Smlouva o dílo je v praxi velmi často užívaným smluvním typem. Zdanění smlouvy o dílo je tudíž něco, s čím se setkává mnoho lidí. Ať už s její pomocí podnikáte, nebo si jen občas něco přivyděláte, jistě chcete vědět, jaké příjmy se musí zdanit.
Kdy se daní smlouva o dílo? Jak je to s DPH? A musíte z ní platit odvody?
Zdanění smlouvy o dílo a daň z příjmů
Smlouva o dílo je smlouvou úplatnou a příjem z ní tak zásadně podléhá zdanění.
To, jak se daní smlouva o dílo, záleží na tom, zda je zhotovitel podnikatelem či nikoli.
Právě zhotovitel má totiž povinnost zaplatit případnou daň ze smlouvy o dílo.
Smlouva o dílo
Nejprve je třeba se stručně zabývat samotnou smlouvou o dílo.
Smlouvou o dílo se se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj cenu.
Tímto dílem je vždy činnost (tedy aktivita), ať již s hmotným či nehmotným výsledkem (označovaným též jako tzv. předmět díla).
Dílem je tak např. stavba altánku, oprava spotřebiče, ale i práce kadeřnice či vypracování projektové dokumentace. Výsledkem je postavený altánek, opravený spotřebič, nový účes či dokončená projektová dokumentace.
Smlouva o dílo má tudíž v praxi velmi široké využití.
Podnikatel a zdanění smlouvy o dílo
Prvním případem je situace, kdy je zhotovitel podnikatelem (typicky OSVČ).
Uzavíráte-li smlouvy o dílo pravidelně a v rámci vašeho podnikání, dani se většinou nevyhnete.
Zdanění pravidelné smlouvy o dílo je v takovém případě považováno za zdanění příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů. Výše příjmů z jednotlivých smluv přitom nehraje roli.
Jako příklad si uveďme kadeřnictví.
Každý zákazník uzavírá s kadeřnicí smlouvu o dílo, spočívající v úpravě jeho účesu. Odměny z každé této smlouvy, byť samy o sobě v řádu stokorun, dohromady vytváří příjem ze samostatné činnosti. Ten se na konci zdaňovacího období sečte, přičemž se připočtou i ostatní příjmy z podnikání (např. pokud kadeřnice navíc i prodává vlasové doplňky).
Takto získaný celkový součet příjmů ze samostatné činnosti se sníží o náklady na jejich dosažení (např. náklady na použité šampony nebo laky na vlasy).
Výsledná částka se zdaní.
Pouze pokud je celkový roční příjem OSVČ nižší než 50 000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání. Daně v takovém případě neplatí.
Jedná se ovšem o celkové příjmy, nikoli samotný zisk.
Kdyby tak v daném roce činil příjem např. 60 000 Kč a zisk jen 10 000 Kč, daňová povinnost by zůstala. Pokud by naopak příjem činil kupříkladu 49 000 Kč a zisk 48 000 Kč, daň by se neplatila.
Nepodnikatel a zdanění smlouvy o dílo
Druhým případem je situace, kdy zhotovitel není podnikatelem.
Za podmínky, že je uzavírána smlouva o dílo bez živnostenského listu, jde z hlediska daní o příjem z příležitostných činností. A to dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Tento příjem však musí být opravdu příležitostný – nesmí jít o soustavnou činnost, ale o činnost nepravidelnou a nárazovou.
Jako příklad lze uvést např. občasné doučování, pomoc s úklidem v domácnosti či venčení psů.
Pokud by totiž docházelo k uzavírání smluv o dílo při výkonu pravidelné, soustavné a samostatné činnosti, byť bez živnostenského listu, mohlo by se jednat o nedovolené podnikání. V takovém případě byste příjem danili stejně jako podnikatelé, a navíc by vám hrozily další sankce.
Mezi příležitostné příjmy se nepočítají ani tzv. autorské honoráře dle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, i kdyby byly pro autora jen příležitostným výdělkem. Tyto příjmy musí být zdaněny vždy.
To, jak zdanit smlouvu o dílo uzavřenou nepodnikatelem, záleží na výši všech příležitostných příjmů v daném zdaňovacím období.
Vedle odměn z příležitostných smluv o dílo je nutné započítat i další příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmu.
Konečnou odpověď na otázku, kolik si mohu vydělat bez zdanění, nám dává § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. Ten od roku 2024 stanoví hranici 50 000 Kč za zdaňovací období.
Pokud tedy odměny ze smluv o dílo, spolu s ostatními příležitostnými příjmy, nepřesáhnou v kalendářním roce 50 000 Kč, daň z příjmů se z nich neplatí.
Smlouva o dílo uzavřená mimo souvislost s vlastním podnikáním
Stejně jako nepodnikatel bude příjmy ze smlouvy o dílo danit i podnikatel, který je uzavřel mimo souvislost s vlastním podnikáním.
