Novela zákoníku práce 2020

Novela zákoníku práce 2020

V červnu byla schválena rozsáhlá novela zákoníku práce 2020. Její část začala platit již na konci července, na zbytek je třeba si počkat do 1. ledna 2021. Pojďme si ve stručnosti představit některé z novinek, které zavádí.

Co přináší novela zákoníku práce 2020

Rozsáhlá novela zákoníku práce 2020 (Sněmovní tisk č. 689) přináší dlouho očekávané změny do pracovně právních vztahů. Základním cílem bylo zjednodušit výkon práce a uplatňování práv a povinností zaměstnance i zaměstnavatele v praxi. Účinnost novely zákoníku práce nastala zčásti 30. 7. 2020, některé legislativní změny budou účinné až od 1. ledna 2021.

Zákoník práce 2020 přináší celou řadu úprav a změn. Byla vytvořena nová pravidla ohledně doručování písemností a určování lhůt. Pokud nemůže zaměstnavatel předat písemnost do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti, může ji doručit kdekoliv, kde bude zaměstnanec zastižen, ať už poštou či elektronicky.

V zákoníku práce se nově objevuje jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Půjde o výjimečné případy, kdy bylo zaměstnanci způsobeno takové poškození zdraví, že pro jeho rodinu je srovnatelné se smrtí. Mění se i určování nemajetkové újmy způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Zaměstnavateli nově odpadá povinnost vystavovat potvrzení o zaměstnání u dohod o provedení práce. Mění se také úprava přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně zaměstnavatele.

Do zákoníku práce byla zapracována směrnice EU o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

Horkou novinkou je právní úprava sdíleného pracovního místa. Mění se také výpočet dovolené a její převádění. Pojďme se na tyto dvě oblasti podívat podrobněji.

Sdílené pracovní místo

Od 1. ledna 2021 bude mít zaměstnavatel možnost zavést sdílené pracovní místo. Na jedno pracovní místo může zaměstnat dva i více lidí. Ti budou vykonávat stejný druh práce, ale budou si rozdělovat pracovní dobu mezi sebou. V pracovní době tak vždy jeden z nich pracuje. Odměna se pak mezi ně rozpočítá.

Dohoda o sdíleném pracovním místě musí být uzavřena písemně s každým zaměstnancem a musí v ní být stanoveny podrobnosti o tom, jak bude pracovní doba rozvrhována.

Novinka prolamuje zásadu, že pracovní dobu určuje vždy zaměstnavatel. Zaměstnanci na sdíleném pracovním místě si totiž budou sami domlouvat, kdo z nich nastoupí na směnu. Každý z nich musí naplnit průměrnou pracovní dobu nejdéle v čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby těchto zaměstnanců však nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby. Výjimkou je situace, kdy se navzájem zastupují.

Zaměstnavatel pak od zaměstnanců dostane písemný rozvrh pracovní doby jeden týden předem. Pokud by tak neučinili, může jim směny rozvrhnout sám zaměstnavatel. Změny v rozvrhu mu musí oznámit dva dny dopředu, pokud se nedohodnou na jiné lhůtě.

Pokud by zaměstnanec nebyl přítomen, nemůže zaměstnavatel nutit toho, kdo sdílí pracovní místo, aby jej zastoupil, pokud k tomu nedal výslovný souhlas v dohodě nebo pro tento konkrétní případ.

Dohoda o sdíleném pracovním místě může být písemně ukončena ke dni, který si zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají. Může být také písemně vypovězena i bez udání důvodu. Po doručení výpovědi následuje patnáctidenní výpovědní doba. Pracovní režim sdíleného pracovního místa se pak u ostatních zaměstnanců uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.

Koncept sdíleného pracovního místa je zamýšlen tak, aby umožnil větší flexibilitu pro rodiče s malými dětmi, seniory či studenty, kteří chtějí při škole pracovat. Podmínkou pro jeho fungování v praxi je, aby si zaměstnanci vycházeli vzájemně vstříc.

Ačkoliv znění novely zákoníku práce v případě sdíleného pracovního místa přináší pozitivní změny pro zaměstnance, zaměstnavatelům výhody tato právní úprava nenabízí. Zaměstnanci mohou dohodu kdykoliv vypovědět, je omezena týdenní pracovní doba a vyrovnávací období. Navíc představuje pro zaměstnavatele vyšší administrativní zátěž. V praxi lze tedy očekávat, že firmy budou spíše nabízet zaměstnancům částečné úvazky, tak jak to dělají doposud.

Sdílené pracovní místo je další ukázkou posunu společnosti směrem ke sdílené ekonomice a větší flexibilitě práce.

Změna právní úpravy dovolené

Novela zákoníku práce 2021 přinese také změny v oblasti dovolené. Nadále bude její základní výměra čtyři týdny. Nově se však dovolená podle pracovní doby nebude počítat podle dnů, ale bude určována podle hodin. Určení dovolené by tak mělo být spravedlivější pro lidi, kteří pracují na zkrácené pracovní úvazky.

Zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok, pokud u stejného zaměstnavatele odpracuje 52 týdnů. Pokud odpracuje alespoň čtyři týdny, má nárok na poměrnou část, tedy jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby, která se vynásobí roční výměrou dovolené.

Dovolená se bude také čerpat v hodinách. To může mít pro zaměstnance nepříjemné důsledky, pokud pracuje ve směnném provozu, který není rovnoměrný. Může se stát, že v době, kdy bude zaměstnanec dovolenou čerpat, budou zaměstnavatelem naplánovány dlouhé směny. Reálně pak bude jeho dovolená kratší než čtyři týdny.

Nově se nekrátí dovolená v případě překážek v práci, které trvaly více než sto směn. Překážky v práci se omezeně uznají za výkon práce. Dovolená může být zkrácena za neomluvené absence.

Novela také umožňuje převod dovolené do následujícího kalendářního roku i na žádost zaměstnance.