Ochranná známka

ochranná známka

Jistě jste už slyšeli pojem ochranná známka či viděli symbol písmena R v kroužku ®. U mezinárodních firem může mít ochranná známka obrovskou hodnotu. Díky ní jsou výrobky a služby té které společnosti okamžitě identifikovatelné v záplavě nabídek konkurence. V následujícím článku vám ukážeme, co přesně je ochranná známka, a jaké označení lze jako ochrannou známku registrovat a jaké nikoliv.

Co je to ochranná známka?

Používáte pro své zboží či služby určité logo? Charakterizuje vaše produkty znělka, barva nebo vzor? Díky tomu, že používáte soustavně nějaké označení, vás veřejnost pozná. Můžete jím vyjádřit také hodnoty své společnosti.

Jenže samotné používání nějakého označení vás nechrání před tím, aby jej nezačala používat konkurence. Aby bylo označení právně chráněno, musí být jako ochranná známka registrováno.

Pod pojmem ochranná známka si tedy lze představit jakékoliv označení, které odlišuje výrobky či služby jedné osoby od výrobků či služeb osoby jiné. Zároveň musí být ochranná známka vedena v rejstříku ochranných známek. Díky tomu ví stát, veřejnost i konkurence, kdo vlastní jakou ochrannou známku.

Ochranné známky lze zařadit pod průmyslová práva. V Česku je má na starosti Úřad průmyslového vlastnictví. Jsou upraveny v zákoně č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách.

Druhy ochranných známek

Ochranná známka může mít různé podoby. Dříve musela mít grafické znázornění, novelou zákona o ochranných známkách z roku 2018 lze registrovat i jiné druhy označení. Ochranná známka může být v současnosti:

  • Slovní – jde o slova či písmena v latince, arabské či římské číslice či jiné obvyklé typografické znaky bez grafických prvků či barev
  • Obrazová – jde o obrázek se znaky, styly, grafickým prvkem, může jít i o kombinaci slovních a obrazových prvků – tzv. kombinovaná ochranná známka (jedná se o nejčastější druh ochranné známky)
  • Prostorová – ochrannou známkou může být i obal, nádoba či samotný výrobek (např. láhev Coca Coly)
  • Poziční – záleží na tom, kde je známka umístěna na výrobku, jaká je její velikost a proporce
  • Se vzorem – jde o opakující se vzor
  • Barevná – je tvořena výlučně barvou či kombinací barev bez obrysů (vzpomeňte si na fialovou Milku)
  • Zvuková – tvořena výlučně zvukem či jejich kombinací (v podstatě znělka, např. když zapnete Windows)
  • Pohybová – tvoří ji pohyb či změna pozice prvků na ochranné známce, vyjadřuje ji videonahrávka
  • Multimediální – kombinace obrazu a zvuku
  • Holografická – tvoří ji prvky s holografickými znaky
  • Jiná – podmínkou je, že ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, tak aby bylo umožněno přesně a jasně určit, co je předmětem ochrany

Co nemůže být ochrannou známkou?

Do rejstříku se nemohou už z povahy věci zapsat označení, která nejsou způsobilá odlišit výrobky a služby jedné osoby od druhé či neumožňují jasně a přesně určit, co je předmětem ochranné známky.

Dále nemohou být registrována označení, která:

  • nemají rozlišovací schopnost.
  • slouží k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby apod. (Jako příklad si představme slovní spojení „mléčná čokoláda“ nebo „anglická slanina“.)
  • jsou výlučně označeními obvyklými v běžném jazyce nebo poctivých a zavedených obchodních zvyklostech.
  • jsou výlučně tvořena tvarem či jinou vlastností, které vyplývají z povahy samotného výrobku nebo jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku či dávají výrobku podstatnou užitnou hodnotu.
  • jsou v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem (nemůže být zapsána ochranná známka ve znění „drogy pro děti“ apod.).
  • obsahují znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly (zapomeňte na to, že si necháte zapsat Davidovu hvězdu či kříž jako logo).
  • mohou klamat veřejnost, pokud jde o povahu, jakost či zeměpisný působ výrobku či služby.
  • obsahují nebo reprodukují starší název odrůd rostlin, k nimž se vztahuje ochrana práv k odrůdám.
  • jsou na mezinárodní úrovni chráněna podle Pařížské úmluvy.
  • obsahují znaky, emblémy a erby, jejichž užití je předmětem veřejného zájmu (Úřad průmyslového vlastnictví však může dát k zápisu souhlas).
  • Jejichž užívání by bylo v rozporu s českým, evropským právem či mezinárodními smlouvami (jde již o tradiční název pro víno, zaručené tradiční speciality, zeměpisné označení apod.)

Jak se z označení stane ochranná známka?

To, že si vymyslíme originální způsob označení, ještě neznamená, že vlastníme ochrannou známku. Musí nejprve dojít k její registraci a zápisu do rejstříku, který vede Úřad průmyslového vlastnictví. Teprve poté, co ochrannou známku Úřad přezkoumá a zapíše, stáváme se jejími vlastníky a můžeme se bránit, pokud ji začne používat konkurence.

I když si zaregistrujeme ochrannou známku, nemáme vyhráno. Pokud se chceme zviditelnit se nejen v ČR ale i v zahraničí, musíme si zaregistrovat ochrannou známku buď u místních úřadů či podat přihlášku ochranné známky EU či si nechat registrovat mezinárodní ochrannou známku u organizace WIPO.

Ochranná známka má platnost 10 let. Poté je potřeba ji obnovit, nebo se z ní opět stane pouhé označení výrobků či služeb, které může používat kdokoliv.

Vyplatí se vůbec si ochrannou známku registrovat? I když ji máte, musíte hlídat konkurenci, zda nepoužívá podobné označení. Úřad průmyslového vlastnictví to za vás neudělá. Máte v ruce „jen“ silnou zbraň, abyste mohli případně vyhrát soudní spor. Nicméně pokud jsou vaše výrobky originální, vybudovali jste si skvělou pověst a jste pro spotřebitele okamžitě rozpoznatelní, vždy existuje možnost, že se na vás bude chtít někdo přiživit. Ochranná známka je pak nezbytným nástrojem pro boj s případnou konkurencí.

Aktualizováno