Mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů se rozhoduje, zda podepsat pracovní smlouvu či raději dohodu o provedení práce. Jaké jsou hlavní rozdíly? V čem se liší odměňování a povinné odvody? Co dovolená u dohody a řeší se jinak nemocenské u dohodářů než u zaměstnanců? A jak se liší způsoby ukončení pracovní smlouvy a dohody o provedení práce (DPP)?
Forma pracovního vztahu
Jak pracovní smlouva, tak dohoda o provedení práce musí být uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná.
Oba dokumenty též musí obsahovat zákonem požadované informace pro zaměstnance (např. o totožnosti zaměstnavatele, dovolené, odměňování atd.).
Pokud je zaměstnavatel neuvede přímo v samotné smlouvě, resp. dohodě, musí je předat zaměstnanci v písemné formě do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
Zákoník práce dává zaměstnanci z dohody o provedení práce (tzv. dohodáři) zvláštní právo požádat zaměstnavatele, aby byl zaměstnán v pracovním poměru.
Podmínkou je být zaměstnán po dobu delší než 180 dní v období posledních 12 měsíců.
Zaměstnavatel této žádosti nemusí vyhovět, musí však zaměstnanci poskytnout do 1 měsíce písemnou odpověď na tuto žádost.
Doba trvání
V pracovní smlouvě lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou i neurčitou.
Pokud dojde k sjednání pracovního poměru na dobu určitou, je třeba mít na paměti zákonný limit. Pracovní poměr mezi týmiž účastníky lze sjednat nejvýše na dobu 3 let od vzniku pracovního poměru.
Prodloužení doby trvání
Zákon umožňuje opakovaně uzavřít mezi týmiž účastníky pracovní poměr na dobu určitou, a to nejvýše dvakrát, opět na maximálně 3 roky. Za opakované uzavření se považuje i prodloužení doby trvání pracovního poměru.
V součtu tak může být zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou zaměstnán u téhož zaměstnavatele nejvýše 9 let.
Poté musí uplynout alespoň 3 roky od skončení posledního z pracovních poměrů, než je možné znovu uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou.
Dohoda o provedení práce (DPP)
Dohodu o provedení práce lze uzavřít na dobu určitou i neurčitou. V obou případech však maximálně na předpokládaný rozsah 300 hodin v kalendářním roce.
Dohoda uzavřená nad tento zákonný rozsah by byla neplatná.
Započítává se sem také doba práce, kterou zaměstnanec koná pro zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
To znamená, že bez ohledu na počet uzavřených dohod může zaměstnanec v rámci DPP odpracovat maximálně 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele.
DPP může zaměstnanec uzavřít i s vícero zaměstnavateli. Limit 300 hodin se počítá pro každého z nich zvlášť.
Jiná omezení pro dohodu o provedení práce neplatí.
Pracovní doba
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí pro zaměstnance 40 hodin týdně (s výjimkami stanovenými zákoníkem práce), lze samozřejmě sjednat kratší pracovní dobu.
Pro zaměstnance i dohodáře platí, že denní směna nesmí být delší než 12 hodin (s určitými výjimkami).
V případě zaměstnanců a dohodářů mladších 18 let nesmí pracovní směna překročit 8 hodin.
Zaměstnavatel musí pracovní dobu předem rozvrhnout a seznámit zaměstnance s písemným rozvrhem:
- u pracovního poměru – nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
- u dohody o provedení práce – nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
Zaměstnavatel a zaměstnanec si však mohou ujednat i jinou lhůtu.
Odpracovanou pracovní dobu zaměstnanců i dohodářů musí zaměstnavatel evidovat.
Práce přesčas
Zaměstnanci s pracovní smlouvou mohou za zákonných podmínek vykonávat práci přesčas.
Za tu jim náleží příplatek ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku, popř. náhradní volno, dohodnou-li se tak se zaměstnavatelem.
Naopak u dohodářů je práce přesčas v zákonném smyslu vyloučena.
Ani při výkonu práce nad rámec směny, určené v rozvrhu pracovní doby, tak nemají právo na příplatek či náhradní volno.
Doba odpočinku
U pracovní smlouvy i dohody o provedení práce je třeba dodržet příslušná ustanovení týkající se doby odpočinku, jak jsou uvedena v zákoníku práce.
Zaměstnanci i dohodáři tak mají po šesti hodinách nepřetržité práce právo na pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.
Příplatky za práci
Zaměstnanci z pracovního poměru i z dohody o provedení práce mají právo na příplatky za práci o víkendu, v noci, ve svátek či ve ztíženém pracovním prostředí.
V případě práce ve svátek náleží zaměstnanci i dohodáři primárně náhradní volno. Příplatek jim náleží jen, dohodnou-li se na něm se zaměstnavatelem namísto čerpání volna v jiný den.
Cestovní náhrady
Při uzavření pracovní smlouvy má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady dle ustanovení zákoníku práce.
V rámci výkonu práce na základě dohody o provedení práce nemá dohodář nárok na cestovní náhrady.
Takový nárok však lze výslovně ujednat v dohodě (musí být sjednáno pravidelné pracoviště).
Odměna za vykonanou práci
V obou případech jak u pracovní smlouvy, tak u dohody o provedení práce, je třeba dodržet minimální mzdu.
S účinností od 1. ledna 2024 činí sazba minimální mzdy:
- 18 900 Kč za měsíc,
- 112,50 Kč za hodinu.
