Darování nemovitosti jen jednomu dítěti 2026: Postup, smlouva a rizika

Ve zkratce: Rodiče mohou darovat dům nebo byt jen jednomu dítěti, souhlas ani vyplacení sourozenců zákon nevyžaduje. Dar z posledních 3 let před smrtí dárce se podle § 1660 občanského zákoníku započítá na povinný díl, který u zletilého potomka činí čtvrtinu zákonného dědického podílu a vyplácí se v penězích. Sourozenec může smlouvu napadnout jen pro nesvéprávnost dárce, nátlak nebo vady smlouvy, a to do 3 let od chvíle, kdy se o důvodu dozvěděl. Vklad do katastru stojí 2 000 Kč.

Rodinné vztahy bývají složité a řada vlastníků chce o svém majetku rozhodnout již za života. Darování nemovitosti jen jednomu dítěti je legitimní a v praxi často využívaný způsob, jak předat dům, byt či pozemek konkrétnímu potomkovi – nikoli však bez právních důsledků. V následujícím průvodci shrnujeme, kdy je takové darování možné, jak chránit dárce i ostatní potomky a čeho se vyvarovat, aby smlouva obstála před katastrem nemovitostí i případně před soudem.

Komu lze darovat nemovitost podle občanského zákoníku

Vlastník má podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) právo se svým majetkem volně nakládat. Může jej prodat, pronajmout, zatížit zástavním právem, nebo právě darovat. Zákon nestanovuje povinnost rozdělit majetek mezi všechny potomky rovným dílem, a darování pouze jednomu dítěti je tedy v zásadě plně přípustné.

Omezení při společném jmění manželů

Pokud nemovitost spadá do společného jmění manželů (SJM), nemůže ji jeden z manželů darovat samostatně. K platnému převodu je nutný souhlas druhého manžela, a to v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Bez tohoto souhlasu se druhý manžel může dovolat neplatnosti darovací smlouvy, a to i u soudu. Doporučujeme proto vždy nejprve ověřit v katastru nemovitostí, kdo je vlastníkem a zda nemovitost není součástí SJM.

Co se stane s darovanou nemovitostí při rozvodu dítěte a kdy může exmanžel chtít náhradu investic, vysvětluje samostatný článek.

Darování v rámci rodiny vs. cizím osobám

Z právního hlediska je možné darovat nemovitost komukoli – dítěti, sourozenci, příteli, ale i právnické osobě. Praktický rozdíl však spočívá v daňovém režimu a v dopadech na pozdější dědické řízení. Dary mezi osobami v přímé linii (rodiče, děti, prarodiče, vnoučata) a vybranými dalšími příbuznými jsou osvobozeny od daně z příjmů. U cizích osob je naopak nutné dar zdanit a navíc se zde objevují přísnější pravidla pro započtení na povinný díl.

Jak dlouho řízení trvá, kdy se ozve notář a jak probíhá, vysvětlujeme v článku dědické řízení: postup a lhůty.

Nepominutelní dědicové a povinný díl

I když dárce může se svým majetkem nakládat svobodně, občanský zákoník zároveň chrání nejbližší potomky prostřednictvím institutu nepominutelného dědice (v běžné mluvě označovaného též jako neopomenutelný dědic). Tato ochrana se může promítnout i do darování učiněného za života.

Kdo je nepominutelný dědic podle paragrafu 1643 OZ

Podle § 1643 občanského zákoníku jsou nepominutelnými dědici děti zůstavitele, a pokud nedědí, pak jejich potomci. Manžel ani rodiče zůstavitele nepominutelnými dědici nejsou. Tento okruh osob má nárok na povinný díl z pozůstalosti, a pokud jej nedostanou v podobě dědictví ani daru, mohou se jej domáhat soudní cestou.

Výše povinného dílu pro zletilé a nezletilé potomky

Občanský zákoník v § 1643 odst. 2 stanovuje výši povinného dílu odlišně podle věku potomka:

• Zletilému potomkovi náleží alespoň jedna čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
• Nezletilému potomkovi náleží alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu.

Zákonný dědický podíl je přitom ten, který by potomek získal, kdyby zůstavitel nezanechal závěť ani nepořídil jinak.

