Podnikání při zaměstnání je stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet vlastní nápady a získat dodatečný příjem. Kombinace stálého zaměstnání a vedlejší samostatně výdělečné činnosti přináší flexibilitu, ale zároveň vyžaduje znalost právních náležitostí, daňových povinností a pojištění. Správná orientace v těchto oblastech pomáhá předejít problémům se zaměstnavatelem, finančním úřadem nebo pojišťovnami.
V článku najdete konkrétní kroky, tipy a příklady, jak podnikat při zaměstnání bez komplikací. Dozvíte se, jak vybrat hlavní nebo vedlejší činnost, správně vést evidenci, jak funguje sociální a zdravotní pojištění a na co si dát pozor z právního i daňového hlediska.
Podnikání při zaměstnání
Podnikání při zaměstnání je v ČR upraveno zákonem o živnostenském podnikání a dalšími právními předpisy. Každý podnikatel musí respektovat pravidla, která chrání jeho zájmy i práva zaměstnavatele.
Před zahájením podnikání si pečlivě přečtěte pracovní smlouvu a ověřte, zda vaše činnost nekonkuruje s činností zaměstnavatele.
Právní předpisy dále zahrnují povinnost registrace, vedení evidence a dodržování zákonných lhůt.
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatně výdělečnou činností
Hlavní činnost OSVČ znamená, že podnikání je vaším hlavním zdrojem příjmu a plníte všechny povinnosti včetně platby sociálního a zdravotního pojištění.
Vedlejší činnost OSVČ při zaměstnání je doplňková aktivita, při které hlavním příjmem zůstává mzda ze zaměstnání.
Praktický příklad: Pokud pracujete na plný úvazek a večer poskytujete doučování, příjmy z vedlejší činnosti sledujte. Pokud váš daňový základ z podnikání (příjmy po odečtení výdajů) za rok 2026 nedosáhne rozhodné částky 117 521 Kč (v roce 2025 to bylo 111 736 Kč), neplatíte sociální pojištění, odvádí se pouze zdravotní pojištění.
Kdy musí OSVČ s vedlejší činností platit zálohy a jaký minimální vyměřovací základ pro ni platí, upravuje § 13a a § 14 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení.
Podmínky pro zahájení podnikání při zaměstnání
Zahájení podnikání vyžaduje několik konkrétních kroků. Nejdůležitější je registrace OSVČ, výběr typu živnosti a případný souhlas zaměstnavatele. Jednoduchá evidence příjmů a výdajů vám od začátku usnadní kontrolu pojištění a daňového přiznání.
Praktický tip: Začněte s malou vedlejší činností (např. e-shop s oblečením či prodej vlastních výrobků), abyste mohli otestovat trh, a postupně rozšiřujte podnikání.
Povinnosti OSVČ při zaměstnání
Každý podnikatel, který současně pracuje, má povinnosti, mezi které patří podání daňového přiznání, sociální a zdravotní pojištění a vedení evidence příjmů a výdajů.
- Používejte aplikace nebo online účetnictví pro přehled o příjmech a výdajích.
- Sledujte termíny pro podání daňového přiznání a úhradu pojištění.
Praktický příklad: Vedlejší OSVČ, která provozuje e-shop, vydělala 50 000 Kč. Sociální pojištění se neplatí, zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu, tedy z poloviny zisku; minimální vyměřovací základ se na OSVČ, která je zároveň zaměstnancem s odvody alespoň z minimální mzdy, nevztahuje (§ 3a odst. 1 a 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Nicméně u vedlejší činnosti se často neplatí zálohy na zdravotní pojištění, nýbrž dochází k jeho úhradě až ze skutečných příjmů (po podání přehledu za kalendářní rok).
Daňové aspekty podnikání při zaměstnání
OSVČ, která je zároveň zaměstnancem, do paušálního režimu vstoupit nemůže. Podmínkou paušální daně je, že poplatník nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní (§ 2a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů). Podnikání při zaměstnání se tedy řeší klasickým daňovým přiznáním.
V daňovém přiznání můžete uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál (§ 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Sledujte výdaje a odečty, které mohou snížit daňový základ.
Praktický příklad: OSVČ prodávající online kurzy při zaměstnání vydělala 200 000 Kč ročně. Paušální daň využít nemůže, protože má příjmy ze zaměstnání. Uplatní 60% výdajový paušál, daňový základ z podnikání tak činí 80 000 Kč; sociální pojištění z vedlejší činnosti neplatí (základ je pod rozhodnou částkou) a zdravotní pojištění odvede ve výši 13,5 % z poloviny zisku.
Sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ při zaměstnání
Sociální pojištění a zdravotní pojištění se liší podle typu činnosti. U vedlejší činnosti závisí povinnost platby na dosažené rozhodné částce. Sledujte roční příjem a zaznamenávejte všechny platby, aby nedošlo k penalizaci.
Praktický příklad: Vedlejší OSVČ s příjmem 90 000 Kč a daňovým základem pod rozhodnou částkou neplatí sociální pojištění vůbec; zdravotní pojištění odvede ve výši 13,5 % z poloviny zisku, bez minimálního vyměřovacího základu. Sociální pojištění se platí z celého vyměřovacího základu až v roce, kdy daňový základ rozhodné částky dosáhne.
Aktuální minimální zálohy, rozhodnou částku 117 521 Kč a změny od července 2026 najdete v článku Zálohy OSVČ 2026.
Souhlas zaměstnavatele s podnikáním
Souhlas zaměstnavatele je nutný, pokud činnost může ovlivnit firmu (např. objem zakázek, dodavatele apod.).
- Získejte souhlas písemně.
- Definujte, čím se budete zabývat – předmět podnikání.
Praktický příklad: Pracujete ve firmě zabývající se marketingem a chcete nabídnout grafické služby soukromým klientům. Písemný souhlas zaměstnavatele zajistí právní jistotu a současně předejte možným sporům se zaměstnavatelem.
Možnosti zjednodušené evidence a administrativy
Minimalizace administrativy je klíčová pro zvládnutí podnikání při zaměstnání.
- Používejte online aplikace pro evidenci příjmů a výdajů.
- Zvažte výdajový paušál, pokud máte nízké skutečné výdaje; paušální daň při zaměstnání využít nelze.
Praktický příklad: OSVČ eviduje příjmy z vedlejší činnosti v Excelu nebo Fakturoidu a jednou ročně podá daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Má tak přehled o daních a pojištění bez složité administrativy.
Výhody a nevýhody podnikání při zaměstnání
Jaké jsou výhody a nevýhody podnikání při zaměstnání?
Výhody: dodatečný příjem, možnost testovat nápady, získávání zkušeností.
Nevýhody: vyšší pracovní zátěž, povinnosti OSVČ, nutnost souhlasu zaměstnavatele.
Praktický příklad: Vedlejší činnost umožňuje rozjet e-shop a testovat produkty bez ohrožení hlavního příjmu. Zároveň je potřeba vést evidenci a kontrolovat termíny plateb.
Praktické tipy a doporučení pro začínající podnikatele
Podnikání při zaměstnání vyžaduje plán a pořádek v administrativě.
- Zkontrolujte pracovní smlouvu a získáte souhlas zaměstnavatele.
- Zaregistrujte živnost (OSVČ) při zaměstnání a vyberte typ živnosti.
- Rozhodněte se mezi paušální daní a klasickým daňovým přiznáním.
- Sledujte příjmy, výdaje, sociální a zdravotní pojištění.
Praktický tip: Začněte malou činností, postupně zvyšujte rozsah a pravidelně kontrolujte všechny povinnosti. Podnikání při zaměstnání je efektivní cesta k získání zkušeností a dodatečného příjmu, pokud budete dodržovat všechny právní a daňové povinnosti.
Nejčastější vzory smluv pro podnikatel
Při podnikání, ať už hlavním nebo vedlejším, je vhodné mít připravené kvalitní smlouvy. Dobře sepsaná smlouva chrání vaše zájmy, nastavuje jasná pravidla spolupráce a minimalizuje riziko sporů. Podnikatelé nejčastěji využívají tyto vzory:
- Smlouva o spolupráci – nastavuje podmínky spolupráce mezi dvěma podnikateli nebo firmami.
- Smlouva o dílo – využívá se u zakázek, kde je cílem vytvořit konkrétní výsledek (např. web, grafika, stavební práce).
- Smlouva o reklamě – vhodná pro spolupráci s médii, weby nebo influencery při propagaci produktů a služeb.
- Smlouva s influencerem – definuje podmínky spolupráce, rozsah propagace a odměnu za reklamní obsah.
- Všeobecné obchodní podmínky (VOP) – souhrn pravidel pro zákazníky a obchodní partnery, zejména pro e‑shopy.
- Licenční smlouva – pro využívání autorských děl, software nebo ochranných známek.
- Smlouva o poskytování služeb – univerzální dokument pro freelancery i agentury.
- Smlouva o mlčenlivosti (NDA) – chrání důvěrné informace při spolupráci na projektech.
Praktický tip: Pokud teprve začínáte, je vhodné vycházet z ověřených vzorů smluv a přizpůsobit je konkrétním podmínkám. V případě složitějších spoluprací doporučuji konzultaci s právníkem.
Poslední aktualizace: 15. října 2026