Pokud tedy např. kadeřnice ve volném čase nabídne pomoc s úklidem v domácnosti a dostane za to odměnu, bude to posuzováno jako příležitostný příjem. Jestliže si za to vydělá celkem 50 000 Kč ročně, nemusí tuto částku zdanit.
Když si vedle toho přivydělá ještě dalších 30 000 Kč příležitostným venčením psů, celková výše jejího příležitostného příjmu překročí zákonný limit. V tom případě už by musela oba tyto přivýdělky zdanit.
Sazba daně z příjmů při zdanění smlouvy o dílo
Pokud jste podnikatel, nebo pokud vaše příležitostné příjmy ze smluv o dílo přesáhnou 50 000 Kč za daný rok, musíte je zdanit.
Sazba daně z příjmů fyzických osob činí:
- 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy,
- 23 % pro část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy.
To znamená, že pokud váš zdaňovaný příjem za rok 2024 přesáhne 1 582 812 Kč, bude nad tuto částku zdaněn 23 % sazbou. Příjmy do této částky se daní 15 % sazbou.
Sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %.
Daň samotná se počítá ze základu daně, tedy z veškerého příjmu sníženého o náklady na jeho dosažení (např. použitý materiál).
Pokud tak např. celkové zdanitelné příjmy za rok 2024 dosáhly 160 000 Kč a celkové náklady na jejich dosažení 60 000 Kč, činí výsledný základ daně 100 000 Kč.
Tento základ se zdaní sazbou 15 % a výsledná daň představuje 15 000 Kč.
Podnikatelé mohou v souladu s § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatnit i tzv. výdajový paušál. V takovém případě neodečítají od příjmů své skutečné výdaje, ale zákonem stanovenou procentuální částku ve výši 30–80 %.
Např. řemeslník, který by měl za rok 2024 příjmy ve výši 300 000 Kč, by mohl odečíst výdaj ve výši 80 % (tedy 240 000 Kč) bez ohledu na skutečnou výši výdajů. Základ daně by pak činil 60 000 Kč.
Od výdajového paušálu je ovšem třeba odlišovat režim tzv. paušální daně dle § 7a zákona o daních z příjmů.
Smlouva o spolupráci
Od smlouvy o dílo je třeba z právního hlediska odlišit smlouvu o spolupráci.
Smlouva o spolupráci představuje tzv. nepojmenovanou smlouvu, upravující práva a povinnosti stran při různých formách spolupráce. Nepojmenovaná smlouva je smlouva, kterou zákon výslovně neupravuje. To dává poměrně velkou volnost stranám při jednání o jejím obsahu.
V praxi uzavírají smlouvu o spolupráci zejména podnikatelé mezi sebou. Jako příklad lze uvést uzavření této smlouvy mezi dvěma OSVČ za účelem sladění jejich spolupráce na velkém projektu.
Použití této smlouvy je možné i v oblasti marketingu, kdy např. upravuje spolupráci mezi podnikatelem a influencerem, propagujícím jeho produkty.
Součástí této smlouvy může být i smlouva o dílo. Kupříkladu pokud smlouva o spolupráci navíc zahrnuje i závazek jedné ze stran vytvořit webové stránky společného projektu. Smlouva o spolupráci tak působí obecněji a lze ji v některých případech považovat za rámcovou.
Ačkoli se tedy jedná o dvě různé smlouvy (smlouva o dílo, smlouva o spolupráci), z hlediska zdanění příjmů bude situace u obou smluv totožná. To co platí u zdanění u smlouvy o dílo, tak to bude platit u smlouvy o spolupráci.
Smlouva o dílo a DPH
Pokud uzavíráte smlouvy o dílo v rámci vaší podnikatelské činnosti, je důležité upozornit též na DPH.
Plátce DPH totiž musí státu vedle daně z příjmů ze smlouvy o dílo odvést i daň z přidané hodnoty.
V závislosti na typu činnosti se uplatňuje buď:
- základní sazba 21 %,
- nebo snížená sazba 12 %.
Nepodnikatelé a neplátci DPH tuto daň u smlouvy o dílo řešit nemusí.
Smlouva o dílo a sociální a zdravotní pojištění
Vedle zdanění smlouvy o dílo je dobré se podívat i na povinné odvody.
Ze smlouvy o dílo, resp. z odměny z ní, není nutné platit zvláštní odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Při uzavření smlouvy o dílo se tak na způsobu výpočtu vašich odvodů zpravidla nic nezmění.
Pro OSVČ to znamená platit zálohu:
- na sociální pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu,
- na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu.
Minimální měsíční zálohy OSVČ jsou v roce 2024:
- 3 852 Kč na sociální pojištění,
- 2 968 Kč na zdravotní pojištění.
Pro drobné podnikatele může být ovšem výhodnější již zmíněný režim paušální daně. V jeho rámci se neodvádí zvlášť zálohy na daně a zálohy na pojištění, ale platí se pouze jediná tzv. paušální záloha. Ta v sobě již zahrnuje všechny tyto platby a odvádí se finančnímu úřadu.
