Mnoho lidí pracuje pro svého zaměstnavatele jako OSVČ. Místo pracovní smlouvy pak mají uzavřenu např. smlouvu na dodání služeb. Tzv. švarcsystém však není v Česku legální a hrozí za něj vysoké pokuty. Jak nastavit vzájemné vztahy, aby se o švarcsystém nejednalo?
Co je švarcsystém
Švarc systém lze definovat jako situaci, kdy firma uzavře obchodněprávní smlouvu (např. smlouvu o poskytování služeb) s osobou samostatně výdělečně činnou. Živnostník však ve skutečnosti vykonává závislou práci a je tak fakticky v postavení zaměstnance.
Správně by strany měly mít uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Fingují však obchodněprávní vztah, aby na ně nedopadalo pracovní právo a daňové zákony.
Švarcsystém je nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Jedná se o definice ze stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí.
Nelegální práce
Nelegální práci definuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (§ 5 písm. e)). Nelegální práce je výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno).
Závislá práce
Závislou práci definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 2 odst. 1) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Historie švarcsystému
Možná se domníváte, že pojem švarcsystém pochází z německého schwarz a znamená něco jako práce na černo. Ve skutečnosti je však pojmenován podle podnikatele Miroslava Švarce, který na začátku 90. let začal ve velkém zaměstnávat živnostníky ve své stavební firmě.
Nejprve propustil všechny zaměstnance a přinutil je zřídit si živnostenské listy. Mzda jim zůstala stejná, avšak firma ušetřila peníze, které by musela za zaměstnance zaplatit na zdravotním a sociálním pojištění. Snaha kreativně ušetřit na daních se však panu Švarcovi vymstila. Byl odsouzen za zpronevěru dávek sociálního zabezpečení a jeho firma skončila v konkurzním řízení.
Jeho způsob obcházení pracovněprávních předpisů se však ujal a stal se oblíbeným nástrojem podnikatelů.
V roce 1993 byl švarcsystém v České republice poprvé legislativně zakázaný.
Proč je švarcsystém nezákonný
Zpočátku nebyl výslovně zakázán a právníci se přeli, zda je švarcsystém legální. Novelou zákoníku práce v roce 2012 byl zákaz švarcsystému zakotven v § 3, podle kterého může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu.
Švarcsystém slouží k obcházení daňových zákonů. Obě strany krátí stát na povinných odvodech. Zaměstnavatel nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a OSVČ zase může platit nižší daně, než by platil jako zaměstnanec. To je hlavním důvodem, proč je švarcystém zakázán.
Pokuty za švarcsystém
Porušování zákona kontroluje Státní úřad inspekce práce. Ročně stát přichází kvůli švarcsystému o desítky miliard korun. Kontroly a sankce jsou tedy jednou z top priorit státních úřadů v oblasti švarcsystému a nelegálního zaměstnávání.
Pro zajímavost, v případě jednoho pracovníka s průměrnou mzdou jsou odvody zaměstnavatele v případě švarcsystému nižší zhruba o 180 000 korun ročně. Pracovník (OSVČ) zároveň ušetří na daních přibližně 24 000 korun.
Zaměstnavatelům hrozí pokuty od 50 tisíc korun až do výše 10 milionů korun. Vedle pokuty je možné také zpětně uložit i doplacení záloh na daně z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění.
OSVČ vykonávající závislou činnost na živnostenský list může být uložena sankce až 100 000 korun.
Trestní čin krácení daní
Pokud zaměstnavatel zkrátil daň nebo jiné platby ve větším rozsahu (tj. škoda nejméně 100 tisíc korun), hrozí mu také trestní stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a další povinné platby.
Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu. Stejný trestný čin spáchá ten, kdo vyláká výhodu na některé z těchto plateb. Pachatel může být potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 3 roky, nebo zákazem činnosti.
