Dědické řízení: jak dlouho trvá, kdy se ozve notář, lhůty, postup a poplatky

Po smrti blízkého člověka musí pozůstalí zařídit pohřeb a potom vyřešit i právní stránku věci: kdo zdědí majetek, kdo převezme dluhy a kdy se k dědictví skutečně dostanou. O tom rozhoduje dědické řízení, které zákon nazývá řízení o pozůstalosti. Upravuje ho zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále „ZŘS“), a hmotná pravidla dědění stanoví občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále „OZ“).

Jednotlivá ustanovení o řízení o pozůstalosti s doslovnými citacemi najdete v průvodci zákonem o zvláštních řízeních soudních.

V tomto článku najdete, jak dlouho dědické řízení trvá, kdy se ozve notář, jak zjistit, který notář dědictví vyřizuje, jaké lhůty v řízení běží, jak řízení probíhá krok za krokem a kolik stojí.

Jak dlouho trvá dědické řízení?

Zákon pevnou ani maximální délku dědického řízení nestanoví. Řízení trvá tak dlouho, dokud notář nezjistí dědice, majetek a dluhy a dokud nevyprší lhůty, které zákon účastníkům dává.

Zákonnou pojistkou proti průtahům na straně notáře je § 104 ZŘS: soud zruší notáři pověření, je-li tu nebezpečí, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době, a byl-li notář na tuto možnost písemně upozorněn, a pověří jiného notáře. Konkrétní počet měsíců ale zákon neuvádí.

Na délce se nejvíce podepisují tyto okolnosti:

• Počet a dosažitelnost dědiců. Neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu vyrozumí soud vyhláškou a dá mu lhůtu nejméně 6 měsíců, aby se přihlásil (§ 166 ZŘS).
• Dědic s jediným bydlištěm v zahraničí. Lhůta k odmítnutí dědictví je pro něj 3 měsíce místo 1 měsíce (§ 164 odst. 1 ZŘS, § 1487 OZ).
• Rozsah a složitost majetku. Nemovitosti, podíly ve firmách nebo spory o hodnotu mohou vést k soupisu pozůstalosti a ocenění znaleckým posudkem (§ 177 a § 181 ZŘS).
• Dluhy a výhrada soupisu. Navrhne-li dědic s výhradou soupisu svolání věřitelů, mají věřitelé na přihlášení pohledávek nejméně 3 měsíce (§ 174 ZŘS).
• Spor mezi dědici. Je-li sporné, kdo je dědicem, odkáže soud jednoho z účastníků na žalobu a určí mu lhůtu nejméně 2 měsíce (§ 170 ZŘS).
• Nezletilý nebo jinak chráněný dědic. Dohodu dědiců soud schválí, jen neodporuje-li zájmům osoby pod zvláštní ochranou (§ 1693 a § 1696 OZ), což vyžaduje další posouzení.
• Spolupráce pozůstalých. Čím rychleji notáři dodáte podklady o dědicích, majetku a dluzích, tím méně času notář stráví jejich dohledáváním.

Zákonné lhůty, které ovlivňují délku řízení

Za jak dlouho se ozve notář po úmrtí?

Zákon nestanoví lhůtu, do kdy se musí notář po úmrtí ozvat. Nejdříve se ozve poté, co matrika oznámí smrt soudu, soud zahájí řízení a pověří notáře.

Řetězec kroků je daný zákonem:

1. Matriční úřad oznámí smrt soudu příslušnému pro řízení o pozůstalosti (§ 137 ZŘS).
2. Soud zahájí řízení bez návrhu, jakmile se dozví, že člověk zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého (§ 138 odst. 2 ZŘS). Usnesení o zahájení není třeba doručovat.
3. Soud pověří notáře jako soudního komisaře podle rozvrhu (§ 101 ZŘS). Ani toto usnesení není třeba doručovat, takže o pověření se pozůstalí zpravidla dozvědí až od samotného notáře.
4. Notář kontaktuje první osobu, podle Notářské komory ČR většinou toho, kdo se postaral o pohřeb, a sdělí, co bude třeba pro vyřízení pozůstalosti udělat.

Pokud vás notář delší dobu nekontaktuje a potřebujete vědět, v jakém stavu věc je, můžete sami zjistit, kterému notáři byla přidělena (viz další kapitola), a ozvat se mu.

Jak zjistit, který notář vyřizuje dědictví?

