*Jako zaměstnavatel poskytuji zaměstnancům v šatnách skříňky na klíček, kde si mohou odkládat své věci (oblečení, boty, hygien. potřeby, apod.). Nyní si stěžuje jeden zaměstnanec, který si zde odložil notebook a když se vrátil ze směny, zjistil, že jeho notebook někdo ukradl. V šatnách nejsou nainstalované žádné kamery. Na koho padá odpovědnost při ztrátě věcí ze skříněk? Má právo ode mne požadovat zaplacení notebooku?*
Zákoník práce stanovuje **pro zaměstnavatele tzv. objektivní odpovědnost**. Prostým jazykem toto znamená, že se absolutně vůbec nezkoumá zavinění, není důležité, že stav, který vznikl, zaměstnanec nezpůsobil. **Podle zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá za obvyklé věci, které se do práce nosí.** Necháte-li si na pracovišti jakoukoli věc, která se obvykle do práce nosí, zaměstnavatel je povinen vám případnou škodu či ztrátu vynahradit. Cenová limitace zde není žádná. U věcí neobvyklých, které se do práce běžně nenosí, je stanovena zákonná limitace odpovědnosti zaměstnavatele do 10 tisíc (věc v ceně do 10 tisíc, nikoli úhrada každé věci do částky 10 tisíc).
V případě sporného notebooku bude důležité, zda tento notebook je **věc, která se obvykle používá při plnění pracovních úkolu zaměstnance**. V případě, že zaměstnanec je manuální dělník, pak zaměstnavatel nemá povinnost mu ukradený notebook uhradit. Důležité pak také je, zda se zaměstnavatel se nezprostil odpovědnosti ve vnitřním předpise. Na druhou stranu je nutné dodat, že vnitřním předpisem se zaměstnavatel zprostit zákonných povinností, tedy měnit svá práva a povinnosti, které mu dává zákoník práce, nemůže.
Uveďme si malý příklad pro lepší pochopení. Přijdete do restaurace, odložíte si svůj kabát na věšák a posadíte se ke stolu. Při odchodu zjistíte, že vám kabát někdo ukradl, a tak si jdete stěžovat recepční. Ta vám ukáže ceduli u věšáku: „Za odložené věci na věšáku neručíme.“. Skutečnost je ale taková, že **restaurace ručí za odložené věci na věšáku a žádným písemným či vámi podepsaným prohlášením se této povinnosti nemůže zbavit** (toto jí ukládá totiž zákon). Kabát vám musí zaplatit, ale neodpovídá za mobilní telefon, který jste si nechali v kapse kabátu. Zde je velmi názorný příklad rozlišení mezi obvyklými a neobvyklými odloženými věcmi.
.>
*Martin Rosulek, 14. 3. 2010*
