Závěť je vůbec nejčastější formou vyjádření poslední vůle zůstavitele. K jejímu sepsání není třeba ani úředního ověření podpisu. Stačí pouze sepsat svou poslední vůli vlastní rukou a za splnění dalších zákonných požadavků je závěť platná bez jakékoliv nutnosti do procesu vnášet třetí strany. Avšak i závěť má své nevýhody a existují situace, pro které závěť není vhodnou formou vyjádření poslední vůle. Právě alternativy pro tyto situace vám představíme.
Náležitosti a využití závěti
Hlavní náležitostí výchozí formy závěti (tzn. holografní závěť nebo vlastnoruční závěť) je, že musí být plně sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele. Je také žádoucí, aby obsahovala datum jejího pořízení pro případ, že by závětí existovalo více. Dále je možné sepsat závěť s notářem a nechat si ji uložit do centrální evidence závětí a uschovat u notáře. Závěť lze i sepsat na počítači a následně ji podepsat za přítomnosti dvou svědků, kteří závěť také podepíšou.
Závěť je úplně nejlepší volbou v případě, že by po smrti zůstavitele mohla vzniknout odúmrť (tzn. zůstavitel neměl žádné dědice a majetek připadne státu). Zůstavitel tak muže zvolit dědice, na které zákon nepamatuje, a zajistit, že jeho majetek zůstane v rukou blízkých osob.
Pokud si přejete, aby s pozůstalostí bylo nakládáno dědici dle jejich uvážení, není závěť špatnou volbou. Největší nevýhodou ale i v tomto případě představují náklady řízení o pozůstalosti. Notář, který vykonává roli soudního komisaře, si účtuje za úkony spojené s řízením náklady v poměru k obvyklé hodnotě pozůstalosti. To znamená, že s rostoucí hodnotou pozůstalosti rostou i náklady za řízení.
Alternativy závěti
Jako jasnou nejbližší alternativou závěti se nabízí dědická smlouva. Jde stále o druh pořízení pro případ smrti a její využití je nejefektivnější v případech, kdy potřebujete detailněji upravit vztahy s jedním dědicem. Jak už název institutu může napovídat, jde na rozdíl od závěti o dvoustranné právní jednání.
Specifikem dědické smlouvy je, že jí nelze upravit celou pozůstalost. Ze zákona musí zůstat čtvrtina pozůstalosti volná pro jiné vyjádření poslední vůle zůstavitele. Je ale možné zbylou čtvrtinu upravit závětí, a to i v prospěch stejného dědice.
Ne nutně alternativou, ale doplňkem může být tzv. dovětek, který může být zřízen jak k závěti, tak k dědické smlouvě. Nejčastěji se dovětek používá k zřízení odkazu. Odkazem můžete vyčlenit určitý majetek z pozůstalosti a přikázat dědici, aby jej vydal odkazovníkovi. Odkazovník se ale nestává dědicem. Znamená to, že odkazovník není ani účastníkem řízení o pozůstalosti.
Zvláštní smlouvou někde na pomezí mezi dědickou smlouvou a darovací smlouva je tzv. darování pro případ smrti. Mimo samozřejmé specifikum podmínění darování úmrtím dárce je tato darovací smlouva neobvyklá tím, že se dárce vzdává svého práva na odvolání daru a obdarovaný se zavazuje dar přijmout.
Svěřenecký fond
Všechny výše zmíněné alternativy trpí ale stejnou vadou jako závěť, a to jsou právě náklady řízení. Není to ale jediná nevýhoda tradičního pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi rigidní, co se omezení nakládání s majetkem týče. Právě svěřenecký fond, který je možné zřídit jak za života, tak i závětí, může přesně tento problém řešit.
Při zakládání svěřeneckého fondu se zřizuje svěřenecký správce, tj. osoba, která bude majetek spravovat, a určuje se obmyšlený, tj. člověk, který má práva na plnění ze svěřeneckého fondu (obmyšlených může být i více). Takže namísto toho, abyste v závěti označovali dědice a majetek přímo rozdělovali, můžete z těchto osob udělat obmyšlené svěřeneckého fondu, který si nastavíte tak, aby s majetkem bylo nakládáno podle vašich představ.
Důležitým rozdílem mezi svěřeneckým fondem a níže zmíněnými alternativami je, že svěřenecký fond nemá vlastní právní osobnost. To znamená, že není právnickou osobou a nemůže mít práva a povinnosti.
Korporace
Pořízením pro případ smrti lze jako dědice určit zatím neexistující korporaci (např. společnosti s ručením omezeným). Společnosti mohou být založeny i právě za účelem správy majetku, takže je možné zřídit závětí společnost, a osoby, které by byly dědici, udělat společníky této nové společnosti. Její stanovy mohou omez nakládání s jejím majetkem více, než umožňuje dědické právo.
Nadační fond
Nadační fond může být také zřízen závětí nebo jiným pořízením pro případ smrti v obdobném režimu, jako společnost. Hlavní rozdíl mezi nadačním fondem a společností je, že jejím základem nejsou společníci, ale majetek. Hlavní činností nadačního fondu také nemůže být podnikání (může být avšak vedlejší). Možnosti nadačního fondu je nejlepší využít, pokud svůj majetek chcete využít k společensky nebo hospodářsky prospěšným účelům.
