Odškodnění nároku na náhradu duševních útrap po dopravní nehodě

Odškodnění nároku na náhradu duševních útrap po dopravní nehodě

Nárok na náhradu tzv. duševních útrap po dopravní nehodě případně jiné zdravotní újmě dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, koncepčně nahradil nárok na náhradu jednorázového odškodnění pozůstalých, jenž byl upraven v § 444 „starého“ občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb. Oproti původní úpravě, dle níž byl nejenom úzce specifikovaný okruh osob, kterým tento nárok náležel (šlo pouze o rodiče, sourozence, manžela, děti a osoby žijící se zesnulým ve společné domácnosti), ale i přesně stanovená výše odškodnění (v rozmezí od 85.000,-Kč – 240.000,-Kč), se nová právní úprava zaměřuje na odškodnění většího okruhu osob, aniž by výši odškodnění jakkoliv explicitně specifikovala.

Dle § 2959 je možno odškodnit duševní útrapy vzniklé z důvodu usmrcení nebo zvlášť závažného poškození zdraví, a to v případě manžela, partnera, dítěte, rodiče, osoby sešvagřené, osoby žijící ve společné domácnosti či jiné osoby blízké v poměru rodinném či obdobném, pokud by vzniklou újmu pociťovala jako újmu vlastní. K tomuto je třeba dále dodat, že za tzv. zvlášť závažné poškození zdraví je třeba považovat případy komatiků či paraplegiků, tedy osob nenávratně odkázaných na pomoc druhých osob. Nárok na náhradu duševních útrap tudíž vzniká přímo osobám blízkým v průběhu života takto závažně postižené osoby. Jelikož nová právní úprava stanovila neurčitý okruh osob, kterým by toto odškodnění náleželo, a především neurčila finanční rozsah takovéto náhrady, bude v tomto směru zásadní jakým osobám a jakou výši odškodnění budou ve svých rozhodnutích přiznávat obecné soudy.

V současné době je určitým měřítkem pro určení výše tohoto nároku rozhodnutí Nejvyššího soudu v ČR ze dne 12.4.2016, sp.zn. 4 Tdo 1402/2015, v němž bylo stanoveno základní rozpětí v částkách 240.000,-Kč – 500.000,-Kč, a to pro skupinu nejvíce citově spjatých osob se zesnulým či těžce zdravotně postiženým. Výši odškodnění je pak dle Nejvyššího soudu třeba modifikovat vzhledem k intenzitě vztahů mezi příbuznými, k zavinění škůdce, k věku pozůstalého i zesnulého, k materiální závislosti pozůstalého na zemřelém, apod. Při určení, zda pozůstalému skutečně tento nárok vnikl, je proto třeba zkoumat, zda byl mezi pozůstalým a zesnulým prokazatelně silný citový vztah, v jakém příbuzenském vztahu byli, ale i třeba to, zda žili se zesnulým ve společné domácnosti, zda byl na zesnulém materiálně závislý, apod.

Shora uvedené je při uplatnění tohoto nároku nutno prokázat, a to např. čestným prohlášením blízkých osob, rodným či oddacím listem, rodinnými fotografiemi, vzájemnou písemnou komunikací, potvrzením obce o vedení společné domácnosti, apod. Nová právní úprava tak umožňuje odškodnit daleko širší okruh osob a obecně i ve vyšších částkách, na poškozené však kladou daleko vyšší nároky, co se týká prokázání intenzity jejich vztahu se zesnulým.

Pro získání maximálního odškodnění nejen nároku na náhradu duševních útrap si dovoluje Spolek na ochranu práv poškozených nabídnout zcela bezplatnou konzultaci, pomoc se sepsáním a získáním všech potřebných dokumentů, uplatnění nároků vůči pojišťovně viníka a v případě nutnosti i bezplatné zastupování při soudním sporu. Na rozdíl od komerčně zaměřených subjektů působících na českém trhu nepožaduje náš spolek fixní provizi ze získaného odškodnění, uvítáme dobrovolný příspěvek na další činnost spolku.

Odškodnění nároku na náhradu duševních útrap po dopravní nehodě
4.5 (90%) 2 hlas[ů]