Zatímco u pracovní smlouvy se zpravidla uplatní měsíční sazba minimální mzdy, v případě DPP se použije sazba hodinová.
Překážky v práci
Jak zaměstnanci s pracovní smlouvou, tak dohodáři mají ze zákona právo na pracovní volno v případě překážek v práci:
- na straně zaměstnance dle § 199 zákoníku práce (např. svatba, pohřeb či vyšetření u lékaře)
- z důvodu obecného zájmu dle § 200 až 205 zákoníku práce (např. darování krve).
Na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru, nemají dohodáři právo na náhradu odměny. Jejich volno bude tedy neplacené.
Jiná je situace v případě překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zde mají právo na příslušné náhrady jak zaměstnanci, tak i dohodáři.
Dovolená
Zaměstnanec má z pracovní smlouvy nárok na dovolenou, a to za kalendářní rok či jeho poměrnou část, za odpracované dny a dodatkovou dovolenou.
Také dohodářům vzniká nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Vznik tohoto práva je však u DPP podmíněn:
- trváním dohody nepřetržitě po dobu alespoň 28 kalendářních dní v daném roce,
- odpracováním alespoň čtyřnásobku fiktivní týdenní pracovní doby (tj. 80 hodin, vč. případných náhradních dob).
Dovolená pro dohodáře bude vyměřena na základě fiktivní týdenní pracovní doby v délce 20 hodin týdně.
Nemocenské
V prvních 2 týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy, a to za pracovní dny.
Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec nemocenské (jako dávku sociálního zabezpečení), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).
Zaměstnanci v pracovním poměru mají na nemocenské právo vždy.
Dohodáři, vykonávající práci na základě dohody o provedení práce, mají právo na nemocenské jen, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. Podmínkou je, že odvádí pojistné na sociální pojištění.
Zdravotní a sociálního pojištění
Za zaměstnance v pracovním poměru odvádí zaměstnavatel pojistné na zdravotní a sociální pojištění vždy.
U dohodářů je situace složitější.
V roce 2024 podléhá odvodům na sociální i zdravotní pojištění odměna z DPP v měsících, kdy překročí 10 000 Kč.
V takovém měsíci je dohodář účasten nemocenského a důchodového pojištění.
Od 1. 1. 2025 však nastává u sociálního pojištění změna.
Zákon nově stanoví dvojí režim pro sociální pojištění u DPP:
- režim tzv. oznámené dohody,
- režim ostatních dohod.
Režim oznámené dohody
Režim oznámené dohody může uplatnit vůči zaměstnanci vždy jen jediný zaměstnavatel, který u ČSSZ provede „rezervaci“ tohoto zaměstnance jako první.
Účast na pojistném na sociální zabezpečení vznikne, pokud odměna dosáhne 25 % průměrné mzdy.
Pokud bude odměna z oznámené dohody nižší, účast na pojistném nevznikne.
Režim ostatních dohod
Do tohoto režimu spadají všechny ostatní DPP, ať již uzavřené se stejným, nebo souběžně s jiným zaměstnavatelem.
Účast na pojistném tak vznikne při překročení hranice 10 % průměrné mzdy.
Evidence DPP
S pojištěním úzce souvisí povinnost zaměstnavatelů od 1. 7. 2024 evidovat všechny DPP.
Zaměstnavatelé musí hlásit ČSSZ jak nově uzavřené dohody, tak dohody stávající. Oznámení podléhá též ukončení evidované DPP.
Od 1. 8. 2024 musí zaměstnavatelé navíc podávat i měsíční hlášení příjmů z těchto dohod, a to ode dne jejího uzavření až do skončení.
Hlášení musí podat i měsících, kdy odměna nedosáhla 10 000 Kč a nebude z ní odvedeno sociální pojištění.
Zaměstnavatel splní svou povinnost prostřednictvím Výkazu DPP, adresovaného místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení.
Ukončení pracovního poměru
Pracovní poměr založený pracovní smlouvou lze rozvázat jen:
- dohodou o ukončení pracovního poměru,
- výpovědí ze zákonných důvodů s 2 měsíční výpovědní dobou,
- okamžitým zrušením za zákonných podmínek,
- zrušením ve zkušební době.
Pracovní poměr založený dohodou o provedení práce lze ukončit:
- dohodou o ukončení DPP,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu i bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou,
- okamžitým zrušením pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr,
- zrušení ve zkušební době, byla-li sjednána.
Zaměstnavatel však má povinnost výpověď dodatečně odůvodnit, pokud o to dohodář výslovně požádá do 1 měsíce od doručení výpovědi.
Pracovní poměr na dobu určitou, založený smlouvou či dohodou, zaniká též uplynutím sjednané doby.
Odstupné
Zaměstnanec má dle podmínek zákoníku práce nárok na odstupné, končí-li pracovní poměr.
U dohody o provedení práce zaměstnanec nárok na odstupné nemá, opět lze však tento nárok v dohodě sjednat.
Vzory smluv ke stažení
Hledáte vzor pracovní smlouvy, dohody o provedení práce (DPP), případně jiných smluvních dokumentů? Pro základní a jednodušší pracovní vztahy můžete využít námi zpracované vzory, které jsou v souladu s aktuální legislativou a odráží praktické zkušenosti zaměstnavatelů.
- Vzor pracovní smlouvy
- Vzor dohody o provedení práce
- Vzor dohody o pracovní činnosti
- Vzor dohody o výkonu práce na dálku
Poslední aktualizace: 12. listopadu 2024
