Zákon o pojistném na sociální zabezpečení je zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., účinný od 1. 1. 1993, který upravuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti: kdo je platí, z jakého základu, jakou sazbou a kdy. Týká se zaměstnavatelů, zaměstnanců včetně lidí pracujících na dohody a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
| Číslo a název | Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti |
|---|---|
| Přijat (ze dne) | 20. 11. 1992 |
| Účinnost od | 1. 1. 1993 (§ 33 zákona) |
| Aktuální znění účinné od | 1. 7. 2026 |
| Poslední novela | zákon č. 90/2026 Sb. |
| Příští ohlášená změna | od 1. 1. 2027 (zákon č. 395/2024 Sb., zákon č. 360/2025 Sb.) |
| Stav | platný a účinný |
Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗
Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 4. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 7. 2026
Ve zkratce: Zaměstnanec platí 7,1 % z vyměřovacího základu a zaměstnavatel obvykle 24,8 % (§ 7 odst. 1). OSVČ platí 29,2 % z vyměřovacího základu, který si určí, ale musí činit nejméně 55 % jejího dílčího základu daně z podnikání (§ 5b odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. e)). Během roku platí OSVČ měsíční zálohy, splatné od prvního do posledního dne měsíce, za který se platí (§ 14a odst. 1). Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy je od 1. 7. 2026 při hlavní činnosti 35 % průměrné mzdy a při vedlejší činnosti 11 % průměrné mzdy (§ 14 odst. 5). Přehled o příjmech a výdajích podává OSVČ do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro daňové přiznání (§ 15 odst. 1), doplatek je splatný do osmi dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán (§ 14a odst. 3).
Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace.
Kdy budete zákon o pojistném na sociální zabezpečení potřebovat
- Začínáte podnikat a řešíte, kolik budete platit na sociální pojištění. Zálohy činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu se zákonným minimem (§ 14 odst. 1 a 5), začínající OSVČ je za podmínek § 14 odst. 9 v roce zahájení a v následujícím roce platit nemusí. Praktické informace najdete v článku Zálohy OSVČ.
- Podnikáte vedle zaměstnání nebo studia. Při vedlejší činnosti je minimum nižší a zálohy se platí jen v zákonem stanovených případech (§ 13a odst. 1 a 7). Souvislosti rozebírá článek Podnikání při zaměstnání.
- Blíží se termín přehledu o příjmech a výdajích. Lhůta se odvíjí od lhůty pro daňové přiznání (§ 15 odst. 1), na ni navazuje splatnost doplatku (§ 14a odst. 3).
- Přijímáte zaměstnance nebo brigádníka na dohodu. Pojistné platí i zaměstnanci na DPP a DPČ, jsou-li účastni nemocenského pojištění (§ 3); zaměstnavatel jejich pojistné sráží a odvádí (§ 8 odst. 1). Více v článku Brigáda na dohodu z pohledu zaměstnavatele.
- Zaměstnáváte lidi na zkrácený úvazek nebo pracujícího důchodce. Za vybrané zaměstnance, zpravidla s kratší pracovní dobou 8 až 30 hodin týdně (například starší 55 let nebo pečující o dítě mladší 10 let) má zaměstnavatel slevu 5 % z jejich vyměřovacích základů (§ 7a a § 7b). Pracující poživatel starobního důchodu v plné výši má slevu 6,5 %, kterou uplatňuje u zaměstnavatele (§ 7d a § 7e).
- Přerušujete nebo ukončujete živnost. Minimální vyměřovací základ OSVČ se počítá jen za měsíce, v nichž byla činnost vykonávána aspoň po část měsíce (§ 5b odst. 2). Postup popisuje článek Přerušení a zrušení živnosti.
- V první polovině roku 2026 jste platili zálohy z vyššího minima. Zákon č. 90/2026 Sb. snížil minimum pro hlavní činnost ze 40 % na 35 % průměrné mzdy a o vrácení rozdílu záloh za 1. 1. až 30. 6. 2026 lze písemně požádat do 31. 12. 2026 (čl. II bod 2), viz Co se v zákoně změnilo.
