Švarcsystém

švarcsystém

Mnoho lidí pracuje pro svého zaměstnavatele jako OSVČ. Místo pracovní smlouvy pak mají uzavřenu např. smlouvu na dodání služeb. Tzv. švarcsystém však není v Česku legální a hrozí za něj vysoké pokuty. Jak nastavit vzájemné vztahy, aby se o švarcsystém nejednalo?

Co je švarcsystém?

Švarc systém lze definovat jako situaci, kdy firma uzavře obchodněprávní smlouvu (např. smlouvu o poskytování služeb) s osobou samostatně výdělečně činnou. Živnostník však ve skutečnosti vykonává závislou práci a je tak fakticky v postavení zaměstnance.

Správně by strany měly mít uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Fingují však obchodněprávní vztah, aby na ně nedopadalo pracovní právo a daňové zákony.

Kde se švarcsystém vzal?

Možná se domníváte, že pojem švarcsystém pochází z německého schwarz a znamená něco jako práce na černo. Ve skutečnosti je však pojmenován podle podnikatele Miroslava Švarce, který na začátku 90. let začal ve velkém zaměstnávat živnostníky ve své stavební firmě.

Nejprve propustil všechny zaměstnance a přinutil je zřídit si živnostenské listy. Mzda jim zůstala stejná, avšak firma ušetřila peníze, které by musela za zaměstnance zaplatit na zdravotním a sociálním pojištění. Snaha kreativně ušetřit na daních se však panu Švarcovi vymstila. Byl odsouzen za zpronevěru dávek sociálního zabezpečení a jeho firma skončila v konkurzním řízení.

Jeho způsob obcházení pracovněprávních předpisů se však ujal a stal se oblíbeným nástrojem podnikatelů.

Proč je švarcsystém nezákonný?

Zpočátku nebyl výslovně zakázán a právníci se přeli, zda je švarcsystém legální. Novelou zákoníku práce v roce 2012 byl zákaz švarcsystému zakotven v § 3, podle kterého může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu.

Švarcsystém slouží k obcházení daňových zákonů. Obě strany krátí stát na povinných odvodech. Zaměstnavatel nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a OSVČ zase může platit nižší daně, než by platil jako zaměstnanec. To je hlavním důvodem, proč je švarcystém zakázán.

Porušování zákona kontroluje Státní úřad inspekce práce. Zaměstnavatelům hrozí pokuty až do výše deseti milionů korun. Živnostníkovi pak může být uložena sankce až 100 000 Kč.

Jak poznat švarcsystém?

Nejste si jistí, zda jste v obchodním vztahu, nebo jestli nejde o švarcsystém? Základním ukazatelem švatcsystému je výkon závislé práce. O co se jedná? Podle zákoníku práce se jedná o práci, kterou vykonáváte jako podřízený zaměstnavatele, jeho jménem a podle jeho pokynů.

O švarcsystém se může jednat:

  • pokud se „zaměstnavatelem“ nejste v rovném postavení, ale plníte jeho příkazy a je tedy mezi vámi vztah nadřízenosti a podřízenosti,
  • pokud pracujete jako OSVČ výlučně pro jednu firmu a máte uzavřenu dlouhodobou exkluzivní smlouvu, ve které máte zakázáno pracovat pro konkurenci.),
  • pokud ve své práci vystupujete za zaměstnavatele (např. používáte jeho e-mailové adresy, podepisujete se pod jeho hlavičkou, nabízíte jeho vizitky),
  • pokud vám „zaměstnavatel“ vyplácí odměnu jednou měsíčně většinou ve stejné částce,
  • pokud při práci využíváte pomůcky zaměstnavatele (např. firemní notebook, telefon, auto),
  • pokud vám firma stanovuje pracovní dobu a musíte práci vykonávat na jejím pracovišti,
  • pokud odpovědnost za škodu a náklady související s prací nese zaměstnavatel.

Zda se o švarcsystém jedná či nikoliv rozhodují inspektoři Státního úřadu inspekce práce. Nemusí být vždy naplněny všechny výše uvedené znaky závislé práce. Nahlášení švarcsystému může znamenat velké problémy nejen firmy, ale i OSVČ. Je proto vhodné se na SÚIP anonymně obrátit a požádat je o posouzení.

Výhody a nevýhody

Přestože firmám i živnostníkům hrozí obrovské sankce, je švarcsystém stále rozšířen ve všech odvětvích. Notorickými příklady švarcsystému jsou programátoři, kteří pracují jako tzv. kontraktoři pro IT firmy.

Práce na švarcsystém je výhodná zejména pro zaměstnavatele. Ti ušetří nejvíce, protože nebudou za zaměstnance platit odvody. Zároveň nemusí OSVČ poskytovat žádné výhody, které by jinak museli garantovat zaměstnancům.

OSVČ nemá nárok na přestávky v práci, placenou dovolenou, přípatky za práci ve sváteční den. V případě nemoci dostanou dávky až od 15. dne pracovní neschopnosti atd.

V případě, že s nimi bude zaměstnavatel nespokojen, může je jednoduše vyhodit z jakéhokoliv důvodu. Navíc je automaticky nechrání žádná výpovědní lhůta.

I když může švarcsystém vypadat na první pohled lákavě, zejména pro mladé lidi, kteří chtějí co nejvíce volnosti, OSVČ téměř vždy na tento způsob uspořádání vzájemných vztahů doplácejí.

Jak se vyhnout švarcsystému?

Pokud si chcete zachovat nezávislost jako OSVČ či jako firma hledáte živnostníky pro dlouhodobou spolupráci, ale nechcete porušovat zákon, musíte nastavit vaše vzájemné vztahy tak, aby se o švarcsystém nejednalo.

Živnostník musí mít možnost rozhodovat sám o své práci. Sám si stanoví, kdy bude pracovat a kde. Nebude pouze plnit příkazy firmy. Jeho klient s ním musí jednat jako s partnerem, ne jako s podřízeným.

Výkon práce by se měl odehrávat v sídle či provozovně OSVČ, nikoliv pouze na pracovišti klienta. K práci pak živnostník využívá převážně své vlastní pomůcky a nástroje. Náklady na splnění služeb pak nese sám. Sám si ponese i odpovědnost za způsobenou škodu, proti které by měl být ideálně pojištěn.

Osoba samostatně výdělečně činná by měla pracovat i pro jiné zákazníky. Jde o nejjednodušší způsob, jak obejít švarcsystém. I kdyby měla jednoho hlavního klienta, neměla by být jakkoliv omezená v tom, aby si hledala zakázky i jinde. Pokud bude fakturovat pro více osob, vyhne se snáze podezření, že porušuje zákon.