Majetková autorská práva vznikají současně s dílem a slouží k ochraně ekonomických zájmů autora. Jaké je jejich dělení a doba trvání? Autor může třetí osobě poskytnout licenci, která ji opravňuje k užití díla. K čemu je nabyvatel licence oprávněn? Jaké existují prostředky ochrany autorských práv?
Autorská práva
Autorská práva lze definovat jako výlučná práva k autorskému dílu. Ochranu jim poskytuje zejména autorský zákon, ale též občanský zákoník, který upravuje problematiku licencí.
To znamená, že nikdo kromě autora díla nemůže rozhodovat o tom, jak s ním bude nakládáno.
Autorská práva se dělí na:
- výlučná práva osobnostní,
- výlučná práva majetková.
Jak osobnostní práva autora, tak majetková autorská práva vznikají vytvořením díla.
Co je majetkové právo autora
Majetková autorská práva nemají přesnou definici. Umožňují však autorovi díla rozhodnout o tom, jak s ním naloží, přičemž slouží k ochraně jeho ekonomických zájmů. Autor může dílo užít v jeho původní i změněné podobě a zároveň toto právo udělit třetí osobě. A to prostřednictvím licence, resp. podlicence.
To znamená, že nikdo kromě autora není oprávněn dílo užít, pokud mu k dílu nebyla poskytnuta licence.
Poskytnutím licence třetí osobě však autorova majetková práva k dílu nezanikají. Autor musí pouze strpět užití díla v rozsahu a za podmínek licenční smlouvy.
Podle současné právní úpravy jsou majetková práva k dílu nepřevoditelná, přičemž se jich zároveň nelze ani vzdát. Jakýkoli převod těchto práv (kupř. smlouvou) by byl od počátku neplatný pro rozpor se zákonem. Po smrti autora se majetková práva stávají součástí pozůstalosti (přechází na dědice).
Autorské dílo
Autorské dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, tj. je kladen požadavek na jeho originalitu. Zároveň je potřeba, aby bylo vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě, včetně elektronické (např. software). Pouhá myšlenka tudíž nestačí.
Výčet autorských děl uvádí § 2 odst. 1 autorského zákona.
Autor díla
Dle § 5 odst. 1 autorského zákona může být autorem díla pouze fyzická osoba. Česká právní úprava tedy nepřipouští, aby se autorství přičítalo právnické osobě.
Pokud dílo vytvoří více osob, půjde o spoluautorství. Autorská práva (osobnostní i majetková) pak přísluší všem autorům společně a nerozdílně. K jakémukoli nakládání s dílem je vyžadován souhlas všech spoluautorů.
Na co se vztahují majetková autorská práva
Majetková práva chrání ekonomické zájmy autora v případě užití díla. Zahrnují možné způsoby a oprávnění, za nichž může být dílo prezentováno, zpřístupněno či sdělováno veřejnosti.
Autor je oprávněn poskytnout třetím osobám oprávnění dílo užít, a to v rozsahu a za podmínek, které uvádí licenční smlouva.
Co je obsahem majetkových práv autora
Majetková autorská práva mají dle § 12 odst. 4 autorského zákona následující dělení:
- rozmnožování díla – vytváření kopií,
- rozšiřování díla – zpřístupnění díla v hmotné podobě prostřednictvím prodeje či jiného převodu vlastnického práva (kupř. darování),
- pronájem díla – dočasné zpřístupnění originálu či kopie díla pro osobní potřebu za finanční odměnu (např. pronájem not pro hudební přestavení),
- půjčování díla – dočasné poskytnutí díla veřejnosti pro osobní potřebu bez ekonomického prospěchu (kupř. výpůjčky literárních děl v knihovně),
- vystavování díla – zpřístupnění originálu nebo kopie díla veřejnosti v hmotné podobě za účelem jeho prohlédnutí (např. výstava soch či obrazů),
- sdělování díla veřejnosti.
Ve své podstatě se však jedná o možné způsoby užití díla, tj. právo dílo užít.
Sdělování díla veřejnosti
Sdělování díla veřejnosti znamená jeho zpřístupnění v nehmotné podobě. A to prostřednictvím živého přenosu či ze záznamu.
Sdělování díla se dle autorského zákona dělí na:
- provozování díla živě, včetně jeho přenosu,
- provozování díla ze záznamu a jeho přenosu,
- vysílání a přenos díla prostřednictvím televize či rozhlasu.
Pokud se autor rozhodne dílo uveřejnit, tj. umožní jeho šíření veřejnosti, náleží mu autorské poplatky. To znamená, že pokud kupříkladu provozovatel v restauraci pouští rádio či televizi, musí autorům odvést poplatky za šíření jejich děl.
Jak dlouho trvají majetková autorská práva
Kolik let platí majetková práva? Majetková autorská práva vznikají společně s dílem, tj. jeho vytvořením, přičemž trvají po celou dobu života autora a dále 70 let po jeho smrti.
Dále platí, že pokud dílo vytvořili spoluautoři, zanikají majetková práva k dílu po 70 letech od smrti posledního z nich.
Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku, který následuje po roce, v němž došlo k rozhodné události. Pokud poslední ze spoluautorů zemře kupříkladu 1. 2. 2024, začíná běžet 70letá lhůta od 1. 1. 2025, nikoli ode dne následujícího po spoluautorově smrti.
Po smrti autora náleží majetková práva k dílu autorovým dědicům.
U děl, jejichž autor není znám, popř. se rozhodl zůstat v anonymitě, se trvání majetkových práv počítá od prvního oprávněného zveřejnění díla (například na základě poskytnuté licence). Totéž platí pro autorská díla, jež byla uveřejněna pod pseudonymem.