Praktický dopad na darování za života

Daruje-li rodič nemovitost jednomu z dětí a zemře dříve, než uplynou tři roky od darování, započítává se dar podle § 1660 odst. 2 občanského zákoníku na povinný díl obdarovaného dítěte, nikoli na povinný díl ostatních potomků. Obdarovaný si hodnotu daru odečte ze svého povinného dílu a z pozůstalosti získá pouze případný rozdíl. Pokud hodnota nemovitosti jeho povinný díl převyšuje, nemusí dar vracet ani sourozence vyplácet (§ 1658), jen už z pozůstalosti na povinný díl nic dalšího nedostane. U darů starších tří let se započtení na povinný díl provede jen tehdy, pokud to zůstavitel sám přikázal (§ 1660 odst. 2). Na běžný dědický podíl se dar započte jen na základě příkazu zůstavitele učiněného ve formě závěti (§ 1663), výjimečně i rozhodnutím soudu, pokud by byl jiný nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn (§ 1664).

Jak funguje započtení daru na povinný díl (kolace) a kolik sourozenec reálně dostane

Započtení daru, označované také jako kolace, je nástroj, kterým občanský zákoník vyrovnává postavení potomků, když jeden z nich dostal majetek už za života rodiče. Podle § 1660 odst. 2 občanského zákoníku se nepominutelnému dědici na povinný díl započte vše, co od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních 3 letech před jeho smrtí. Delší dobu může nařídit jen sám zůstavitel, například příkazem v darovací smlouvě nebo v závěti. Bez časového omezení se podle § 1661 započítává to, co rodič dal potomkovi na založení samostatné domácnosti nebo manželství, na nástup do povolání či podnikání a co použil na úhradu dluhů zletilého potomka. K obvyklým darům, například k vánočním nebo narozeninovým, se podle § 1660 odst. 2 nepřihlíží.

Důležité je, co započtení v praxi znamená: obdarované dítě nic nevrací ani nedoplácí. Dar se mu pouze odečte z toho, co by jinak mělo dostat z pozůstalosti, a sourozenec může získat nejvýše to, co v pozůstalosti zbylo. Ukazuje to následující příklad:

Pokud by matka zemřela až po více než 3 letech od darování a započtení nenařídila, dar by se na povinný díl nezapočítal vůbec a oba sourozenci by se o 500 000 Kč dělili rovným dílem. Podrobnosti najdete v článku započtení daru na povinný díl.

Postup darování nemovitosti krok za krokem

Samotný proces darování nemovitosti se skládá z několika fází, které je nutné dodržet, aby byl převod vlastnického práva platný a zapsatelný do katastru.

Příprava darovací smlouvy

Darovací smlouva u nemovitosti musí mít písemnou formu a obsahovat zejména:

• jednoznačnou identifikaci dárce a obdarovaného,
• přesný popis nemovitosti podle údajů katastru nemovitostí (parcelní číslo, katastrální území, číslo LV, číslo bytové jednotky apod.),
• projev vůle dárce nemovitost bezúplatně převést a vůle obdarovaného dar přijmout,
• případná vedlejší ujednání (věcné břemeno, zákaz zcizení a zatížení, výhrada práva zpětné koupě),
• datum a podpisy obou stran.

Doporučujeme nepodceňovat odbornou přípravu – chyby ve smlouvě vedou k zamítnutí vkladu, ztrátě správního poplatku 2 000 Kč a opakování celého postupu. V případě úmrtí dárce v mezidobí se nemovitost stane součástí pozůstalosti a převod již podle smlouvy nelze provést.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí

K přechodu vlastnického práva dochází až vkladem do katastru nemovitostí. Návrh na vklad se podává na předepsaném formuláři spolu s jedním vyhotovením darovací smlouvy s úředně ověřenými podpisy obou stran. Správní poplatek za podání návrhu činí 2 000 Kč. Katastrální úřad rozhodne nejdříve po uplynutí ochranné lhůty 20 dnů.

Náklady darování

S darováním nemovitosti jsou spojeny zejména tyto výdaje:

• správní poplatek katastrálního úřadu – 2 000 Kč,
• ověření podpisů – řádově desítky až stovky korun za podpis,
• odměna advokáta nebo notáře za sepis smlouvy – obvykle v řádu jednotek tisíc korun,
• případné náklady na znalecký posudek, je-li potřebný pro daňové účely.

