Výživné a nový občanský zákoník

Výživné a nový občanský zákoník

Výživovací povinnost neboli výživné

Pod pojmem „výživné“ chápeme určitý majetkový soubor, který poskytuje jedna osoba druhé, aby uspokojila její životní potřeby. Základem tohoto plnění je jejich osobní vztah, který může mít povahu příbuzenského svazku nebo existujícího či rozvedeného manželství.

NOZ ve svém § 910 a n. upravuje vyživovací povinnost nejen mezi rodiči a dětmi, ale také mezi manžely, rozvedenými manžely, mezi potomky a předky a dále také výživné a úhradu některých nákladů neprovdané matce.

V první řadě mají vyživovací povinnost bližší příbuzní a nemohou-li plnit oni, tak nastupuje vyživovací povinnost vzdálenějších příbuzných. Výživné se přizná, není-li se oprávněný schopen sám uživit, přičemž se přihlíží k odůvodněným potřebám oprávněného, jeho majetkovým poměrům, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Význam má i jednání povinného a jeho rozhodování ohledně zaměstnání, výdělečné činnosti či majetkových poměrů. Podstupování majetkových rizik, ale i nedostatečná péče o oprávněného jsou předmětem zkoumání při posuzování schopností, možností a majetkových poměrů povinného.

Nastane-li situace, kdy je více povinných osob se stejným postavením vůči oprávněnému, rozdělí se vyživovací povinnost poměrně k jejich schopnostem a majetkovým poměrům.

reklama inzerce clanek

Výživné mezi rodiči a dětmi/předky a potomky

Nadále platí, že životní úroveň dítěte má být v zásadě shodná s životní úrovní rodičů a povinnost dítěte je zajistit svým rodičům slušnou výživu. Nezletilé dítě má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z tohoto majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

Předmětem rozhodování soudu o výživném a jeho výši může být i tvorba úspor, je-li to odůvodněno potřebami dítěte a připouštějí-li to majetkové poměry výživou povinné osoby a okolnosti případu.

NOZ zpřísnil sankci pro povinné rodiče, kteří nezajistí součinnost k objektivnímu zjištění svých příjmů. V takovém případě se bude mít za to, že příjmy povinného činí 25 násobek částky životního minima.

V případech hodných zvláštního zřetele lze v rámci řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti rozhodnout o složení zálohy na výživné splatné v budoucnu. Výživné pak přechází do vlastnictví dítěte postupně.

Za zmínku stojí také pojednání o výživném dítěti na vysoké škole.

Výživné neprovdané a úhrada některých nákladů neprovdané matce

Neprovdaná matka má vůči otci dítěte nárok na výživné po dobu dvou let od narození dítěte a na přiměřený příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost uhradit náklady spojené s těhotenstvím a porodem má muž, jehož otcovství je pravděpodobné.

Soud může tomuto muži na návrh ženy uložit, aby výživné a zmíněný příspěvek uhradil předem.

Placení výživného

Výživné se platí v zásadě vždy jednou měsíčně a pro děti ho lze přiznat i 3 roky zpětně, a to i pro děti zletilé. I výživné neprovdané matce a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat zpětně, ovšem nejdéle dva roky od porodu.

Soud může o způsobu hrazení výživného rozhodnout i jinak a mezi oprávněnou a povinnou osobou může dojít k dohodě o odlišném režimu.

 Image courtesy of Surachai at FreeDigitalPhotos.net

Výživné a nový občanský zákoník
Jak se Vám líbil článek?