Notáře určuje soud podle rozvrhu, který na každý kalendářní rok vydává předseda krajského soudu na návrh notářské komory (§ 101 odst. 1 ZŘS). Který notář dědictví vyřizuje, tedy zjistíte z rozvrhu pro příslušný okresní soud, případně přímo u tohoto soudu.

1. Určete příslušný okresní soud. Je to soud, v jehož obvodu měl zemřelý v době smrti evidován trvalý pobyt; jinak soud podle posledního bydliště, dále podle místa nemovitosti a nakonec podle místa úmrtí (§ 98 odst. 1 ZŘS).
2. Najděte rozvrh pověřování notářů. Notářská komora ČR zveřejňuje rozvrhy řízení o pozůstalosti pro jednotlivé krajské soudy a roky. V rozvrhu najdete pro každý okresní soud seznam notářů a pravidlo přidělování, typicky podle obce bydliště zůstavitele, v některých městech také podle dne v měsíci, kdy zůstavitel zemřel.
3. Pokud si nejste jistí, obraťte se na okresní soud. Notáře pověřuje usnesením soud (§ 101 odst. 2 ZŘS), takže ví, komu věc přidělil. Připravte si jméno, datum narození a datum úmrtí zemřelého a doložte svůj vztah k němu.

Rozvrh neobsahuje seznam jednotlivých dědických věcí, ale pravidla, podle kterých se notáři přidělují. Pozůstalí si notáře vybrat nemohou; podle Notářské komory ČR je to jediný případ, kdy si notáře pro notářskou službu nevolíte, a to kvůli nestrannosti.

S hledáním notáře nezaměňujte Evidenci právních jednání pro případ smrti, kterou vede Notářská komora ČR. Ta neříká, kdo dědictví projednává, ale zda zemřelý zanechal evidovanou závěť, dědickou smlouvu, prohlášení o vydědění a další listiny a u kterého notáře jsou uloženy. Komora tuto informaci po úmrtí sdělí soudu, notáři jako soudnímu komisaři a osobě, která prokáže právní zájem (§ 35b a § 35c notářského řádu). Notář jako soudní komisař do evidence nahlíží v rámci předběžného šetření sám (§ 140 ZŘS).

Co notář smí a jak se závěti zapisují do evidence vedené Notářskou komorou, upravuje zákon o notářích a jejich činnosti.

Jak probíhá dědické řízení: postup krok za krokem

Dědické řízení má dvě hlavní fáze: předběžné šetření, ve kterém notář zjišťuje dědice a majetek, a projednání dědictví, které končí rozhodnutím o dědictví. Notář přitom jedná jménem soudu a má stejná oprávnění jako soud (§ 103 ZŘS).

1. Oznámení úmrtí a zahájení řízení. Matrika oznámí úmrtí soudu, soud zahájí řízení bez návrhu (§ 137 a § 138 ZŘS).
2. Pověření notáře. Soud pověří notáře podle rozvrhu (§ 101 ZŘS).
3. Předběžné šetření. Notář zjistí stav zůstavitelova jmění a okruh dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti a správce pozůstalosti (§ 139 ZŘS). Nahlédne do evidencí (§ 140 ZŘS), vyzve osoby, které mají potřebné informace nebo listiny (§ 141 ZŘS), a zjistí stav a obsah závěti či jiných listin (§ 142 ZŘS).
4. Zajištění majetku, je-li třeba. Soud může nařídit závěru pozůstalosti, zakázat výplaty z účtu zemřelého nebo uložit dlužníkům zůstavitele, aby platili do úschovy soudu (§ 149 až 151 ZŘS).
5. Zastavení řízení u pozůstalosti bez majetku. Nezanechal-li zemřelý žádný majetek, soud řízení zastaví. Zanechal-li jen majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty, vydá ho tomu, kdo se postaral o pohřeb, pokud s tím souhlasí, a řízení zastaví (§ 153 a § 154 ZŘS).
6. Vypořádání společného jmění manželů. Zaniklo-li smrtí manželství a měli-li manželé společné jmění, soud nejprve určí, co z něj patří do pozůstalosti a co pozůstalému manželovi (§ 162 ZŘS).
7. Vyrozumění dědiců a poučení o odmítnutí. Každého pravděpodobného dědice soud vyrozumí o jeho dědickém právu a poučí ho, že může dědictví odmítnout; stanoví mu k tomu lhůtu 1 měsíce, resp. 3 měsíců (§ 164 ZŘS).
8. Poučení o výhradě soupisu. Dědici mají 1 měsíc na to, aby si vyhradili soupis pozůstalosti (§ 175 ZŘS, § 1675 OZ).
9. Zjištění aktiv a pasiv a jejich ocenění. Majetek a dluhy notář zjistí ze soupisu, seznamu pozůstalostního majetku nebo ze společného prohlášení dědiců (§ 172 a § 173 ZŘS). Soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu pozůstalosti (§ 180 ZŘS).
10. Jednání u notáře. K projednání dědictví se zpravidla nařizuje neveřejné jednání, na které se předvolají dědici (§ 182 ZŘS). Jednání není nutné například tehdy, nabývá-li pozůstalost jediný dědic, který předložil prohlášení o majetku (§ 183 ZŘS).
11. Rozhodnutí o dědictví. Soud potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, nebo schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, rozdělí ji podle závěti, případně potvrdí nabytí podle zákonných podílů (§ 185 ZŘS).
12. Právní moc a úkony po skončení. Právní mocí rozhodnutí řízení končí a zanikají opatření k zajištění pozůstalosti (§ 188 ZŘS). Soud vyrozumí katastr nemovitostí a další rejstříky o nových vlastnících; kdo spravoval pozůstalost, oznámí bance, kdo se stal majitelem účtu (§ 190 ZŘS).

