Větší než malé množství

Větší než malé množství

Od srpna 2013 vyhodnocují české soudy samy, jaké je „větší než malé množství“ omamných a psychotropních látek, které zakládá trestnost jejich držení, jelikož Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/12 rozhodl o zrušení části zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“), která odkazovala na nařízení vlády určující trestné množství drog a jedů.

Pohled soudů na „větší než malé množství“

Soudci rovněž zrušili část tohoto nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, včetně tabulky stanovující „větší než malé množství“ omamných a psychotropních látek, které ovšem pro zatím zůstane jistým orientačním měřítkem. A jaké bylo tedy „větší než malé množství“ omamných a psychotropních látek podle zrušené části nařízení vlády? U pervitinu se jednalo o dva gramy, u kokainu gram, u marihuany 15 gramů.

Podle okresního soudu v Liberci, který návrh na zrušení části trestního zákoníku podal, je ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem, jelikož trestnost činu nemůže zakládat právní předpis nižší právní síly než je zákon a trest nelze uložit bez opory v zákoně.

Rozhodovací kompetence tak přešla na soudy a je tedy plně v jejich moci určit podle konkrétních okolností případu a již existující judikatury, jaké je „větší než malé množství“.  Podle slov vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové se při posuzování jednotlivých deliktů bude postupovat jako před lednem 2010, kdy nebyl vymezen pojem „větší než malé množství“ a praxe postupovala tak, že se po určité době vytvořil úzus, jaké množství je podle policie a státního zastupitelství „větší než malé“.  U rozpracovaných kauz se ovšem postupuje podle staré úpravy, nosné důvody nálezu platí pouze do budoucna (pro futuro).

Větší než malé množství v praxi

Praxe si ovšem vynutila reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/12 v podobě sjednocujícího stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu. Jeho cílem je zejména sjednocení rozhodovací činnosti soudů, jelikož by za stávající situace mohla být ohrožena právní jistota v otázce posuzování trestné činnosti spojené s nakládáním s omamnými a psychotropními látkami a jedy.

reklama inzerce clanek

Nejvyšší soud se ve svém stanovisku zaměřil na dva klíčové znaky významné pro naplnění trestného činu podle § 284 odst. 1,2 TrZ, tedy skutkové podstaty trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky.

Znaky pro větší než malé množství

Prvním znakem je přechovávání „pro vlastní potřebu“ a stanoví, že se jedná o držení omamné nebo psychotropní látky či jedu pouze pro potřebu pachatele tohoto trestného činu a přitom není nezbytně nutné, aby tuto látku či jed měl přímo při sobě. V případě, že pachatel nebude mít tuto látku pouze pro sebe, je možné naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 283 TrZ (tj. Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy).

Zároveň se ale musí jednat o takové množství omamné nebo psychotropní látky i jedu, které převyšuje držitelovu jednu dávku, jelikož držení je jedné dávky se označuje za „spotřební držbu“ a není tedy přechováváním. Logicky je tedy na místě zohlednit držitelovu závislost, která má vliv na množství představující jeho jednu dávku. Pro některé konzumenty drog může být i větší než malé množství běžnou dávkou, odlišnou od dávek konzumentů, kteří se s drogou seznámili poprvé.

Druhým znakem charakterizujícím skutkovou podstatu trestného činu podle § 284 odst. 1,2 TrZ je množství větší než malé, které podle Nejvyššího soudu představuje množství omamné nebo psychotropní látky či jedu, které vícenásobně – podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých látek – převyšuje běžnou dávku obvyklého konzumenta. Z toho dovozujeme, že výchozí hodnotu představuje běžná dávka obvyklého konzumenta, tedy hodnota poněkud proměnlivá, odvíjející se od mnoha faktorů (mimo jiné míra závislosti osoby, účinnost dávky nebo i obliba dané drogy).

Tyto faktory je tedy nutné zohlednit i při práci s orientačními hodnotami určujícími „množství větší než malé“ u omamných a psychotropních látek, které jsou obsaženy v příloze v příloze ke stanovisku Nejvyššího soudu. S ohledem na tyto vlivy jsou hodnoty opravdu pouze orientační.

Ve zmíněné příloze Nejvyšší soud nevymezil množství pro jedy, ovšem ve svém stanovisku odkazuje na § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů.

Důležité je ale připomenout, že držení jakéhokoli množství zakázané drogy je porušením zákona. „Větší než malé množství“ drogy rozlišuje pouze hranici mezi přestupkem a trestným činem. Pachatel, který přechovává pro vlastní potřebu omamné nebo psychotropní látky či jedy nedosahující „množství většího než malého“, se při splnění dalších zákonných znaků dopouští přestupku podle § 30 odst. 1 písm. j) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zde je možné uložit pokutu až do výše do 15 000 Kč, popřípadě společně s ní i zákaz pobytu.

Image courtesy of scottchan / FreeDigitalPhotos.net

Větší než malé množství
Jak se Vám líbil článek?