Možná jste v médiích zaregistrovali slovní spojení svěřenský fond. Většina lidí ale netuší, o co se vlastně jedná. Tento typ správy cizího majetku se do českého práva dostal až s s novým občanským zákoníkem v roce 2013. Pojďme si stručně představit, jak funguje a k čemu slouží.
Právní úprava správy cizího majetku
Právní úpravu správy cizího majetku nalezneme v novém občanském zákoníku v paragrafu § 1400 NOZ. Správu cizího majetku, tedy majetku, který mu nepatří ale který mu by svěřen, vykonává správce, který právně jedná jako zástupce vlastníka.
(1) Každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (dále jen „beneficient“), je správcem cizího majetku. (2) Má se za to, že správce právně jedná jako zástupce vlastníka. – § 1400, občanský zákoník
Prostá a plná správa majetku
Zákon rozlišuje prostou a plnou správu cizího majetku. Při prosté správě dbá správce o zachování majetku, řádně s ním hospodaří, nesmí však měnit účel správy. Správce, kterému je svěřena plná správa majetku, má především za úkol majetek rozmnožovat v zájmu toho, komu je majetek určen. Má širší oprávnění, kdy s majetkem může činit cokoliv, co je nutné a užitečné.
Správce musí vykonávat své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Zákon mu stanoví další povinnosti vůči beneficientovi a třetím osobám. Např. nesmí smísit spravovaný majetek s majetkem vlastním či má povinnost předkládat vyúčtování. Za správu pak náleží správci odměna.
Občanský zákoník řeší dále situace, kdy je správců více (společná správa) a případy, kdy správa cizího majetku končí.
Co je to svěřenský fond
První ustanovení pojednávající o svěřenském fondu (§ 1448, občanského zákoníku) nás v jedné větě seznamuje se základním principem tohoto institutu. Jinými slovy se jedná o vyčleněný majetek, který se jeho vlastník rozhodl za určitým účelem předat do správy druhé osobě – svěřenskému správci.
(1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.
(2) Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.
(3) Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.
§ 1448, občanský zákoník
Zakladatelem fondu je původní vlastník vymezeného majetku, ovšem jeho svěřením do rukou správce přestává být nadále vlastníkem a ztrácí nad majetkem svou přímou kontrolu. Jedná se o situaci pro naše právo opravdu neobvyklou, jelikož vlastníkem se nestane ani svěřenský správce, ani osoba, v jejíž prospěch má být z fondu plněno, a vlastně ani samotný svěřenský fond.
Svěřenský fond totiž postrádá právní osobnost a nemůže mít tedy práva a povinnosti. Vyčleněný majetek tak nemá svého vlastníka, ale je spravován správcem, který za stanovených podmínek postupně předává plody či užitky z tohoto majetku vybrané osobě.
Rozdíl mezi svěřeneckým fondem a nadací
Ve své povaze se svěřenský fond podobá nadaci, ovšem ta je na rozdíl od něj právnickou osobou. Dále se liší i účelem, pro který může být založen.
Účel svěřenského fondu nemusí být pouze veřejně prospěšný či dobročinný, ale nabízí se zde široká možnost soukromého využití (ochrana dědictví, správa společnosti nebo i anonymní investice). V praxi je velmi běžné zakládání svěřeneckých fondů pro ochranu majetku.
Svěřenské fondy mohou být založeny i na omezenou dobu a podléhají menšímu dozoru ze strany státu, jelikož nemusí být vedeny v žádném veřejném seznamu jako nadace.
Jak funguje svěřenský fond
Struktura svěřenského fondu je typicky složena z těchto tří osob:
- Zakladatel – ten kdo vyčlenil svůj majetek, stanovil účel a statut fondu, jmenuje a odvolává svěřenského správce
- Svěřenský správce – může jím být každý svéprávný člověk, spravuje a rozmnožuje majetek, naplňuje účel fondu, je uveden ve veřejných seznamech a evidencích místo vlastníka majetku
- Obmyšlený (beneficient svěřenského fondu) – osoba, která má práva na plnění ze svěřenského fondu, určuje ho zakladatel, případně svěřenský správce, záleží na statutu
Svěřenským správcem může být i zakladatel nebo obmyšlený, v takovém případě, ale musí mít fond ještě dalšího správce a správci musí jednat společně.
Zakladatel a obmyšlený vykonávají dohled nad správou fondu, zvláštní zákon však může stanovit dohled jiné osoby či státního orgánu.
Do svěřenského fondu mohou po jeho vzniku vkládat majetek i třetí osoby.
Založení svěřenského fondu
Založení svěřenského fondu je poměrně složité. Zakladatel musí vytvořit statut fondu, který obsahuje označení svěřenského fondu, označení majetku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaje o době trvání (pokud má být zřízen na dobu určitou), určení obmyšleného, počet svěřenských správců a způsob jejich jednání. Statut musí být vytvořen v podobě veřejné listiny.
