Právo a SaaS: Software jako služba a spojené právní otázky

Drtivá většina podnikatelů se v dnešní době neobejde bez nejrůznějších počítačových programů a aplikací. Místo klasicky vytvářených softwarů na míru, ke kterým musí zákazník získat licenci, se stále více využívá softwaru jako služby známého pod anglickou zkratkou SaaS. O co se jedná a jaké má výhody?

Protože jde o významný model online podnikání, je potřeba si na něj posvítit i z právního hlediska. Co vše by mělo být ve smlouvě o poskytování SaaS řešeno? A na co by si měl dát podnikatel, který chce SaaS využívat, pozor?

Co je SaaS (software jako služba)

Pokud podnikatel potřebuje ke své činnosti nějaký software, klasicky si k němu zakoupí licenci, nainstaluje jej a používá. Jenže taková licence je většinou drahá investice. Pokud se software neosvědčí, přijde podnikatel zbytečně o hromadu peněz.

Alternativou je využít software as a service (SaaS), kdy poskytovatel umožní podnikateli, aby využíval software, který běží online v cloudu. Poskytovatel buď hostuje software na svých serverech, nebo na serverech třetí strany a umožňuje zákazníkovi vzdálený přístup.

Software tedy není instalován do zařízení zákazníka a jeho fungování zajišťuje poskytovatel, který jej také udržuje a aktualizuje. Podnikatelé tak nemusí nic instalovat ani integrovat. Za používání softwaru hradí předplatné buď měsíčním, nebo ročním paušálem.

SaaS se využívá především v businessu, ale využití může mít i pro běžné uživatele. Mezi nejznámější softwary poskytované jako služba patří Salesforce, různé aplikace Google či úložiště Dropbox.

Výhody SaaS

Model SaaS se zpočátku setkával se skepsí podnikatelů, kteří nechtěli svá data umisťovat na internet do rukou třetí strany. Nicméně s pokročilejšími technologiemi zabezpečení jsou informace v cloudu mnohdy lépe chráněny, než na firemních zařízeních.

Jak jsme již zmínili výše, je nákup klasické softwarové licence velkou položkou v rozpočtu. SaaS tolik jednorázově podnikatele nezatíží a napomůže jim tak zachovat cash-flow. Navíc SaaS je jednodušší účtovat, protože software se nemusí odepisovat z nákladů.

Cena je předem známá a v případě, že nebude program podnikatelovi vyhovovat, může přejít k jinému poskytovateli.

Poskytovatelé software průběžně aktualizují a vylepšují pro potřeby klientů, což je jedna z největších výhod SaaS.

Česká právní úprava a SaaS

Jak se na „software jako službu“ dívá české právo? Podle autorského zákona je počítačový program autorské dílo. Jeho tvůrce k němu má proto autorská práva. Má právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo na jeho rozmnožování, rozšiřování, půjčování či pronajímání. Jiné osoby mohou dílo používat pouze s autorovým souhlasem. K tomu se využívá licenční smlouva, která vymezuje vztahy mezi autorem a uživatelem softwaru.

Při poskytování softwaru jako služby však nedochází k vytváření kopií počítačového programu. Poskytovatel pouze umožňuje vícero klientům, aby využívali jeho software dálkově na jeho platformě skrze aplikaci. Podnikatel tedy vůbec nezískává software, resp. jeho rozmnoženinu, pouze výstupy z něho. Proto při poskytování SaaS není poskytována licence.

Na druhé straně existuje i právní názor, že i používání výstupů programu skrze aplikaci je používání díla, a proto by měla být licence udělena.

Přikláníme se však k názoru, že u poskytování SaaS není licenční smlouvu potřeba uzavírat. Její definování by bylo velmi složité. Poskytovatel by si navíc svázal ruce při vytváření aktualizací a inovací programu a klientovi by musel poskytnout příliš široká oprávnění. V praxi se proto u SaaS obvykle licenční smlouva neuzavírá a SaaS se vůbec nepohybuje v autorskoprávním režimu.

Přesto by spolu podnikatel a poskytoval softwaru měli uzavřít smlouvu, ve které vyřeší vzájemná práva a povinnosti.

Smlouva o poskytování SaaS

Smlouva o poskytování SaaS není v občanském zákoníku nijak zvlášť upravena a nelze ji ani podřadit pod některý ze smluvních typů. Jde tedy o tzv. inominátní neboli nepojmenovanou smlouvu.

Ve smlouvě bude především definováno, jaká softwarová služba je poskytována, a jakým způsobem je zpřístupněna klientovi.

Součástí smlouvy by měla být servisní ujednání tzv. service level agreement (SLA). Nutné je stanovit, jakým způsobem bude garantována úroveň služby, jak bude probíhat testovací provoz, aktualizace, servis a údržba webu.

Smlouva by také měla obsahovat cenu za službu a platební podmínky.

Poskytování služby jako takové by mělo být v souladu s GDPR. Samotná smlouva by měla obsahovat ustanovení, jakým způsobem jsou chráněny osobní údaje klienta, a jak jsou zabezpečena jeho data před zneužitím či odcizením.

Vyřešit by strany měly i otázky odpovědnosti za škodu.

V případě větších společností typu Microsoft nebo Google nezbyde klientovi, než přistoupit na obchodní podmínky poskytovatelů, které jsou většinou velmi propracované a právně prošetřené. U menších poskytovatelů, kde má klient možnost do smlouvy zasáhnout, se vyplatí konzultace s odborníkem na IT právo. Zejména pak, pokud chce podnikatel zpracovávat prostřednictvím aplikace citlivá data či své know-how.

Smluvní úprava klientské části SaaS

Při některých řešeních SaaS je potřeba, aby na zařízeních klienta běžel samostatný software, který jej propojí se serverem, nebo aby byly přes prohlížeč staženy dočasné scripty po dobu používání aplikace.

Pokud je nutná taková instalace softwaru do zařízení klienta, půjde už o rozmnoženinu díla. Klient využívá přímo počítačový program, a toto užívání je proto potřeba upravit v souladu s autorským zákonem. Poskytovatel s klientem tedy musí spolu uzavřít o tomto softwaru licenční smlouvu, která se obvykle nazývá end user licence agreement (EULA).

Ve smlouvě EULA je potřeba upravit, jak může koncový uživatel s klientským softwarem nakládat. Vhodnější a v praxi častější je tuto smlouvu uzavřít samostatně.

Jak se vám článek líbil?

Právní postupy

Send this to a friend