§ 240 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Jak poznat švarcsystém
Nejste si jistí, zda jste v obchodním vztahu, nebo jestli nejde o švarcsystém? Základním ukazatelem švatcsystému je výkon závislé práce. O co se jedná? Podle zákoníku práce se jedná o práci, kterou vykonáváte jako podřízený zaměstnavatele, jeho jménem a podle jeho pokynů.
Při posuzování konkrétního případu je vždy nutno vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon tzv. závislé práce či nikoli.
O švarcsystém se může jednat:
- pokud se „zaměstnavatelem“ nejste v rovném postavení, ale plníte jeho příkazy a je tedy mezi vámi vztah nadřízenosti a podřízenosti,
- pokud pracujete jako OSVČ výlučně pro jednu firmu a máte uzavřenu dlouhodobou exkluzivní smlouvu, ve které máte zakázáno pracovat pro konkurenci.),
- pokud ve své práci vystupujete za zaměstnavatele (např. používáte jeho e-mailové adresy, podepisujete se pod jeho hlavičkou, nabízíte jeho vizitky),
- pokud vám „zaměstnavatel“ vyplácí odměnu jednou měsíčně většinou ve stejné částce,
- pokud při práci využíváte pomůcky zaměstnavatele (např. firemní notebook, telefon, auto),
- pokud vám firma stanovuje pracovní dobu a musíte práci vykonávat na jejím pracovišti,
- pokud odpovědnost za škodu a náklady související s prací nese zaměstnavatel.
Zda se o švarcsystém jedná či nikoliv rozhodují inspektoři Státního úřadu inspekce práce. Nemusí být vždy naplněny všechny výše uvedené znaky závislé práce. Nahlášení švarcsystému může znamenat velké problémy nejen firmy, ale i OSVČ. Je proto vhodné se na SÚIP anonymně obrátit a požádat je o posouzení.
Výhody a nevýhody
Přestože firmám i živnostníkům hrozí obrovské sankce, je švarcsystém stále rozšířen ve všech odvětvích. Notorickými příklady švarcsystému jsou programátoři, kteří pracují jako tzv. kontraktoři pro IT firmy.
Práce na švarcsystém je výhodná zejména pro zaměstnavatele. Ti ušetří nejvíce, protože nebudou za zaměstnance platit odvody. Zároveň nemusí OSVČ poskytovat žádné výhody, které by jinak museli garantovat zaměstnancům.
OSVČ nemá nárok na přestávky v práci, placenou dovolenou, přípatky za práci ve sváteční den. V případě nemoci dostanou dávky až od 15. dne pracovní neschopnosti atd.
V případě, že s nimi bude zaměstnavatel nespokojen, může je jednoduše vyhodit z jakéhokoliv důvodu. Navíc je automaticky nechrání žádná výpovědní lhůta.
I když může švarcsystém vypadat na první pohled lákavě, zejména pro mladé lidi, kteří chtějí co nejvíce volnosti, OSVČ téměř vždy na tento způsob uspořádání vzájemných vztahů doplácejí.
Jak se vyhnout švarcsystému
Pokud si chcete zachovat nezávislost jako OSVČ či jako firma hledáte živnostníky pro dlouhodobou spolupráci, ale nechcete porušovat zákon, musíte nastavit vaše vzájemné vztahy tak, aby se o švarcsystém nejednalo.
Jak nastavit spolupráci s OSVČ, aby spolupráce byla legální a nehrozily sankce za švarcsystém?
- Živnostník musí mít možnost rozhodovat sám o své práci. Sám si stanoví, kdy bude pracovat a kde. Nebude pouze plnit příkazy firmy. Jeho klient s ním musí jednat jako s partnerem, ne jako s podřízeným.
- Výkon práce by se měl odehrávat v sídle či provozovně OSVČ, nikoliv pouze na pracovišti klienta. K práci pak živnostník využívá převážně své vlastní pomůcky a nástroje. Náklady na splnění služeb pak nese sám. Sám si ponese i odpovědnost za způsobenou škodu, proti které by měl být ideálně pojištěn.