Kolik stojí přepis domu na jedno dítě v roce 2026 konkrétně, ukazuje přehled:

Celkem tedy přepis domu na jedno dítě vyjde zhruba na 2 100 až 6 600 Kč podle toho, zda použijete vzor, nebo smlouvu na míru. Pozor na chybu v označení nemovitosti: pokud katastr návrh zamítne, správní poplatek 2 000 Kč propadá a při novém podání se platí znovu. Pro srovnání, při přechodu téže nemovitosti dědictvím se platí odměna notáře z hodnoty pozůstalosti podle vyhlášky č. 196/2001 Sb., u domu za 5 000 000 Kč zhruba 30 000 Kč včetně DPH. Rozdíl mezi darem za života a dědictvím tak u běžné nemovitosti činí desítky tisíc korun.

Jak chránit dárce: věcné břemeno a zákaz zcizení

Darováním ztrácí dárce vlastnické právo k nemovitosti. Pokud v ní hodlá nadále bydlet nebo si chce zachovat alespoň částečnou kontrolu, doporučujeme do darovací smlouvy zakomponovat ochranná ujednání.

Věcné břemeno doživotního užívání

Věcné břemeno (služebnost) zajišťuje dárci právo užívat nemovitost po sjednanou dobu nebo doživotně. V praxi se nejčastěji setkáváme s těmito variantami:

• Služebnost bytu – právo užívat konkrétní byt či dům k bydlení.
• Služebnost požívací – širší právo zahrnující i braní plodů a užitků (například nájemného).
• Doživotní užívání – ujednání o užívání po celý život oprávněného.

Věcné břemeno se zapisuje do katastru nemovitostí a chrání dárce i v případě, že obdarovaný nemovitost dále převede.

Zákaz zcizení a zatížení podle paragrafu 1761 OZ

Zákaz zcizení a zatížení podle § 1761 občanského zákoníku zabraňuje obdarovanému nemovitost prodat, darovat dále nebo zatížit zástavním právem. Aby měl účinky vůči třetím osobám, musí být zapsán do katastru nemovitostí jako věcné právo. Zákaz musí být sjednán na určitou dobu a v rozumné míře, jinak by jej soud mohl označit za neplatný.

Darování nemovitosti nezletilému dítěti

Pokud má být obdarovaným nezletilý, situace se komplikuje. Darovací smlouva, v níž stojí na straně obdarovaného nezletilý, podléhá schválení soudem. Opatrovnický soud zkoumá, zda je darování v zájmu dítěte – posuzuje například stav nemovitosti, případná vázaná omezení, povinnosti vyplývající z vlastnictví nebo riziko, že by se nemovitost mohla stát pro dítě zátěží.

Bez pravomocného souhlasu soudu se smlouva považuje za neplatnou a katastrální úřad vklad nepovolí. Doporučujeme proto u darování nezletilému počítat s delší časovou rezervou a nezbytnou součinností s opatrovnickým soudem.

Daňové povinnosti při darování nemovitosti

Darovací daň byla v České republice zrušena, dar však z daňového řešení zcela nezmizel – posuzuje se nyní podle zákona o daních z příjmů.

Daň z příjmu a osvobození

Hodnota daru se v zásadě považuje za bezúplatný příjem obdarovaného. Dary mezi příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci, manžely, rodiči manžela, dětmi manžela apod. jsou však od daně z příjmů osvobozeny. Při darování nemovitosti dítěti tak ani dárce, ani obdarovaný daň neodvádí. Výjimkou je situace, kdy by nemovitost sloužila k podnikání a byla zahrnuta do obchodního majetku obdarovaného – v takovém případě je nutné příjem zdanit.

Ohlašovací povinnost při hodnotě nad 5 mil. Kč

I při osvobození od daně má obdarovaný ohlašovací povinnost vůči finančnímu úřadu, pokud hodnota osvobozeného příjmu přesáhne 5 000 000 Kč. Hodnotu lze odhadnout porovnáním s podobnými nemovitostmi v okolí, znalecký posudek není povinný. Při nesplnění této povinnosti hrozí pokuta až do výše 15 % z neoznámeného příjmu.

Přehled daňových povinností

Kdy a jak odvolat darování nemovitosti

Darovací smlouva je závazná a darem dárce ztrácí vlastnictví k nemovitosti. Občanský zákoník však umožňuje dar za přísně vymezených podmínek odvolat – buď pro nouzi, nebo pro nevděk.

Odvolání daru pro nouzi podle paragrafu 2068 OZ

Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo osob, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost, může požadovat po obdarovaném vrácení daru, popřípadě zaplacení jeho obvyklé ceny v rozsahu nezbytném pro úhradu této výživy. Obdarovaný se může povinnosti zprostit poskytnutím odpovídající výživy.