Kdo bude dědit

Dědicem se může stát jen ten, kdo má dědický titul. Dědí se podle dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona; tyto tituly mohou působit i vedle sebe (§ 1476 OZ). Dědickou smlouvu přitom zůstavitel nemůže jednostranně zrušit pozdější závětí bez souhlasu smluvního dědice (§ 1590 OZ). Dědicem z dědické smlouvy nebo závěti může být i právnická osoba.

Notář proto ověřuje, zda zemřelý nezanechal závěť nebo dědickou smlouvu. Tyto listiny nemusí být uloženy u notáře; kdo má u sebe závěť nebo jinou listinu významnou pro řízení, musí ji na výzvu vydat (§ 141 odst. 2 ZŘS).

Pokud se pořízení pro případ smrti nenajde, postupuje se podle pravidel dědění ze zákona. V první třídě dědí děti a manžel stejným dílem (§ 1635 OZ). Nedědí-li potomci, dědí ve druhé třídě manžel, rodiče a osoby, které se zůstavitelem žily alespoň rok ve společné domácnosti a pečovaly o ni nebo byly odkázány výživou na zůstavitele; manžel vždy nejméně polovinu (§ 1636 OZ). Dále následují sourozenci, prarodiče a další třídy až do šesté (§ 1637 až 1640 OZ).

Notář zjišťuje také, zda nedošlo k vydědění některého z nepominutelných dědiců, tedy dětí zůstavitele, případně jejich potomků (§ 1643 a § 1646 OZ). Při prvním kontaktu se vás notář zeptá na manžela, děti a další příbuzné. Pokud můžete, připravte si seznam možných dědiců s daty narození a adresami.

Kdo nebyl o dědickém právu vyrozuměn, může své právo uplatnit u soudu písemně nebo ústně do protokolu až do pravomocného skončení řízení (§ 167 ZŘS).

Zjišťování majetku a dluhů

Pozůstalost tvoří majetek, který zůstavitel vlastnil v den smrti, i dluhy, které po něm zůstaly (§ 171 ZŘS). Notáři rovnou dodejte čísla bankovních účtů, listiny k nemovitostem, úvěrové smlouvy, informace o členských podílech, pojistkách a dalším majetku. Notář údaje ověří a doplní, například dotazy u bank nebo nahlédnutím do katastru nemovitostí.

Majetek se oceňuje podle stavu v době smrti (§ 181 odst. 2 ZŘS). V jednodušších případech stačí společné prohlášení dědiců o majetku a jeho hodnotě. Pokud se dědici neshodnou nebo jde o složitější majetek, může soud nařídit soupis pozůstalosti a cenu lze v odůvodněných případech zjistit znaleckým posudkem (§ 177 a § 181 odst. 1 ZŘS). Majetek a dluhy, na kterých se dědici neshodnou, se v řízení nezohlední a jejich vypořádání je pak věcí žaloby (§ 172, § 173 a § 189 ZŘS).

