou notáře za vedení dědického řízení; soudní poplatek se za řízení o pozůstalosti v prvním stupni neplatí.
Nejčastější otázky a odpovědi
Co je darování pro případ smrti?
Darování pro případ smrti (mortis causa) je smlouva, při které dárce slibuje obdarovanému dar s podmínkou, že obdarovaný dárce přežije. Dar je předán až po smrti dárce. Na rozdíl od závěti jde o dvoustrannou smlouvu – obdarovaný musí souhlas vyjádřit. Upravuje ji § 2063 občanského zákoníku.
Jak se liší darování pro případ smrti od závěti?
Závěť je jednostranné odvolatelné právní jednání, zůstavitel ji může kdykoliv změnit. Darování pro případ smrti je dvoustranná smlouva, kterou lze zrušit jen dohodou obou stran nebo odstoupením, pokud si ho strany ve smlouvě sjednaly; práva dar odvolat se dárce výslovně vzdává (§ 2063 občanského zákoníku). Je proto výraznějším signálem úmyslu a dědici ho napadnou obtížněji.
Kdy je darování pro případ smrti neplatné?
Darování pro případ smrti je neplatné, pokud dárce v době podpisu nebyl způsobilý právně jednat (demence, duševní nemoc), jednal pod nátlakem nebo v omylu, nebo u nemovitosti chybí písemná forma. Notářský zápis zákon nevyžaduje. Pokud chybí přijetí daru, výslovné vzdání se práva dar odvolat nebo listina o něm, smlouva není neplatná, ale posoudí se jako odkaz (§ 2063 a § 1594 odst. 2 občanského zákoníku). Dar budoucího majetku platí jen do poloviny tohoto majetku (§ 2058).
Může nepominutelný dědic napadnout darování pro případ smrti?
Platnou smlouvu napadnout nemůže, dar se mu ale započte na povinný díl jako jiné opatření zůstavitele (§ 1660 odst. 1 občanského zákoníku). Započtení nezakládá povinnost něco vydat (§ 1658), takže při prázdné pozůstalosti opomenutý potomek fakticky nic nezíská. Zůstavitel může započtení v závěti výslovně vyloučit. Neplatnost lze namítat jen pro nezpůsobilost dárce nebo nátlak.
Musí být darování pro případ smrti sepsáno notářem?
Ne. Zákon notářský zápis nevyžaduje. Podle § 2063 občanského zákoníku stačí písemná smlouva, ve které obdarovaný dar přijme a dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. U nemovitosti musí být podpisy úředně ověřené kvůli vkladu do katastru. Notářský zápis se doporučuje: je veřejnou listinou, notář ověří způsobilost dárce a dědici smlouvu napadnou obtížněji.
Jak sepsat darování nemovitosti pro případ smrti?
Sepište písemnou smlouvu s přesným označením nemovitosti podle katastru (číslo listu vlastnictví, parcelní číslo, katastrální území), podmínkou, že obdarovaný dárce přežije, výslovným přijetím daru a výslovným vzdáním se práva dar odvolat; podpisy nechte úředně ověřit. Notářský zápis povinný není, ale zvyšuje odolnost smlouvy proti napadení. Po smrti dárce se podá návrh na vklad do katastru se smlouvou a úmrtním listem, správní poplatek činí 2 000 Kč.
Započítá se darování pro případ smrti na povinný díl?
Ano. Podle § 1660 odst. 1 občanského zákoníku se na povinný díl započte vše, co nepominutelný dědic nabyl odkazem nebo jiným opatřením zůstavitele, kam patří i darování pro případ smrti. Tříletá lhůta se tu prakticky neuplatní, protože účinky daru nastávají až smrtí dárce. Započtení ale nezakládá povinnost něco vydat (§ 1658 občanského zákoníku): je-li pozůstalost téměř prázdná, opomenutý potomek fakticky nic nezíská. Zůstavitel může započtení v závěti vyloučit; dar budoucího majetku je omezen jednou polovinou (§ 2058 občanského zákoníku).
Poslední aktualizace: 17. října 2026