Odvolání daru pro nevděk podle paragrafu 2072 OZ

Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce dar odvolat, ledaže mu obdarovaný projev vděku napravil odpuštěním. Právo odvolat dar pro nevděk může být uplatněno do jednoho roku ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil (resp. ode dne, kdy se dárce o důvodu k odvolání dozvěděl).

V případě sporu nese dárce důkazní břemeno, a to jak ohledně samotného jednání obdarovaného, tak ohledně dodržení jednoroční lhůty. Soudy posuzují každý případ individuálně a při hodnocení vychází z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, která zdůrazňuje, že nikoli každý rodinný spor naplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů.

Napadení darovací smlouvy sourozencem

V praxi se setkáváme s tím, že ostatní potomci darování zpochybňují. Sám nesouhlas sourozence však platnost darování nezpůsobuje neplatným. Smlouva může být úspěšně napadena zejména tehdy, je-li:

• uzavřena pod nátlakem nebo v tísni,
• uzavřena osobou, která nebyla v době jejího uzavření plně svéprávná nebo nebyla schopna posoudit význam svého jednání,
• v rozporu s dobrými mravy nebo zákonem,
• uzavřena bez souhlasu druhého manžela u nemovitosti v SJM,
• u nezletilého obdarovaného bez schválení soudem.

Doporučujeme proto u rizikových případů (vyšší věk dárce, zhoršený zdravotní stav, napjaté rodinné vztahy) zajistit lékařské posouzení svéprávnosti k datu uzavření smlouvy a využít služeb advokáta nebo notáře. Notářský zápis pak má sílu veřejné listiny a jeho zpochybnění je výrazně obtížnější.

Z jakých důvodů a do kdy může sourozenec napadnout darovací smlouvu

Sourozenec, který s darováním nesouhlasí, musí u soudu prokázat konkrétní zákonný důvod neplatnosti. V praxi přicházejí v úvahu především tyto:

• Nesvéprávnost nebo duševní porucha dárce v době podpisu podle § 581 občanského zákoníku. Dokazuje se zdravotní dokumentací a znaleckým posudkem, proto se u starších dárců doporučuje lékařské potvrzení k datu podpisu.
• Nátlak, lest nebo omyl, tedy situace, kdy dárce nejednal svobodně a vážně nebo byl uveden v omyl o podstatné okolnosti (§ 583 a násl.).
• Rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku, například zneužití závislosti nemocného rodiče na pečující osobě.
• Formální vady smlouvy: chybějící písemná forma vyžadovaná § 2057, chybějící souhlas druhého manžela u nemovitosti ve společném jmění nebo chybějící schválení soudu u nezletilého obdarovaného.

Rozhodující je také čas. Námitku relativní neplatnosti je nutné uplatnit do 3 let od okamžiku, kdy se sourozenec o důvodu neplatnosti dozvěděl nebo mohl dozvědět. Po uplynutí této lhůty je právo promlčeno a soud smlouvu nezruší, i kdyby důvod skutečně existoval. Smrtí dárce zároveň zaniká možnost dar odvolat pro nevděk nebo pro nouzi; toto právo náleží výlučně dárci a sourozenci ani jiní dědicové ho nemohou uplatnit za něj. Jak celé řízení probíhá, popisuje článek napadení darovací smlouvy.

Jak dárce ochrání obdarované dítě před budoucím sporem: příkaz k započtení a zřeknutí se dědického práva

Rodič, který daruje nemovitost jednomu dítěti, může už při darování udělat dva kroky, které obdarovanému výrazně usnadní budoucí dědické řízení. Dar za života totiž není vyděděním, takže k němu nejsou potřeba žádné důvody podle § 1646 občanského zákoníku, zároveň ale sám o sobě nároky ostatních potomků neruší.