Struktura zákona o pojistném na sociální zabezpečení
| Část | Co upravuje | Paragrafy |
|---|---|---|
| Úvodní ustanovení | Předmět zákona, příjem státního rozpočtu, poplatníci pojistného, výše pojistného | § 1–4 |
| Vyměřovací základ | Vyměřovací základ zaměstnance, zaměstnavatele, OSVČ a dalších osob, rozhodné období | § 5–6 |
| Sazby pojistného | Procentní sazby pro jednotlivé poplatníky | § 7 |
| Slevy na pojistném | Sleva zaměstnavatele za vybrané zaměstnance, sleva pracujícího poživatele starobního důchodu, sleva zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny | § 7a–7g |
| Odvod pojistného zaměstnavatelem | Srážka a odvod pojistného, splatnost, hlášení údajů | § 8–12 |
| Odvod pojistného OSVČ | Pojistné, zálohy a doplatek OSVČ, přehled o příjmech a výdajích, maximální vyměřovací základy | § 13–15a |
| Dobrovolná účast a zahraniční zaměstnanci | Pojistné osob dobrovolně účastných důchodového pojištění a zahraničních zaměstnanců | § 16–16a |
| Placení, přeplatky a sankce | Přeplatek, promlčení, způsob placení, penále, splátky, přirážka, pravděpodobná výše pojistného, uchovávání záznamů | § 17–22d |
| Počítání času a společná ustanovení ke slevám | Lhůty a podmínky uplatňování slev | § 23–23o |
| Tiskopisy a zvláštní ustanovení | Tiskopisy, pojistné ozbrojených a bezpečnostních sborů, úhrada pojistného | § 24–25b |
| Přestupky | Přestupky plátců pojistného a orgány, které o nich rozhodují | § 25c–25f |
| Ustanovení přechodná a závěrečná | Přechod z předpisů platných do roku 1992, zrušovací ustanovení, účinnost | § 26–33 |
Zákon se nečlení na části ani hlavy, skupiny paragrafů oddělují nadpisy. Paragrafy s písmennými indexy (například § 5b, § 14a, § 23o) jsou stopou častých novel; e-Sbírka eviduje přes 70 jeho časových verzí.
Klíčové paragrafy zákona o pojistném na sociální zabezpečení: doslovné znění a co znamenají
§ 3: Poplatníci pojistného
§ 3 odst. 2, 3 a 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(2) Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3.
(3) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění1e); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.
(4) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52)
Co to znamená: Zaměstnavatel platí pojistné na nemocenské i důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaměstnanec pojistné na nemocenské a důchodové pojištění, je-li účasten nemocenského pojištění. Mezi zaměstnance zákon řadí i lidi na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti (§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2); zda dohoda zakládá účast na nemocenském pojištění, určují předpisy o nemocenském pojištění. OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud je účastna důchodového pojištění, a pojistné na nemocenské pojištění, jen pokud je účastna nemocenského pojištění. Kdo je OSVČ a kdy je její činnost hlavní nebo vedlejší, stanoví zákon o důchodovém pojištění (§ 3 odst. 4).
§ 5: Vyměřovací základ zaměstnance
§ 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců74), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Co to znamená: Pojistné zaměstnance se počítá ze zdanitelných (neosvobozených) příjmů, které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Některé příjmy se do základu nezahrnují, například náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odchodné nebo jednorázová sociální výpomoc při živelní pohromě (§ 5 odst. 2). Roční strop pro zaměstnance je 48násobek průměrné mzdy (§ 15a odst. 1).
§ 7: Sazby pojistného
§ 7 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Sazby pojistného činí
a) u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnavatele
1. v roce 2023 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2024 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce 2025 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2026 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
c) u zaměstnavatele
1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce 2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
d) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,
e) u osoby samostatně výdělečně činné
1. 29,2 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
2. 2,7 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
f) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
g) u zahraničního zaměstnance 2,7 % z vyměřovacího základu.
Co to znamená: Zaměstnanec platí 7,1 % z vyměřovacího základu (0,6 % na nemocenské a 6,5 % na důchodové pojištění). Zaměstnavatel platí obvykle 24,8 %. Vyšší sazby platí za zdravotnické záchranáře a členy hasičských jednotek podniků (29,8 % od roku 2026) a za zaměstnance v rizikovém zaměstnání (27,8 % v roce 2026, postupně až 29,8 % od roku 2028). OSVČ platí na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 29,2 % a při účasti na nemocenském pojištění 2,7 % (§ 7 odst. 1 písm. e)).
§ 5b: Vyměřovací základ OSVČ
§ 5b odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.