U dětí zůstavitele může hrát roli i započtení daru na povinný díl. Na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, nepřihlíží se však k obvyklým darům (§ 1660 OZ). Potomkovi se navíc započte, co mu zůstavitel dal na založení domácnosti, manželství či podnikání nebo na úhradu jeho dluhů jako zletilého, a to i za dobu delší než tři roky, pokud zůstavitel neprojevil opačnou vůli (§ 1661 OZ).

Ukončení řízení a dohoda dědiců

Na jednání notář dědice seznámí s majetkem a dluhy a případně se závětí. Dědicové mohou uzavřít dohodu o vypořádání dědictví. Nepořídil-li zůstavitel pro případ smrti (závětí, dědickou smlouvou ani odkazem), mohou se dědici před soudem dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli; dohoda musí rozdělit celou známou pozůstalost (§ 1695 a § 1696 OZ). Pokud se dědici nedohodnou a nepožádají společně o rozdělení, potvrdí soud nabytí dědictví podle dědických podílů (§ 1697 odst. 3 OZ). Jak to vypadá v praxi mezi bratry a sestrami, popisuje článek vypořádání dědictví mezi sourozenci.

Kdo nebyl účastníkem jako dědic v době rozhodnutí, může se svého práva k pozůstalosti domáhat žalobou (§ 189 odst. 2 ZŘS). Spor účastníků o to, zda je závěť platná, řeší soud už v řízení tak, že jednoho z nich odkáže na žalobu (§ 170 ZŘS). Objeví-li se majetek až po skončení řízení, projedná se dodatečně (§ 192 a § 193 ZŘS).

Na co si v dědickém řízení dát pozor: dluhy, odmítnutí a výhrada soupisu

Dědic nedědí jen majetek, ale i dluhy zůstavitele (§ 1701 OZ). Před předluženým dědictvím se lze chránit dvěma způsoby: odmítnutím dědictví, nebo výhradou soupisu.

• Odmítnutí dědictví je výslovné prohlášení vůči soudu, které lze učinit do 1 měsíce od vyrozumění (3 měsíce při jediném bydlišti v zahraničí). Po uplynutí lhůty právo odmítnout zaniká (§ 1487 OZ). Odmítnout nelze jen zčásti, pod podmínkou nebo s výhradou (§ 1489 OZ) a k odmítnutí se nepřihlíží, pokud dědic už svým jednáním dal najevo, že dědictví přijímá. Kdo dědictví odmítne, hledí se na něj, jako by nikdy nedědil (§ 1486 OZ). Podrobně v článku odmítnutí dědictví.
• Výhrada soupisu pozůstalosti znamená, že dědic hradí dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví (§ 1706 OZ). Uplatnit ji musí do 1 měsíce od vyrozumění (§ 1675 OZ). Kdo výhradu neuplatní, hradí dluhy v plném rozsahu (§ 1704 OZ). Více v článku zděděné dluhy a výhrada soupisu.
• Vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice je možné v řízení před soudem, pokud dědic dědictví neodmítl a druhý dědic souhlasí (§ 1490 OZ).

Od manžela, potomků a předků zůstavitele a od dalších dědiců, kteří nejsou svéprávní, známí a přítomní, si soud výslovné vyjádření k výhradě soupisu vyžádá po předvolání (§ 1676 OZ, § 176 ZŘS). U svéprávného, známého a přítomného dědice, který k zůstaviteli nemá takový vztah, platí, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, výhradu neuplatňuje.

Lhůta pro vyplacení dědictví: kdy se k majetku dostanete

Pevnou lhůtu pro „vyplacení“ dědictví zákon nestanoví. K majetku se dědic dostane po právní moci rozhodnutí o dědictví, i když dědictví nabývá zpětně ke dni smrti zůstavitele (§ 1479 OZ, § 185 odst. 1 ZŘS).

• Rozhodnutí nabude právní moci, pokud proti němu nikdo nepodá odvolání do 15 dnů od doručení (§ 204 o. s. ř.).
• Po právní moci soud vyrozumí katastr nemovitostí a další veřejné seznamy, kdo se stal vlastníkem (§ 190 odst. 1 ZŘS).
• Kdo spravoval pozůstalost, oznámí bance, kdo se stal majitelem účtu zemřelého, a věřitelům a dlužníkům, kdo převzal pohledávky a dluhy (§ 190 odst. 2 ZŘS).
• Ještě před skončením řízení může soud na žádost povolit dědici volně nakládat s určitými předměty z pozůstalosti (§ 161 ZŘS).
• Náklady pohřbu se hradí z pozůstalosti (§ 114 odst. 2 OZ).