Samotný fond je zřízen okamžikem, kdy svěřenský správce přijme poměření k jeho správě. Svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů.
Druhou možností vzniku fondu je smrt zůstavitele, pokud byl svěřenský fond zřízen pro případ smrti. Do evidence se pak zapíše až po svém vzniku.
Evidence svěřeneckých fondů
Evidence svěřenských fondů je informační systém veřejné správy (oficiální web zde), který slouží k evidenci majetkových hodnot svěřenských fondů. Jsou zde zapisovány české svěřenecké fondy a některé zahraniční svěřenecké fondy.
Evidence svěřenských fondů slouží k tomu, aby byly tyto fondy transparentní a aby bylo zajištěno, že majetek v nich uložený je spravován v souladu se zákony a s požadavky stanovenými založitelem fondu.
Jak funguje evidence svěřeneckých fondů?
Správce fondu musí pravidelně (nejméně jednou ročně) podat zprávu o majetku a vývoji fondu do evidence svěřenských fondů. Tato zpráva obsahuje informace o majetku, o příjmech a výdajích fondu, o tom, jak byly tyto příjmy a výdaje využity, a také o výši případného zůstatku fondu.
Evidence svěřenských fondů je vedená Ministerstvem spravedlnosti ČR a je přístupná pouze určitým osobám, jako jsou např. beneficienti fondu nebo soud. Tím je zajištěna ochrana majetku ve fondu a transparentnost jeho správy. Jedná se o informace, které jsou částečně veřejné a částečně neveřejné.
Zánik svěřeneckého fondu
Správa svěřenského fondu končí uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním účelu, pro který byl založen, nebo rozhodnutím soudu. Jedná-li se o svěřenský fond se soukromým účelem, může dojít k zániku i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění z fondu. Svěřenský správce při zániku vydá majetek obmyšlenému a není-li ho, tak zakladateli. Pokud není žádný z nich, tak připadne majetek státu.
Proč založit svěřenský fond
Využití svěřenských fondů je široké. Zakladatel jej může založit k financování veřejně prospěšné činnosti, např. k podpoře dětského domova, kulturního zařízení, zvířecího útulku apod. V takovém případě, nemůže být hlavním účelem dosahování zisku. Výhodou svěřenského fondu je jeho malá formálnost. Pokud by obmyšlená nezisková organizace zanikla, může být soudně rozhodnuto o novém účelu fondu podle přání zakladatele.
Účel svěřenského fondu však může být čistě soukromý. Může sloužit k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Zřízen tak může být např. pro podnikání, či pro potomky jako rodinný svěřenský fond, kdy je zajištěn přenos majetku na další generace.
Fond umožňuje zakladateli stanovit různé podmínky, například, že obmyšlený musí úspěšně studovat vysokou školu. Zřídit lze i jako určitou pojistku pro situaci, kdy zakladatel utrpí úraz, a nebude moci pracovat. Pak mu či jeho rodině bude vyplácena renta.
Svěřenský fond se přímo hodí jako alternativa k poslední vůli. Zakladatelé tak mohou s jeho pomocí vyřešit různé rodinné situace, když stanoví, za jakých podmínek mohou dědicové majetek získat. Zajistí například, že dědicové jmění ihned nespotřebují, protože jim bude pouze vyplácet měsíční částku. Svěřenský fond může vzniknout až okamžikem smrti. Zakladatel tak může svým dědicům pomoci vyhnout se dědické dani.
Zřízen však může být i pro účely investování, kdy si zakladatelé či jiné osoby po dosažení určité částky rozdělí zisk. Investoři vyčleněním majetku mohou snížit rizika, která z investování plynou, protože jejich majetek je od svěřenského fondu oddělen.
Výhody svěřenského fondu
Svěřenský fond také může sloužit jako způsob, jak optimalizovat daně. Zakladatel může jeho založením snížit svůj daňový základ.
Další jeho výhodou je, že zaručuje anonymitu. Veřejnost se nemůže dozvědět, kdo je zakladatel a kdo obmyšlený. Od 1. 1. 2018 však vznikl speciální rejstřík na svěřenské fony. Nyní tedy existuje povinnost zapsat svěřenský fond do evidence, aby měl stát alespoň nějakou kontrolu nad tím, kdo jsou osoby, které ve fondu figurují.
Svěřenský fond měl být řešením pro politiky, kteří mají střet zájmů mezi svou veřejnou funkcí a podnikáním. Aby skutečně mohli tvrdit, že jako zakladatelé nemají možnost majetek ovlivňovat, museli by však založit tzv. slepý svěřenský fond. Je ale sporné, zda české právo tento druh fondu umožňuje, protože zakladatel může po správci požadovat vyúčtování apod.