Co to znamená: Základem pro roční pojistné OSVČ je částka, kterou si OSVČ sama určí, ale nejméně 55 % jejího dílčího základu daně ze samostatné činnosti, tedy zisku podle zákona o daních z příjmů (do roku 2023 to bylo 50 %). Zároveň platí minimální roční vyměřovací základ: násobek nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle § 14 odst. 5 a počtu měsíců, v nichž byla činnost vykonávána aspoň po část měsíce (§ 5b odst. 2). U OSVČ, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se vyměřovací základ odvozuje od pásma paušálního režimu (§ 5b odst. 3).
§ 13a: Kdy OSVČ platí zálohy, hlavní a vedlejší činnost
§ 13a odst. 1 a 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné
a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za prosinec kalendářního roku, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,
b) za kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém dosáhla daňového základu (§ 5b odst. 1) ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů trvá naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nebo
c) za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
(7) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém aspoň po část měsíce, v níž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána, trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění.
Co to znamená: Při hlavní činnosti platí OSVČ zálohy za každý měsíc, v němž ji vykonává. Při vedlejší činnosti jen tehdy, když se k důchodovému pojištění přihlásí dobrovolně, nebo když v předchozím roce dosáhla daňového základu zakládajícího účast na pojištění (§ 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění). Rozhodnou částku ani výčet důvodů vedlejší činnosti tento zákon neobsahuje, odkazuje na § 9 odst. 6 a § 10 zákona o důchodovém pojištění. K vedlejší činnosti se přihlíží na základě oznámení OSVČ, nejpozději v přehledu za daný rok (§ 13a odst. 8).
§ 14: Výše záloh OSVČ a minimální vyměřovací základ
§ 14 odst. 1, 2, 5 a 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. e) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 55 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 35 % průměrné mzdy. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.
(9) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato osoba samostatně výdělečně činná v období 5 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nebyla osobou samostatně výdělečně činnou. Věta první se nepoužije u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu.
Co to znamená: Záloha se vypočte jako 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu. Ten tvoří 55 % průměrného měsíčního daňového základu z předchozího roku, nejméně však 35 % průměrné mzdy při hlavní činnosti, 25 % průměrné mzdy v roce zahájení a dvou následujících letech u OSVČ, která v předchozích 20 letech nepodnikala, a 11 % průměrné mzdy při vedlejší činnosti. Minimální záloha se tedy spočítá jako průměrná mzda × příslušné procento × 29,2 %, vždy se zaokrouhlením nahoru (§ 14 odst. 13 a § 7 odst. 3). Průměrnou mzdu ani minimální zálohu v korunách zákon neuvádí. OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může platit zálohy sazbou 22,7 %.
§ 14a: Splatnost záloh a doplatku
§ 14a zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala přihlášku k této účasti, do konce následujícího kalendářního měsíce.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Úhrn záloh na pojistné zaplacených podle věty první však nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh na pojistné vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených podle § 14 odst. 2, 4 a 5, které připadají na období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti a v případě, že osoba samostatně výdělečně činná požádala nejpozději do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený podle věty druhé.
(3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
Co to znamená: Zálohu za měsíc platíte v průběhu téhož měsíce, za měsíc zahájení činnosti až do konce měsíce následujícího. Platit dopředu lze nejdéle do konce roku a vrátit takové zálohy lze jen při ukončení činnosti (odst. 2). Doplatek za rok je splatný do osmi dnů po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled. Při pozdní platbě vzniká penále (§ 20 odst. 1).
§ 15: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ
§ 15 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗
(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, je povinna podat příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání přehledu o příjmech a výdajích podle věty první se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty. V přehledu se kromě údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu (§ 15a), a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až f) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 8 věty třetí platí zde obdobně. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu.
Co to znamená: Kdo aspoň po část roku podnikal, podává územní správě sociálního zabezpečení přehled o příjmech a výdajích, a to do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Výjimkou je OSVČ, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani. Zjistí-li se později vyšší vyměřovací základ, musí OSVČ podat opravný přehled do 8 dnů (§ 15 odst. 2). Podle přehledu se určí nová výše záloh, platná od měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán (§ 14 odst. 6).