Pokud dědíte nemovitost a plánujete ji prodat, prostudujte si i pravidla daně z příjmů při prodeji nemovitosti z dědictví.

Kolik stojí dědické řízení: odměna notáře a poplatky

Za dědické řízení zaplatíte odměnu notáři podle notářského tarifu (vyhláška č. 196/2001 Sb., ve znění účinném od 14. 3. 2025), náhradu jeho hotových výdajů a DPH, je-li notář plátcem. Soudní poplatek se za řízení o pozůstalosti v prvním stupni neplatí a daň z nabytí dědictví neexistuje.

• Soudní poplatek: řízení o pozůstalosti v prvním stupni je od poplatku osvobozeno (§ 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb.). Poplatek se platí až za případné odvolání.
• Daň: dědická daň byla zrušena k 1. 1. 2014 (zákon č. 357/1992 Sb. zrušilo zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Příjem z nabytí dědictví nebo odkazu je u fyzických osob osvobozen od daně z příjmů (§ 4a písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.).
• Odměna notáře: její výši si notář nemůže určit sám. Základem je obvyklá cena aktiv pozůstalosti, tedy majetku bez odečtení dluhů (§ 12 odst. 1 notářského tarifu).

Sazby odměny notáře v dědickém řízení

Částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává (§ 13 odst. 1 notářského tarifu).

Příklady výpočtu odměny (bez DPH a hotových výdajů):

Další pravidla notářského tarifu:

• Bylo-li řízení zastaveno (například pozůstalost bez majetku), činí odměna 1 000 Kč (§ 11 odst. 1).
• Za soupis pozůstalosti prováděný na místě samém náleží notáři 1 500 Kč za každou započatou hodinu (§ 14 odst. 1).
• Byly-li úkony mimořádně obtížné nebo časově náročné, lze odměnu zvýšit nejvýše o 100 % (§ 14 odst. 4).
• Za veřejné zjištění stavu a obsahu závěti náleží notáři jako soudnímu komisaři 500 Kč (§ 15 odst. 2).
• Vedle odměny hradí dědici hotové výdaje, například doručování a platby za získání informací o majetku, a není-li řízení zastaveno, paušál 300 Kč za úkony po skončení řízení (§ 19).

O tom, kdo a kolik notáři zaplatí, rozhodne soud v usnesení, kterým řízení končí. Odměnu platí dědici nepředluženého dědictví podle poměru svých podílů; u předluženého dědictví ji platí stát (§ 108 ZŘS).

Jak dědické řízení usnadnit pozůstalým

Nejvíc času a sporů mezi dědici ušetří to, co zůstavitel zařídí ještě za života. Platná závěť nebo dědická smlouva notáři rychle ukáže, kdo dědí, a omezí prostor pro spory. Kdo chce majetek předat už za života, může zvážit darování nemovitosti; rozdíly obou cest shrnuje článek darování před smrtí, nebo dědické řízení. Přehled dalších kroků najdete v článku co zařídit před smrtí.

Nejčastější otázky

Jak dlouho trvá dědické řízení?

Pevnou ani maximální délku dědického řízení zákon nestanoví. Hrozí-li, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době, a notář byl na to písemně upozorněn, soud mu pověření zruší a pověří jiného notáře (§ 104 ZŘS). Délka závisí na počtu a dosažitelnosti dědiců, rozsahu majetku a dluhů, na tom, zda se dědici dohodnou, a na zákonných lhůtách, například 1 měsíc na odmítnutí dědictví nebo nejméně 6 měsíců pro neznámého dědice.

Za jak dlouho po úmrtí se ozve notář?

Lhůtu, do kdy se musí notář ozvat, zákon nestanoví. Matrika nejprve oznámí úmrtí soudu, soud zahájí řízení bez návrhu a pověří notáře podle rozvrhu (§ 137, § 138 a § 101 ZŘS). Usnesení o pověření není třeba doručovat, proto se o notáři obvykle dozvíte až z jeho předvolání. Notář zpravidla nejdřív kontaktuje toho, kdo zajistil pohřeb.

Jak zjistím, který notář vyřizuje dědictví?

Notáře pověřuje podle ročního rozvrhu okresní soud příslušný zpravidla podle trvalého pobytu zemřelého (§ 98 a § 101 ZŘS). Rozvrhy pro jednotlivé soudy zveřejňuje Notářská komora ČR na nkcr.cz; notáři se v nich přidělují zpravidla podle obce bydliště, někde také podle dne úmrtí. Pokud si nejste jistí, zeptejte se přímo okresního soudu, který notáře pověřil.