1. Vložte do darovací smlouvy výslovný příkaz k započtení. Zůstavitel může podle § 1663 občanského zákoníku přikázat, aby se dar započetl na dědický podíl obdarovaného, a podle § 1660 odst. 2 může započtení na povinný díl rozšířit i na dary starší než 3 roky. Příkaz se formuluje jednou větou, například: „Dárce přikazuje, aby byl tento dar započten na dědický podíl obdarovaného v dědickém řízení po dárci.“ Protože zákon pro příkaz vyžaduje formu předepsanou pro závěť, je vhodné jej zopakovat v závěti nebo sepsat darovací smlouvu formou notářského zápisu. Ostatní sourozenci tím získají jistotu, že obdarovaný při dědění nedostane znovu stejný díl, a klesá motivace smlouvu napadat.
2. Sjednejte s ostatními potomky zřeknutí se dědického práva. Podle § 1484 občanského zákoníku se může potomek dědického práva zříci smlouvou se zůstavitelem, která musí mít formu notářského zápisu. Zříci se lze celého dědického práva nebo jen práva na povinný díl. Typicky rodič sourozencům za života poskytne jiný majetek nebo peníze a oni se na oplátku vzdají nároků na darovanou nemovitost.
3. Zvažte dohodu o finančním vyrovnání mezi sourozenci. Pokud se rodina dohodne na kompenzaci, sepište ji písemně s uvedením částky a splatnosti. Dohoda není povinná, ale předchází sporům.

Všechny tři kroky lze zkombinovat. Ujednání o započtení se vkládá přímo do textu smlouvy, jak ukazuje vzor darovací smlouvy na nemovitost.

Praktické příklady

Příklad 1: Darování domu jednomu ze dvou dětí

Otec daruje dceři dům v hodnotě 5 000 000 Kč a o dva roky později zemře bez závěti. V pozůstalosti zbývá majetek 1 000 000 Kč, dědici jsou dvě dospělé děti. Protože otec zemřel do tří let od darování, započte se dar podle § 1660 odst. 2 občanského zákoníku na povinný díl dcery: její povinný díl je hodnotou domu mnohonásobně pokryt, dům ale nevrací ani nic nedoplácí (§ 1658). Syn má jako nepominutelný dědic jistý svůj povinný díl, při dědění ze zákona ale oba sourozenci dědí pozůstalost rovným dílem, tedy každý 500 000 Kč. Pokud chtěl otec, aby se dceři dar odečetl i z jejího dědického podílu a syn tak dostal celý 1 000 000 Kč, musel to přikázat v darovací smlouvě nebo v závěti ve formě předepsané pro závěť (§ 1663). Soud nemovitost zpět nevezme v žádném z těchto případů.

Příklad 2: Darování bytu s finanční kompenzací sourozencům

Matka daruje synovi byt v hodnotě 3 000 000 Kč a chce, aby zbylé dvě děti nepřišly zkrátka. Rodina uzavře dohodu o vypořádání mezi sourozenci, v níž se obdarovaný zaváže do dvou let vyplatit každému ze sourozenců 1 000 000 Kč. Dohoda předchází budoucím sporům a je doporučovaným řešením.

Příklad 3: Darování nezletilému s věcným břemenem

Babička daruje nezletilé vnučce chalupu, v darovací smlouvě si zřizuje věcné břemeno doživotního užívání a sjednává zákaz zcizení a zatížení do dosažení zletilosti vnučky. Smlouvu podepíše za nezletilou zákonný zástupce a opatrovnický soud darování schválí jako jednání v zájmu dítěte. Katastr následně provede vklad vlastnického práva i obou věcných práv.

Vydědění jako alternativa k darování

Pokud rodič nechce nepominutelnému dědici nic přenechat, lze v omezených případech využít institut vydědění. Důvody jsou taxativně vymezeny v občanském zákoníku (např. neposkytování pomoci v nouzi, neprojevování opravdového zájmu, vedení trvale nezřízeného života, odsouzení pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o zvrhlé povaze). Vydědění je nutné učinit prohlášením s náležitostmi závěti a pečlivě uvést konkrétní důvod, jinak hrozí jeho neplatnost.

Rozdíl mezi darováním a dědickou smlouvou

Vedle darování za života a závěti zná občanský zákoník také dědickou smlouvu. Ta je oproti závěti dvoustranným ujednáním a její zrušení vyžaduje souhlas obou stran. K darování je vhodnější přistoupit, pokud chce dárce skutečně předat majetek hned a definitivně. Naopak dědická smlouva umožňuje za života majetek dále užívat a teprve smrtí jej převést.

Nejčastější otázky a odpovědi

Je možné darovat nemovitost pouze jednomu dítěti?

Ano. Darování pouze jednomu dítěti je právně přípustné a dárce není povinen rozdělit majetek rovným dílem. Smlouva musí mít písemnou formu, popis nemovitosti podle katastru nemovitostí a úředně ověřené podpisy. Vlastnické právo přechází vkladem do katastru.

