Mnoho pracovních pozic vyžaduje tvůrčí práci, jejímž výsledkem je zhotovení autorského díla. Programátoři, copywriteři, fotografové, ti všichni se stávají autory svých děl a mají k nim autorská práva. Avšak v případě, že jsou v pracovněprávním vztahu, vzniká zaměstnanecké dílo.

Jaká jsou jeho specifika, a jak jej upravuje autorský zákon? Kdy může zaměstnavatel užívat dílo bez omezení a kdy se uzavírá licence?

Podstata zaměstnaneckého díla

Ne každou kreativní práci lze dělat na volné noze. Zaměstnanci mají nejrůznější práva a jistoty, která jim přiznává zákoník práce. Zaměstnavatelé jim nehradí jen mzdu, ale různě je školí a poskytují jim vybavení. Proto je logické, že pokud v rámci plnění pracovních povinností vznikne autorské dílo, nemohou k němu mít práva pouze zaměstnanci. Na druhou stranu, je autorské dílo výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti zaměstnance.

Autorský zákon vyřešil střet práv zaměstnance a zaměstnavatele tak, že zavedl tzv. zaměstnanecké dílo. Jde o speciální druh autorského díla, které je vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu. Zatímco zaměstnanci zůstanou zachována osobnostní práva k dílu, majetková práva přecházejí na zaměstnavatele.

Plnění pracovních povinností

Podstatným znakem zaměstnaneckého díla je skutečnost, že je autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Autorská díla, která vytváří zaměstnanec ve svém volném čase, či ta, která nesouvisí s jeho pracovními úkoly, se zaměstnaneckými díly nestávají.

Jestliže tedy požádáte sekretářku, která ve volném čase skládá hudbu a hraje na kytaru, zda by vám na web poskytla zvukovou stopu své nahrávky, museli byste s ní uzavřít licenční smlouvu. Hudba totiž není její pracovní činnost.

Pokud přijímáte někoho na pracovní pozici, od které se očekává vytváření zaměstnaneckých děl, dejte si pozor na formulace pracovních činností už v pracovní smlouvě. Druh práce vymezte dostatečně určitě, abyste se vyhnuli případným pozdějším sporům se zaměstnancem.

Zaměstnanecké dílo a dohoda o provedení práce? Ano, při vytváření zaměstnaneckého díla nemusí být uzavřena pracovní smlouva, dílo vzniká i při DPP či DPČ, dokonce i tehdy když je vytvoří statutární orgán.

Práva k zaměstnaneckému dílu

Práva k autorskému dílu můžeme obecně rozdělit na osobnostní a majetková. Obecně je autor nositelem všech autorských práv. Pokud ale dílo vzniká specificky, jako je školní dílo, kolektivní dílo nebo právě zaměstnanecké dílo, upravuje autorský zákon výkon práv odlišně.

Majetková práva

Vytvořením zaměstnaneckého dílo vznikají zaměstnavateli majetková práva k dílu. K těm patří především právo na užití díla, právo dílo rozmnožovat, rozšiřovat na veřejnosti a poskytovat dalším osobám prostřednictvím licencí. Dílo může zaměstnavatel podle jeho charakteru pronajímat, půjčovat, vystavovat nebo vysílat.

Výkon majetkových práv může ale zaměstnavatel postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, kromě situace kdy se převádí obchodní závod (v tom případě souhlas nepotřebuje).

Osobnostní práva

Do osobnostních práv patří právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo osobovat si autorství a právo na nedotknutelnost díla. Osobnostní práva i při vytvoření zaměstnaneckého díla náleží nadále autorovi díla.

Jestliže ale zaměstnavatel vykonává k dílu majetková práva, předpokládá se, že mu autor dovolil dílo zveřejňovat, upravovat, překládat a uvádět na veřejnost pod jménem zaměstnavatele. Zaměstnavatel také může dokončit nehotové zaměstnanecké dílo. Využívání osobnostních práv zaměstnavatelem si ale mohou strany sjednat i jiným způsobem. Zaměstnanec si např. může vymínit, aby bylo jeho dílo vždy uváděno s jeho jménem apod.

Právo na dodatečnou odměnu

Zaměstnanecké dílo je vytvářeno především proto, aby přineslo zaměstnavateli zisk. Zaměstnanec, který je skutečným autorem díla, dostane svou mzdu či jinou odměnu. Nemá však žádné příjmy, např. z licencí. Ty všechny náleží zaměstnavateli.

Může se ale stát, že dílo bylo natolik úspěšné, že odměna autora byla v porovnání se ziskem, který dostává zaměstnavatel, směšná (slovy zákona zjevně nepoměrná). V takovém případě má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu.

Zaměstnanecké dílo vs dílo na objednávku

Zatímco u zaměstnaneckých děl vykonává zaměstnavatel majetková práva dílu automaticky, u děl na objednávku se má za to, že autor poskytne objednateli licenci, aby dílo využíval k účelu, který vyplývá z uzavřené smlouvy o dílo. Užívat dílo nad rámec účelu může objednatel pouze na základě licenčního ujednání.

Příklad: Developer si u architekta objedná návrh stavby. Tento návrh se považuje za architektonické dílo vytvořené na objednávku. Pokud by chtěl developer zasáhnout do stavby odlišně od návrhu, musí od architekta získat souhlas. V opačném případě by totiž porušoval jeho autorská práva. Nejlepším řešením je proto přímo do smlouvy zakotvit právo developera měnit návrh.

Specifickými autorskými díly jsou počítačové programy, databáze a kartografická díla, která nevznikla jako kolektivní dílo. Pokud jsou vytvářeny na objednávku, považuje se objednatel za zaměstnavatele a tato díla za díla zaměstnanecká.

Tvůrci počítačových programů, databází a kartografických děl nemají právo na dodatečnou přiměřenou odměnu, pokud nebylo sjednáno jinak.