Vydědění

vydědění

„Když si ho vezmeš, tak tě vydědím.“ Takové a podobné věci často slýcháme ve filmech, ale jak je to ve skutečnosti? Mohou rodiče vydědit své nezvedené děti? A mají děti nějakou možnost, jak se bránit proti vydědění? Pojďme se podívat, co říká právo.

Definice vydědění

Institut vydědění obsahuje občanský zákoník v ustanoveních § 1646 až 1649. Jde o jednostranný právní úkon zůstavitele. Zůstavitel tak činí prohlášení o vydědění, jehož cílem je, aby byl z dědění vyloučen neopominutelný dědic. Neopominutelný dědic může být vyděděn úplně nebo mu může být zkrácen jeho dědický podíl.

Kdo může být vyděděn?

Vydědit lze osoby, které jsou zákonem označeny za nepominutelné dědice. Těmi jsou pouze děti zůstavitele, pokud samy nedědí (např. už zemřely), tak jejich potomci.

Neopomenutelný dědic

Neopomenutelný dědic má nárok na povinný díl z pozůstalosti. To znamená, že i kdyby zůstavitel sepsal závěť, ve které vše odkazuje svému kadeřníkovi, mají děti zůstavitele stejně dědické právo k tomu, aby získali z pozůstalosti alespoň část z toho, co by dědili, kdyby zde žádné pořízení pro případ smrti nebylo. Tato část je u nezletilých dědiců alespoň tři čtvrtiny z jejich zákonného dědického podílu a u zletilých potomků alespoň čtvrtina.

Z uvedeného vyplývá, že vždy se jedná o vydědění potomka. Manželé ani jiní příbuzní nejsou nepominutelní dědici. K vydědění manžela tedy nemůže dojít. Pokud zůstavitel nechce, aby nějaké osoby dědily, může je z dědění vyloučit tím, že sepíše prohlášení o tom, že zákonní dědicové pozůstalost nenabudou. Případně může sepsat závěť a majetek odkázat někomu jinému.

Zákonné důvody k vydědění

Zákon chrání nepominutelné dědice pro jejich blízký vztah k zůstaviteli. Zůstavitel se nemůže rozhodnout pro vydědění dítěte jen tak, či vyhrožovat vyděděním, aby mu byly jeho děti po vůli. Aby mohlo dojít k vydědění, musí být splněn jeden ze zákonných důvodů. Jsou jimi situace, kdy nepominutelný dědic:

  • neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
  • neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
  • byl odsouzen pro trestný čin, který svědčí o tom, že má zvrhlou povahu,
  • vede trvale nezřízený život,
  • je za zadlužený nebo si počíná tak, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová jeho díl z dědictví (v tomto případě, se nepominutelný dědic „přeskočí“ a jeho díl se zůstaví jeho potomkům).

Navíc lze vydědit i toho, kdo nemá dědickou způsobilost. Jedná se např. o osobu, která se dopustila jednání, které má povahu trestného činu, proti zůstaviteli nebo jeho rodině.

Vztahuje se vydědění i na potomky vyděděného?

Pokud otec vydědí svého syna, budou dědit děti tohoto syna místo něj? Zůstavitel může určit v prohlášení o vydědění, zda budou dědit potomci osoby, kterou chce vydědit, nebo ne.

Pokud není v prohlášení o vydědění nic uvedeno, tak platí, že pokud ho vyděděný potomek přežije, nedědí on ani jeho potomci. Pokud by vyděděný dědic zemřel dříve než sám zůstavitel, potomci tohoto dědice by dědili.

Náležitosti prohlášení o vydědění

Prohlášení o vydědění se činí stejně jako závěť. Stejně může také být změněno nebo zrušeno. To znamená, že může být napsáno buď vlastnoručně, před dvěma svědky či notářským zápisem. Může být i na stejné listině jako je sama závěť.

Prohlášení musí obsahovat označení zůstavitele (jméno, příjmení, datum narození, adresa) a označení osoby, která má být vyděděna. Musí být opatřeno datem a podpisem, který by měl celý text uzavírat.

Nezbytnou náležitostí prohlášení není uvedení důvodu, proč k vydědění neopomenutelného dědice došlo. Je však vhodné, aby jej zůstavitel uvedl. V případě, že vyděděný potomek podá žalobu proti vydědění a v prohlášení nebyl žádný důvod uveden, musí ostatní dědicové prokázat, že zde takový zákonný důvod byl. Pokud důvod zůstavitel uvede, bude na vyděděném, aby prokázal, že zde žádný důvod, aby byl vyděděn, není.

Jak se bránit proti vydědění

K vyřízení dědictví je pověřen notář. V řízení o pozůstalosti kontaktuje všechny zúčastněné osoby (viz dědické skupiny). Vyrozumění od notáře tedy bude většinou způsob, jak se dozvím o vydědění.

Pokud s vyděděním vyděděný dědic nesouhlasí, může podat žalobu k soudu. V řízení bude muset prokázat, že nebyl naplněn důvod, pro který byl vyděděn. V případě, že důvod uveden nebyl, budou to muset prokázat zbylí dědicové.

Soud bude posuzovat nejen chování dědice, ale i chování zůstavitele. Pokud on sám neplnil své rodičovské povinnosti, o potomka se nikdy nezajímal nebo ho špatně vychovával, nemůže mu pak klást za vinu, že vede nezřízený život nebo o něj nejeví zájem.

Vydědění
5 (100%) 2 hlas[ů]