Dílo, u něhož uplynula doba trvání majetkových práv (tzv. volné dílo), může užít kdokoli. Avšak pouze způsobem, který nesnižuje hodnotu díla a osoby autora.
Poskytnutí licence k dílu
Právo dílo užít může využít sám autor či ho poskytnout jiné osobě prostřednictvím licenční smlouvy.
Licenční smlouva opravňuje třetí osobu k dočasnému užití díla. Licenci může autor poskytnout například k software, logu, článku, fotografii, překladu či hudbě.
Licence se dělí na:
- výhradní/nevýhradní,
- úplatnou/bezúplatnou (poskytuje se zdarma, přičemž odměna se obvykle řeší prostřednictvím jiných smluv),
- na dobu neurčitou/určitou (využití díla je možné pouze v určitém časovém úseku – kupř. 5 let),
- místně neomezenou/omezenou (dílo může být využito pouze na určitém místě – např. na území České republiky),
- rozsahově (množstevně) neomezenou/omezenou (uplatňuje se zde omezení množství kopií autorského díla – např. v případě literárních děl).
Pokud má být licence poskytnuta na dobu neurčitou, je vhodnější do licenční smlouvy uvést, že se licence uděluje „na dobu trvání majetkových práv autora k dílu“. Tím se vyvarujete možné výpovědi smlouvy na doby neurčitou, jež je zakotvena v § 1999 občanského zákoníku.
Výhradní licence
Výhradní licence se poskytuje pouze jediné osobě. To znamená, že autor není oprávněn uzavřít licenční smlouvu k totožnému dílu s jinými osobami a zároveň je sám omezen v užívání díla. Nabyvatel licence tak dostává do velmi výhodné pozice.
Jestliže je autorské dílo zhotoveno dle požadavků nabyvatele či si chce nabyvatel k dílu zajistit exkluzivitu, uděluje se výhradní licence.
Pokud nabyvatel výhradní licenci nevyužívá, může poskytovatel odstoupit od smlouvy. Jedná se o prostředek možné ochrany ekonomických zájmů poskytovatele.
Nevýhradní licence
Nevýhradní licence nebrání autorovi, aby sám dílo užíval a zároveň uzavíral licenční smlouvy s dalšími osobami, a to bez omezení. Daný typ licence se využívá například u počítačových programů.
Náležitosti licenční smlouvy
Licenční smlouvu vám doporučujeme uzavřít v písemné smlouvě, a to z důvodu vyšší právní jistoty obou smluvních stran.
Měla by obsahovat zejména:
- označení poskytovatele licence – jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, kontaktní údaje,
- označení nabyvatele licence – jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, kontaktní údaje/název, IČO, adresu sídla (platí pro právnické osoby),
- identifikaci díla, jež má být předmětem licence (licenční smlouva může být uzavřena i pro budoucí díla – např. textová zpracování),
- prohlášení poskytovatele licence – zejm. o jeho výlučných právech k dílu a originalitě díla),
- specifikaci licence a její podmínky – např. výhradní licence na dobu trvání majetkových práv autora k dílu, jež je územně neomezená, přičemž se uděluje pro všechny způsoby užití díla,
- práva a povinnosti smluvních stran (zejména rozsah práv nabyvatele licence),
- cenu za poskytnutí licence (může být udělena i zdarma),
- datum, místo a podpis smluvních stran.
V licenční smlouvě si můžete ujednat též poskytnutí podlicence třetí osobě ze strany nabyvatele či povinnost uvádění autora při každém uveřejnění díla, včetně způsobu.
Vzor licenční smlouvy
Licenční smlouva stanovuje nejdůležitější podmínky a ujednání týkající se použití licencovaného produktu nebo služby. Využívá se především v oblasti softwaru, hudby, filmů, knih, autorských článků, atp.
Náš vzor smlouvy o poskytnutí licence (licenční smlouva) je vhodný pro online podnikatele, webové portály, blogy, e-shopy, neziskovky i cestovatelské portály, kterou využijí pro nastavení práv a povinností s copywriterem, blogerem, freelancerem či zaměstnancem redakce.
- Vzor smlouvy v souladu s právními předpisy
- Vzor smlouvy si stáhnete ve formátu .docx, snadný pro doplnění a tisk
- Získáte také návod, jak vzor smlouvy vyplnit
Porušení autorských práv
U majetkových autorských práv se jedná o neoprávněné užití díla, tj. kupříkladu jeho rozšiřování, sdělování veřejnosti či rozmnožování. Zejména pak stahování obrázků bez licence, využití hudby stažené z internetu bez úhrady autorských poplatků nebo neoprávněné šíření literárních textů či jejich částí.
Ochrana autorských práv
Autor se může domáhat ochrany v případě porušení osobnostních i majetkových práv k dílu. Lze požadovat:
- určení autorského práva k dílu,
- zdržení se neoprávněných zásahů do autorského práva – např. zákaz výroby či vývozu kopií díla),
- odstranění následků neoprávněného zásahu do práva autora k dílu – kupř. odstranění fotografií či textů z webových stránek, jež byly užity bez souhlasu autora.
Autor se může dále domáhat náhrady škody, včetně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Mimo to lze požadovat i vydání bezdůvodného obohacení, pakliže z neoprávněného užití díla měla třetí osoba zisk.
Pokud někdo užije dílo neoprávněně, vzniká autorovi nárok na autorskou odměnu ve dvojnásobné výši oproti odměně za oprávněné užití díla (tj. prostřednictvím licence).