Jaké lhůty platí v dědickém řízení?

Nejdůležitější je lhůta k odmítnutí dědictví: 1 měsíc od vyrozumění soudem, při jediném bydlišti v zahraničí 3 měsíce (§ 1487 OZ). Stejně 1 měsíc má dědic na výhradu soupisu (§ 1675 OZ). Neznámý dědic má na přihlášení nejméně 6 měsíců, věřitelé při svolání nejméně 3 měsíce a odvolání proti usnesení lze podat do 15 dnů od doručení.

Mohu dědictví odmítnout?

Ano, dědictví lze odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu do 1 měsíce ode dne, kdy vás soud vyrozuměl o tomto právu, při jediném bydlišti v zahraničí do 3 měsíců (§ 1487 OZ). Po uplynutí lhůty právo zaniká. Odmítnout nelze jen část dědictví ani s podmínkou (§ 1489 OZ). Kdo chce dluhy hradit jen do výše zděděného majetku, může místo odmítnutí uplatnit výhradu soupisu.

Kolik zaplatím za dědické řízení?

Platí se odměna notáře podle notářského tarifu, hotové výdaje a DPH, soudní poplatek v prvním stupni ani daň se neplatí. Odměna se počítá z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti: 2 % z prvních 500 000 Kč, dále klesající sazby, nejméně 2 000 Kč (§ 13 vyhlášky č. 196/2001 Sb.). Při majetku za 1 000 000 Kč činí odměna 14 500 Kč bez DPH. Zastavené řízení stojí 1 000 Kč.

Kdy dostanu peníze nebo majetek z dědictví?

Zákon pevnou lhůtu pro vyplacení dědictví nestanoví. K majetku se dostanete po právní moci rozhodnutí o dědictví, tedy pokud nikdo nepodá odvolání do 15 dnů od doručení. Soud pak vyrozumí katastr nemovitostí a správce pozůstalosti oznámí bance nového majitele účtu (§ 190 ZŘS). S určitými věcmi může soud povolit nakládat už během řízení (§ 161 ZŘS).

Co dělat, když mě notář k dědickému řízení nepozval?

Pokud se domníváte, že jste dědic, a nikdo vás nevyrozuměl, můžete své dědické právo uplatnit u soudu písemně nebo ústně do protokolu až do pravomocného skončení řízení (§ 167 ZŘS). Stačí kontaktovat pověřeného notáře nebo okresní soud. Pokud už řízení pravomocně skončilo, můžete se svého práva domáhat žalobou (§ 189 odst. 2 ZŘS).

Lze v dědickém řízení změnit notáře?

Notáře si dědici vybrat ani vyměnit nemohou, přiděluje ho soud podle rozvrhu (§ 101 ZŘS). Jiného notáře soud pověří jen ve zvláštních případech: rozhodne-li o vyloučení notáře (§ 105 ZŘS), nebo zruší-li mu pověření, protože hrozí, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době (§ 104 ZŘS). V takovém případě se nový notář opět určí podle rozvrhu.

Musí se dědické řízení konat, i když zemřelý nic nezanechal?

Řízení se zahájí vždy, ale pokud zemřelý nezanechal žádný majetek, soud ho zastaví (§ 153 ZŘS). Zanechal-li jen majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty, vydá ho tomu, kdo se postaral o pohřeb, pokud s tím souhlasí, a řízení zastaví (§ 154 ZŘS). Odměna notáře za zastavené řízení činí 1 000 Kč (§ 11 vyhlášky č. 196/2001 Sb.).

Chcete svým blízkým dědické řízení usnadnit a předem určit, komu má váš majetek připadnout? Inspirovat se můžete naším vzorem závěti.

Upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní posouzení.

Citované právní předpisy

• Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (§ 98 až 108, § 137 až 193)
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 114, § 1476, § 1479, § 1486 až 1490, § 1590, § 1635 až 1640, § 1643, § 1646, § 1660, § 1661, § 1675, § 1676, § 1693 až 1697, § 1701, § 1704, § 1706)
• Vyhláška č. 196/2001 Sb., notářský tarif (§ 11 až 15, § 19)
• Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád (§ 35b, § 35c)
• Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (§ 11 odst. 1 písm. e))
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 4a)
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (§ 204)

Poslední aktualizace: 4. října 2026