Časové verze znění
Přehled posledních verzí v e-Sbírce:
| Účinné od | Účinné do | Novela | Stav | e-Sbírka |
|---|---|---|---|---|
| 1. 1. 2027 | – | zákon č. 395/2024 Sb., zákon č. 360/2025 Sb. | ohlášené (budoucí) | znění ↗ |
| 1. 7. 2026 | 31. 12. 2026 | zákon č. 90/2026 Sb. | aktuální | znění ↗ |
| 1. 1. 2026 | 30. 6. 2026 | zákon č. 395/2024 Sb., zákon č. 324/2025 Sb., zákon č. 360/2025 Sb., zákon č. 89/2024 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 7. 2025 | 31. 12. 2025 | zákon č. 77/2025 Sb., zákon č. 218/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 4. 2025 | 30. 6. 2025 | zákon č. 84/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 1. 2025 | 31. 3. 2025 | zákon č. 395/2024 Sb., zákon č. 417/2024 Sb., zákon č. 436/2024 Sb. | minulé | znění ↗ |
| … | ||||
| 1. 1. 1993 | 30. 6. 1993 | původní znění | minulé | znění ↗ |
E-Sbírka vede u zákona o pojistném na sociální zabezpečení 74 účinných znění a jedno ohlášené budoucí znění. Tabulka ukazuje ohlášené budoucí znění, aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 4. 10. 2026.
Co se v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení změnilo
- Od 1. 1. 2027 (ohlášená změna; e-Sbírka u tohoto znění uvádí zákony č. 395/2024 Sb. a 360/2025 Sb.): Promlčení pojistného (§ 18) nahradí zánik pojistného: právo předepsat, vybrat a vymáhat dlužné pojistné zanikne po uplynutí šestileté lhůty pro placení pojistného, u OSVČ počítané od devátého dne po lhůtě pro přehled. Dosavadní desetileté promlčecí lhůty tím odpadnou. Lhůtu přeruší například pravomocné vyměření pojistného nebo zahájení exekučního řízení, nejpozději však skončí po 20 letech (u pojistného zajištěného zapsaným zástavním právem zaniká právo vybrat a vymáhat je po 30 letech od zápisu). Penále ze záloh za rok bude splatné do osmi dnů po lhůtě pro přehled (§ 20 odst. 6); navazující změna i v § 21.
- Od 1. 7. 2026 (zákon č. 90/2026 Sb.): Minimální měsíční vyměřovací základ při hlavní činnosti činí 35 % průměrné mzdy; dosavadní text stanovil 30 % v roce 2024, 35 % v roce 2025 a 40 % od roku 2026 (§ 14 odst. 5). OSVČ s hlavní činností může do 31. 12. 2026 písemně požádat o vrácení rozdílu záloh za 1. 1. až 30. 6. 2026, územní správa sociálního zabezpečení jej vyplatí do 2 měsíců. Dlužné zálohy a penále za toto období zanikly do výše rozdílu, pokud OSVČ zaplatila aspoň zálohy podle nového znění (čl. II body 2 a 3 zákona č. 90/2026 Sb.).
- Od 1. 1. 2026 (zákony č. 360/2025 Sb., 324/2025 Sb., 395/2024 Sb. a 89/2024 Sb.): Zaměstnavatelé místo přehledů na tiskopisu sdělují údaje o vyměřovacích základech a slevách prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení (§ 7c, § 9, § 22b, § 24, § 25d), samostatné hlášení podle § 9a bylo zrušeno. Nově vznikla sleva na pojistném 7,1 % pro zaměstnance na dohodu o provedení práce v ovocnářství a při pěstování zeleniny (§ 7f, § 7g, § 23n, § 23o).
- Od 1. 7. 2025 (zákony č. 77/2025 Sb. a 218/2025 Sb.): technické a navazující změny, dotčeny § 3 a § 25f (orgány rozhodující o přestupcích).
- Od 1. 4. 2025 (zákon č. 84/2025 Sb.): technická změna § 5 odst. 7.
- Od 1. 1. 2025 (zákony č. 395/2024 Sb., 417/2024 Sb. a 436/2024 Sb.): Zavedena sleva 6,5 % pro zaměstnance, kteří pobírají starobní důchod v plné výši (§ 7d, § 7e), a možnost snížené sazby záloh 22,7 % pro takové OSVČ (§ 14 odst. 1). Nová sazba zaměstnavatele za zaměstnance v rizikovém zaměstnání (§ 5a, § 7). Začínající OSVČ, která v předchozích 5 letech nepodnikala, nemusí platit zálohy v roce zahájení a v následujícím roce (§ 14 odst. 9).
- Od 1. 7. 2024 (zákony č. 349/2023 Sb. a 163/2024 Sb.): Zaměstnavatelé začali měsíčně hlásit údaje o dohodách o provedení práce (§ 9a, od 2026 zrušen); doplněno pravidlo pro zaměstnanecké podíly (§ 5 odst. 7).