- Osoba samostatně výdělečně činná by měla pracovat i pro jiné zákazníky. Jde o nejjednodušší způsob, jak obejít švarcsystém. I kdyby měla jednoho hlavního klienta, neměla by být jakkoliv omezená v tom, aby si hledala zakázky i jinde. Pokud bude fakturovat pro více osob, vyhne se snáze podezření, že porušuje zákon.
Jak sepsat smlouvu s OSVČ
Firma a OSVČ samozřejmě mohou legálně spolupracovat. Abyste se vyhnuli podezření ze švarcsystému je důležité, aby práce OSVČ nevykazovala znaky závislé činnosti a nenavozovali jste vztah nadřízenosti a podřízenosti. OSVČ by měl vykonávat práci vlastním jménem a mít ideálně i další subjekty, kterým fakturuje. Spolupráci je doporučeno ošetřit správně sepsanou smlouvou.
Nejčastěji se jedná o smlouvu o spolupráci, smlouvu o dílo, smlouvu o poskytování služeb. Ve specifickým případech jde o mandátní smlouvu, zprostředkovatelskou smlouvu nebo příkazní smlouvu.
Smlouva o spolupráci
Jednoduchý vzor smlouvy o spolupráci využijete zejména pro základní nastavení vztahů, ať už řešíte spolupráci jako fyzická osoba, OSVČ anebo s.r.o. Často se využívá také pro spolupráci marketingovou a spolupráci s influencery. Lze ji ale využít pro jakoukoli oblast, ve které chcete písemně nastavit určitá práva a povinnosti. Používá se často v oblasti IT pro programátory, kodéry, grafiky a designéry v dlouhodobé rámcové spolupráci.
Smlouva o dílo
Vzor smlouvy o dílo na hmotné věci můžete využít, pokud něco stavíte, rekonstrujete nebo opravujete a vzor smlouvy o dílo pro služby využijí živnostníci, freelanceři a podnikatelé na volné noze, kteří vytváří díla nebo poskytují konzultace, online marketing, grafické služby, programátorské služby.
Jak probíhá kontrola od Inspektorátu práce
Kontrola švarcsystému obvykle začíná tak, že se jednoho dne dostaví inspektor na pracoviště zaměstnavatele. Požadují předložení pracovní dokumentace s osobami na pracovišti (obvykle v kanceláři).
Dokumentaci musí mít zaměstnavatel na pracovišti, jinak mu hrozí pokuta.
Inspektoři se mohou ptát na dotazy jak zaměstnavatele, tak osob zaměstnaných či jinak spolupracujících, které jsou na pracovišti.
Otázky inspektorů
Otázky nejčastěji směřují na zjištění o jakou práci se jedná a jak je vykonávána. Je dobré být připraven (jako zaměstnavatel i OSVČ) na tento typ otázek, protože v některých chvílích může působit zavádějícím dojmem. V rámci švarcsystému se inspektoři snaží zjistit, zda je jedná o závislou nebo nezávislou práci.
- Jaká je vaše pracovní doba?
- Jak se eviduje vaše pracovní doba? Kontroluje ji někdo?
- Kdo vám stanovuje úkoly?
- Kdo kontroluje vaši práci?
- S kým dalším spolupracujete na pracovišti nebo mimo toto pracoviště?
- Jaká je vaše mzda?
Pro obchodněprávní vztah firmy a OSVČ to v praxi znamená, že odpovědi jsou typově žádná pracovní doba není určena, nikdo ji nekontroluje, neexistuje nadřízená osoba, neexistují pracovní úkoly a mzdu OSVČ nepobírá (fakturuje).
Protokol a kontrolní zjištění
Inspektor následně vyhotovuje písemně protokol, kde uvádí formální záležitosti (kdo, kde a na základě jaké smlouvy pracuje). Je popsána situace včetně zjištěných nedostatků a porušení konkrétních paragrafů.
Pokud zaměstnavatel s tímto protokolem nesouhlasí, je potřeba aby podal písemnou námitku do 15 dnů od doručení protokolu.