Co když ostatní děti nesouhlasí s darováním nemovitosti jen jednomu z nich?

Nesouhlas ostatních potomků sám o sobě platnost smlouvy neovlivní. O majetku rozhoduje vlastník a zákon mu neukládá povinnost dělit jej mezi všechny děti. Soudně se lze domáhat neplatnosti pouze z konkrétních zákonných důvodů – tísně, nátlaku, nesvéprávnosti dárce apod.

Co musí obsahovat smlouva o darování nemovitosti jednomu dítěti?

Smlouva musí být písemná a obsahovat jednoznačnou identifikaci stran, popis nemovitosti podle katastru, projev vůle nemovitost darovat a dar přijmout, datum a podpisy. Doporučujeme zařadit také ujednání o věcném břemeni a zákazu zcizení a zatížení.

Je nutné darování nemovitosti zapsat do katastru nemovitostí?

Ano, a to vždy. Vlastnické právo k nemovitosti přechází až vkladem do katastru, nikoli okamžikem podpisu smlouvy. Návrh na vklad se podává na předepsaném formuláři, správní poplatek činí 2 000 Kč.

Může darování nemovitosti jednomu dítěti ovlivnit dědické řízení?

Ano. Pokud dárce zemře do tří let od darování, dar se započítá obdarovanému na povinný díl. Pokud hodnota daru přesahuje hodnotu jeho dědického podílu, nedostane již z pozůstalosti nic dalšího. Na vrácení daru ani vyplacení sourozenců však zpravidla nedosáhne.

Lze darovat nemovitost jednomu dítěti a druhému dát finanční kompenzaci?

Ano, doporučujeme to jako rozumné řešení rodinných vztahů. Ideální je uzavřít dohodu o vypořádání mezi sourozenci, ve které se obdarovaný zaváže vyplatit ostatním určitou částku. Předchází se tím sporům i pozdějším problémům při dědickém řízení.

Jak zajistit, aby ostatní děti neměly nárok na darovanou nemovitost?

Plně eliminovat nárok ostatních dětí nelze – stále jsou nepominutelnými dědici a mají nárok na povinný díl. Lze však minimalizovat dopady tím, že darování proběhne s dostatečným časovým odstupem od pravděpodobné doby úmrtí dárce, nebo doplněním vydědění, jsou-li pro něj zákonné důvody. Vždy doporučujeme konzultaci s advokátem nebo notářem.

Lze odvolat darování, pokud se obdarovaný k dárci chová špatně?

Ano, jedná-li se o jednání naplňující znaky hrubého porušení dobrých mravů (§ 2072 OZ). Odvolání lze uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se dárce o důvodu odvolání dozvěděl. V případě sporu rozhoduje soud a důkazní břemeno leží na dárci. Pro tyto případy doporučujeme vést písemnou dokumentaci o jednání obdarovaného.

Musí obdarované dítě vyplatit sourozence? Kdy ano, kdy ne

Ne, zákon povinnost vyplatit sourozence ani jejich souhlas nevyžaduje. Vyplacení je vždy dobrovolné a řeší se samostatnou písemnou dohodou o finančním vyrovnání. Platba mezi sourozenci je jako dar ve vedlejší linii osvobozena od daně z příjmu, nad 5 milionů Kč se oznamuje finančnímu úřadu. Povinnost platit vzniká jen v dědickém řízení, kdy se povinný díl podle § 1643 odst. 2 občanského zákoníku vyplácí v penězích, nikoli podílem na domě.

Může sourozenec napadnout darovací smlouvu po smrti rodičů?

Ano, ale jen ze zákonných důvodů: nesvéprávnost či duševní porucha dárce při podpisu, nátlak, omyl, rozpor s dobrými mravy nebo formální vady smlouvy. Námitku je nutné uplatnit do 3 let od chvíle, kdy se o důvodu dozvěděl. Dar pro nevděk nebo nouzi už po smrti dárce odvolat nelze, toto právo měl jen dárce.

Co je kolace a koho se týká?

Kolace je započtení daru na povinný díl nebo dědický podíl v dědickém řízení. Týká se nepominutelných dědiců, tedy dětí zůstavitele, a to u darů z posledních 3 let před smrtí dárce; delší dobu může nařídit jen zůstavitel. Obdarovaný nic nevrací, dar se mu pouze odečte z toho, co by dostal z pozůstalosti.

Poslední aktualizace: 17. října 2026