- Od 1. 1. 2024 (zákony č. 349/2023 Sb., 412/2023 Sb. a 321/2023 Sb.): Zaměstnanci začali platit i pojistné na nemocenské pojištění, sazba vzrostla z 6,5 % na 7,1 % (§ 7). Vyměřovací základ OSVČ se zvýšil z 50 % na 55 % daňového základu (§ 5b, § 14 odst. 2), minimum pro hlavní činnost z 25 % na postupně 30, 35 a 40 % průměrné mzdy, se základem 25 % pro začínající OSVČ, a pro vedlejší činnost z 10 % na 11 % (§ 14 odst. 5).
- V roce 2023 (zákony č. 366/2022 Sb., 455/2022 Sb. a 216/2022 Sb.): změny, jejichž obsah na této stránce nerozebíráme; přehled je v časových verzích e-Sbírky.
Související články a vzory
- Zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění
- Podnikání při zaměstnání: živnost, daně a pojistné
- Přerušení a zrušení živnosti: daně, pojištění a obnovení
- Spolupracující osoba u OSVČ
- Dohoda o provedení práce: limity, odvody a daně a dohoda o pracovní činnosti
- Vzor dohody o provedení práce a vzor dohody o pracovní činnosti
- Přechod z OSVČ na s. r. o.: kdy a jak na to
- Související předpisy: zákon o daních z příjmů (dílčí základ daně ze samostatné činnosti), zákoník práce (pracovní poměr a dohody), zákon o veřejném zdravotním pojištění a živnostenský zákon
Nejčastější otázky
Jak se počítá minimální záloha na sociální pojištění OSVČ?
Minimální záloha je 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu (§ 14 odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. e) bod 1). Ten činí od 1. 7. 2026 při hlavní činnosti 35 % průměrné mzdy, u začínající OSVČ 25 % a při vedlejší činnosti 11 % (§ 14 odst. 5). Částku průměrné mzdy pro daný rok zákon neobsahuje.
Kdy je splatná záloha na sociální pojištění?
Záloha za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne téhož měsíce (§ 14a odst. 1). Za měsíc, v němž jste zahájili podnikání, je splatná do konce následujícího měsíce. Zálohy můžete platit i dopředu, nejdéle do konce kalendářního roku (§ 14a odst. 2).
Do kdy musí OSVČ podat přehled o příjmech a výdajích?
Přehled se podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za daný rok (§ 15 odst. 1). Přehled nepodává OSVČ, jejíž daň je rovna paušální dani. Doplatek je splatný do osmi dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán (§ 14a odst. 3).
Kolik procent platí na sociální pojištění zaměstnanec a kolik zaměstnavatel?
Zaměstnanec platí 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské a 6,5 % na důchodové pojištění (§ 7 odst. 1 písm. d)). Zaměstnavatel platí obvykle 24,8 % (§ 7 odst. 1 písm. a)), za zdravotnické záchranáře, členy hasičských jednotek podniků a zaměstnance v rizikovém zaměstnání více. Pojistné zaměstnance sráží a odvádí zaměstnavatel (§ 8 odst. 1), a to od prvního do dvacátého dne následujícího měsíce (§ 9 odst. 1).
Musí OSVČ s vedlejší činností platit sociální pojištění?
Jen pokud je účastna důchodového pojištění (§ 3 odst. 4), tedy když daňový základ dosáhne rozhodné částky podle zákona o důchodovém pojištění, nebo když se k pojištění přihlásí dobrovolně (§ 13a odst. 1 písm. a) a b)). Rozhodnou částku ani důvody vedlejší činnosti tento zákon neuvádí; vedlejší činnost musí OSVČ oznámit (§ 13a odst. 7 a 8).
Musí začínající OSVČ platit zálohy na sociální pojištění?
Nemusí za měsíce roku, v němž činnost zahájila, a za měsíce následujícího roku, pokud v předchozích 5 kalendářních letech nebyla OSVČ (§ 14 odst. 9). Neplatí to pro OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu. Pokud OSVČ zálohy platí, může při hlavní činnosti v roce zahájení a dvou dalších letech využít nižší minimum 25 % průměrné mzdy, nepodnikala-li v předchozích 20 letech (§ 14 odst. 5).
Jak tuto stránku připravujeme
Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona a citace přebíráme z e-Sbírky (Ministerstvo vnitra) a změny ověřujeme v seznamu časových verzí e-Sbírky. Naposledy jsme citace porovnali 4. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.
Upozornění: Obsah této stránky má informativní charakter, vysvětluje obecně text předpisu a nenahrazuje posouzení konkrétní situace. Nejde o právní službu. Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.