Praxí zjišťujeme časté dotazy na téma, zdali je vhodnější darování před smrtí či pozůstalost nechat takzvaně projít dědickým řízením. Vzhledem k obecnosti dotazu nelze na tuto otázku odpovědět jednoznačně, je ovšem možné uvést možnosti, které současný občanský zákoník nabízí vlastníku pro nakládání s jeho majetkem, a to s odkazem na název článku.

Darování před smrtí

Pokud není vlastník věci či práva jakkoliv omezen s jeho nakládáním, může s ním zacházet téměř dle libosti. Před úmrtím je to typicky darování, tedy bezúplatné převedení vlastnického práva mezi dárcem a obdarovaným. K takovému úkonu se vyžaduje písemná forma pouze v některých případech, nejčastěji je třeba ji dodržet v případě darování nemovitých věcí (dříve nemovitostí).

Více o darování najdete také v článku Darování a nový občanský zákoník.

Darování za života má pro dárce výhodu spočívající v dohledu nad změnou vlastnického práva na obdarovaného. Následně je pak dárci také přiznáno právo na odvolání daru či odstoupení od darovací smlouvy za předem daných podmínek.

VZOR DAROVACÍ SMLOUVY

Dárce má tedy v tomto případě možnost dozírat nad změnou vlastnictví a kontrolovat nakládání s jeho majetkem.

Pokud jde o daňovou povinnost, pak je na obdarovaném, aby odvedl daň z příjmu, pokud od ní není dle zákona osvobozen, přičemž okruh osvobozených osob je uveden v ust. § 4a a § 10 zákona č. 586/1992 Sb., jejichž obsah zde není možné pro obsáhlost přepisovat.

Dědické řízení

Jak probíhá dědické řízení a jak se převádí majetek zůstavitelům? Existuje několik způsobů, a to závětí, dědickou smlouvou nebo dovětkem. Každý z nich má své výhody a nevýhody. Nezapomeňte na daňovou povinnost v rámci dědictví.

Závěť a dědické řízení

Oproti tomu se dědické řízení vede až po smrti zůstavitele. Tento měl však již před smrtí možnost se svým jměním naložit.

Kromě zmíněného darování, při němž dochází (až na výjimky) ke změně vlastníka za života stran, mohl za života pořídit závěť, dědickou smlouvu, dovětek či odkaz.

Závětí zůstavitel pro případ své smrti osobně zanechává svůj jedné čí více osobám alespoň podíl na pozůstalosti. Závěť musí obsahovat vůli zůstavitele povolat dědice, označit pozůstalost (nebo podíl na ní), být datovaná a podepsaná. Závět lze odvolat, případně jí nahradit závětí pozdější.

Závěť může zůstavitel pořídit vlastnoruční, či jinak, avšak před svědky. Více k pořizování závěti v ust. § 1533 a násl. občanského zákoníku.

Vzorový dokument závěti je dostupný ke stažení a k individuálním úpravám.

STÁHNOUT VZOR ZÁVĚTI

Dovětek

Dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku.

Dovětek tedy stručně řešeno rozšiřuje možnosti zůstavitele v naložení s pozůstalostí.

Dědická smlouva

Dědická smlouva se uzavírá mezi zůstavitelem a druhou smluvní stranou, se kterou sjednává obsah přenechané pozůstalosti v případě smrti zůstavitele. Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.

Odkaz

Odkazem může zůstavitel přikázat určité osobě, aby jiné osobě (odkazovníku) vydala určitou věc. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit.

Daně a dědické řízení

Pokud jde o daňovou povinnost, je nabytí z dědictví nebo odkazu od daně osvobozeno. Tato pořízení pro případ smrti lze učinit i u notáře, přičemž v případně některých je tato forma vyžadována přímo zákonem za současné sankce neplatnosti takového úkonu v případě jejího nedodržení.

Za situace kdy s pozůstalostí naloží zůstavitel jen z části, neplatně nebo vůbec, přichází na řadu dědění na základě zákonné dědické posloupnosti.

Závěrem k dědickému řízení

Konečně je třeba ale shrnout, že otázky dědického práva jsou obsahově velmi náročné. Odborná literatura se dědickému právu věnuje na tisících stranách. V tomto článku jsem proto pouze nastínil základní rozdíly a možnosti v nakládání s vlastnictvím zůstavitele, a to jak za života formou darování, tak po jeho smrti. Konkrétní případy je třeba vždy řešit individuálně a za detailní znalosti potřeb daného klienta.

3/5 - hodnocení čtenářů