Prekluze

prekluze

S pojmem promlčení jste se asi již setkali. Víte ale, co je to prekluze? A kde se všude používá? Pokud ne, přečtěte si náš článek. Uplynutí prekluzivní lhůty vás totiž bude mrzet víc, než když dojde k promlčení.

Obecně k pojmu prekluze

Slovo prekluze pochází z latiny a znamená uzavření. Pokud je něco v prekluzi, znamená to, že to zaniklo. Například prekluze měny znamená, že stát začne používat jiné platidlo. Prekluze bankovek vás může překvapit třeba ve Velké Británii, která v posledních letech mění všechny své papírové peníze za nové plastové. Ty staré si můžete vyměnit v Bank of England, v obchodech vám je nevezmou.

A jak je to v právu? Prekluze podle občanského zákoníku znamená, že pokud není právo vykonáno ve stanové prekluzivní lhůtě, tak zanikne. Zákon však musí výslovně stanovit, že právo po uplynutí lhůty zaniká. V opačném případě by se jednalo o promlčení.

Prekluze v občanském zákoníku

Úpravu prekluze nalezneme v § 654  NOZ. Aby nastala, musí být splněny dvě podmínky:

  • uplynula prekluzivní lhůta
  • právo nebylo v prekluzivní lhůtě vykonáno

Pokud nastane prekluze, právo zanikne. Prekluze pohledávky tak znamená, že zanikne i povinnost dlužníka. Pokud by věřitel získal plnění, které bylo prekludováno, musel by je vrátit.  Jinak by se totiž jednalo o bezdůvodné obohacení věřitele.

Pokud by věřitel vymáhal své právo u soudu, musel by soud sám rozhodnout o tom, že došlo k prekluzi práva, a to i kdyby to dlužník nenamítal.

Reklama

Pokud tedy jednou dojde k prekluzi, má věřitel smůlu a svého práva se již nedovolá.

V rámci prekluze můžeme rozlišit mezi subjektivní a objektivní prekluzivní lhůtou. Subjektivní lhůta počíná běžet od okamžiku, kdy jsme se dozvěděli o porušení našeho práva, vzniku škody apod. Objektivní prekluzivní lhůta je časový úsek, který běží od okamžiku, kdy můžeme naše právo poprvé vymáhat. Nezáleží přitom, jestli o něm víme.

Prekluze vs promlčení

Promlčení nastává v soukromém právu mnohem častěji než prekluze. Na rozdíl od prekluze promlčení neznamená zánik práva. Právo je pouze oslabeno. Věřitel tak může dál požadovat, aby mu dlužník poskytl plnění. Pokud si však dlužník uvědomí, že došlo k promlčení, není plnění povinen poskytnout.

V případě, že se promlčené právo dostane před soud, musí dlužník promlčení namítnout. Kdyby na to soud neupozornil, mohl by soud rozhodnout v jeho neprospěch.

Promlčují se v zásadě všechna majetková práva, kromě těch, u kterých zákon stanoví, že u nich k promlčení nedochází.

Prekluze se v občanském právu používá pouze tam, kde je to zákonem přímo stanoveno. Jedná se tak o pouze o výjimečný právní institut, na který narazíte v běžném životě zřídka.

Někdy se pojem prekluze a promlčení směšují. Například v trestním právu se používá termín promlčení trestného činu či promlčení výkonu trestu. Ve skutečnosti však znamenají prekluzi. Pokud je trestný čin promlčen, jeho trestnost zaniká přímo ze zákona a pachatele již nelze odsoudit. Kdyby šlo o skutečné promlčení, musel by obviněný u soudu vznést námitku promlčení.

Příklady prekluze v právu

Občanský zákoník používá prekluzi na různých místech. Například:

  • Pokud chceme podat žalobu na ochranu nebo na uchování držby, musíme ji podat do šesti týdnů ode dne, kdy jsme se dozvěděli o svém právu a osobě, která naši držbu ohrožuje (subjektivní lhůta), nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy jsme mohli poprvé uplatnit své právo (objektivní lhůta).
  • Jsme věřiteli, ale dlužník prodal svůj závod. Nyní hrozí, že naši pohledávku nevymůžeme. V takovém případě máme jeden měsíc od chvíle, kdy jsme se o prodeji dozvěděli, na to, obrátit se na soud, aby byl prodej závodu vůči nám neúčinný (subjektivní lhůta). Nejpozději se na soud však můžeme obrátit do uplynutí tří let od prodeje závodu (objektivní lhůta).
  • Pokud chceme uplatnit škodu na vnesené věci, musíme tak učinit do patnácti dnů po dni, kdy jsme se o škodě museli dozvědět.
  • Pronajímáme-li si byt v domě, ve kterém dojde k rozdělení práv na vlastnické právo k jednotkám, máme k bytu předkupní právo. To zanikne, pokud nabídku k prodeji nevyužijeme do šesti měsíců.

S prekluzí se lze setkat i v rámci daňového práva. Např. daňový řád stanoví, že správce daně má lhůtu tří let, ve které je oprávněn stanovit daň, snížit ji či zvýšit. Prekluze daně znamená, že finanční úřad již nemá pravomoc daň vymáhat. Výpočet prekluze se počítá ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání nebo dnem, ve kterém se daň stala splatnou, pokud zde povinnost podat daňové přiznání nebyla.

Prekluzi nalezneme i ve správním právu. Stejně jako trestné činy, i u přestupků se běžně mluví, že jde o promlčení. Ve skutečnosti se tím ale myslí prekluze přestupku, ke které dochází v souladu se zákonem o odpovědnosti za přestupky po třech až pěti letech.